Pravda o mém muži
Halina Pawlowská
Příběh pro ty, kteří chtějí milovat hodně a dlouho. Příběh o manželství Haliny Pawlowské, který začala psát ihned po smrti manžela, když byla nejvíce smutná, aby si vybavila, jak bývala veselá. Jak sama říká: Doufám moc, že se při čtení budete trošku smát, trošku plakat a možná ... že svého muže pohladíte a řeknete mu : "Bože! Já jsem tak šťastná, že tě mám!"... celý text
Přidat komentář
Kniha je důkazem, že i umělci jsou jen obyčejní lidé s obyčejnými starostmi, byť mají neobyčejné povolání.
Kniha jednoho manželství. Tato kniha není plná životních rad a mouder, jako některé jiné Halininy knihy a přesto je plná humoru, lidskosti i smutku.
Kdo zná Halinu a má ji rád, čeká od obsahu trochu něco jiného. Tím "jiného" myslím, že v knize Halina odhaluje svou pravou, nehranou, lidskou tvář - žádná komedie a vtipy pro široké obecenstvo. Ale stránky prachobyčejného hezkého, ale i krutého života. Halina popsala zajímavě, stručně a výstižně skoro 40 let manželství.
Hvězdičku dolu za zbytečně vymyšlená jména hlavních postav, přestože píše o sobě, své rodině - pravá jména jsou známá a dostupná.
(audiokniha)
Moje vůbec první kniha od paní Haliny a vybrala jsem si ji cíleně,protože jsem doufala,že se vyhnu jejím nekonečným radám a že snad toho sarkasmu nebude tolik . Zdá se,že jsem si vybrala dobře. Příběh jejího manželství mě dojal i pobavil a mezi větami- ač čtenými jejím typickým stylem - na mě vykoukla úplně jiná žena,než jak ji podává její vlastní mediální obraz.
Chápu,proč tuto knihu napsala. A taky - co je psáno, žije dál. Ale co opravdu obdivuji,je to,že ji dokázala načíst. To bych nedala.
Vyslechnuto jako audiokniha. První polovina mě přenesla do doby, kdy jsem jako dítě koukal na Banánové rybičky. Halina byly vtipná, sebeironická, sarkastická. Bylo to jako vrátit se domů a poslouchat pohádky od babičky. Druhá půlka už líčila vážnější rodinné záležitosti a čtenář musí ocenit otevřenost a upřímnost autorky. Pokud máte nebo jste měli Halinu rádi, tahle knížka Vás pohladí po duši.
Myslím, že touhle knihou se Halině Pawlovské opravdu podařilo vzdát hold svému zemřelému muži a dostatečně tím jasně vyjádřit co pro ní on, jeho láska a jejich manželství znamenalo. Zároveň z toho cítím jak bylo vypsání se z té nečekané ztráty terapeutické, což potvrzuje i fakt, že kniha vyšla poměrně brzy po smrti jejího manžela.
Já mám lehký styl psaní Pawlowské ráda. Četla jsem od ní několik knih a i když mi všechny obsahem tak trochu splývají, nenudily mě.
Konkrétně Pravdu o mém muži si asi pamatovat budu, protože zaznamenává sice běžný, ale o nic méně silný příběh, ve kterém si najde něco každý kdo kdy žil v manželství.
Knihy Haliny jsou vždy takové pohlazení po duši, i když tady tato kniha má smutný podklad.
Příběh jednoho manželství, jedné velké lásky u kterého jsem se zasmála a i slzy uronila. Nakonec snad řeknu: "Bože, já jsem tak šťastná, že ho mám"
Moc dobře se četlo a opravdu "Každý okamžik může být poslední!"
Pochlapila jsem se a dlouho rozečtená Halina na mě včera večer přestala křičet z nočního stolku, protože jsem jí konečně čapla do ruky a na jeden zátah dorazila... Uf, jsem moc ráda, že mám konečně splněno, tentokrát mi to čtení prostě nějak nešlo... Nebylo to úplně špatné, ale čekala jsem přeci jen trošku něco jiného... Ale závěr se opravdu povedl a hodně silně na mě zapůsobil... A jsem moc šťastná, že vás všechny mám:-)
pravdivý příběh, oloupaný, syrový...něco bylo známo z Diky za každé nové ráno, něco vykouklo až tady...sžila jsem se s hrdinkou, smála se a brečela, či od smíchu nebo dojetím...mám ji prostě, holku, po přečtení této zpovědi ještě více ráda....a oceňuji jak se otřepe, nasadí úsměv a jde se dál....vstříc blankytnému nebi, slunci nad hlavou ...:)
Příběh založený na skutečnosti. Je jasné, že určitě spousta věcí není pravda nebo je pozměněna, ale emoce pravdivé být musely. Obdivuji ji, jako ženu, ale také proto, že je skvělá spisovatelka. S hlavní postavou jsem se smála, ale také zuřila nebo byla smutná. Zatím to nejlepší, co jsem od ní četla.
V této knize nám Halina vypráví ,svůj rodinný příběh. Jak se seznámila se svým mužem Daníkem o manželství s ním .Muže ,kterého jak píše v knize velmi milovala ,ale i o smutku ,který prožívala, když zemřel. Knihu doporučuji přečíst u knihy se budete smát i plakat.
Knížku mám už delší dobu, ale nechtělo se mi do ní. Tuhle nebylo doma nic ke čtení, tak jsem po ní sáhla. Ani Olesa, ani Daník mi povahou blízcí nejsou. Na začátku jsem si říkala, že se mi zase nějaká umělkyně bude snažit cpát, že nevěra je vlastně úplně přirozená. ALE! Nakonec mě strhl příběh velké, něžné lásky. Za jeden den přečtené a konec oplakaný :)
Milá knížka, která se četla sama, taková nenáročné čtení na oddych. Mnohdy rozesmála a ke konci hodně dojala. Přečteno za 48h.
Knížka se mi líbila, byla vtipná i dojemna. Obdivuji Halinu, že si vzala muže po tak krátké známosti, ze vydržela jeho odchody za jinými, rýpání i pití... Určitě si zase od této autorky něco přečtu.
Úplně chápu, proč to autorka napsala. Závěr logicky smutný a dojemný. Ale jsem tak jinde, než rodina popisovaná v knize, že jsem to prostě jen přečetla.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1996 | Díky za každé nové ráno |
2002 | Zoufalé ženy dělají zoufalé věci |
2013 | Pravda o mém muži |
2007 | Banánové rybičky |
2004 | Tři v háji |
Ach, prostě kniha ze života,i slza ukápla