Povídání o pejskovi a kočičce
Josef Čapek
O pejskovi a kočičce série
< 1. díl >
Kompletní znění klasických pohádek v podání herců z Dejvického divadla. To bylo tenkrát, když spolu pejsek a kočička hospodařili a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé: umývat špinavou podlahu, péci dort, chodit v neděli na procházku, psát dopis nebo hrát divadlo. Ale protože lidmi nejsou, nedopadne všechno vždycky tak, jak by si přáli – jejich svérázná řešení jsou ale pokaždé zábavná a originální. V některých příbězích také pejsek a kočička navštěvují pana Čapka, s nímž hovoří o "vážných věcech" a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti. Znění textu vychází z kritického vydání ve Spisech Josefa Čapka a kromě devíti klasických příběhů obsahuje i povídání Jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, které bylo po roce 1948 z politických důvodů vypouštěno. Namísto Čapkových všeobecně známých obrázků doprovodí audioknihu ilustrace výtvarného dua Tomski&Polanski, kteří svou aktuální verzi pojali jako poctu autorovi. Obsazení: pejsek – Jaroslav Plesl kočička – Veronika Khek Kubařová vypravěč – Ivan Trojan Josef Čapek – Miroslav Krobot zlý pes – Hynek Čermák dešťovka – Martin Myšička děti – Václav Neužil panenka – Marta Issová zajíc – David Novotný slepice – Lenka Krobotová švadlena – Zdenka Žádníková Volencová Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. Josef Čapek (1887–1945) Studoval malbu a grafiku na pražské Umělecko-průmyslové škole a poté rok v Paříži. Po návratu se se svým bratrem Karlem zapojil do uměleckého a společenského života. V letech 1917–1921 působil jako redaktor Národních listů, odkud odešel do Lidových novin, kde byl redaktorem a výtvarným kritikem až do roku 1939, kdy ho hned 1. září 1939 zatklo gestapo a válku prožil v koncentračních táborech. Přestože je známější jako výtvarník než jako spisovatel, jeho literární dílo tvoří neoddělitelnou součást jeho tvorby. Jeho nejznámější knihou ovšem zůstává jeho vyprávění pro děti Povídání o pejskovi a kočičce (1929). Dejvické divadlo První představení se v Dejvickém divadle odehrálo 14. října 1992. Od té doby si vybudovalo pověst jednoho z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších českých divadel, které je téměř trvale vyprodané. Nabízí inscenace různých žánrů, které však mají společného jmenovatele: dobré divadlo se zřetelným názorem a s důrazem na herecké osobnosti. S nástupem Miroslava Krobota na místo uměleckého šéfa roku 1996 vznikla silná herecká sestava, která láká diváky dodnes a proslavila se i televizními seriály jako Čtvrtá hvězda (2014), Dabing Street (2018), Zkáza Dejvického divadla (2019), které odrážejí svébytný nadhled celého ansámblu. Od roku 2017 je uměleckým šéfem Dejvického divadla Martin Myšička.... celý text
Literatura česká Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2018 , OneHotBookInterpreti: Ivan Trojan , Jaroslav Plesl , Veronika Khek Kubařová
více info...
Přidat komentář
Kdo by neznal tyto pohádky o pejskovi a kočičce. Dva takové mám doma a též spolu dobře vycházejí :-) Pohádky se čtou z generace na generaci a myslím, že je to zrovna nesmrtelná kniha. Příběhy nikdy nezestárnou.
Knížku mám od dětství a čtu z ní teď synovi. Je to krásné čtení. Musím ale přiznat, že některé pohádky se mi líbily víc a některé jsem snad ani nečetla. Ale pohádky jak myli podlahu a pekli dort jsou u nás nejoblíbenější.
(SPOILER)
Já jsem na těchto pohádkách vyrůstala a tak jsem se rozhodla přečíst i naší dceři, která při usínání potřebuje slyšet něčí hlas a někdy jsem byla ráda, že tomu vlastně nerozumí. Některé pohádky mi přišli navíc a divné a některé neměli ani smysl.
Všechno začíná umyvanim podlahy. Tenhle příběh si pamatujeme všichni a mě se i dnes dost líbí. Pokračujeme zizalou v kalhotách, která děti učí, že mají o sebe dbát. No a pak to začíná Vánoční příběh je katastrofa o ničem až nakonci děti čeká ponaučení, že nemají být na zvířátka ošklivý. Z dětství si pamatuji, že mě tenhle příběh už v té době nebavil. Pak se píše dopis holcickam a to je teda hrůza. Pak jak se píše o domažlickych detech to je taky hrůza. Pak se objeví klasika s dortem, která zase knížku vrací na nějakou úroveň. Příběh je veselý a ujde. Pak pohadka o zahozene panence je taky super. Pak zase příběh o ničem a nakonec se děti v posledním příběhu dozví o 28.rijne.
