Pravdu, prosím!
Eva Holubová , Jan Kraus
Známý moderátor Jan Kraus se ocitá v roli zpovídaného, což je pro něho pozice poměrně netypická. V rozhovoru s Evou Holubovou Jan Kraus otevřeně mluví o svém dětství, rozvětvené rodině, k níž má vřelý vztah, a předkládá svůj přímý pohled na společenské jevy. Vždy měl kolem sebe lidi zdravě sebevědomé, což předurčilo jeho vnímání světa a vybavilo jej odvahou vyjadřovat bez zábran své smýšlení. Pravdu, prosím! je zpověď plná nadhledu, místy ironická, ale rovněž upřímná a vážná. Provokativní tvář břitkého humoru, pro Jana Krause charakteristická, je zde vyvážená hloubkou a přemýšlivostí člověka, který to neměl v životě vždy úplně jednoduché...... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha! Vtipná, ironická i upřímná zároveň. Asi tak jak se dá očekávat.
Musím říct, že mě dokonce baví možná o trošku více než "Můj soukromý buzynes."
V neposlední řadě, alespoň mě dokresluje postavu JK informacemi, které sem jinde nesehnal.
Otázky paní Holubové na pana Krause se mi moc líbily. Rozhovor je vedený zajímavě a přátelsky. Jediné co bych knížce vytknul je konec, kde jsou na spoustě stran otištěné recenze na práci pana Krause.
Novinové a časopisové rozhovory jsou na můj vkus příliš krátké. Tohle je tak akorát.
Od knižních rozhovorů se nedá očekávat nic jiného než různý stupeň sebestylizace. Ačkoliv tento má mírně nadprůměrnou úroveň, nevybočuje. Nikoliv proto, že by Jan Kraus "překrucoval" pravdu, to v žádném případě, na to je příliš inteligentní a sebevědomý. Tyto okamžiky shledávám spíše v těch okamžicích, kdy mluví o vztahu k Havlovi, Schwarzenberkovi, nebo k televizní krizi. Každý má právo hodnotit kohokoli a cokoliv, ovšem já také. Ta jistota, že ve všech okamžicích má pravdu, to odkrývá jeho světový názor. Rovněž zcela záporný vztah ke komunismu, aniž by viděl nebo připustil detaily...
Nicméně od shlédnutí Městečka v kině a Nahniličko v Kalichu konstatuji, že od začátku jsem tato díla hodnotil vysoce kladně. Čímž mu vše odpouštím.