Přání
Nicholas Sparks
Román, který vypráví příběh o trvalém dědictví první lásky a rozhodnutích, která pronásledují už navždy. Maggie Dawesová je spolumajitelkou galerie v New Yorku a je také uznávanou fotografkou. Do jejího života však zcela nečekaně zasáhne zákeřná nemoc – rakovina. Maggie nemoc postupně začíná čím dál tím více oslabovat, a tak se rozhodne přijmout pomoc. Mark, mladý asistent, kterého do galerie přijme, je jí i příjemným společníkem o vánočních svátcích, které by jinak strávila v osamění. Při společných rozhovorech Maggie svěří Markovi příběh jiných Vánoc. Těch, které ve svých šestnácti letech prožila v Ocracoke. Proč byla Maggie v Ocracoke a kdo je vlastně ve skutečnosti Mark? Nový román Nicholase Sparkse vás naprosto pohltí.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
The Wish, 2021
více info...
Přidat komentář
Příběh se mi líbil, prostě v životě se stávají různé věci, některé vás zaskočí a jiné obohatí...takže doporučuji si knihu přečíst, zanechá jistě mnoho dojmů
Nádherný příběh ze života, který vám zlomí srdce... a ne jen jednou. Během čtení jsem knížku několikrát odložila a běžela si pro kapesníčky. Nicholas Sparks nezklamal, příběh ve mně zanechal pocity, které jsme zpracovávala ještě pár dní po dočtení knížky.
Líbilo se mi, že se střídaly dvě časové linky - v přítomnosti poznáváme Maggie, která později vypráví svůj příběh z mládí.
Hlavní postavy byly skvěle vykreslené a hned od začátku si k nim člověk najde cestu (až teda na rodiče a sestru Maggie, ti mi pili krev). Teta Linda a Bryce byli úžasní lidé a moc mě bavila jejich dějová linka v minulosti. Maggie mi hned přirostla k srdci a hrozně mě ničilo, co vše musela prožít, ať už v oblasti rodiny, lásky nebo zdraví.
Celý děj byl takový hořkosladký, vždy se našly momenty, které mi vykouzlily úsměv na tváři a maličko zahojily zlomené srdce z předchozí kapitoly. Ke konci jsem teda přes slzy ani pořádně neviděla na text, ale stálo to za to.
Knížku stoprocentně doporučuji, ale nachystejte si kapesníčky!
Tohle byl jeden z nejemotivnějších a nejsilnějších příběhů, co jsem četla. Opravdu na tuto knížku nemám slov. Děj mě upoutal od první chvíle a konec mě velmi překvapil. Moc tuto knihu doporučuji. Nicholas Sparks opět nezklamal
Od začátku předvídatelný příběh, ale stejně chytí za srdce… “ Ať jedeme, kam jedeme, vždycky si bereme s sebou sami sebe. To je jedna z obecných životních pravd.”
Na tuto knihu budu myslet ještě dlouho, Nicholas Sparks napsal velmi silný a hluboce smutný příběh… konec sice nebyl překvapením, ale vůbec neubral knize na kráse. Doporučuji 5/5⭐️
Mé první setkání s autorem, na kterého už jsem se dlouhou chystala a konečně jsem se k tomu dostala díky knižnímu bingu. Zvolila jsem si autorovu poslední knihu, který u nás vyšla. Trochu jsem věděla, do čeho jdu, protože jsem viděla pár filmů natočených podle jeho knih.
Vůbec mi nevadilo, že jsem knihu četla až na konci ledna, vzhledem k tématu bych ji asi nechtěla číst úplně přes Vánoce…
Líbilo se mi střídání současnosti a minulosti a jak jsme se postupně dozvídali více a více. Trochu více mě bavila linka z minulosti, úplně jsem si zamilovala všechny postavy, se kterými se Maggie poznala, nejvíce Bryce a tetu Lindu, ale také Brycovu rodinu a Gwen.
Úplný konec příběhu mi byl jasný prakticky od začátku a taky jedna další věc, ale nebudu spoilerovat. Na zážitku mi to ale neubralo a několikrát jsem utírala slzy, ať už smutku nebo radosti. Určitě si přečtu i další autorovu knihu a budu mít hodně na výběr, otázka teda jen zůstává kdy…
Hodnocení 4,25*/5*
Máte dlouho připravené knihy, které hodláte přečíst, ale jak se říká "musí dozrát čas". Sparkse obdivuji, je to skvělý vypravěč, který umí dát nádherný příběh do románové podoby. Do podoby, která nenechá vaše oči suché, ať je to smutkem nebo štěstím. Průběh života Maggie byl hodně obtížný, jak se svěřuje Markovi, svému kolegovi. Měla však příležitost poznat ostrůvek Ocracoke, tetu Lindu, její přítelkyni Gwen, Bryce, Trickettovi a následně skoro celý svět za objektivem foťáku. Její životní cesta byla však krátká.....
"A jako bonus by jim to do budoucna zkazilo každé další Vánoce. A to bych nerada." ... takhle to mám já.
