Pozvanie
Ruth Warburton
Hlavná hrdinka Leonora je v podstate šťastný človek, žije v malom, ale zato vlastnom londýnskom byte obyčajným, normálnym životom. Desať rokov sa snaží zabudnúť na čosi, čo sa kedysi dávno stalo... Prekvapí ju však nečakaná správa od istej Florence, ktorá ju pozýva na rozlúčku so slobodou jej dávnej kamarátky Clare. Stretnúť sa s Clare po desiatich rokoch? Napokon sa vo veľkom presklenom dome uprostred pustatiny, kde nie je ani mobilný signál, zíde pozoruhodná spoločnosť. Málokto tuší, prečo sa tam naozaj vybral a dal nahovoriť na podivnú avantúru s neznámymi ľuďmi. Alkohol a kokaín im spočiatku pomáhajú uvoľniť sa, ale atmosféra začína pomaly hustnúť, všade sa ticho vkráda napätie, nervozita, neistota, strach... Do okien veľkého domu akoby stále niekto nazeral a sliedil... Neodbytná predtucha, že sa niečo stane, sa musí naplniť... Triler Pozvanie spĺňa všetky predpoklady na to, aby sa stal skvelým čitateľským zážitkom a rozochvel strunu obyčajného ľudského strachu, lebo príbeh svojimi nečakanými zvratmi zasiahne človeka presne tam, kam má.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
In a Dark, Dark Wood
více info...
Přidat komentář
Ako do kelu mohla autorka tak domrviť prvých 180 strán knihy ? Tým by som nedal asi ani 2 *. Autorka totálne zlyhala, keď nevyužila všetok ten potenciál zasneženej chaty uprostred lesa. Prvá polovica knihy je preto jedna veľká nuda a akoby ju písala iná osoba. Zhruba po 200 stranách potom, ako naše "spoločenstvo" vyvoláva duchov sa konečne začne niečo diať a kniha začína mať spád. Tej druhej polovici by som kľudne šupol aj 4 * ale výsledok sú také nijaké 3 ... Veľmi rozporuplná kniha, ktorá by si zaslúžila riadne zredigovať obsah a vypustiť 100 strán ale tak čo už....
Doporucuji audioknihu, vyborne namluveno, vynikne gradujici napeti. Kniha nema dobre hodnoceni, ale ja jsem byla nadsena.
Mne sa to pacilo...uveritelni hlavni hrdinovia i zapletka, dobra atmosfera, akuratna dlzka. Ocenujem "nethrillerovost", dej sa nepotrebuje 5x zvratit a koniec nemusi byt necakany...
hezky zpracované, nápad i postavy mi sedly. nenašla jsem nikde hluché místo, při kterém bych zkoumala kolik teda ještě musím dočíst.
nejvíc oceňuji ten konec, který se pořád vyvíjel a vlastně měla jsem tušení, ale stále jsem si nebyla jistá detaily.
Konec se vlekl, byl předvídatelný a nijak nepřekvapil.
Nápad za 1, zpracování za 3. Taková malá oddechovka.
Docela příjemně vystavěný příběh, místy napínavý, místy zbytečně natahovaný. Nespornou výhodou je (alespoň většinou) čtivost, kterou zmínila již řada čtenářů přede mnou.
Faktem je, že vás prostě zajímá, jestli ta buchta je v nemocnici jako oběť, nebo podezřelá...i když tak nějak od půlky už tušíte.
Průměrný thriller, k němuž bych se už znovu nevracela, ale času stráveného s touto knihou nelituji.
Na knize se mi líbila čtivost, rozbor osobností jednotlivých postav a postupné odhalování tajemství z minulosti i z onoho osudného večera. Rozuzlení ale překvapivé nebylo. Dalo se čekat, kdo bude vrahem. Přesto mě vypravěčský způsob této spisovatelky moc bavil.
Poslechla jsem si jako audioknihu. Bylo to napínavé a byla jsem zvědavá, je to nejen napínavý thriller,ale mě to vedlo i k zamyšlení, myslíš si, že někoho dobře znáš a nakonec je to úplně jinak.... Ten konec to zmáčknutí delete mě mrzel.Rozhodně, ale doporučuji!
Napínavé, čtivé, ale závěr knihy nebylo vůbec těžké odhadnou. Tudíž konec knihy jsem četla spíše ze zvědavosti jak se s tím autorka popasuje. Kniha, ale psaná hezky a věty příjemně ubíhaly. Bylo příjemné, že skoro veškeré hrdinčino chování se z mého pohledu dalo pochopit a většinu času dělala to, co bych udělala i já, to se mi často v knihách nestává.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Průměrný, jednoduchý příběh, místy nelogický, děravý děj. Číst bych to nechtěla, ale Simona Postlerová knihu namluvila tak dobře, že jsem to vlastně poslouchala jen kvůli ní.
Nebylo to špatné. Rozlučka se svobodou ve vypůjčené chatě, na samotě uprostřed temných lesů. Téma pro psychothriller jako stvořené. Dobře se mi četlo, napínavé to taky bylo, ale přišlo mi to hrozně natahované a za ten "filmový" závěr o jednu méně.
Slabší nátury by tuto knihu neměly číst v noci a ještě k tomu sami doma. . ´Děj je trochu psycho . Kniha se čte velice dobře a nutí Vás číst rychle , aby jste se dozvěděli , jak to vše dopadne.
Čekala jsem asi více, kniha mi trvala přečíst déle než obvykle, ale nakonec nebyla úplně špatná. Takový průměr.
Docela dobrý i když podle názvu knihy jsem měla zcela jinou představu o tom jak se bude příběh dál vyvíjet. Ale že bych si musela při čtení za temné a bouřlivé noci rozsvítit všechna světla ... tak to tedy nééé. Tak děsivý tento příběh rozhodně nebyl.
Thriller dost dobrý, ale na elitu to bohužel nemá. Do půlky knihy je to napínavé a člověk neví co se stane. Druhá část měla odhalit kdo je vrah, což já jsem byl přesvědčen už od záchrany J.(po dvou odstavcích), ale i tak jsem byl zvědav jak se autorka vypořádá s odhalením skutečného vraha. Vypořádala se s tím za 4 hvězdy, jednu ji strhávám, kvůli těm dlouhým úvahám o lidech, kteří by mohli být vrazi.
_____________________________________________
Podtrženo, sečteno, to stojí za přečtení! Napětí, ztrátu paměti a vraždu to obsahuje. Také slouží k zamyšlení nad dlouhodobými křivdami, zda je to s nimi tak, jak si pamatujeme.
Připomíná mi to zlaté časy anglických detektivek. Sice paní Ware nebude druhou A. Christie, ale jazyk má vytříbený. Chvílemi sice trochu nudí, ale když to člověk poslouchá, dá se to vydržet do konce.
Kniha se mi líbila. Vrah jde odhadnout, ale autorka se stále snaží přivést na jinou stopu, takže člověk váhá a stejně do poslední chvíle neví.
Štítky knihy
vraždy thrillery nemocnice, špitály ztráta paměti, amnézie pátrání v minulosti vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
2016 | Všude kolem černý les |
2017 | Žena z kajuty č. 10 |
2018 | Hra na lháře |
2019 | Smrt paní Westawayové |
2022 | Chata v horách |
Mě se kniha líbila, nemám co vytknout.