Pouští a pralesem
Henryk Sienkiewicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238851/mid_pousti-a-pralesem-238851.png
4
790
790
Román Pouští a pralesem patří mezi nejpopulárnější knihy nositele Nobelovy ceny Henryka Sienkiewicze. Kniha pro mládež i pro dospělé, kniha o dobrodružném putování mladých hrdinů napříč Afrikou v osmdesátých letech devatenáctého století.
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1982 , Albatros (ČR)Originální název:
W pustyni i w puszczy, 1912
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla jako součást čtenářské výzvy (Oblíbená kniha rodičů, prarodičů). Mamka jmenovala desítky knih, ale tuto opakovala několikrát, protože ji v dětství četla pořád dokola. Já si ji připomněla podruhé a myslím, že ne naposledy. Neznámá Afrika, únos, odvážná záchrana, napětí, boj s nemocí a se smrtí, proměna chlapce v muže, podmanění domorodých obyvatel, dobrý konec. Vydání okouzlilo krásnými ilustracemi Václava Junka. Kniha možná pro mladší čtenáře, ale pohltila mě stejně jako v dětství, určitě po ní znovu sáhnu, až budu mít chuť na dobrodružnou výpravu. Autor skvěle vykreslil život v Africe, zvyky domorodých kmenů, krajinu, podnebí a zvířata.
Četla jsem v říjnu 2016. Podle mých poznámek:
Knížka, která mne v dětství asi nejvíc zaujala.
Teď jsem jí s chutí přečetla znovu. Hezké, napínavé, krásné.
Úžasná knížka, jsem moc ráda, že jsem se k ní díky celotáborové hře na skautském táboře dostala. Oceňuju kromě děje samotného i autorův humor, díky kterému čtení bavilo i nás, dospělé. Jancig jancig!
Verneovky a Mayovky me v dětství nějak minuly, dobrodružná kniha mého dětství je jednoznačně tato. Četla jsem ji snad 10X, i později v mládí - jo to byly časy když byl na čtení čas. A příběh Nely a Stase jsem prostě milovala.
Dobrodružný příběh plný napětí. Tuto knížku mi dala moje mamka, protože to byl její oblíbený příběh, když byla malá. I když mi zanedlouho bude 20 let, 14ti letý Staš se stal mým hrdinou. Nedokážu si představit, že bych dokázalo něco z toho, co on. Byl nesmírně statečný a silný. Po celou dobu čtení jsem se bála o ty dvě malé osůbky a jsem ráda, že to skončilo dobře! Určitě doporučuji :)
Kniha se vcelku vymyká z běžné autorovi tvorby a připomíná spíše Verneovku. Nicméně jednalo by se bezpochyby o jednu z těch nejlepších Verneovek. Napínavý příběh, sympatičtí hrdinové a příjemné zakončení.
Nostalgický návrat do dětství. Nedávno, když jsem trávila čas u rodičů, jsem tuhle 100x přečtenou knihu vydolovala ze staré knihovny na světlo boží. Nikdo doma mi to nevěří, ale fat jsem původně šla tu skříň uklidit - ale nějak jsem se u toho začetla. Znáte ten pocit, když v ruce držíte knihu z dětství... a najednou ji pevně svíráte v rukou, sedíte na zemi u knihovny a nevnímáte čas..., tak takhle nějak to bylo...A také jsem si vzpomněla na oblíbený seriál, který jsem nemilovala jen já, ale i mé spolužačky a všechny jsme prahly po záložce do knihy - takové ty v igelitu zavařené záložky s našimi dětskými hrdiny. Zatímco kluci tam, v těch záložkách , měli Vinetoua, my holky jsme ujížděly na nesmrtelném princi Trávníčkovi, po Jankovi ze 4 z tanku a pes a také i po Staškovi - a jak hrdinně jsme si vyprávěly, jak bychom se v jeho situaci zachovaly my , všechny holky z třídy 7 A :-)
Zajímavé je, že jsem se po víkendu , hned v pondělí ráno v práci zmínila o této knize a v tu ránu bylo dopolední téma hovoru nastaveno...
Jedna z mých nejoblíbenějších knih už od dětství. Příběh Staše a mé jmenovkyně Nely (jsem pojmenovaná přímo po této postavě) je mojí srdeční záležitostí a bude mě provázet po celý život. Kniha je velice poutavě napsaná, krásně popsané scenérie i povahy postav... za mě top.
