Pouští a pralesem
Henryk Sienkiewicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49292/bmid_pousti-a-pralesem-qL3-49292.jpg
4
797
797
Dobrodružný román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1905. V době svého vydání vyvolala kniha velkou literární senzaci, protože Sienkiewicz, který byl na vrcholu své slávy, knihy pro děti nepsal. Inspirací k napsání příběhu mu byla skutečná událost, ke které došlo na stavbě Suezského průplavu, kdy obchodníci s otroky unesli jednomu ze zúčastěných pracovníků syna, který nebyl přes veškeré úsilí nikdy nalezen. Autor však umístil děj svého románu do pozdější doby, do roku 1885, kdy vrcholilo v Súdánu velké protibritské povstání vedené mužem zvaným Mahdí. Silně katolicky orientovaný Sienkiewicz však neviděl v tomto povstání osvobozenecké hnutí súdánského lidu, ale jen temné stránky kruté náboženské války. Hlavními hrdiny příběhu jsou čtrnáctiletý polský chlapec Staš Tarkowski a osmiletá anglická dívenka Nela Rawlisonová, jejichž otcové působí jako úspěšné vůdčí osobnosti ve společnosti zabývající se provozem Suezského průplavu. Obě děti se stanou obětmi únosu a mají být dopraveni k arabskému vůdci Smajnovi, který je chce vyměnit za svou rodinu uvězněnou v Egyptě. Na své cestě projdou tisíce kilometrů a zažiji neuvěřitelná dobrodružství v boji s přírodou, s dravou zvěří, s tropickými nemocemi (žlutá zimnice, spavá nemoc) a také s nejrůznějšími zlými a nebezpečnými lidmi. Jejich cesta vede nejprve podél Nilu do Chartúmu, kde se seskají s Mahdím. Protože odmítnou přijmout islám (nábožnost a katolictví hlavního hrdiny Staše je v knize často zdůrazňováno), putují s karavanou za svým únoscem pralesy středovýchodní Afriky. Zde se jim podaří společně s dvěma černými otroky uprchnout. Při pouti přes Saharu na východ k Indickému oceánu jim hrozí smrt žízní, ale v poslední chvíli jsou všichni zachráněni dvěma Angličany, kteří se vydali na výzkumnou cestu. Doslov "Polská robinsonáda" napsal Bořivoj Křemenák.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1971 , OdeonOriginální název:
W pustyni i w puszczy, 1912
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem předčítala dětem, když mladší bylo 8 a půl, o prázdninách před 3. třídou. V září dcera knihu opět popadla a přečetla si ji sama. Trvalo jí to 3 měsíce a bylo mi jí až líto - já v jejím věku měla co dělat, abych přečetla Letadélko káně. Tímto počinem začala její vášeň pro čtení a množstvím přečtených knih a jejich tloušťkou je ve třídě za exota.
Knihu jsem četla v dětství a byla úžasná. Přestože byla poměrně dlouhá, vydržela jsem u ní a hltala každou stránku.
Četba z mého dětství, o to více jsem byl překvapen, když jsem zjistil, že ji čte moje vnučka a dokonce se o ní vyjadřuje pochvalně. A to v době, kdy u dětí vítězí knihy se zcela jinými náměty.
Pre deti a mládež.... pri čítaní tejto knihy som sa cítila skutočne mladšia :-D
Videla som film inšpirovaný touto knihou - myslím, že bol dvojdielny, bolo to skutočne dávno. A až teraz som sa dostala k prečítaniu tohto príbehu. Ide o príjemné a oddychové čítanie. Doma mám ešte knižku Quo vadis, ktorú by som tiež rada prečítala. Tak uvidím, kedy sa k nej dostanem :-D
Tuto knihu předčítám manželovi a trávíme díky ní spolu krásné chvíle. Výborně napsaná, někdy se bojím. A ten krásný vztah Staše a Nele závidím.
Jedna z knížek, které mne provázely dětstvím - milovala jsem hlavní hrdiny, prožívala jejich cestu i dobrodružství. Nádherně napsáno.
Nevím jestli by byla tato kniha stále atraktivní pro dospívajícího čtenáře, ale mě kdysi naprosto uchvátila. Dodnes si pamatuju, že to bylo velmi napínavé a dojemné, strašně moc jsem to prožíval. A pak ten smutek, že už je konec...
