Prašina
Vojtěch Matocha
Prašina je tajuplné místo, temný ostrov uprostřed zářící Prahy. Nikdo neví proč, ale na Prašině nefunguje elektřina. Lampy tu nesvítí, tramvaje nejezdí, rádio nehraje, mobil je bez signálu. A v téhle strašidelné čtvrti pátrá Jirka se svými kamarády Tondou a En po dávném tajemství, které by mohlo změnit svět. Jejich dobrodružství je o to nebezpečnější, že při něm musejí čelit partě všeho schopných dospělých chlapů, kteří mají stejný cíl. Foglarovsky laděný a mimořádně napínavý příběh doplňují ilustrace, které čtenáře vezmou přímo do nitra Prašiny.... celý text
Přidat komentář
většinou, když je román (v tomhle případě /tak trochu/ román) s 13-ti letýma postavama, tak je to určitým způsobem omezené... tady si s tím ale hezky poradili.
Cituji: kniha popírá stereotypy o nemyslících holkách a necitlivých klucích. doporučuji
Tato kniha vypráví o třech dětech, které pomáhají svému dědečkovi získat regulátor, ale ovšem musí přejít přes nebezpečné pasti. Překvapilo mě že Jirka, An a Tonda se vydali do Prašiny a nebáli se. Nejvíc mě zaujalo, když se dozvěděli o stroji. Tuto knihu doporučuji, protože je napínavá a dobrodružná.
Kategorie "Pro děti a mládež" mi rozhodně nezabránila v tom,abych se i já pustil do této knihy,jelikož mi učarovala už po samém přečtení příběhu na zadní straně knihy.
Jsem rád,že jsem tak udělal,jelikož se mi dostal do rukou opravdový poklad. Po delší době kniha,která mě držela v křesle jak přibitého,hltal jsem každé slovo jako kdysi u pana Foglara. Za to autorovi děkuji ;)
Prašina je velmi napínavá a dobře napsaná kniha. Autorovi nelze upřít bohatou fantazii ani intelekt (studium na Matfyz mluví za vše). Jenom nechápu, proč mnozí čtenáři srovnávají knihu s foglarovkami. Právě námět který kolísá mezi sci-fi a fantasy, mě do kolen nijak nedostal. Prašina je dobře vymyšlené místo, to ano, ale zároveň je fantaskní, liduprázdné a bez života (děj se odehrává asi mezi deseti postavami). Navíc tu děti soupeří s dospělými. Je to prostě takové Verneovo Ocelové město, Město Ember nebo knihy Enid Blyton. Chválím ale originalitu.
Když přihlédnu k faktu, pro jakou věkovou kategorii to je, tak za čtyři. Ale protože já jsem přeci jen už trooošku odrostlejší teenager, tak mám pár výhrad. Děj i nápad, byly super, ale trošku mě štvalo, jak "nahodile" tam některé věci jsou nacpané. Jen tak, aby to bylo zajímavější, přičemž to ale ztrácelo uvěřitelnost. Například chování jedné z postav. Úplně mimo logiku. Možná by bylo lepší, kdyby tam ta postava ani nebyla. Děj by se nezměnil a ten nejhorší zub by se hezky zarovnal.
Ale pro děti nad 10 let, holky i kluky... jo, jim to bude sedět. :-)
Foglarovky nikdy nebyly mým šálkem kávy, ale přesto jsem do čtení Prašiny pustila. Věřím, že dospívajícím se kniha líbit bude. Je to napínavé a zajímavé čtení, které má spád. Ráda knihu doporučím dalším zájemcům z řad svých žáků.
Věřím, že můj vnuk bude s vánočním dárkem spokojený. Novodobý Foglar s perfektními ilustracemi je hodně povedená kniha.Bavila jsem se od začátku až do konce bez ohledu na čtenářský věk.
