Povídky z jedné kapsy
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459248/bmid_povidky-z-jedne-kapsy-3VW-459248.jpeg
4
1261
1261
Soubor povídek s detektivní zápletkou, obsahující témata z černé kroniky. Zdánlivě neřešitelné záhady jsou tu často logicky vysvětleny, ale nenaznačeno, na čí straně je zlo, což je výsledek autorova vyznávání filozofie relativismu. Povídkám je vlastní živý hovorový styl, srozumitelnost, zaměření na detail. Příběhy propojuje postava komisaře Mejzlíka či vypravěče. Kniha je doporučenou školní četbou.... celý text
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostala díky povinné četbě a můžu jedině doporučit!
Skvělý byl vždy hlavně konec povídky.
Kniha byla neuvěřitelná! Napínavá, čtivá a chytrá. Čapek se dokáže pozastavit nad jinak obyčejnými věcmi a udělat z nich něco mimořádného.
Povídky jsem přečetla kvůli čtenářské výzvě. Jsem ráda, že jsem od Čapka něco přečetla a nemohu říct, že by byly vyloženě špatné, ale že bych si knihu koupila nebo ji doporučila dál, to asi ne....
Kniha předčila moje očekávání. Některé povídky byly průměrné, ale u některých jsem se naopak zasmála, či ve mě vyvolaly lítost a smutek. Díky tomuto střídání mých pocitů jsem toho názoru, že je to výborné dílo. Každý si podle mě nějakou tu ''svou'' povídku najde, takže já za sebe určitě doporučuji.
Povídky z jedné kapsy - to jsou chytré a lehké jednohubky, které na malém rozsahu pobaví a zároveň donutí k zamyšlení nad lidskou povahou. Škoda, že Čapek nikdy nenapsal klasický detektivní román.
Povídky se čtou rychle. Některé jsou hodně vtipné, některé moc smutné. Povídky jsou ze života, o lidských vlastnostech, moudrosti a hlouposti. Jazyk mě z počátku hodně nudil a musela jsem si "zvyknout". Ale rozhodně je to plnohodnotné dílo. Dnešnímu čtenáři si většina povídek může zdát neoriginální, ale myslím, že ve "své době" originální byly dost. :-)
Čtu hlavně fantasy, proto jsem si myslela, že mě kniha nebude bavit. Kniha mě chytla a měla jsem ji rychle přečtenou.
Co dodat? Snad jen to , že generace našeho rodu- počínaje mým dědou, který Čapka miloval už " před Hitlerem" a prozatím konče u mých dětí - celá tahle tlupa lidí obě kapsy četla a myslím, že nejednou - soudě podle upatlaných rohů., jedné polité strany- to od čaje (kluci četli tajně v době nemoci, když byli sami doma - neměla jsem jim říkat, že na čtení mají dost času- sama jsem to nesnášela a dělala jsem to taky ), propálené stránky od popela- (děda byl kuřák), specifickým podpisem mého otce na zadní straně knihy ( a dobře dělal, že si knihy podepisoval) a v neposlední řadě i zapomenutým tahákem s nějakými dnes už pro mě naprosto nepochopitelnými logaritmy, neboť i v hodině matematiky na průmyslovce se mi dařilo úspěšně číst. Takže za nás za všechny pane Čapku- klobouk dolů.
Tohle dílo od Karla Čapka je velmi čtivé s prvky humoru... Doporučuji si přečíst.. :-)
zcela souhlasím s anotací knihy. Povídky pana Čapka jsou opravdu skvostné - to je to pravé slovo. Myslím, že pokud povídky někdo nepochopí, neměl by je hodnotit. Vypovídá tak sám o sobě a ne o povídkách.
Musela jsem to číst jako povinnou četbu. Z knihy mám v celku smíšené pocity. Polovina povídek se mi vcelku líbila, ale druhá polovina byla hrozná. Asi nejhorší byla povídka Šlépěje, která byla naprosto o ničem. Hrozně špatně se mi to četo, přestože miluju kriminální seriály a někdy si i ráda nějkou detektivku přečtu. Byla jsem celkově demotivovaná tím, že to vůbec číst musím a přitom bych raději četla něco jiného. Abych to shrnula, některé povídky byly super a zbytek byl nudný, nezajímavý a předvídatelný. Čapka prostě moc nemusím a ani si nemyslím, že ho někdy ráda mít budu.
