Panství Edenbrooke
Julianne Donaldson
Pravá romance série
1. díl >
Výjimečný historický román jako stvořený pro nevyléčitelné romantiky. Marianne Daventryová odjíždí na venkov za sestrou Cecily, aby unikla nudné sezóně v Bathu a nadbíhání ctitele, který se jí hnusí. Zatímco Marianne touží po klidu a krásné přírodě, Cecily má v plánu okouzlit pohledného dědice panství Edenbrooke. Jenže když je při příjezdu její kočár nečekaně přepaden neznámým mužem, Marianne zjišťuje, že namísto rozjímání ji čeká tajemství k rozlousknutí. Kdo byl ten podivně přitažlivý cizinec? A dokáže udržet své srdce na uzdě, když se jí sestřin vytoužený muž zalíbí víc, než je vhodné?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
Edenbrooke, 2012
více info...
Přidat komentář
Knížka je příjemným čtením pro všechny, kteří mají rádi romantické příběhy z období regentství. Čtenáři musejí zamhouřit oko nad některými nepřesnostmi, které se rozcházejí s parametry doby, o které se vypráví, stejně jako nad překladem, který vychází ze současné mluvy a s některými výrazy si vůbec neláme hlavu. Některé "náhody" byly možná příliš velké náhody a občas shody různých okolností působily velmi účelově:-) Nejde o žádný literární klenot, ale za přečtení jistě stojí a knížka se mi rozhodně lépe četla než např. román Mariana, který se odehrával na rozhraní dneška a minulosti a kde hlavní hrdinka nepochopitelně "cestovala" časem.
Myslím, že vysoké hodnocení u této knihy není úplně adekvátní (knihu jsem si koupila na jeho základě..), o žádný literární skvost se nejedná. Nicméně četba je to příjemná, nenáročná. Prakticky tam chybí nějaká sofistikovaná zápletka a je to celé romantická slaďárna, ale kniha se ani netváří, že by slíbila něco jiného. Jako oddychové čtení je to dobré, víc bych za tím nehledala.
Kniha se mi líbila. Jasně, autorka se dle mého moc nedržela reality, u mnoha věcí jsem si říkala, že tehdy by to nešlo, ale co už. Hezky se to četlo, člověk se u toho i zasmál.
Na knihu jsem narazila tak, že jedno knihkupectví ji přirovnávalo k Pýše a předsudku. To bylo trochu špatné přirovnání, ale třeba se tak k Jane Austenové dostanou noví čtenáři.
Knížka se mi moc líbila. Hned jsem se do ní začetla a byla o opravdu samá romatnika :-)
Bylo zvláštní číst knížku, kterou vlastně vypráví hlavní hrdinka a jsou to její postřehy a myšlenky.
Takhle napsanou knížku jsem četla poprvé a moc se mi líbila a zamilovala jsem si hlavní hrdinku Marianne a pak s ní i soucítila když na panství přijela její sestra Cecily... Ale láska nakonec zvítězila a co vypadalo jako zlé dvojče se ukázalo jako milující sestra, když zjistila jaké chová Marianne city :-)
Po této knížce jsem sáhla tak na zkoušku, ale hned jsem se začetla, pouze mi trochu vadilo, že už na začátku se dalo předvídat, jak to asi skončí....ale u tohoto žánru se asi nečekají moc složité zápletky :-)
I když je autorka Američanka, podařilo se jí vystihnout atmosféru anglického venkova georgiánské Anglie. Moc se mi to líbilo.
Přesně jak už tady někdo zmiňoval,Jane Austen to nebyla, ale rozhodně nějaká podobnost tam byla. Řekla bych, že to byl příběh z její knihy Emma o Jane Fairfexové.Řekla bych, že to nebyl ale styl Jane Austenové, ale byl to víc styl Georgette Heyer.Kniha byla rozhodně čtivá a na dovolenou pěkné čtení.
S Jane Austen to sice nic společného nemělo, ale i tak jsem si početla a dobře se bavila. Prostě taková romance, jaké můžu.