Za mě docela ucházející, ale příště dceři budu číst jenom vybrané pohádky
Tahle knížka se dá číst pořád. I jako dospělá jsem se k ní ráda vrátila a nedávno jsem ji předčítala vnučkám.
Nádherná knížka, kterou jsem měla ráda už já jako malá a teď ji zná nazpaměť i můj tříletý syn. Milé, trochu praštěné příběhy dvou naivních a hodných zvířátek.
Nádherná kniha, kterou by si měl každý alespoň tisíckrát za svůj život přečíst. A ne jen přečíst pro sebe, ale i šířit dál svým dětem, vnoučatům, VŠEM.
Pohádky jsou krásné, vtipné + doplněny krásnými ilustracemi.
Neznám nikoho, kdo by pejska a kočičku neměl rád, NIKOHO.
A věty typu "V dnešní době jsou lepší pohádky" neberu. Tohle je klasika a klasika NIKDY neomrzí.
Kolik generací už na nich vyrostlo. Kouzelné vyprávění. Večerníčková klasika, která byla dokonale odvyprávěna Karlem Hogrem. Měl úžasný hlas, tak melodický a laskavý. Když zavřu na moment oči, tak ho stále slyším. Josef Čapek byl geniální. V jednoduchosti je síla.
Kdo by neznal tuto krásnou knihu o pejskovi a kočičce. Kniha mého dětství. Začínám číst pohádky ,abych zapomněla na ten blázinec co se teď děje kolem nás.
Ještěže tahle kniha existuje. Mého syna už unavili všechny knihy, které jsem s ním za poslední týden v karanténě přečetla, tak už jsme vzala i knihy ze železné zásoby a na horší časy. Další nádherná kniha z mého dětství, na kterou se nedá zapomenout. Podlaha, dort a roztržené kalhoty jsem přečetla nesčetněkrát a ještě častěji pustila v televizi. Už se mi o tom i zdá:-).
Jsem moc ráda, že můžu předávat dál. Jsou to pohádky, které nikdy neomrzí:-)
Dcerce jsem zvyklá číst pohádky na dobrou noc, ale plním čtenářskou výzvu zpětně, tak jsem si tuto knížku zvolila jako jednu ze starších témat ;-) Ano, také beru jako klasiku a jako vrácení se zpět do školních lavic :-)
To je prostě klasika, kterou by měly znát i dnešní děti a jejich děti a děti jejich dětí...
Dcera knížku miluje. Pro mě jsou některé formulace až moc do jednoducha a hodně polopaticky, ale knížka není pro mě, ale pro děti.
Knihu jsem cetla mockrát. Jako dítě jsem jednou zkusila i kousnout do mýdla,když tak krásně vonělo.
Ne jen klasika, ale již naprostý kult. Neuvěřitelně krásné, milé, a také poučné. Vše doplněno nádhernými a přesně vystihujícími kresbami, které nikdy nezestárnou. Čapkova láska k dětem a čtyřnohým kamarádům je zde projevena v celé své kráse a nejde než hodnotit naplno a schovat knížku pro pozdější čtení s vlastními dětmi.
Nedávno jsem někde viděla seriál a vzpomněla si jak mi tuto knížku babička četla před spaním. Bylo hezké se k ní po tolika letech vrátit.
Štítky knihy
pohádky pro děti zfilmováno zvířátka autorské ilustrace klasická literatura
Část díla
Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo
Jak našli panenku, která tence plakala
Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen
Jak si pejsek roztrhl kaťata
Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort
Autorovy další knížky
1956 | Povídání o pejskovi a kočičce |
2004 | Ze života hmyzu |
1964 | Stín kapradiny |
1997 | Kulhavý poutník |
1990 | Proč nejsem komunistou |
Kniha mého dětství, když jsem se učil číst. Čapek uměl krásně volit slova. Tenkrát se mi tato útlá knížečka hodně líbila, jelikož mám rád zvířátka a zrovna v té době pejska s kočičkou jsem doma měl. Vždy jsem si myslel, že se pes a kočka spolu nesnesou, ale jaké bylo moje překvapení, když po příchodu ze školy jsem po zavření malého koťátka v obyváku před psem, aby ho v mé nepřítomnosti nezakousl, kotě našel ležet fence Bobině u břicha. Pes se na mě provinile podíval , že si skákáním na kliku dovolil otevřít dveře a vzít kotě pod svou ochranu. A dnes vidím, že kočka lovec si nechá od andulky tahat za fousky. JJ, zvířata jsou lepší než lidi a my je zabíjíme.