Povídky z druhé kapsy
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524800/bmid_povidky-z-druhe-kapsy-6532b9ce38de1.jpg
4
985
985
Povídky z druhé kapsy je soubor 24 povídek Karla Čapka. Vycházely na pokračování od ledna do září 1929 v Lidových novinách, ve kterých byl Čapek od roku 1921 redaktorem. V roce 1929 byly vydány i knižně. Volně navazují na Povídky z jedné kapsy. Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout. Náměty povídek jsou natolik originální, že byly mnohokrát použity pro filmové zpracování.... celý text
Přidat komentář
Tady je dvojka o chlup lepší než první díl. Opět převažují kriminální vtipně i když vážně podané povídky. Nejlepší byl sňatkový podvodník, u toho jsem si smíchy ucvrkávala. Stejně jako příběh s Aminou a koberci.
Také vám vždy přijde, že druhý díl čehokoliv bývá obvykle mnohem horší než díl první? Tak to přesně NENÍ případ Povídek z druhé kapsy. Hned na začátku vás totiž odrovná povídka Čintamani a ptáci – ještě teď se směju nahlas, když si vzpomenu na Aminu a způsob, jakým šel pan Vitásek krást. Hned poté jízda pokračuje brilantní Ukradenou vraždou, Případem s dítětem a Příběhy sňatkového podvodníka. A zapomenout nesmím ani na smutnou Sbírku známek.
Karel Čapek měl úžasnou schopnost – schopnost pozorovat každodenní situace a přetavit je do příběhů, které oslovují nejen smíchem, ale také zamyšlením nad podstatou lidského jednání.
Pět hvězd za nádhernou češtinu, laskavý humor, detailní vykreslení postav, trefnou kritiku společenských i politických struktur a nadčasovost.
Čtení bylo zajímavé. Některé povídky byly lepší, některé horší. Některé vtipné, některé smutné.
Líbilo se mi, že každá sbírka se zaměřuje na něco jiného a snaží se předat, když už jen malé, poučení. Také styl vyprávění byl pestrý (např. u dirigenta).
Jestli doporučuji?
ano, je to krátké a stojí to za to.
8/10
Povídky z druhé kapsy Karla Čapka navazují na sbírku Povídky z jedné kapsy a přinášejí další napínavé a humorné detektivní příběhy. Čapek v nich opět mistrně zkoumá lidskou psychiku a klade otázky o morálce a smyslu života.
Povídky jsou krátké a lehce se čtou, stejně jako v předchozí knize. Čapek opět používá jasný a stručný jazyk, který je plný inteligentních a vtipných postřehů.
Mezi nejzajímavější povídky bych zařadil Ukradený kaktus, Grófinka a Jehla. V těchto povídkách Čapek rozplétá kriminální případy s často překvapivými a vtipnými rozuzleními.
Povídky z druhé kapsy jsou kvalitním pokračováním Povídek z jedné kapsy a potěší všechny fanoušky Čapkovy tvorby. Jsou to čtivé povídky, které vás donutí aspoň trošku přemýšlet.
Zkrátka, když jsem ještě, býval u nás v účtárně a dělal tyhle pololetní účetní uzávěrky, stávalo se někdy, že mně ty cifry neštymovaly: tak například jednou nám chyběly v kase zrovna tři halíře. To se rozumí, já bych mohl ty tři halíře do kasy přidat jakoby nic, ale to by nebyla čistá hra; víte, z účetního hlediska by to bylo nešportovní; to se musí nalézt, ve které položce z některých čtrnácti tisíc položek je chyba. A já vám řeknu, já už jsem se vždycky před uzávěrkou těšil, že tam bude nějaká taková chyba.
Pak Čapek mi mluví z duše.
U těchto povídek, jsem se velice bavila. I smála nahlas. Skvělé. Přišly mi lepší než Povídky z jedné kapsy, protože byly takové navázané, plynuly jak hovor u stolu.
Nejvíce se mi asi líbily Soud pana Havleny, Povídka o ukradené noze, Ukradený kaktus a Jehla.
Skvělé!
Skvělé! Moc se mi líbilo, jak se povídky propojují, že jsou součástí jednoho rozhovoru. Čtení jsem si moc užila.
Na těchto povídkách se mi moc líbí, jak jsou krátké, ale i tak v sobě nesou víc, než lecjaká celá kniha.
Soubor velice kvalitně napsaných povídek, který mi nejedenkrát zlepšil náladu a pobavil. Jedinou "chybou" je, že některé povídky byly spektakulární a jiné průměrné, tudíž si kniha neudržela vysoký standard po celou dobu. Nicméně i tak se jednalo o příjemný čtenářský zážitek a určitě se k Čapkovi v budoucnu vrátím.
Karel Čapek je mistr nad mistry. I po sto letech.
Povídka Čičmani a ptáci je inspirována jeho vlastní zkušeností.
Mistr českého jazyka. Skvělý pozorovatel. Vtipný vypravěč. V těchto povídkách oslavuje lidskost ve všech jejích podobách.
Část díla
 |
Balada o Juraji Čupovi 1929 |
 |
Čintamani a ptáci 1929 |
|
Grófinka 1929 |
|
Historie dirigenta Kaliny 1929 |
|
Jehla 1929 |
Autorovy další knížky
| 1948 | Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Tato knížka povídek by měla mít nárok na více hvězdiček! Pro mě je to právě ta jedna (společně s prvním dílem), po které sáhnu vždy, když mě nic nebaví, takže jsem ji teď dočetla už po ixté.
Styl psaní Karla Čapka nemá u nás konkurenci. Z jeho povídek je cítit jeho neskutečná lidskost, citlivost a empatie, stejně jako veliká znalost lidské nátury. S krásným a jemným humorem popisuje ty nejniternější pocity, nedokonalosti člověka, jeho trapnost, výčitky svědomí, zkušenosti, zbabělost ve vztazích i v životě, hamižnost, ale i odvahu a spravedlnost.
Přestože kniha je z roku 1929, musí zasáhnout každého i dnes, protože lidská nátura se nemění.
Doporučuji nejvíc. A pokud si ji nepřečtete? Vaše škoda.