Kniha mě nepopsatelně ohromila a překvapila. Nemám slov. Strašně dlouho jsem nečetla knížku, do které bych se začetla a nemohla přestat, jako se mi to stalo u Panství Edenbrooke. Čas jako by plynul úplně mimo mne a já jsem prožívala akorát pocity s hlavní hrdinkou. Jane Austenové se ale jen tak někdo nevyrovná, a proto mně ocenění její "nástupkyně" přijde trochu smělé, každopádně je to skvělé autorčino uvedení do světa knihy.
Moc hezká knížka. Přelousknuto za den. Jen mi tam trochu chyběl pohled ze strany Philipa.
Ale i tak je to bezva čtení.
Nechápu proč má kniha tak nízké hodnocení, protože je nádherná! Úplně mě vzala za srdce. Jen bych jí nesrovnávala s díly Jane Austenové. Jinak si ráda přečtu další knihy od autorky.
Po dlouhe dobe knizka, kterou jsem docetla a zacala zase od zacatku. Mila, vlidna, vtipna, dojemna, usmevna. Pravda, trochu mi lezl na nervy mindrak hlavni hrdinky ze sve sestry, ale jinak jsem si knizku uzila.
Dlouho jsem nebyla z knížky tak zklamaná...prý novodobá Jane Austenová. Ani omylem. Proč? Víc v mojí recenzi v záložkách.
Jednohubka. Během 2 dní dočteno a já pociťuji smutek, že kniha není nekonečná (tak jako u všech nádherných titulů, které se dotknou mého srdce). Ještě nyní pluji na obláčku blaženosti a usmívám se. Nad tím, jaká láska může být. Nad tím, jak nám knihy dávají naději, že se city přenesou do reality. A za to jsem autorce velmi vděčná. Philip a Marianne jsou skvělé postavy. Tajila jsem dech, smála jsem se, snila. Ano, tato kniha je snová. Pohladí vás. To mi věřte.:)
V texte hodne cítiť, že ide o prvotinu autorky. Text je nezrelý, fádny takmer bez emócii. Za tieto nedokonalosti môže zvolený štýl literárneho jazyka. Text je písaný v prvej osobe, rozprávanie o sebe samej, a to hodne uškodilo celému príbehu. Pri takomto štýle sa hlavná hrdinka môže zaoberať iba sama sebou, svojim pohľadom na vec, takže sa čitateľ nedozvie nič z myšlienok hlavného hrdinu. Za štýl písania som stiahla 1*.
TAK TROCHU SPOILER: V texte zostalo hodne nedoriešených záležitostí a logických nadväzností (otec vo Francúzku a jeho návrat za pár dni... v 19. storočí???-čo mal rogalo???) Ďalšia vec, čo nebola doriešená je skutočnosť, že sestra si prišla pre budúceho manžela a ihneď sa vzdala..čo nenadväzuje na jej charakteristiku zo začiatku príbehu. Za toto som stiahla 2* A keďže ide o prvotinu autorky stlmím ďalšiu prísnosť.
Musím však opäť pochváli obálku knihy - je veľmi elegantná.
Jsem okouzlená! Prostě miluji tvorbu autorek jako Austen či sestry Bronteovy. Autorka nepřichází s ničím novým. Dokonce téměř od začátku tušíte zápletku. Nicméně to bylo napsáno tak čtivě a lehce. Každá další stránka mě nutila číst dál. Postavy mi byly sympatické... a naivita hlavní hrdinky mi nepřišla tak moc protivná, jako to bývá v jiných dílech z této doby. Snový sir Philip byl už jen takovou třešničkou na dortu... Opravdu musím zhodnotit, že čtení jsem si užívala navzdory té předvídatelnosti, ale což... já to autorce odpustím :-)
Příjemné překvapení. Milý, zcela nenáročný román, u kterého si lze báječně odpočinout. Hrdinkou je sice naivní romantická dívenka, ale pozor, není to žádné ořezávátko a v kritických situacích si umí dobře poradit. Samozřejmě nechybí onen pověstný "princ na bílém koni" - z mé strany zde jen taková malá námitka: přece jen bych si ho představovala jako trochu většího rošťáka.
Příjemná oddechovka.