Později
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537781/bmid_pozdeji-663628ceda751.jpg
4
661
661
Jmenuju se Jamie Conklin a myslím, že tohle je horor. Přesvědčte se sami... Jamie má sice do dospělosti ještě daleko, ale o životě i smrti už toho ví mnohem víc, než by sám chtěl. Otce nikdy nepoznal a jeho maminka, newyorská literární agentka, zápasí v době ekonomické krize o holé živobytí. Tehdy chlapec poprvé vědomě využije svůj neobvyklý dar a s jeho pomocí se jim začne dařit lépe. Ani potom jej ovšem matka nepřestává nabádat, aby svou schopnost před světem nadále tajil. Jednoho dne je ale nucen ji použít ve službách policie pro záchranu nevinných lidských životů. A tehdy se přesvědčí o tom, že s některými věcmi je lepší si příliš nezahrávat. Jenže na zavření pomyslných dveří už je bohužel pozdě – do našeho světa jimi proklouzlo něco, co dospívajícímu Jamiemu v dalších letech nedá spát… Svižně odvyprávěný a nečekaně zábavný thriller říznutý hororovým nadpřirozenem. „Tohle je Kingova superschopnost – od samého počátku nás vtáhne do svého příběhu.“ – Stephen Graham Jones, The Washington Post. „Zábavné a podnětné čtení – jeden z titulů, které si musíte přidat na svůj čtenářský seznam pro rok 2021.“ – Michael J. McCann, New York Journal of Books.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Novely
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Originální název:
Later, 2021
Interpreti: Michal Zelenka
více info...
Přidat komentář
Opravdu za to nemůžu, ale autor mi sedne jen málokdy. A výjimkou není ani tato kniha, i když jí nelze upřít hodně velkou čtivost. Kromě toho se mi z velké části dokonce líbila a příběh mne zajímal do té míry, že jsem ji jen těžko odkládala ;-). Jamie je sympaťák, kterého si nutně musíte oblíbit, navíc mně byla sympatická jeho synovská náklonnost k mamince ;-). Pokud jde o jeho nadpřirozenou schopnost, tak tohle musím autorovi nechat, že měl takový dobrý a zároveň originální nápad :-). Docela dlouho se toho (samozřejmě jen zdánlivě) moc neděje, ale ke konci začíná příběh gradovat a závěr je už dost horrorový. A úplně nejzajímavější je zjištění ohledně Jamieho rodičů...
Knize dávám poctivé čtyři hvězdičky a kdyby nebylo toho typicky "kingovského" konce, dala bych možná také pátou ;-). No ale i přes všechny výše uvedené výhrady si časem zase přečtu další autorovu knihu, protože mu prostě přece jen nedokážu odolat :-))).
Příjemné čtení. Klidně bych četla dál, ale třeba Později bude nějake pokračování nebo něco podobného. Já jsem spokojená.
Pořád jsem čekala na tu hrůzu, která se zdála být na každé následující stránce. Ale přesto, že ve skutečnosti je fakt příšerné to, co se Jamiemu od malička dělo, žádný prvoplánový horor se nekonal. Tedy, až na samotný závěr, scény, které příběh završily, byly hrůzné...takže jo - přišlo to později...
Příběh sám, i když se odvíjí jakoby v pohodě a bez náhlých zvratů, není žádnou procházkou růžovým sadem. Stále to vypadá, že se cosi chystá ... A taky že jo, chystalo se a přišlo to.
Mně se závěr moc líbil a ani trochu mě nezklamal. Ale překvapil mě hlavně tím, co Jamie sám o sobě nakonec zjistil. Mám trochu pocit, že se Kingovi tohle téma docela zamlouvá - nedávno jsem četla Dolores Clairborneovou a taky Geraldovu hru...
Knihu jsem poslouchala v audioverzi, která se mi nezdá moc povedená. Způsob interpretace je lehce zavádějící.
Dávám za čtyři a doporučuji.
P.S...."Někde jsem četl, že knihy jsou jediným přenosným kouzlem..." Souhlasím s Jamiem.
