Prašina
Vojtěch Matocha
Prašina je tajuplné miesto: temný ostrov uprostred žiariacej Prahy. Nikto nevie prečo, ale v Prašine nefunguje elektrina: nesvietia tu lampy, nejazdia električky a mobily márne hľadajú signál. V tejto strašidelnej štvrti pátrajú dvaja chlapci a dievča po starobylom tajomstve, ktoré by mohlo zmeniť svet. Ich dobrodružstvo je o to nebezpečnejšie, že musia čeliť partii dospelých, ktorí majú rovnaký cieľ a nezastavia sa pred ničím. Mimoriadne napínavý príbeh blízky štýlu Jaroslava Foglara dopĺňajú ilustrácie, ktoré čitateľa vezmú priamo do srdca Prašiny. Vojtěch Matocha napísal knihu, ktorá nadväzuje na úspešnú tradíciu českej dobrodružnej literatúry pre mládež a príbeh zasadil do kulís súčasnej Prahy. Čitatelia od 9 rokov tak zažijú susedné hlavne mesto úplne inak a ponoria sa do napínavého príbehu, ktorý im budú závidieť aj dospelí.... celý text
Přidat komentář
Ale jo, dostalo mě to. Úseky z temné Prašiny byly i celkem strašidelné, hlavní postavy mi nevadily. Udržuje si to Foglarovský nádech, ačkoli oproti Foglarovi je to možná trochu strašidelnější.
Velmi ctive, snad jen v zaveru jsem cekal jinaci rozuzleni pribehu napriklad v podobe akce obriho stroje, ale nevadi :).
Pro mě úžasná kniha pro starší dětské čtenáře,něco co tady skutečně chybělo. Prašina si mě získala.
Kniha se mi moc líbila. Je tajemná a v mnoha případech dost strašidelná. [Doporučuju nečíst před spaním :))]
Má napínavou atmosféru a drží si ji až do samotného konce.
Rozhodně jsem nečekala, že se mi kniha bude tolik líbit.
Mohu jen a jen doporučit. Je doopravdy skvělá! A moc se těším na pokračování. :))
Poslechnuto jako audiokniha. Matouš Ruml odvedl vynikající práci, skvěle se poslouchá.
Napínavý příběh plný nečekaných zvratů, děj se nezastavuje, postavy jsou uvěřitelné...
Už jsem pár hororů přečetl a tahle kniha rozhodně trochu strašidelná je, je mi osmadvacet a stejně jsem ji raději poslouchal přes den, není to nic konkrétního, ale celou knihou tak nějak prostupuje imaginární a neuchopitelný pocit strachu, třeba z neznáma. Za mě super
Líbí se mi, jak je kniha záhadná a strašidelná. Napínavá až dokonce. Doporučuji všem mladým i starším čtenářům. (Nedoporučuji číst před spaním)
Tuhle knihu jsem si oblíbila hned jakmile jsem dočetla první kapitolu.
Jedním slovem to je bomba
O knize jsem se dozvěděl z médií, chtěl jsem si rozšířit obzory. Po přečtení ale musím konstatovat, že zde Foglarův duch jednoznačně působil. Příběh samotný měl snad všechno - byl napínavý, zasazen do zajímavého prostředí, detektivní prvek byl patrný již po pár stranách, přesto však něco chybělo. Nebo něco nedokáži (v dospělém věku) již ocenit. Při čtení mi také často vyvstával na mysl Čapek a jeho Továrna na absolutno, myslím, že i z této klasiky Matocha čerpal.
Přes všechna negativa si myslím, že je to zajímavý příspěvek do literatury pro mládež.
Kniha mi přišla naprosto dokonalá. A to i přes občasné logické díry a přesto, že se tam několikrát musí objevit Deus ex machina, aby se z toho mohli vymotat.
Přirovnání k Rychlým šípům není úplně tak mimo, jak se zdá. Pokud máte ještě aspoň trochu v živé paměti psané knihy, nikoliv komiksy, hlavně ze začátku jsem je tam nacházela ve stylu psaní.
