Potomci lidí
P. D. James (p)
Lidstvo se žene do záhuby. Ztrácí schopnost reprodukce, miliony obyvatel jsou zasaženy nemocemi a ti zbývající se navzájem vraždí. Píše se rok 2021 a na Zemi se již pětadvacet let nenarodilo jediné dítě. Populace stárne, ubývá lidí i sil a Omegy, děti zrozené v posledním roce plodnosti Homo sapiens, rozhodně nepatří k vzorným občanům. Po celém světě se snaží vlády udržet pořádek a relativně klidný průběh zániku lidstva. O to má největší zájem Rada Anglie v čele s nevyzpytatelným Guvernérem Xanem. Však co se skrývá pod touto optimistickou maskou? Vypravěčem celého příběhu a hlavním protagonistou je Xanemův bratranec Theo Faron, historik žijící i v této podivné době ve svém malém světě univerzitního Oxfordu a v minulosti, která mu poskytuje možnost nepřemýšlet o tom, co se stane… Jednoho dne ale přijde výzva… Ve světě, který podlehl anarchii a násilí, je Theo pověřen důležitým úkolem. Musí ochránit možná poslední naději lidstva – mladou těhotnou ženu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , MottoOriginální název:
The Children of Men, 1992
více info...
Přidat komentář
Jeden z mála případů, kdy mohu doporučit spíš film než knihu. Námět je totiž skvělý a stejně tak myšlenky za ním, jenže autorka není zas tak super zkušená, aby zvládla popsat nitro muže, který by na mě působil uvěřitelně. Je to kvalitní kniha a přece mám pocit, že jí něco chybí. Film je oproti tomu dokonalost!
Kniha od P.D. Jamesové o tom, že experiment „člověk“ se nezdařil, ale Bůh k sobě nepovolává všechny najednou, ale postupně. Lidé se přestali rozmnožovat, muži jsou sterilní. Jak vypadá společnost, ve které je nejmladším lidem dvacet pět let? Jak vypadá beznaděj s vědomím, že to je „za pár“? Velmi zajímavá knížka psaná zdrženlivě a volným tempem. Podle recenzí, které jsem četla, je mnohem lepší než kniha film, který byl podle ní natočený. Ale kam se pak poděly úvahy hlavního hrdiny, padesátníka Thea? Vždyť o ně v knize jde především, nikoli o napínavý děj. Vývoj jedince od beznaděje k naději, od lhostejnosti k lásce - to je to, co mě na knize zaujalo.
Kniha je úžasná, líbí se mi jak popisuje propracovaný sociální systém civilizace řítící se do záhuby, velmi realistické, přesně tak by to jednou mohlo dopadnout.
Nápad skvělý, zpracování nic moc. Ale film podle této knihy je vynikající, a moc ho doporučuji. Rád vzpomínám, jak jsem se krčil na sedadlech v kině, aby mě netrefili. (:-)
Kašlete na to, toto je jeden z mála případů, kdy je film mnohem lepší než kniha. Snad proto, že se film nepozastavuje nad každým prolétávájícím opeřencem a nerozplývá se ve vlně estrogenu. A taky protože všechny postavy v knize jsou labilní (a debilní) jako banda školaček v hledišti hřiště nebo tak. Kdož máš kritické oko, nasměruj jej jinudy.
Až neskutečně reálně působí děj knihy, živý obraz katastrofy, tak všedně popsaná tyranie a anarchie, že jsem byla svědkem, nikoli čtenářem. Nemilosrdně jsem byla vláčena na poslední stranu knihy. I tak však musím přiznat, že filmové zpracování s knihou nemá moc společného a to pro film naštěstí, snad je to i tím, že jej do ruky dostal režisérský virtuóz Cuarón. Knihu je lépe číst před shlédnutím filmu, u mě to bylo bohužel obráceně, a i přes nadšení z filmu má kniha jedno plus, naznačuje, nutí se zamýšlet, je propracovanější a vyzrálejší. Dilema: kniha nebo film? Neumím se rozhodnout.