Pokud se týká Stephena Kinga, tak nevím zda umím být objektivní... (jsem fanynka č. 1 :):):) ). Mám všechny jeho knihy a jen jednu jsem několikrát odložila a nikdy nedočetla. Zde opět nezklamal. Příběh, který se četl sám, zajímavý a pro Kinga typický. Nechala jsem se unášet až ke konci, kde teda na mě vybafla informace, kterou jedinou jsem ani náznakem nečekala. Takže umí i překvapit. Já jsem spokojená!
+ mám první zářez do letošní čtenářské výzvy (pro mě úplně první výzvy)
Počas čítania som mal zo začiatku pocit, že čítam odvar toho co už dobre poznám, no netrvalo dlho a ja som sa znova pristihol, že už nerozmýšľam nad tým čo čítam, ale že sa prosto nechávam unášať kvalitným rozprávaním, ktoré ponúka mnoho zaujímavého a pútavého.
Áno, prial by som si, aby príbeh býval temnejší, aby vo mne viac rezonoval, ako ďalšie tematicky podobné autorove príbehy (Pet Cemetary, It, Shining), no bolo by hlúpe neakceptovať, že s rokmi sa mení aj autorov štýl, pohľad na svet, veci na ktoré kladie pri rozprávaní dôraz. A hlavne, bavil som sa. Tak prečo by som zbytočne rýpal a vyplakával.
A nenechajte sa pomýliť zavádzajúcou prezentáciou. Nieje to žiadna detektívka, ako sa vydavatelia, či distribútori snažia naznačiť, ale Kingovka ako sa patrí.
Já tak nějak pořád nevím...
Kniha se mi četla fakt dobře a i celkem rychle, obsahovala mé oblíbené téma (duchařiny to já můžu) a dětského hrdinu (což obzvláště u Kinga miluju), vypsala jsem si i pár citátů a úryvků, ale nějak jsem pořád čekala na "TO"...to něco, co mě posadí na zadek, což se mi u většiny Kingových knih, které jsem přečetla, stalo. Tady prostě ne.
Nevím, jestli to bylo velkým očekáváním nebo náladou, ale ani ten konec mi nepřišel správně mistrovský.
Možná se ke knize ještě někdy vrátím. Někdy později...
Skvěle dávkované vyprávění, kde není nic jisté až celkem "později" ;D za půlkou knihy. Hlavní hrdina je někdy docela vtipný, hlavně v momentech, kdy porovnává své dětské chápání událostí versus to současné, dospělé. Bál jsem se, že je to jenom další z řady knih, kde někdo vidí mrtvé, ale tohle se povedlo. Konflikt je vybudován skvěle, víc říct nemohu. Čtyři * dávám kvůli tomu, jak vysoká je u Kinga laťka.
"Prima, prima, prima. Fajn, fajn, fajn!"
Ačkoliv ostatní tu často zmiňují, že tenhle horor nebyl tak úplně horor, mě určité pasáže teda docela děsily - a to víc, než jiné, "strašidelnější" Kingovky. Později se četlo úplně samo, ani zbytečně dlouhé, ani zbytečně krátké, žádná hluchá místa. Kniha předčila očekávání a mohu ji jen doporučit.
Jamie Conklin žije pouze se svou matkou a občas vídá duchy zemřelých. Když zemře jejich sousedka, jeho matka v jeho schopnosti uvěří a ve slabé chvíli toto tajemství prozradí své přítelkyni, což se POZDĚJI ukáže jako velká neprozřetelnost a nerozvážnost. Opět bych neřekl, že je toto klasický horor z pera Mistra, na který jsme byli zvyklý dřívějších dob, nejsou zde hektolitry krve a hromady mrtvých. King ovšem napsal skvělý duchařský příběh, který se velmi dobře čte a přijde mi to spíše takové poklidné vyprávění, které příjemně plyne. Osobně se mi i moc líbila obálka knihy.
To byl ale laskavý horůrek. A úplně jiný King, než na kterého jsem zvyklá. Po všech těch děsech, které se vám dostanou pod kůži, je tohle podobné spíše pohádkovému Povznesení.