Povídky z jedné (ale i z druhé) kapsy mě velice příjemně překvapily. Četla jsem jako povinnou četbu, ale po první povídce místo ,,povinné čtení,, mi to přišlo spíše jako pohlazení a odpočinek. Knížka je velice hezky psaná, jednoduchým jazykem a povídky si pamatuji do dnes. Nejvíce mně zaujala asi modrá chryzantéma. Autor od té doby patří k mým oblíbeným a rozhodně doporučuji tyto povídky přečíst. Povídky jsou oddechovou záležitostí pro každý věk.
Čapek vedel písať o bežných veciach takým spôsobm, ako málokto. Krásne, s citom, nadhľadom, humorom a iróniou. V týchto krátkych poviedkach dokázal na malej ploche vykresliť dômyselný príbeh, neuveriteľne presvedčivo opísať rôznorodé typy postáv a poukázať na absurdnosť ľudského správania. Zaviedol ma spolu s detektívmi a policajtmi na miesto činu a ja som s napätím (ale často aj s úsmevom) sledovala rozuzlenie prípadu :)
Náš Karel Čapek je světovým autorem, který kdyby se narodil ve "velké zemi" získal by Nobelovu cenu za literaturu. Každá jeho kniha nebo divadelní hra je protkáno hlubokými myšlenkami s trvalými hodnotami, které ani čas nesmaže. Krimi Povídky jsou geniální a promyšlené a ráda se k nim vracím. Celé jeho dílo je nadčasové, trvale živé a české.
Čapek vysvětluje svůj vztah k detektivkám takto: „První můj autorský zájem o detektivky vycházel z problémů noetických, jak se poznává a objevuje skutečnost. Povídky z jedné kapsy jsou tedy povídky noetické. Jakmile jsem se začal zabývat světem zločinu, zaujal mě proti mé vůli problém spravedlnosti. Asi v polovici mé knihy najdete ten přelom. Místo otázky, jak se poznává, převládá otázka, jak trestat. Povídky z jedné kapsy jsou tedy povídky noetické a justiční." (K. Čapek: Poznámky o tvorbě)
První co mě zaujalo, byly motivy těchto povídek - záhady, k jejichž odhalení jsou většinou potřeba náhody a velká dávka intuice. Pan Čapek prostě píše jinak, své povídky sám nazývá noetickými - skutečnost, kterou vidíme není daná jen fakty, ale také našimi vlastními dispozicemi, ... a tak kritizuje naše poznávací schopnosti, ... a ukazuje nám různé způsoby, jak se nakonec dobrat skutečnosti.
"... zbylo by ... málo z našeho života, kdybychom z něho vyloučili náhodu … Jsou lidé , kteří považují náhodu v detektivce – abych tak řekl – za nedovolený hmat, za nedůstojný trik, jímž autor pomáhá unfair svému favoritovi. To je hrubý omyl. … Koneckonců tajemství úspěchu je tajemství náhody…“ (K. Čapek: Marsyas čili na okraji literatury)
Typickým příkladem a jednou z nejzajímavějších povídek je pro mě Modrá chryzantéma, kde nám autor ukazuje, že ani pohled na skutečnost skrze pomatenou mysl nelze vyloučit - výborný příběh ... kde "slupneme" zaslouženou dávku ironie vůči našim "tradičním" hledacím postupům :-).
Štítky knihy
detektivní a krimi romány záhady tajemství Karel Čapek, 1890-1938
Část díla
- Básník 1929
- Experiment profesora Rousse 1929
- Jasnovidec 1929
- Kupón / Kupon 1929
- Modrá chryzantéma 1929
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Čapkův styl je perfektní. Čtivý, okamžitě chytí a vtáhne do děje. U některých povídek mi přišlo až škoda, že skončily tak brzy, jiné jsem zase dost dobře nepochopila... Vím, že se ke knize jednou určitě vrátím a třeba se na ně budu dívat zase jinak :-)