Povídky z jedné a druhé kapsy
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455894/bmid_povidky-z-jedne-kapsy-povidky-z-dru-zGC-455894.jpg
4
1400
1400
Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci či fanatičtí sběratelé, přinášejí daleko více, než se na první pohled zdá. Čapek v nich uplatnil všechny stránky svého výjimečného talentu. Nejenže je skvělým vypravěčem napínavých příběhů, ale zároveň mistrem paradoxů, autorem, který jednou uplatní svůj smysl pro jemnou ironii (básník ve svých verších podvědomě zachytí číslo auta, které srazilo ženu), jindy přiblíží své pojetí spravedlnosti, kterou nelze vtěsnat do žádných zákonů, jindy napůl vážně napůl s tichým úsměškem předvede novou psychoanalytickou metodu jak usvědčit vraha i rychle rozpoznat novináře. Čapkovy povídky jsou přeloženy do všech myslitelných jazyků, většina z nich bezesporu obstojí ve srovnání s dílem největších mistrů drobných próz ve světové literatuře; přiznávám, že nikdy jsem žádnou knihu nečetl tolikrát a s takovým potěšením jako právě tuto.... celý text
Přidat komentář
Já prostě miluji tohle vydání s ilustracemi pana Boudy.
Povídky z jedné kapsy jsem přečetla už vícekrát u povídek z druhé kapsy to bylo složitější. V prvních 4 až 5 pro mne absolutně nefunguje chemie a většinou jsem je rozečtené zaklapla. Tentokrát jsme si řekla: Předsudky stranou musím to přečíst! Neprohloupila jsem, následně mě to zase chytlo a je hezké, že závěr je takové povídání u velkého stolu, kde si ty povídky vypráví jeden druhému (třeba někdy takový stůl existoval, dnes by nám v rouškach nikdo nerozuměl). Pochopitelně jsou to skvělé povídky, z Čapkových děl mé nejoblíbenější.
Mozna spatne patram, ale chybi mi v nasi soucasne spolecnosti spisovatel typu Capek, Pavel, Hrabal.... Povidky jsou kratke, krasne a prijemne psane.
Nejdříve mi tyto povídky vyprávěl tatínek, pak jsem si je přečetla sama a nikdy neomrzí. Vždycky tam můžu najít zase nějaké to nové pragmatické moudro a nebo jenom pobavení a Čapek je opravdu Mistr v psaní povídek.
Tak konečně dočteno. A byla to docela fuška. Musela jsem mockrát přerušit čtení po jednotlivých povídkách a na čas přestat. Abych se přiznala, moc se mi čtení nelíbilo a nic zajímavého jsem v něm nenašla. Je to sice klasika, ale taková, která mi nic neříká. Od Čapka mám raději jiné knihy.
Překvapilo mě, jak dlouho mi trvalo se knížkou pročíst. Vzala jsem si ji jako svoji další každoroční letní klasiku. Možná jsem na ni jen neměla tolik času a klidu, kolik by si zasloužila. Nicméně i tak dokážu ocenit její kvality a některé myšlenky zastavily mé oči běžící po řádcích a přinutily mě si nad nimi popřemýšlet déle.
"Kdyby se člověk hrabal ve s vé minulosti, našel by, že v ní je dost látky na docela jiné životy. Jednou...buď omylem, nebo z náklonnosti...si vybral jenom jeden z nich a dožívá jej až do konce; ale nejhorší je, že ty druhé, ty možné životy nejsou tak docela mrtvé. A někdy se stane, že v nich pocítíš bolest jako v uříznuté noze."
Sbírka známek.
K této Čapkově knize jsem se v průběhu svého života vrátila už nesčetněkrát. Ale tentokrát s jedním rozdílem - přečetl mi ji totiž pan Igor Smržík ;-). A zase jsem si jednotlivé povídky užívala. Mám ráda všechny, přestože ne každá se mi strefí do noty nebo do nálady ;-). Ale u některých se čtenáři až dech tají - například taková Balada o Juraji Čupovi nebo Oplatkův konec mají opravdu mrazivou atmosféru. Jiné jsou zase napsány spíše úsměvně, v lehce humorném duchu. A ty povídky, ve kterých vystupuje komisař Mejzlík, nemají chybu. Sbírku tedy hodnotím plným počtem a předpokládám, že se s ní za pár let zase s radostí potkám ;-).
Některé povídky byly super, ale některé mě moc nebavily, nebo neměly žádné zajímavé rozuzlení. Čtení je super na cesty, protože povídky jsou krátké. Také proto mi to trvalo tak dlouho přečíst, protože jsem to nehrotila a brala jsem si knihu do autobusu :-).
Karel Čapek napsal povídky do novin,které psal pro Lidové noviny a pak je vcelku vydal knižně.Mě se povídky líbili moc a některé byli průměrné anebo jsem je tolik nepochopila.Souhrnem,ale byl to geniální spisovatel.
Pěkná knížka Čapkových povídek - z obou kapes - je vtipně sestavena tak, že se čte z obou stran - z jedné i z druhé strany - zepředu i zezadu. Povídky jsou jedním z vrcholů jeho díla a mnohé byly i zfilmovány.
Po dlouhé obě, více než padesát let po maturitě, se vracím k některým knihám Karla Čapka. Povídky z obou kapes jsem tedy nečetl dlouhou dobu, ale přesto jsem si mnohé pamatoval, nebude to jenom tím, že patrně rychle paměť neztrácím, ale bude to jejich kvalitou, jak mistrně byly napsány. Nejenom zápletkou, vtipnými dialogy, svěžím tehdejším jazykem, vytříbenou slovní zásobou ale hlavně autorovými myšlenkami.
Další z velkých českých klasik. Detektivní povídky, které na vás dýchnou prvorepublikovou atmosférou z doby policejního rady Vacátka. Krásné, čtivé, kterým nechybí jemný humor a ponaučení a jsou pohlazením na duši.
Čapek je majster pera, píše naozaj dobre. Ani pri jedinej poviedke som sa nenudil. Také starosvetské rozprávky pre dospelých, niektoré humorné, niektoré s hlbokou myšlienkou, ale všetky krásne.
Štítky knihy
povídky detektivní a krimi povídky zločiny první republika, 1918-1938 české povídky
Část díla
- Balada o Juraji Čupovi 1929
- Básník 1929
- Čintamani a ptáci 1929
- Experiment profesora Rousse 1929
- Grófinka 1929
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Čapek a Bouda je skvělá kombinace vtipu, znalosti lidské povahy a shovívavé lidskosti. Čapek pohladí a pobaví slovem, Bouda obrazem. Za mne nejlepší vydání.