Pozlátko
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292422/bmid_pozlatko-Jsw-292422.jpg
4
231
231
Ema žije v luxusní vile, rozmazlovaná blahobytem, láskou a volností, o níž se jiné ženě ani nesní. Nic pro ni není nemožné ani nedostupné. Manžel by jí snesl i modré z nebe a synek Erik ji denně obdařuje roztomilým dětským úsměvem. Ale Emě to nestačí. Stále má pocit, že jí něco uniká, a bezhlavě se vrhá do vášnivého dobrodružství…... celý text
Přidat komentář
Táňa Keleová-Vasilková se ve svých románech věnuje vztahům v manželství a v rodině. Její knihy jsou plné životních zkušeností, nabytých mouder a ponaučení. A dobře se čtou. Tentokrát je v hledáčku autorčina zájmu Ema žijící v luxusu a bez starostí. Nic jí nechybí a přece stále něco hledá. Není to záviděníhodná životní pozice. Stále ještě neví, o čem ten život vlastně je. Neváží si toho, co má. Ten pravý život na ni teprve čeká....
Ema musí dostat facky od života, aby přišla na to, co je opravdová láska a ne láska k luxusu. Fascinovalo mě neustále kouření. Bylo to hodně nenáročné odpočinkové čtení.
Asi jenom díky smířlivé předvánoční náladě nezařazuji do kategorie odpad.
Hlavně proto, že snad všechny postavy byly protivné. Buď od začátku, jako hlavní hrdinka, nebo se člověku zprotivily svým nerealistickým "dobrem", dušínovskou čestností, školometskou upjatostí nebo náhlým přerodem z šedé myšky do sebevědomé ženy. Celé je to provázeno logickými nesmysly (hrdinka na jedné straně zjistí, že nemá žádné peníze, ale na další stránce jde v klidu ke kadeřnici a na manikůru, má od léta do zimy stále osmnáctiměsíčního syna, který se projevuje výkřiky "máma", "Ela" ...).
A na obálce by mělo být varování ministerstva zdravotnictví "Kouření škodí zdraví". Kdyby autorka vynechala neustálé zapalování cigaret (tak 3 na 4 stránky, ale v některých sekvencích zvládne tento obrat použít 3x v jednom odstavci), tak by kniha musela být minimálně o pět stran kratší.
Také by se na obálce mohlo objevit i varování "Četba této knihy škodí duševnímu zdraví".
Po přečtení na mě kniha působila dojmem, jako by ji psala Lenka Lanczová, kterou jsem čítávala v pubertě.
Když to shrnu, nebyl mi sympatický nikdo. Ani sobecká a líná Ema, ani starý Karel, který si hřeje roky hada na prsou a náhle po letech zázračně prozře, ani sluníčkářská Eliška a ani Lenka, která se s Emou zná od střední a také se jí rozsvítí až za x let, jaká Ema je.
Je to jako příběh o Elišce Popelce a Emě autorka přidávala zbytečně až moc negativních rysů.
Na konci mě napadlo, že budou mít Honza s Richardem co dělat, aby ji vykopli ;-)
Tuto autorku mi doporučila kamarádka, patří ji velké díky moc krásná kniha, určitě si běžím do naší knihovny pro další.
Kniha o tom, jak jsme každý jiný, máme jiné zájmy, touhy, cíle, každý se chová jinak a do jisté míry se i využíváme (jako třeba hlavní hrdinka, ale to už je teda...) a časem se pozměníme-uvědomíme důležité hodnoty, které bereme jako samozřejmé a co máme toho si nevážíme...
Kniha mě zaujala hned od začátku,moc pěkně se četla,hlavní hrdinka by zasloužila pěkně profackovat,ale bohužel i takové mámy existují.Kdo má rád oddechové čtení a příběhy ze života,tak určitě bych doporučila :-)
Knížka mě bavila,ale hlavní hrdinka mi lezla na nervy, hlavně co se týkalo starání (spíše o nestarání) se o své vlastní dítě. A pak to náhlé prozření...
...ale aspoň se velmi dobře četla
Není všechno zlato, co se třpytí aneb za peníze si štěstí nekoupíš. Hlavní hrdinka zažívá prozření až ke konci knihy, čekala jsem, že to tedy bude dřív. Trochu mě dráždila ta její panovačnost a sobectví.
Oddechová,nenáročná četba o tom,že i když má člověk v životě všechno,je nespokojený a potřebuje padnout až na dno,aby si uvědomil,co měl a o co ze samé nudy přišel.Spousta věcí v životě rádoby dokonalých lidí,je opravdu jen pozlátko.
Nemohu dát více hvězd, jelikož je to skutečně oddychovka. ne kniha, po které vám něco zůstane k přemýšlení. Čte se ale opravdu dobře, to se musí nechat. Emu bych tolik nezatracovala. Líbí se mi, že si na nic nehraje a je jaká je. Je spousta takových, které mají to samé a úzkostlivě to tají, Ema je svým způsobem nezáludná. A upřímně si přiznejme, komu by se přepych nelíbil? Že peníze nejsou všechno, k tomu většinou člověk během života dojde, někdo dříve a někdo později.
Pěkná kniha, čte se lehce, takové oddechové čtení a ještě i poučné, že peníze nejsou všechno, hlavní hrdinka si nevážila toho co měla.To já bych si toho teda vážila.... Snad se poučila a její život dopadl dobře, ale to určitě bude v nějaké jiné knize...
Četla jsem vícekrát a vždy mne bavila. Jen doufám, že v životě takovou druhou Emu nepotkám. Příběh moc hezký a velmi dobře se četl. Knihy od této autorky mám ráda a všechny se čtou samy :)
Je občas dobré si připomenout, že peníze nejsou všechno...
Krásně čtivá knížka. Vtáhne vás hezky do děje a je opravdu velmi příjemná. Je to vlastně o životě zlatokopky, která si sáhne na dno, ale nakonec se zase odrazí. Takže za mě super.
Kniha se krásně četla. Zajímavá, i když určitě ne kladná hrdinka, která vám leze na nervy, ale musíte číst dál. Dobrá oddechovka.
Moje první kniha od této autorky. Hlavní hrdinka Ema mi byla od začátku hodně nesympatická. Bovaryovské téma, myslím, že křestní jméno hlavní postavy nebylo vybráno náhodou. Totéž mě napadlo u jména Silvestr (tam už jsem si jistá ale méně).
Koupila jsem mámě k Vánocům a pak na návštěvě u ní zhltla během jediného dne. Opravdu tak pěkně se o čte. Je to má druhá kniha od této autorky, první byly novinka Vůně života, tam to nemělo až takový spád, jako zde, a navíc mne dost zklamal závěr.
Kniha se výborně četla, i když hlavní postava byla od začátku "na pár facek". Ale myslím, že podobných lidí, kteří si nedokážou vážit toho, co mají, je stále víc a víc, takže pokud se aspoň některé po přečtení knihy rozsvítí v hlavě, tím líp. I když Ema knihy nečetla...
Taková trošku nuda. Už od začátku jsem věděla, jak to s příšernou manželkou dopadne. Má staršího a bohatého manžela, který ji jen rozmazluje. Žije v přepychu, má služky, stará se jen o sebe, celý den profláká na masážích, o malého syna nemá vůbec zájem a tak ho vychovává chůva. Dopadla podle mých představ, i když psát to já, tak bych ji zničila úplně. Spisovatelce jí asi nakonec bylo líto. No, snad takových žen moc není, byla by to zkáza lidstva. Knihu bych doporučila hlavně svobodným a ještě bezdětným čtenářkám, aby viděly, jak takový život nemůže vyjít.