Prázdné místo
J. K. Rowling (p)
Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky. Pagford rozhodně není tím, čím se zprvu zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Brilantně napsaná kniha, která je autorčiným prvním románem pro dospělé čtenáře, zároveň nutí k přemýšlení a na každé své stránce znovu a znovu překvapuje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , PlusOriginální název:
The Casual Vacancy, 2012
více info...
Přidat komentář
Prazdne misto...presne tohle ve mne kniha zanechala...prazdne misto...nezanechalo to ve mne nic, proc bych mela duvod znovu cist ani nic hlubsiho, o cem bych jeste po precteni mela dumat (na vine je uprseny vcerejsek a dnesni slunne dopoledne, jinak bych cetla podstatne dele)...nevyrostla jsem na HP, (prestoze vekove to nejspis byla moje povinnost), jsem jedna z kamaradu, co to necetl, nevidela jsem ani jeden film o HP a nemam v planu to menit. Takze jsem knihu necetka jenom z toho duvodu "to je ta, co napsala HP", takze chapu ten poprask kolem knihy a tajnosti kolem kukacky (ano, mam ji zamluvenou v knihovne). Takze nemam v planu hodnotit prehnane, ale strizlive.
Tema mi prislo zajimave a napsana je kniha taky dobre, rozsahove a popisne. Jenom se nemohu zbavit dojmu, ze jsem knihu docetla do konce z jedineho duvodu: kvuli autorce. Chtela jsem vedet, co se stane, jak to dopadne. Jenze podobnych knih vychazi spousty a prodavaji se mene, protoze ctenare neukeca jmeno pisatele. Znovu bych si knihu neprecetla, ale uprimne, kdyby byla zase tak spatna, pustim se do neceho jineho (a ze je ten seznam dlouhy...). Slysela jsem neco o televizni (nebo snad filmove) adaptaci...no, na to bych se klidne podivala...
Jako mnozí jsem vyrůstala na Harry Potterovi, ale tato saga pro mě nebyla jen fenomen. Rowlingova v Harry Potterovi prokázala schopnost kombinování. Od prvního dílu si připravovala půdu pro finále. Pozorný čtenář zjistil, že každá zmínka v ději souvisela s vyústěním celého příběhu, a přesně to se mi na Potterovi líbilo a ke knížkám de určitě ještě několikrát vrátím. Ale Prázdné místo je jiné. Ano, určitě to není jednoduché téma. Už na začátku mě překvapil obrovský počet postav, ale je to ROWLINGOVÁ, množství postav má určitě nějaký důvod-nemělo. Od začátku mi trvalo začíst se (a neležet v nemocnici, tak jsem se možná nikdy nezačetla). V průběhu knihy jsem si pár postav oblíbila a příběh se pro mě stal poutavým, koneckonců poutavě ROWLINGOVÁ psát určitě umí. A pořád jsem čekala, co bude na konci. Byla jsem přesvědčena, že přijde velkolepý závěr, ale nekonal se :( Možná mojč chyba, že jsem čekalal něco víc, ale byla jsem zklamaná a stále jsem svyústěním celého příběhu.
Harry Pottera jsem skoro nečetl, ale tento román "pro dospělé" jsem vzal na doporučení ostatních čtenářů. Výsledek je, že mně to prostě nevzalo a byl jsem zklamán.
Na Harrym Potterovi jsem vyrůstala, vždy jsem měla ráda styl, jakým JKR vyprávěla příběhy - nikdy se nejednalo o nic světoborného, co by se zapsalo do historie, avšak jako oddechovka vždy splnilo účel. Prázdné místo není výjimka - opět se nejedná o dílo, o kterém se budou učit děti za 100 let a které by nemělo chybět v žádné knihovně, ale po večerech jsem po ní vždy ráda sáhla. Určitě se nenechte odradit plytkým rozjezdem a přemírou postav (mě stačilo si je vypsat a ke každému doplnit krátkou charakteristiku). Sečteno podtrženo: jako kniha na dlouhé večery je příjemná, nezmění Váš život, ale určitě nebudete zklamaní, když ji dočtete. Přiznám se, že u závěrečného pohřbu i slzička ukápla :-)
Nevím co to se mnou je, ale tuto knihu jsem neměla energii vůbec dočíst. Koupila jsem ji zde na DK a strašně jsem se těšila na pošťačku, až mi balíček donese. Moc se mi to nestává, ale asi po 14ti denním trápení a nucení se do čtení jsem ji odložila s myšlenkou "snad někdy příště."
Byť čtu hodně již od útlých dětských let, sága Harryho Pottera mě bezpečně minula, protože se jednoduše nejednalo o žánr mému srdci blízký. Později, jako velký filmový fanoušek, jsem shlédla asi první tři filmy, které se jistě kvalitou nemohly rovnat knihám, nicméně mě k jejich přečtení nijak nepřesvědčily. A tak mě J.K. Rowlingová mým knižních světem nikdy neprovázela a jsem snad proto schopná zhodnotit její první knihu „pro dospělé“ bez toho, abych byla zatížena stínem veleúspěšného Harryho Pottera.
Prázdné místo je kniha, ve které chvíli trvá, než se zorientujete, množství postav je totiž tak veliké, že jsem se zpočátku slušně ztrácela. Jeden tlustý plešatý se mi pletl s druhým takovým, jedna malá baculatá dáma se mi pletla s druhou a o jednotlivých „dětských hrdinech“ ani nemluvím. Nicméně jakmile se zorientujete, naskytne se vám jedinečný pohled do světa maloměšťáků s jejich pseudoproblémy a pseudorozmíškami, kteří když už mají řešit něco zásadního, pak by se této zodpovědnosti nejraději zbavili (ona problematická „Pole“ a léčebna drogově závislých). Do protikladu je zde pak postaven svět lidí (v tomto případě spíše dětí), kteří se potýkají se skutečnými problémy. Jejich příběh je na knize to nejsilnější a nejdůležitější, je to pojítko všeho a zároveň i rozuzlení.