Moje srdce je zničené na tisíc kousků. To byl zase dechberoucí příběh! Ach. Na konci jsem uronila nejednu slzu. Sparks mě ještě nikdy nezklamal a i tento příběh se mi vryl do kůže.
Tato kniha bola z časti moje veľké sklamanie. V českej verzii sa tvári obálka ako vianočne ladená kniha, takže som čakala nenáročný a milý vianočný príbeh. Aké veľké sklamanie sa dostavilo po prečítaní prvých strán, keď som zistila, že hlavná hrdinka je smrtelne chorá - proste nič, čo chcete čítať počas vianoc, i keď chápem, že i toto je život. Každopádne príbeh minulosti ma bavil veľmi. Prežívala som veľkú lásku a priala si, aby sa naplnila. Príbehová linka zo súčasnosti ma až tak nenadchla. Bola ponurá a len som si priala, aby jej nebol dávaný prílišný priestor. Celkovo hodnotím vysoko, ubrať som ale musela na tragédii, ktoré sú asi v autorových knihách nosným prvkom a ktoré majú vyburcovať naše emócie a zanechať veľký dojem. Ono to samozrejme funguje, ale nemala by sa z toho stať šablóna pre všetky knihy. Keďže som čítala zatiaľ len dve autorové knihy, tak mi to zatiaľ tak nevadí. Knihu odporúčam skôr ženám. Nachystajte si vreckovky a rozhodne nečítajte knihu počas vianoc.
Mé první setkání s tvorbou Nicholase Sparkse dopadlo skvěle. Původně jsem chtěla začít něčím klasičtějším, jako je Zápisník jedné lásky nebo Milý Johne, ale protože se blížily Vánoce, rozhodla jsem se sáhnout po jeho nejnovějším románu Přání, který se částečně odehrává právě během vánočních svátků.
Příběh je rozdělený do dvou dějových linií, přičemž jedna se odehrává v přítomnosti a druhá v minulosti. Ačkoliv hlavní hrdinka Maggie v současnosti bojuje s rakovinou, líbilo se mi, že nemoc nebyla stěžejním tématem téhle knihy a vyprávění se mnohem více soustředilo na Magiino dospívání.
Když jsem Přání četla, měla jsem podobný pocit jako u knih Colleen Hoover. Nicholas Sparks píše opravdu čtivě, příběh byl velmi emotivní a osudy hlavních postav se mi zapsaly do srdce. Ale musím přiznat, že jsem čekala trošku více romantiky. Vztah Maggie a Bryce byl sice krásný a osudový, nicméně na mě působil až příliš dětsky a naivně. Škoda, v tomto ohledu jsem přece jen čekala trošičku víc. Jako celek se mi ale knížka líbila a už se moc těším, až si od autora přečtu něco dalšího.
Má dvanáctá přečtená kniha od mého nejmilejšího spisovatele Nicholase Sparkse. A jak už to poslední roky bývá zvykem, nedovedu si představit konec roku bez Sparkse. Miluji sledovat, jak se s rukou osudu a tím, jak se jeho život mění, mění i jeho psaný projev. Ze čtení nejnovějšího Sparkse jsem měla velké dejavu jeho starých knih, což je pravda, že jsem měla už u jeho předloňské novinky Návrat. Přání vás opět velmi zasáhne a emočně vyždímá. Přesto je kniha psána trošku jinak, než jeho předchozí knihy. Nejsou tu totiž klasické kapitoly, ale jen oddíly podle toho, ve které době se děj odehrává. Romantika v Přání není tak vášnivá, jako jsme u Sparkse zvyklý. Její milostný příběh v minulosti na ní nechal silné otisky, které ji utvořily do podoby ženy, jakou je dnes.
Jak tedy po dočtení hodnotím Přání? Přiznám se, že jsem maličko, opravdu malinko zklamaná. Tak nějak od první stránky jsem naprosto odhadla, všechno, co se v knize stalo. Navíc jsem se nedokázala vžít do vztahu mezi Bryce a Maggie, na mě byl až moc platonický. Sparksovy knihy, respektive poslední překlady, měla na svědomí Dana Stuchlá, ovšem novinku překládala Štěpánka Svobodová, jejíž doslovné překlady, hrbolaté fráze a podivné obraty mě vyrušovaly od čtení. Upřímně doufám, že Sparksovu další knihu překládat nebude.
I přesto je to ale starý známý Nicholas. Najdete tu osudový příběh lásky, hrdiny s chybami, prostředí Severní Karolíny, vážnou nemoc, smrt a v neposlední řadě notnou dávku emocí. Přání se sice nestane mou nejoblíbenější knihou od autora, přesto vám ji mohu doporučit.
Spíše 4,5 hvězdičky, jelikož v knize byly pasáže, které na mě byly zbytečně dlouhé, ale jinak je to nádherný i smutný příběh ve dvou časových rovinách a rozhodně mě bavil. Jen ten konec jsem odhadla a přišla tak o AHA moment, ale jinak moje první zkušenost se Sparksem a myslím, že by si ten příběh zasloužil film. Dojetí přišlo jednou a kupodivu to nebylo na konci. Obecně se mi Sparks líbil více, než romantika o Julie Caplin, protože jde o více komplexní příběh.