Tak jsem se aspoň na chvíli vrátila do dětských let. Poprvé jsem Pouští a pralesem četla jako komiks na pokračování, pak několikrát během střední (měla jsem Sienkiewiczské období :D ) a teď po letech v rámci čtenářské výzvy. A kupodivu příběh Staše a Nely mi přijde pořád atraktivní a dechberoucí. Snad jen ten polský nacionalismus je viditelnější s každým přečtením :D jenže bez toho by to nebyl Sienkiewicz :D
nad knížkou jsem strávila mnoho příjemných chvil, většinou v napětí a obavách o osud dětí i jejich mladého průvodce; a ta úleva, když to všechno dobře dopadlo ;-)
Ačkoliv je kniha určená především pro mládež, s chutí jsem se do ní začetl i já a nebyl jsem zklamán. Asi se dá opravdu číst v každém věku;). Styl psaní netrpěl nijak přehnaným uměleckým podáním plným všemožných metafor, které by čtení spíše zdržovaly, ale příjemně a smysluplně plynul ke konci. Zkrátka je to taková dobře napsaná kniha pro normální lidi, kde se člověk s hlavními hrdiny pěkně sžije a ani se nenadá a zjistí, že už je vlastně konec (který měl přesně tu správnou délku - nelíbí se mi totiž zbytečné natahování knihy závěrem už o ničem, což rozhodně nebyl tento případ).
Pro mládež je to dobrá dobrodružná kniha. Pro dospělé to musí být místy dost úsměvné. Dokonalost hlavní chlapecké postavy, obě hlavní postavy si všichni hned oblíbí, hlavní hrdina přes svůj nízký věk všechno vzdládne, ... Pro děti od 10 do 14 let doporučuji. Já o četl jen díky Čtenářské výzvě.
Poprvé přečteno kdysi dávno, ve věku nejvhodnějším pro čtení velkých dobrodružných příběhů...Zážitek byl tenkrát umocněn polským televizním seriálem/ach, jak jsme tehdy všechny milovaly hrdinu Staše../Po letech knížka zakoupena v antikvariátu a opět zhltnuta, ten krásný pocit z přečtení dobře napsaného čtení se nezměnil ani po těch letech...Díky, pane Sienkiewiczi!
Knihu jsem četla v dětství. Nikdo mi ji nedoporučil, nikdo mi ji ani nevnutil. Našla si mě sama. Prostě jsem sáhla do knihovny mých rodičů a pak již stačilo jen číst.
Byla jsem jen o rok starší než Nela, hrdinka tohoto putování napříč Afrikou. Prožívala jsem s ní všechna její dobrodružství. I já toužila potkat Staše - kamaráda, ochránce a později i životního partnera. A ještě po něčem jsem toužila: ochutnat ten zázračný chinin.
I když se mi příběh líbil, nikdy jsem se k němu již nevrátila. Kniha zůstala u rodičů a jen bratr ví, kde je jí konec. Někdy se ho zeptám.
Z mého pohledu velmi pěkný dobrodružný příběh spíše pro mládež, který mě přesvědčil, že se k Sienkiewitzovi mám ještě v budoucnu vrátit.
P.S. Chinin jsem nikdy neochutnala, ale také jsem neonemocněla malárií.
P.P.S. Afriku jsem také nikdy nenavštívila a ani po tom netoužím. Tato kniha mi ji ale velmi připodobnila.
P.P.S. Potkala jsem svého ,,Staše"? Kdo ví... Ale to je již jiný příběh :-)
Přečetla jsem již v dětství - skvěle napsaná dobrodružná kniha! Tenkrát jedna z mých nejmilejších KODek :-).
Knihu jsem četla jak v originále, tak v češtině a miluju ji! Je krásná, jednoduchá, dobrodružná a vyčerpávající. Vždy se k ní budu velmi ráda vracet.
Prostě Sienkiewicz. To si myslím, stačí :)
Nádherná dobrodružná knížka. Nesmírně čtivá, napínavá, zajímavá... Má trošku pomalý rozjezd a samozřejmě je poněkud poplatná své době, takže dnešní čtenář musí brát s rezervou zejména pasáže o šíření křesťanství nebo líčení povahy náboženství, s nimiž se postavy setkávají. Jinak výtečná kniha pro mládež, která potěší i dospělého čtenáře.
Štítky knihy
Afrika 19. století zfilmováno islám rozhlasové zpracování Súdán Al-Mahdí, 1845–1885 baobaby ztraceni v přírodě
Autorovy další knížky
| 1990 |  Quo vadis |
| 1988 | Pouští a pralesem |
| 1986 | Ohněm a mečem |
| 1988 | Potopa |
| 1995 | Pan Wolodyjowski |
Páčila sa mi kedysi, páči sa mi aj dnes. Aj mojim ratolestiam.
Chlapec Stašek dozrieval v mladého muža nemajúc čas na pubertu, keď sa ujal maličkej spolutrpiteľky Nely. Po všetkých ich dobrodružstvách, ktoré sme s nimi prežívali, báli sa s nimi, ľutovali ich, povzbudzovali, vystríhali pred nebezpečenstvom...nakoniec doputovali k rodičom. A ten "najsamružovejší" záver pohladil moju romantickú dušičku.