Povídky na tělo
Martina Formanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354278/mid_povidky-na-telo-4jJ-354278.jpg
3
111
111
Po několika románech a autobiograficky laděných prózách přichází Martina Formanová se souborem kratších povídek, které spojuje společné téma – partnerské a intimní vztahy v nejrozmanitějších podobách. S pochopením a humorným nadhledem líčí mnohdy bizarní situace a trapasy, v nichž se ocitáme v důsledku konfrontace našich snů, cílů a záměrů s realitou. Střetává se tu nejen ženský svět s mužským, ale i naše představy o sobě a o druhých se skutečným a často nahodilým chodem světa. Aktéři povídek jsou nejrůznějšího věku i společenského a profesního postavení. Čtenář se tak setkává např. s třináctiletou dívkou, v níž probouzející se sexualita vyvolává odpor i romantické snění; se všestranně úspěšným a neodolatelným mužem, kterého dostihne drobné selhání v mládí; s obyčejnými mileneckými a manželskými páry středního věku unavenými stereotypem; s mladou překladatelkou přivydělávající si nejstarším řemeslem světa; s padesátníkem, permanentně vystrašeným ze své ženy… Autorčiny momentky z milostného a sexuálního života živočišného druhu homo sapiens jsou chápavou a vtipnou četbou obohacující obě pohlaví.... celý text
Povídky Literatura česká
Vydáno: 2017 , ProstorOriginální název:
Povídky na tělo, 2017
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem "zhltla" během dvou dnů. Moc se mi líbil styl psaní, prokreslení postav a celkově je knížka velice dobře čtivá. Musím však souhlasit s tím (jak už je zde ve více komentářích napsáno), že povídky jsou někdy až moc rychle ukončené. Kolikrát se mi stalo, že jsem se do příběhu zabrala, otočím stránku a vidím, že už zbývá jen půl stránky. Nicméně ve většině příbězích je pointa jasná, někdy tedy až po chvilce popřemýšlení. Určitě si ji někdy v budoucnu přečtu znovu :)
Od této knihy jsem očekávala oddechové a pohodové čtení. Z části tomu tak bylo, ale tato knížka skrývá mnohem víc, než jen pár krátkých povídek s plochými postavami, jak se může zdát. Záleží na tom, jak k nim čtenář přistoupí a jestli se mu chce číst mezi řádky. Některé přinutí k zamyšlení, jiné aspoň pobaví.
Je nutno zmínit, že bez některých povídek by se tato kniha určitě obešla, naopak některé by mohly být o dost delší. Postavy a jejich osudy vás vtáhnou do dějě a když už jste natěšení, jak to všechno bude pokračovat, povídka skončí.
Šestnáct povídek pojednává o lásce, sexu, rozchodech, o přátelství, o trapasech, o zdraví i nemoci, o roztomilé dětské naivitě, o zajímavých shledáních...
Určitě nejsem zklamaná, ale jak jsem zmínila výše, některým povídkám mohlo být věnováno více prostoru, a jiné mohla autorka nechat u sebe v šuplíku.
Ironické i dojemné črty ze života žen jejich pohledem ( a výjimečně i mužů, zde už podle mne méně povedené), napsané tak, že jsem si při jejich čtení připadala, jako bych se dívala na film. Pak střih a jsme zase jinde, jen se ty příběhy nakonec nespojily jak v Lásce nebeské.Příjemné odpočinkové čtení.
Tak nějak nevím, co si o knize myslet. Běžné příběhy z běžného života. Většina povídek však postrádala pointu, zdály se mi být takové nedokončené.
Nevím jestli to byl záměr a povídky měly být tak běžné, někdy až nijaké, nebo zda se knížka moc nepovedla. Na druhou stranu jsem se při čtení nejednou zasmála, párkrát i dojala nebo naštvala. U několika povídek se mi příběh líbil, ale konec se mi zdál vždy zvláštní, useknutý a nenadálý.
Dle mého názoru je to vhodné čtení pro ne moc náročné čtenářky (i nečtenářky) spíše ve středním věku a výš. :) Já osobně hodnotím 2*. :)
Jak název napovídá jedná se o povidkovou kniku. Kniha se čte příjemně,rychle a pohodově. Taková ta nenáročná oddychovka;) Jednoznačně by si některé povídky zasloužily větší rozsah.
Líbí se mi, jak MF píše, ale ...povídek je mnoho a převažují ty, které sotva začnou, už končí - a to je škoda, protože jsou často rozehrané zajímavě.
Tak tuto knihu bych připodobnila k situaci, kdy si představuji, že si dám výbornou kávu v příjemné kavárně a místo toho se ocitnu v hospodě IV. cenové skupiny. Od autorky jsem četla více textů, líbil se mi její styl, úroveň, nadhled, psychologické postřehy i to, jak dokázala vystihnout své postavy. A teď se sama sebe ptám: Proč ta změna? Jsou tyto "brakové" knihy prodejnější? Frčí Hartlové a spol? Nedotažené pointy a jen takové nic neříkající nahození hlavně ale s použitím vulgární nahoty? To zabírá? No, podle komentářů níže zřejmě ano. Není to ale škoda? (3/5)
Jako odpočinková četba v předvánočním shonu fajn... ale příliš z příběhů mi v hlavě neutkvělo...
Četlo se docela hezky, není to nic náročného, ale některé povídky mi přišly takové... nedopečené.
Moje první setkání s Martinou Formanovou a velmi milé překvapení. Pokud jde o českou tvorbu, jsem trestuhodně pozadu, navíc mě většinou odpuzují ženská témata. V Povídkách na tělo jsem si ale právě ženské hledisko nesmírně užívala. Obvykle dávám přednost literárně bohatšímu stylu vyjadřování, ale tentokrát mi jednoduchá a přímočará próza chutnala. Některé povídky jsou plné rozčarování a smutku - z rozpadu vztahů, ze stárnutí, ze změny okolností. Jiné zahrají zase na humornější notu. Také si cením toho, že autorka nerezignovala na pointy, což je v moderních povídkách už skoro standard. Nejsou vždy z nejsilnějších, ale většinou příběh umně uzavřou a nechají doznít.
Plytké, povrchní, neuvěřitelné, místy stylisticky obtěžující. Nerad píšu negativní hodnocení, ale tentokrát musím...
Formanová mě vždy bavila, ale povídky s otevřeným koncem bych neskousl od žádného autora.
Ženský pohled na stokrát omletá témata. Některé povídky jsou příliš naivní, zápletka prvoplánová nebo křečovitá, jiné velmi povedené. Nejlepší povídky jsou Míjení, Rivalky, Zrcadlení a O lásce. Celkově lepší průměr.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Skladatelka voňavého prádla |
| 2014 |  Případ Pavlína |
| 2012 | Snědla dětem sladkosti |
| 2021 | Nalakuj to narůžovo |
| 2017 | Povídky na tělo |
Knížka se mi líbila a mile mě překvapila. Je čtivá a povídky mě bavily. Postavy jsou dobře a hezky prokreslené. Souhlasím s ostatními, že některé povídky nebyly tak povedené, a naopak těm povedeným bych věnovala rozhodně více prostoru, jejich příběh byl vcelku rychle ukončen, což mě mrzelo. U některých jsem se vyloženě nasmála, některé (možná většina) mi přijdou i poučné. Většina postav byla sympatická, i když dělaly věci, za které bych jimi třeba celkem pohrdala. Bavila mě též jejich často netradiční jména. Styl autorky se mi moc líbí a baví mě, je to takové přirozené vyprávění s vtipem a šarmem. Začalo mě bavit takhle místy peprné čtení. :)