Výborná kniha, jedna z nejlepších dětských, napsaných u nás po převratu. Všem doporučuji, hlavně těm, kterým se Foglar zdá být přece už jen malinko v některých ohledech přežitý. Jen mě rozesmál text na obálce, který knihu doporučuje, prý konečně kniha, jejíž hrdinové jsou genderově různí a která maže strereotypy o nevědecky uvažujících holkách a necitlivých klucích. Kdo četl detektiva Kalleho od Lindgrenové např., ví, že takové knihy existovaly vždycky. To dnešní zajetí intelektuálů v gendru...
Ze začátku krásně napínavé. Četlo se fajn. A pak zase ta moderna jako slova notebook apod... Další hvězda dolů kvůli tomu, jak třináctiletí děti programujou a chtějí vytvořit program na kombinaci čísel. Škoda. Foglar je Foglar. Ale kniha pěkná
Koupeno apriori dětem na základě poslechnuté audioukázky, která nás s manželem nadchla. Trefa do černého! Napínavé a dobrodružné čtení, které mě skutečně dostalo a je úplně jedno, že už mi není náct :-)
Keby som mala desať rokov, tak túto knihu žeriem... ale bohužiaľ/bohudík to tak nie je, vďaka tomu mám trošku kritický pohľad na vec, získaný kvantami prečítaných kníh. Preto som mala u knihy často pocit, že som to už kedysi kdesi čítala...
Inak v skratke: nápad dobrý, príbeh akčný tak akurát. Ale postrádam priateľstvo medzi hlavnými postavami, tie náznaky romantického vzťahu tam, podľa mňa, byť nemali. Asi je to dôsledok dnešnej doby, že na skutočné priateľstvo sa už nehrá... čo je ovšem škoda.
Plusom sú pekné ilustrácie, ako komiks by sa mi príbeh možno páčil ešte viac.
Konečně doposloucháno jako audiokniha(zasadně jen v noci) to kvůli atmosfeře. Velmi dobře napsané a zajímavý konec,. Pry už se píše další díl Prašiny..
Zajímavý nápad, napínavé čtení. Koupila jsem ji synovi (11 let) a následně jsem si ji přečetla i já. Začátek byl trošku brutální, ale potom to bylo opravdu velmi napínavé čtení a nedalo se přestat, dokud jsem nedočetla. Atmosféra Prašiny jako místa je jedinečná, příběh zamotaný, ale přesto srozumitelný, dětští hrdinové jsou uvěřitelní a zdají se fajn. Jediné, co mi v příběhu malinko vadilo, byla postava dědečka, respektive se mi zdál zvláštní jeho vztah k vnukovi. Byl takový..... chladný.... Ale to je jen moje malinká připomínka k jinak dobré dětské knize.
Nebudu lhát, ke knize mě nalákalo srovnání s foglarovkami. Ale i když autor důvtipně posunul Prašinu zhruba do jejich doby (plus mínus), nemá s nimi skoro nic společného. Struktura příběhu je úplně jiná, rozložení postav je zásadně odlišné, styl řešení problémů taktéž. Místo dynamiky dětské party prožívající klukovská dobrodružství se děj točí okolo nesourodé trojice, řešící problém trápící všechny. Protivníci jsou výlučně dospělí, takže hrdinové v každé konfrontaci okamžitě prohrávají. Kdyby nebyli na jejich straně všichni svatí, pravděpodobně by se nedočkali ani poloviny knížky. Musím ovšem autorovi přiznat, že jeho prvotina je čtivá a atmosférou se příběhům Rychlých šípů přiblížil víc, než Jaroslav Velínský svým neoficiálním čtvrtým dílem. Možný spoiler. Jakkoliv se mi myšlenka existence ostrova technologicky zamrzlého v 19. století v zásadě líbila, s pointou nesouhlasím. Prašina není žádná idylická čtvrť "starých lepších časů". Její ulice nejsou plné hrajících si dětí které nedrží doma počítačové hry a facebook. Je obydlená samotářskými, mlčenlivými lidmi žijícími v neudržovaných budovách. Prašina zvolna vymírá a žádnou budoucnost zjevně nemá.