Také to má hodně převzatých prvků z akčně detektivních paperbacků z 30.let. Viz zatopování sklepů a jiné veselosti. A samozřejmě trochu ze steampunku.
Trochu přitažené za vlasy mi přišlo, jak přišli k tomu, co jim chybělo (kdo četl, ví co myslím) a jak je záporáci, byť na tak malém území, vždycky dokázali tak hezky najít.
Ale jinak jsem k tomu už předem přistupovala jako ke knize, která už ze své podstaty má být lehce přitažená za vlasy, a proto nemohu dát jinak než plný počet hvězdiček
Tak já nevím... asi jsem od tohoto příběhu měla příliš velké očekávání. Kniha byla čtivá i napínavá, některé scény jsem si v hlavě představovala hodně barvitě. Přesto jsem si myslela, že Prašinu tak nějak víc poznáme, bohužel mě asi příběh nepohltil. Rozhodně to však neoznačuju za špatné čtení, určitě se do temných uliček vrátím i v dalším pokračování :-)
Nepřetržitý dětský útěk, schovávání, útěk, pátrání a zase útěk. Důvod? Jeden z vynálezů největšího génia všech dob, Járy Cimrmana. Pozor, zde ho najdeme pod tajným označením Hanuš Nápravník. Vložení fiktivní zóny do Prahy se autorovi povedlo dokonale, stejně jako přenesení čehosi jako foglarovské tajemství do současnosti, takže tohle dobrodružství předpubertální party se mi četlo jako po másle (tedy, střídal jsem četbu s poslechem), i když už dávno nelezu s kámošema přes ploty a po střechách. Ilustrace Karla Osohy dokonale pomáhají navodit atmosféru schikanederského tajemna, plíživého nebezpečí, starosvětského dobrodružství.
85 % (aktuálně 559 hodnocení s průměrem 85 %).
Za první půlku ***, za druhou *****. Ze začátku jsem si připadala, jak kdybych hrála nějakou starou adventuru na počítači :D. Po nekonečném dumání dáte do kupy pár nepravděpodobných indicií a světe div se, posune vás to do další místnosti. A pak to začne celé nanovo. Furt se někam/před někým utíkalo, nonstop pronásledovačka. A já čekala, kdy si prostě sednou, vydechnou a dají kakao s koblihou... V druhé půlce jsem si zvykla, že nikdy a že mi to vlastně zas tak neva. A pak už jsem zažívala téměř euforické nostalgické pocity, jako když jsem jako malá četla Enid Blyton. Za mě rozhodně úctyhodný český počin...
P. S. Milé děti, rozhodně nelozte po střechách, do polorozpadlých baráků... a vůbec s cizími lidmi se nebavte, radši si dejte tu koblihu :D...
Bylo to perfektní a opravdu se zde bavím nad kritizujícími komentáři, kde uživatel nejprve knihu zkritizuje a poté napíše "ale nebudu kritizovaty" nebo se tady několikrát objevila hláška "nemůžu hodnotit, nejsem správná věková kategorie" ale u příspěvku jsou vloženy hvězdičky...tolik schizofreních komentářů jsem u žádné knihy asi ještě neviděla =)
Nám se kniha moc líbila: od nápadu, přes zpracování po celkový dojem =) nemáme výtek =)
(SPOILER)
Na Prašinu jsem se extrémně těšila, hlavně kvůli té představě, že budeme bloudit temnými uličkami. Prostě takové lákavé dobrodružství, kdo by odolal? Samotný nápad je skvělý, název se taky povedl, ale za mě je kniha spíše zklamáním. A mrzí mě to, protože jsem chtěla chválit, být z knihy nadšená jako ostatní. Bohužel, já postavám celou dobu nevěřila. Nebyly mi blízké a v podstatě nevím, co bych o nich řekla. Z mého pohledu jsou to jen postavy na papíře, ke kterým jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah. Nedokázala jsem v En ani Jirku uvěřit, přišli mi vzdálení a díky tomu mě tolik příběh nebavil. Kdyby je fakt v knize někdo odpravil, asi by mi to ani nevadilo. :D
En byla chytrá jak rádio, až mi lezla na nervy, ale tedy chválím, že vlastně autor udělal hrdinku z ženy. Wau! :)
Jinak mi přišlo, že hrdinové jsou mnohem starší a že se vůbec nechovají na svůj věk. Má jim být třináct, ale mně přišlo, že jim je tak patnáct. Možná i víc. Jo a ta milostná linka tu byla docela úsměvná a škoda, že si jí autor nenechal spíše až do dalšího dílu. Trochu mi překážela, asi jako Tondovi. :D
Co mi dál vadilo, byla ta přílišná akce. Akce na úkor atmosféry! Prašina se za mě osobně nekonala a nebýt těch geniálních ilustrací, tak si ji nedokážu představit. Popisy! Popisy všech těch tmavých a úzkých uliček mi tu chyběly. Vůbec mi nepřišlo, že bloudíme uličkami devatenáctého století, kde se svět zastavil. V knize bylo strašně moc akce, ale téměř žádná atmosféra a popisy. To je pak fakt zklamání, když něco takového kniha slibuje a není to tam. Ulička sem, ulička tam mi nestačí.