Tahle knížka mě opět na dlouhou dobu odradila od touhy přečíst si nějaký román ženského autora. Zápletka zní zajímavě, zpracovaní mě ale znechutilo. Dávkování informací (tj. co se stalo, co se děje a jak to na světě funguje) není nijak pečlivé, spíš připomíná náhodné útržky. Většina událostí je citově zabarvená stejně jako neustálé vršení citových pohnutek hlavního hrdiny - jak s ním zamávalo tohle, jak se cítil při tomhle. Nedochází tím k prohloubení jeho charakteru, ale jde jen o bezúčelné hromadění jeho pocitů. Celek připomíná román o bandě neurotiků. Byť chápu, že lidstvo v takové situaci by pravděpodobně mohlo v takové stádium dospět, to neustálé omílání bez skutečné hloubky je jen a jen otravné.
Sci-fi s velmi zajímavou premisou, celkově však nudné a zhola nezajímavé. Filmová adaptace je odlišná a výrazně zajímavější než kniha.
A ano, "od ženy pro ženy" je výstižné.
No, co si budeme povídat. Kdyby film udělali podle knihy, byl by to celkem propadák. Prvně jsem viděl film, po pár letech jsem přečetl knihu a i když je téma zajímavé, určitě nebylo plně využito. Děj je se dost táhne a je to takové (ne)napínavé čtení.
Opět kniha, kterou jsem četla až po shlédnutí filmu. Kromě základního tématu obě dílka moc společného nemají. Knížka mne příliš nenadchla. Zajímavý mi přišel hlavně konec celého příběhu.
Tato kniha se mi moc líbila, sice bych se obešla bez podrobného líčení krvavých scén, ale i tak jedna z nejlepších, co jsem četla.
Dost zásadně odlišné od filmového zpracování (od kterého jsem se ke knize dostal). Obohacující a nečekaně chytré a nemilosrdné.
Oproti filmovému zpracování je předloha překvapivě poklidná, umírající civilizace je vykreslena jiným, možná i věrohodnějším způsobem; spíš než na akci kniha spoléhá na náznaky a celkově působí vyspěleji. Velký důraz je kladen na vnitřní pohnutky hlavního hrdiny. Zde je i hlavní slabina knihy, ačkoli je to zřejmě věc vkusu: neustálé pitvání se v minulosti, vysvětlování proč co kdo řekl a co tím asi myslel apod. sice dodává příběhu zvláštní armosféru, ale leckdy působí až samoúčelně. Zdejší komentář „od ženy pro ženy“ je celkem výstižný.
Tuhle knihu jsem si koupila protoze jsem vedela, ze jsem nekde slysela o filmu, tak jsem si rekla, ze si alespon prectu o cem to je.
SPOILER
Kniha byla velmi dobra, libilo se mi jak se hlavni postava vraci do detstvi aby nam ukazal jaky vztah mel se svym bratrancem, ktery je ted hlavou anglie.
Nejvice me dostal konec, opravedu moc krasne.
O to vic me dostalo kdyz jsem videla ukazky na film, ktery ma stejno postavy ale dej je uplne jiny. Na film se nejspis nepodivam, ale kniha byla velice dobra.
Štítky knihy
zfilmováno anglická literatura těhotenství sci-fi postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
1986 | Třikrát Adam Dalgliesh |
1991 | Pachuť smrti |
1992 | Černá věž |
2013 | Smrt přichází do Pemberley |
2009 | Soukromá pacientka |
Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami. Kniha je dobře napsaná, jen některé pasáže mi přišly zdlouhavé, takovým tím bezobsažným typem. V některých knihách mi dlouhé popisy nebo úvahy nevadí, ale tohle mne trochu nudilo. Konec, kde si řeknete - a jak to asi bylo dál? láká k zamyšlení.