Povídky z druhé kapsy
Karel Čapek
Povídky z druhé kapsy napsal Karel Čapek v roce 1929 inspirován denními zprávami. V těchto detektivně laděných prózách se autor projevil jako dokonalý znalec řeči příslušníků různých společenských vrstev a povolání. Mají podobné náměty jako Povídky z první kapsy: odhalování zločinů, hledání spravedlnosti a její vykonávání. Mají však daleko širší dosah než první kniha povídek. Čapek v nich zdůraznil význam vzájemných vztahů mezi lidmi a vyslovil svoji pevnou víru v člověka opravdu lidského. Právem proto i jeho povídkové soubory náleží do zlatého fondu české literatury. A jak je hodnotí dnešní mladí čtenáři? „Nečekala jsem, že se Čapek bude číst tak dobře. U těchto povídek se člověk občas hodně nasměje. Myslím, že tento soubor je ještě o chlup lepší než Povídky z první kapsy.“... celý text
Přidat komentář
Povídky z jedné a druhé kapsy jsou moc příjemné a zábavné čtení. Kriminální případy v podání Čapka jsou moc moc fajn!
Sprvu som mal pocit, že Povídky z druhé kapsy sú ľahšie, veselšie, ako tie z prvej. Takto to šlo zhruba do dvoch tretín knižky, keď sa hravosť začala meniť na vážne záležitosti, hlbšie zamyslenia. Skutočne, zbierka akoby obsahovala k sebe sa nehodiace poviedky, no Čapek ich usporiadal tak, aby tvorili jeden jediný celok. Jasné, sú spojené dialógom pánov rozprávačov, no je tu aj nejaké hlbšie spojenie, akýsi vývoj. Detstvo, mladosť, dospelosť, staroba a smrť? Neviem, nedokážem to spojivo určiť, no takto, ako sú poviedky zoradené, dávajú mi hlbší zmysel, ako keby boli len po jednom.
Ale aj jednotlivo sú skvelé. Najviac sa ma dotkli Muž, který nemohl spát a Sbírka známek. Ako ten Čapek poznal človeka! Ako keby poznal mňa, mňa osobne! Jednotlivé poviedky, i tie z prvej zbierky sa mi v mysli vynárajú často. Sú o bežných situáciách, o bežnom živote, tematicky vlastne triviálne. Nezabudnuteľnými ich robí Čapkovo literárne majstrovstvo, jeho láska k človeku a ľudstvu, ako celku.
Čapkova "poezie" spočívá v dokonale analytickém stylu. Jsou to strohá fakta, ovšem úžasně lidská "fakta"!
Povídky od Čapka mě baví kdykoliv je vezmu do ruky. Mám ráda styl jeho psaní a občas velmi zvláštní způsob řešení případů. Prostě bezvadné čtení ve volné chvilce. :)
První kapsa mě oslovila více. Druhá kapsa je originálnější stylem vyprávění. Nicméně obsah a sdělení se mi líbí víc v První kapse.
Tak, po přečtení první kapsy jsem se do té druhé vrhnul po hlavě, čekal jsem další detektivně laděné vyprávění rozličných příběhů. Jaké další překvapení a zvraty mi Čapek ukáže? Nezklamal mě, přesně toho se mi dostalo, ale i něčeho navíc.
V první kapse jsou povídky vyloženě detektivní a jde v nich o šokující zvrat, kteréžto překvapení čtenáře pobaví. Zde ustupuje ona detektivnost do pozadí, povídky jsou stále v kriminálním prostředí, ale jejich závěr bývá nejen překvapující, ale i poučný, každý případ či zážitek pánů vypravěčů zde nese svou vlastní myšlenku. Divil jsem se na jak malém prostoru dokáže Čapek vykreslit zajímavé postavičky nerudovského ražení, každý charakter je jaksi trojrozměrný a opravdový.
Další věcí hodnou opěvování je skladba povídek, povídky z první kapsy jsem četl o volných deseti minutkách, jen tak pro volnou chvíli. Za to povídky svázané až filozofickými myšlenkami jsem bral jedním dechem a každá další povídka byla lepší a lepší.
A závěrem jenom, jazyk. Nevím čím to je, ale čeština autorova nevypráví, ona hladí a jen tak mimoděk s ní autor staví příběh tak poutavý sám o sobě.
Úžasná, nádherná kniha. Líbila se mi o něco víc než Povídky z první kapsy. Tato kniha je psána neskutečně čtivým a nádherným jazykem. Líbilo se mi poznávání života za první republiky (tak ráda bych v té době žila). Nejvíce mě asi zaujala povídka Sbírka známek :)
Další kniha z "nudné" školní četby. Nene, spletla jsem se. Povídky mě okouzlily. Každá úplně jiná, a přesto dokázala oslovit a vtáhnout do děje.To,jak pan Čapek umí kouzlit s češtinou, je neuvěřitelně nádherné. K oblíbeným patří Zmizení pana Hirsche.
Povídka o ztracené noze, Soud pana Havleny, Ukradený kaktus, Muž, který nemohl spát.
,,Spánek je nesmírně milosrdný - odpouští nám i našim vinníkům."
Velice poutavé počteníčko. Nejvíce se mi líbí povídka Čintamani a ptáci. Nejlepší na této khize je jak řeší případy, s takový důvtipem a originalitou.
Část díla
Balada o Juraji Čupovi
1929
Čintamani a ptáci
1929
Grófinka
1929
Historie dirigenta Kaliny
1929
Jehla
1929
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
a jo, dá se, když se musí:)