Povídky z druhé kapsy
Karel Čapek
Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci či fanatičtí sběratelé, přinášejí daleko více, než se na první pohled zdá. Čapek v nich uplatnil všechny stránky svého výjimečného talentu. Nejenže je skvělým vypravěčem napínavých příběhů, ale zároveň mistrem paradoxů, autorem, který jednou uplatní svůj smysl pro jemnou ironii (básník ve svých verších podvědomě zachytí číslo auta, které srazilo ženu), jindy přiblíží své pojetí spravedlnosti, kterou nelze vtěsnat do žádných zákonů, jindy napůl vážně napůl s tichým úsměškem předvede novou psychoanalytickou metodu jak usvědčit vraha i rychle rozpoznat novináře. Čapkovy povídky jsou přeloženy do všech myslitelných jazyků, většina z nich bezesporu obstojí ve srovnání s dílem největších mistrů drobných próz ve světové literatuře; přiznávám, že nikdy jsem žádnou knihu nečetl tolikrát a s takovým potěšením jako právě tuto.... celý text
Přidat komentář
Tady je dvojka o chlup lepší než první díl. Opět převažují kriminální vtipně i když vážně podané povídky. Nejlepší byl sňatkový podvodník, u toho jsem si smíchy ucvrkávala. Stejně jako příběh s Aminou a koberci.
Také vám vždy přijde, že druhý díl čehokoliv bývá obvykle mnohem horší než díl první? Tak to přesně NENÍ případ Povídek z druhé kapsy. Hned na začátku vás totiž odrovná povídka Čintamani a ptáci – ještě teď se směju nahlas, když si vzpomenu na Aminu a způsob, jakým šel pan Vitásek krást. Hned poté jízda pokračuje brilantní Ukradenou vraždou, Případem s dítětem a Příběhy sňatkového podvodníka. A zapomenout nesmím ani na smutnou Sbírku známek.
Karel Čapek měl úžasnou schopnost – schopnost pozorovat každodenní situace a přetavit je do příběhů, které oslovují nejen smíchem, ale také zamyšlením nad podstatou lidského jednání.
Pět hvězd za nádhernou češtinu, laskavý humor, detailní vykreslení postav, trefnou kritiku společenských i politických struktur a nadčasovost.
Čtení bylo zajímavé. Některé povídky byly lepší, některé horší. Některé vtipné, některé smutné.
Líbilo se mi, že každá sbírka se zaměřuje na něco jiného a snaží se předat, když už jen malé, poučení. Také styl vyprávění byl pestrý (např. u dirigenta).
Jestli doporučuji?
ano, je to krátké a stojí to za to.
8/10
Povídky z druhé kapsy Karla Čapka navazují na sbírku Povídky z jedné kapsy a přinášejí další napínavé a humorné detektivní příběhy. Čapek v nich opět mistrně zkoumá lidskou psychiku a klade otázky o morálce a smyslu života.
Povídky jsou krátké a lehce se čtou, stejně jako v předchozí knize. Čapek opět používá jasný a stručný jazyk, který je plný inteligentních a vtipných postřehů.
Mezi nejzajímavější povídky bych zařadil Ukradený kaktus, Grófinka a Jehla. V těchto povídkách Čapek rozplétá kriminální případy s často překvapivými a vtipnými rozuzleními.
Povídky z druhé kapsy jsou kvalitním pokračováním Povídek z jedné kapsy a potěší všechny fanoušky Čapkovy tvorby. Jsou to čtivé povídky, které vás donutí aspoň trošku přemýšlet.
Zkrátka, když jsem ještě, býval u nás v účtárně a dělal tyhle pololetní účetní uzávěrky, stávalo se někdy, že mně ty cifry neštymovaly: tak například jednou nám chyběly v kase zrovna tři halíře. To se rozumí, já bych mohl ty tři halíře do kasy přidat jakoby nic, ale to by nebyla čistá hra; víte, z účetního hlediska by to bylo nešportovní; to se musí nalézt, ve které položce z některých čtrnácti tisíc položek je chyba. A já vám řeknu, já už jsem se vždycky před uzávěrkou těšil, že tam bude nějaká taková chyba.
Pak Čapek mi mluví z duše.
U těchto povídek, jsem se velice bavila. I smála nahlas. Skvělé. Přišly mi lepší než Povídky z jedné kapsy, protože byly takové navázané, plynuly jak hovor u stolu.
Nejvíce se mi asi líbily Soud pana Havleny, Povídka o ukradené noze, Ukradený kaktus a Jehla.
Skvělé!
Skvělé! Moc se mi líbilo, jak se povídky propojují, že jsou součástí jednoho rozhovoru. Čtení jsem si moc užila.
Na těchto povídkách se mi moc líbí, jak jsou krátké, ale i tak v sobě nesou víc, než lecjaká celá kniha.
Soubor velice kvalitně napsaných povídek, který mi nejedenkrát zlepšil náladu a pobavil. Jedinou "chybou" je, že některé povídky byly spektakulární a jiné průměrné, tudíž si kniha neudržela vysoký standard po celou dobu. Nicméně i tak se jednalo o příjemný čtenářský zážitek a určitě se k Čapkovi v budoucnu vrátím.
Karel Čapek je mistr nad mistry. I po sto letech.
Povídka Čičmani a ptáci je inspirována jeho vlastní zkušeností.
Mistr českého jazyka. Skvělý pozorovatel. Vtipný vypravěč. V těchto povídkách oslavuje lidskost ve všech jejích podobách.
Audiokniha, jenž se vemlouvá do srdce, zakotví, dobře usazená silou čistoty a pravdy na život prostý i složitý v ruchu světa.
Citace:" Čisté svědomí je ta nejlepší hygiena."
Povídky, které s utkvělou představou jistého dobra v lidském konání dovedou zaujmout.
Část díla
Balada o Juraji Čupovi
1929
Čintamani a ptáci
1929
Grófinka
1929
Historie dirigenta Kaliny
1929
Jehla
1929
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Pěkné povídky. Některé smutné, některé úsměvné.