Souhlasím s tím, že je to vlastně kopírka Stínadel, ale ani zdaleka ne tak dobře napsaná. Čekala jsem víc originality, ne převyprávěný příběh Foglara. Netvrdím, že je příběh úplně špatný, to není, jinak bych ho nedočetla. Myslím, že děti si ho užijí, ale dospělý nebo náročnější čtenář ho asi tolik neocení.
Chválím konečné vysvětlení, které se povedlo a dávalo velký smysl. Dokonale chápu, proč někteří odmítají pokrok. Pokrok je někdy krok vzad v porozumění mezi lidmi, jak dokazuje dnešní doba, naopak ustrnutí v čase může lidi sblížit. Bez vymožeností jsou si lidi nucení pomáhat a komunikovat. :) A za tu myšlenku hvězda navíc.
Ještě jednou bych ráda pochválila ilustrace, ty jsou naprosto parádní a dokonalé. Pokaždé jsem se těšila, až se zase u nějaké kapitoly objeví.
Druhý díl asi ze zvědavosti zkusím.
Před tím než jsem knihu začal číst, prolistoval jsem si ji a připadala mi nezajímavá. Ale jakmile jsem ji začal číst, začala se mi líbit. Líbila se mi hlavně proto, že příběh je napínavý a navíc v něm jsou i různé zápletky. V knize se mi líbili ilustrace a obsáhlý a napínavý děj, který je zasazený do dnešní doby, ale zároveň se prolíná s dobou bez elektřiny.
Když bych hodnotila jako dospělá, dala bych 3,5*. Vadil mi místy až roztáhlý a zbytečně komplikovaný děj. Člověk musel být ve střehu kdo s kým táhne za jeden provaz a kdo je proti komu, přičemž jeden zvrat následoval druhý a to někdy až hodně rychle. Podle mě by dětem ve věku 10-12 let stačil děj méně komplikovaný.
Hodnotit budu ale z pohledu mého 10-ti letého syna, kterému se knížka moc líbila. Byl z ní nadšený a překvapilo mě, že mu nevadí a dokonce fandí vztahu En s Jirkou. Moc líto mu bylo Tondy, který byl z děje a od kamarádů v podstatě odsunut. Velká škoda, že postava Tondy šla do ztracena, třeba se to v druhém díle zlomí. Uvidíme :-)
Se synem doporučujeme všem čtenářům, kteří mají rádi dobrodružství.
Štítky knihy
Praha prvotina tajemno tajemství parta dětí pro dospívající mládež (young adult) pro chlapce Cena Jiřího Ortena (nominace)
Autorovy další knížky
2018 | Prašina |
2019 | Černý merkurit |
2020 | Bílá komnata |
2022 | Křídový panáček 1/7 |
2021 | Prašina: Kompletní trilogie |
Dětství mám cca 50let za sebou, ale tento příběh mě fakt dostal. Chvílemi jsem se fakt příjemně bála :)