Jamie Conklin je skoro normální kluk.. akorát vídá mrtvé lidi. Jako ten kluk v Šestém smyslu. Skoro. Někdy je to otravné, někdy hrůzné, ale nevadí mu to. Má v tom pořádek. Mrtví se ukazují jen pár dnů po smrti, musí mluvit pravdu a postupně mizí. Do té doby než se ukáže Ranař,tenhle prevít prostě nechce zmizet...
Velice čtivý, milý, krátký příběh plný popkulturních narážek, ale taky rituál Chüd, který je znám už z It. Díky krátkým kapitolám i napínavosti čtení rychle ubíhá, jen si myslím, že z této duchařské tématiky se dalo vysoukat mnohem víc. Ale je to milé, vážně. Teď na vánoční čas určitě...no ale už se těším až sáhnu po pořádném Kingovi.
"Vždycky je nějaké POZDĚJI, to už mi dávno došlo. Skončí to teprve až umřeme. Předpokládám, že potom bude všechno PŘEDTÍM."
Ačkoli mistr hororu od prvních stran slibuje čtenáři hrůzu, na tu se v románu Později kupodivu nedostalo. To však nesnižuje kvality skvěle vyprávěného thrilleru s lehkým nádechem paranormálna. Zlí jazykové by mohli podotknout, že ústřední motiv by vystačil na povídku – a měli by i pravdu, nijak to ovšem neubírá na kráse příběhu, jehož hrdinou je chlapec, který mluví s duchy. Ne že by šlo o nějak objevný námět, ale v rukou Stephena Kinga se proměnil v cosi neokoukaného, tajuplného a napínavého. Ostatně, jak už jsme u autora zvyklí, protagonisté dramatu se představují pomalu a zápletka jde k jádru věci širokým obloukem, přesto nemohu říct, že bych se u tří set stránkové knihy byť jen na chvilku nudil. Sedly mi postavy, tempo i prostředí, včetně drobných postřehů z praxe literárního agenta. Jediné, co mi trochu uniklo, byla otevřená vrátka k případnému pokračování, jež naznačují, že si spisovatel koncept oblíbil a v hlavě už mu klokotají další nápady. A to mě spíš znervózňuje, než těší.
Příjemná, jednoduchá, čtivá a propracovaná novela na sychravé večery, když jste sami doma...
Nemá smysl více psát, komentáře pode mnou jsou celkem trefné.
Jasně, Šestý smysl, napadne člověka na první dobrou. Jenže Stephen King na to jde v novele Později trochu jinak, byť jistá inspirace tam je (a sám si z toho dělá srandu). Odpustím si prvoplánový vtípky o tom, jak byste jeho nový horor/thriller neměli nechávat na později (ha ha), ale vážně, jděte do toho.
King zůstal věrnej svojí tradici, kdy po velkým románu následuje spíš menší a v nejlepším slova smyslu jednodušší dílko. Po Ústavu (když nepočítám povídkovou sbírku) tu opět máme příběh s mladistvým hlavním hrdinou, avšak vyprávěný z pohledu první osoby, a tak chybí pro Kinga tolik typických několik dějových linií a epické finále. Ale je to jedině dobře: Stephen totiž napsal úspornější a komornější příběh, který ale funguje stejně dobře jako jeho největší romány. Holt méně je někdy skutečně více...
Nestává se mi častokrát, abych knížku před spaním odložil kvůli tomu, že jsem podělanej strachy. Tady podobnej moment nastal hned několikrát, nebudu lhát. A to je asi ta největší pocta, jakou týhle knížce můžu vyseknout.
Kinga mám moc rád (je to koneckonců můj nejčtenější autor). Později určitě není špatná kniha (dal jsem ostatně čtyři hvězdy). Přesto ale mám pocit, že jsem byl poněkud ochuzen, že jsem měl (mohl) dostat víc. Přijde mi, že celé to vyprávění klouže nějak po povrchu a nic úplně dramatického (na co jsme u Kinga zvyklí) se vlastně neděje. Takové to Kingovské precizní vykreslování charakterů jednotlivých postav, ta postupně houstnouci atmosféra mi tam nějak chyběla. Myslím, že se z tématu (řekl bych typicky Kingovského) prostě dalo vytěžit víc. Možná škoda, že mistr tento příběh nezpracoval někdy dříve, ale až později.