Pokud nechcete brečet, nečtěte tuto knihu!
Jsem tak šťastný, že starý Nicholas Sparks je zpět - teenage láska, umírání, minulost a přítomnost.... Po několika minulých knihách, co autor vydal, jsem se bál, že už nenaváže na jeho rané knihy (hlavně Nezapomenutelná cesta, Poslední píseň, Milý Johne) a hold se vydá poněkud jiným směrem, ale ne. Tato kniha konečně dokázala, že umí psát jako dříve. Sice začátek je na můj vkus poněkud pomalejší v rozjezdu, ale ten konec! Jedno oko nezůstalo suché. Už se těším na další knihu, která by měla vyjít v příštím roce. Snad bude pokračovat v podobném duchu.
Krásná obálka, vánoční kniha, romantický příběh - ideální na zasněžené studené večery v období zimy.
Krásná vánoční obálka a uvnitř pěkný, typicky sparksovský příběh se závěrečným citovým masakrem.
Příběh první lásky dvou velmi mladých lidí se odvíjí v poklidném tempu, možná i trošku zdlouhavějším. Než dojde k prvnímu polibku docela se načekáme :-). Ale tohle je pan Sparks, on tam musí ty svoje ingredience přidat, vážnou nemoc, lásku a úctu k rodičům, jedinečnou sílu lásky na celý život a také víru. Ale, pane Sparksi, já mám přání, kdybyste občas i těm svým hrdinům dopřál...
Bylo to moc hezké čtení, ale vlastně jsem i ráda, že jsem román nečetla o Vánocích, protože i tento mě rozplakal.
Z počátku se mi pŕíběh docela vlekl a moc nebavil, pak uz se to to rozjizdelo a bylo zajimavejsi. Nicmene romanek se zvkastnim koncem, preslazenym a presto smutnym. Nebyla to ma prvni autorova kniha, cetla jsem od neho uz urcite vic lepsich knih, ale tuto presto rizhodne nezatracuji a kdo ma rad tento zanr tak urcite doporucim precist.
Milá knížka s krásnou obálkou a romantickým a smutným příběhem a i když tyto knihy obvykle nevyhledávám, byla to příjemná změna a v tomto žánru určitě patří styl autora k těm lepším. Jen lehké zklamání z kýčovitého konce. I tak ale doporučuji, zvlášť, pokud tento žánr máte rádi, autor píše velmi čtivě.
Autorovy další knížky
2010 | Milý Johne |
2013 | Zápisník jedné lásky |
2010 | Poslední píseň |
2013 | To nejlepší z nás |
2012 | Bezpečný přístav |
(SPOILER) Tuhle knihu jsem dostala k narozeninám, ještě k tomu od přítele, který vůbec nečte. Navzdory tomu se mu podařilo vybrat naprosto dokonalou knížku, kterou jsem asi na zlepšení nálady (po četbě Kde zpívají raci) potřebovala.
Krásné, milé, velmi oddechové čtení. Od začátku do konce se mi kniha četla lehce, hladce a rychle. Byla zábavná a svižná od první strany. K hlavní hrdince Maggie jsem si nejdřív nedokázala moc vytvořit vztah, ale postupně mne začala inspirovat svou zálibou ve fotografování, kterou úspěšně proměnila ve svou kariéru. A také to, že cestovala do mnoha koutů světa, mi bylo velmi blízké (také mám ráda cestování) a krásně se to četlo. Mimo to má kniha i nádhernou obálku a popisy vesničky Ocracoke byly výstižné, dokázala jsem si celkem živě představit toto odlehlé pobřežní místo. Kdo mě z postav poměrně štval a vadil mi, byli Maggiiny rodiče, tedy hlavně její matka, a trochu její sestra Morgan. Ale zároveň jsem pro ně našla i (trochu) pochopení. A Bryce byl samozřejmě skvělý. I v tom, že přivedl Maggie k focení, které se stalo stěžejní vášní celého jejího života.
SPOILERY:
Odhalení na závěr mi nejdřív přišlo sice krásné, ale naprosto šílené. Přišlo mi extrémně nepravděpodobné, že by se Mark náhodou potkal se svou biologickou mámou – Maggie. O chvilku později už jsem to ale začala chápat. Nešlo o žádnou náhodu, Mark Maggie záměrně vyhledal na základě svého předchozího pátrání. A u Maggiina vztahu s Brycem, který vznikl, když oba byli ještě teenageři, jsem předpokládala, že se časem v jejím příběhu něco zlomí a že se jejich cesty nakonec rozešly. Nakonec jsem byla mile překvapená, že i roky po Maggiině návratu do Seattlu zůstali s Brycem v kontaktu a skutečně by jim jejich vztah vyšel. Nebýt toho, že Bryce tragicky zemřel. To, že to takhle nakonec dopadlo, už jsem začínala tušit pár stran předtím, než přišlo to odhalení. A i přesto jsem byla tak zvláštně ráda, že nebýt jeho tragické smrti, žili by spolu nejspíš šťastně až do smrti.
A závěr, kdy se Maggie setkala s Abigail, Markovými rodiči a se všemi se loučila, byl prostě sladký.