V knihovně jsem si chtěla po delší době přečíst další knihu tohoto autora a až doma jsem si všimla, že jsem sáhla po knize od Albatrosu. Každopádně hodnotím knihu nejen vhodnou pro děti. Moc příjemné dobrodružné oddechové čtení.
Knihu jsem v dětství nečetla, takže na ni nahlížím pouze z pohledu dospělého čtenáře. První stránky mě celkem zarazily, nedobře se mi orientovalo v postavách (spousta špatně zapamatovatelných arabských jmen) a na čtení jsem se musela opravdu hodně soustředit. Nakonec mě děj vtáhl a chutí jsem četla dál. Dle popisku v knize je kniha určena pro čtenáře od devíti let, což si vůbec neumím představit, že by mohlo devítileté dítě bavit (ale možná se jen do toho neumím vcítit a děti podceňuju), jazyk je rozhodně náročnější než u obvyklých dětských knih a líčení z některých lovů i vlastně celkem drastické. Z pohledu dospělého čtenáře mě kniha velmi potěšila, bylo to příjemné čtení z úplně jiného soudku, než jsem zvyklá, africký časoprostor vybízí k bohaté fantazii, jak to asi v lákavých dálkách vypadalo. Samotný příběh je krásně naivní (ano, v tomto ohledu je to opravdu kniha pro děti) a jak jinak než s dobrým koncem. Doporučuju všem, kteří chtějí osvěžit svou četbu něčím jiným, než čtou obvykle!
Četla jsem poprvé jako dospělá takže mně ke knize neváže nostalgie z dětství.cetla jsem pro splnění čtenářské výzvy 2017. Příběh určitě velmi zajímavý ale bohužel jsem nedokázala vypnout ty dospělácke filtry ve mně. Ale s tím už asi nic neudělám.neumim si ale představit že by dnešní děti dokázaly být tak rozhodné a empatické jako hlavní hrdina Staś.
Další dětská láska z časů, kdy na čtení bylo daleko víc času:)) Když o tom tak přemýšlím, asi je to pro mne těžká konkurence dnešního Harryho Pottera:))
Snad se k ní někdy vrátím!
Vážně dobrá kniha! Plná dobrodružství, prostě kniha jak má být. Četla se sama, doporučuji!
Když jsem knížku tenkrát přečetl, rychle jsem ji přečetl ještě jednou. Typická Verneovka plná dobrodružství a zážitků pro mladé. Hledal jsem další díla autorova a tak jsem se dostal ke "Křižákům", atd. A dnešní návrat mne opět utvrdil, že je to skvělá knížka!
Štítky knihy
Afrika 19. století zfilmováno islám rozhlasové zpracování Súdán Al-Mahdí, 1845–1885 baobaby ztraceni v přírodě
Autorovy další knížky
| 1990 |  Quo vadis |
| 1988 | Pouští a pralesem |
| 1986 | Ohněm a mečem |
| 1988 | Potopa |
| 1995 | Pan Wolodyjowski |
Srdcová kniha mého dětství a mého mládí. Jak já je milovala, jak jsem se o ně bála. Jak jsem si přála zažívat to s nimi a jak jsem si zároveň uvědomovala, že je mnohem lepší o tom číst, než to skutečně prožívat...
Jak ráda jsem se do tohohle příběhu vracela. A kdo taky ne? Vždyť to byl (možná stále je) nadčasový příběh, který musí uchvátit srdce každého, kdo jednou, i kdyby náhodou, otevře tuhle knihu. Nádherný příběh plný čisté, hluboké, oddané lásky, plný odvahy, plný odhodlání přežít. Příběh, kde v zájmu druhého nemyslíte na sebe. Kde bojujete, kde chráníte ty, na kterých vám záleží, kde není čas na strachy, jež by vám svazovaly ruce...
Kdo z dnešních náctiletých by něco takového dokázal? Ale Stašovi jsem to věřila. Tenkrát se ještě za lásku umíralo...
...a tu mu jednoho dne pan Rawlison položil obě ruce na ramena a hledě mu přímo do očí řekl s andělskou dobrotou: "Řekni, Stáňo, sám, jestli je na světě muž, kterému bych mohl svou lásku a svůj poklad svěřit s větší důvěrou?"