Originální myšlenka příběhu, Prašina je docela zajímavé místo a Hanuš Nápravník je vskutku podobná tajemná postava jako třeba Jan Tleskač v Záhadě hlavolamu. Rovněž lze najít v knize určitá tajemství a Prašina je zvláštní čtvrť, podobně jako Stínadla i když trochu jinak. Tím ovšem podobnost s Foglarovými Stínadly a knihami končí. (Nepočítáme-li samozřejmě, že hlavními hrdiny knihy jsou děti anebo spíše mládež. Ovšem to bychom mohli zařadit mezi knihy podobné Jestřábovým každou knihu s dětskými hrdiny.) To by byla pozitiva knihy. Příběh samotný dál mě už tak moc nezaujal, neustálé opakující se honičky s pohůnky hlavního záporáka, opakované zajetí Jirky a En pořád znovu, podivné chování a ne kamarádství mezi postavami Jirky, En a Tondy, to věru nemá s atmosférou obětavého přátelství ve Foglarových knihách mnoho společného. Navíc city kamarádské jsou tu, poměrně záhy, nahrazeny city jinými. Což neříkám, že to je špatně, naopak mládež to může zaujmout, ovšem podobnost s romány od Jestřába je tím menší. Tím chci říci, že podobenství s dílem Foglara o kterém se skoro všude v recenzích k této knize na netu píše, poněkud pokulhává. Nicméně je to kniha povedená, dnešním dětem se může skutečně líbit a to, že až tolik nezaujala mě, starého skauta, který navíc přistupoval ke knize s očekáváním (po těch výše uvedených recenzích), nové takřka Foglarovky, může být podružné. Hlavně aby ta naše dítka více četla! Howgh.
Velmi dobrá knížka na pomezí dobrodružství jak je psal pan Foglar a filmového Maharalu. Knížka má velmi dobrou atmosféru a i když se některé pasáže dají docela dobře předvídat, tak na nás občas i tak vykoukne nějaký ten zvrat, který je docela nečekaný. Dobrodružná cesta, na kterou se zajisté vyplatí vydat.
Já jsem z knihy nadšená! Je napínavá do poslední stránky, chvílemi jsem se od ní nemohla odtrhnout. Závěr je překvapivý. Navíc seznamuje malé čtenáře s několika významnými osobnostmi dob minulých. Je pravda, že bych si ráda početla nějaké bližší charakteristiky a příběhy lidí žijících v Prašině, trošku i jejich každodenní život apod. Ale i tak super! Je to kniha pro děti a mládež a tak největší pochvalou je fakt, že náš syn při jejím čtení odmítl jít si s námi zaplavat do moře, protože "teď je to strašně napínavý". Byla jsem trošku kvůli tomu na něj mrzutá, ale teď, když jsem si knihu přečetla i já, tak ho naprosto chápu :-)!
Štítky knihy
Praha prvotina tajemno tajemství parta dětí pro dospívající mládež (young adult) pro chlapce Cena Jiřího Ortena (nominace)Autorovy další knížky
2018 | Prašina |
2019 | Černý merkurit |
2020 | Bílá komnata |
2022 | Křídový panáček 1/7 |
2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
Být ve věku hlavních hrdinů, tak je to u mě jasný trhák. Fakt se mi to moc líbilo, takový návrat k Rychlým šípům v modernějším podání.
Je jasné, že když to čte dospělák navyklý na perfektně vykonstruované zápletky některých dospěláckých detektivek, tak sem tam nějakou nesrovnalost objeví a některé věci se mu mohou zdát i krapet naivní.
Ale jelikož u mě tam někde uvnitř ta duše kluka stále je, tak jsem se od knihy nemohl utrhnout a četl ji v každou volnou chvilku, například i v práci místo oběda. A což teprve četba v noci, při lampičce, v křesle ... to je atmosféra.
Takže i při hodnocení se vracím do klukovských let a těch 5* zaslouženě dávam.
Jo, a další plus, který oceňuji je velmi pěkná obálka knihy, navíc velmi příjemná na omak. A posledním plusem, který vždy oceňuji, je záložka, která je součástí této knížky. Taková tak šňůrečka, co kdysi bývala snad v každé knížce. To u mě vždy hned zvedá knihu o level výš.
Snad autora úspěch této knížky podnítí k dalším.