Později je strašně svěží horůrek. Horůrek, ne horor. Je plnej popkulturních odkazů, dětskýho vidění světa, (to má King odjakživa v paži) jeho typický oraženosti v textu i literární tematiky. Zdaleka to není King, co ve vás uzraje. Později je s ajfrem napsaná delší povídka, která vykrádá Šestý smysl a ještě si z tý zlodějny hned na začátku udělá fór. Je to knížka psaná pro radost a je to na ní znát. Nejzábavnější věc roku 2021.
Chlapec s nadpřirozenou schopností vidět mrtvé, terorista děsící obyvatelstvo, ne zrovna dvakrát čestná policistka, svobodná matka a literární agentka v jedné osobě a stárnoucí profesor. A duchové. Stephen King ve své novince na relativně malém prostoru a s pár postavami rozjíždí příběh někde na pomezí thrilleru a hororu a jak jinak, než plný podivných nebezpečí.
O Jamieho daru mluvit s mrtvými (nebo prokletí, jak chcete) sice tuší jen jeho nejbližší - matka jeho prostřednictvím dopíše knihu zesnulého autora, aby je vytáhla z finanční krize, Liz, policistka a bývalá přítelkyně Jamieho matky, se jej rozhodne využít pro záchranu své kariéry. A mladík se tak setkává s hrůzami, které mu nevratně zasáhnou do života.
Přechod mezi dětstvím a dospíváním tak lemují morbidní výjevy prostřelených obličejů, tajemné síly a také nástrahy běžného života - finanční krize, ztráta blízkých a Alzheimerova choroba. Právě v těchto chvílích, kdy se dětská naivita setkává se smrtí a jejími důsledky, je Později nejsilnější. Tentokrát totiž u Kinga nejsou tím největším běsem duchové, ale situace, které jsou pro mnoho lidí nevyhnutelné. Protože mohou být i tak dost hororové.
Docela zklamalo. První polovina knížky neměla chybu a bavila. Než se objevil na scéně Ranař. Pak už to šlo do kytek. Snad tu druhou polovinu psal někdo jiný.
Mimochodem, ten překlad byl nějaký zvláštní, nepřišlo vám? Občas věty moc nedávaly smysl a občas tam zůstala nesmyslně anglická slova. Ono to celé bylo nějaké kostrbaté. Nejprve mě přišlo zvláštní, že to Beta vydala jen v broži. Nu, teď s tím vcelku souhlasím. Každopádně obálka parádní. Řekl bych, u Kinga vydaného u nás jde momentálně o nejpovedenější obálku jeho díla.¨
A pozor - je to horor. Jsem rád za to, že mě na to Stephen v knížce stokrát upozornil, protože osobně bych to do hororu nezařadil ani omylem.
Každopádně, vzhledem k tomu o jakou šlo kravinu byla délka příběhu velmi uspokojivá, což u mistra zdaleka není pravidlem.
Tak nevím. Je to určitě zajímavý a čtivý příběh. Ale...vadí mně, že si King půjčil námět z filmu a v jedné věci používá rituál, který už byl použit v To...
Štítky knihy
horory paranormální jevy nadpřirozené schopnosti paranormální schopnosti Hard Case Crime
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
No Karolíno, AŽ PO MĚSÍCI HODNOTÍŠ NOVÉHO KINGA? Cože???
Jenže jako co mám k tomu říct. Nic novýho než jsem doposud ke Kingovi někam napsala.
Takže jedu.
Jamieho miluju. Takový dítě bych si přesně přála mít. Dialogy jsou někde mezi filosofickým pojednáním starověké antiky a brakovými sešítky Stopy hrůzy (přesně jak to mám ráda, haha).
Příběh je absolutně jednoduchej, okoukanej, vyčpělej. A vadí to? VŮBEC NE.
Ono totiž když někdo umí uplést z hovna bič jako King, tak je prostě všechno jedno. A taky je jedno, že tam nestříkaj litry krve, nebafaj tam nadpřirozený stvůry, nic tam nežere děti. O to víc může přece pracovat imaginace čtenáře.
Jsem se rozšoupla s tím capslockem úplně, pardon.