Nedělám si iluze a vím, že každý člověk je do jisté míry pokrytec, ale pokrytectví některých postav Prázdného místa hraničí až s nehorázností. Kniha je tak jakousi studií lidských charakterů a ukazuje nejen příkladně povrchní lidi, ale taktéž „zoufalé manželky“ nespokojené se svými jednotvárnými životy, věčně nespokojené matky, tápající děti hledající „autenticitu“ a chudáky slabochy, co tak nějak celkově nevědí, co se sebou. Nechybí jim prostředky, ani možnosti, jak dosáhnout změny, chybí jim však vůle. Na druhé straně se nachází ony zubožené lidské osudy, kde nechybí vůle, i cesta by se našla, ale prostředky jsou tak omezené, že jednoduše nestačí. Onen věčný rozkol mezi lidmi, které ničí dostatek a lidmi, kterým se ho nedostává. Navzájem se nikdy nepochopí, přesto mají tolik společného. I o tom je tahle kniha a rozhodně stojí za to!
Bohužel mě kniha moc nenadchla - nakonec jsem ji ani nedočetla. Nečekala jsem nic podobného jako Harry Potter, to určitě ne. Zarazilo mě, že Harry se tak krásně poutavě čte - do této knihy jsem se nemohla začít. Zkoušela jsem to do půli knihy, ale bohužel jsem to vzdala.
Zkusím to třeba za rok dva znovu - třeba zrovna na takový druh knihy právě nemám tu správnou náladu.
Dost velké zklamání :o/ trochu děje a akce na posledních sto stranách, jinak dost velká nuda.... moc nechápu, jak někdo, kdo napsal Harryho, může napsat tohle .....tak aspoň jedna hvězda
Od Rowlingové bych čekala něco komplikovanějšího a zajímavějšího, tento příběh mi nepřijde ničím výrazný. Některé věci byly trochu klišé a nebo přestřelené a i předvídatelné. Přesto jsem si potom k postavám vytvořila vztah. Kniha mě bavila, podle mě ideální čtení na dovolenou.
Je to dobrá kniha. Všichni mají akorát tendenci to srovnávat s Harry Potterem a přiznejme si, že Potter jednoznačně vede a vždy bude :D Kdyby žádný Harry nebyl, myslím že tu bude více kladnějších komentářů :P
Skvěle napsaný román. Ze začátku se mi sice trochu pletli Gavin a Simon s Milesem a Colinem, ale ve chvíli, kdy jsem si je zapamatovala, už to běželo jako na drátkách. Moc mě to bavilo číst. Lidi na sebe uměj bejt hnusný i ve starý dobrý Anglii.
Citujem z anotácie: „Prázdne miesto je veľkolepý a vynikajúco napísaný román o súčasnej spoločnosti. J.K. Rowlingová vytvorila fascinujúci svet s postavami...“Síce pekne a účelovo napísaná anotácia, no to je asi tak všetko. Pre mňa suverénne najhoršia kniha, aká sa mi v poslednom čase dostala do rúk. Určite najnudnejšia. Vyslovene utrpenie čítať. Dej je umelo predlžovaný na neúnosnú mieru, nepatrne ma zaujal až ďaleko za polovicou knihy. Neustále opakujúce sa motívy. Vulgarizmus na vulgarizme. Slovenský preklad, to je jedna veľká katastrofa. Ponúkam ochutnávku: „Bola to nízka, korpulentná dáma so širokou otvorenou tvárou, ktorá si sama strihala šedivejúce vlasy – na tupo ostrihanú ofinu nezriedka mávala trošku nakrivo –, nosievala šaty z ručne tkaných látok a obľubovala šperky z koráľov a dreva.“ Rowlingová neprišla s ničím čo by už nebolo známe, mnoho krát povedané v rôznych obmenách, neponúkla žiaden nový pohľad, nič prekvapivé, originálne, žiaden prínos v žiadnom smere (čo jej nikto nemôže uprieť v prípade Harryho Pottera). Jediné čo možno v knihe vyzdvihnúť je, že svet detí, resp. teenagerov je jej zjavne bližší, nakoľko je vykreslený neporovnateľne lepšie ako svet dospelých. Podobne ako zrejme takmer všetci, po Prázdnom mieste som siahla z čírej zvedavosti a kvôli stále, napriek všetkým tým uplynulým rokom, pretrvávajúcemu hrejivému pocitu pri spomienke na čas strávený nad Harrym Potterom. Na Volanie kukačky už nemám odvahu. Stačilo.
Kniha, kterou by měl přečíst každý. Jistě, je začátku náročné čtení, rozvleklé a příliš natahované. Nicméně si myslím, že díky tomu máte od druhé poloviny pocit, jako byste tam byli a vše osobně prožívali. A to už nemluvím o pocitu, který ve vás vyvolá kniha po dočtení. Je to velmi propracovaný příběh, který se určitým způsobem dotýká nás všech.
....je těžké číst o nás....a co teď,odsoudit,nebo vychválit...asi jsem taky pokrytec.......dám pět...:-(
Předsudky jsou hrozná věc. Člověk vezme do ruky knihu od autorky Harryho Pottera a něco očekává. Jenže očekávání se nesplní, protože nečtu Harryho, ale Prázdné místo. Překvapilo mě téma, které si Rowlingová vybrala, v podstatě o ničem, ale o lidech. I přesto, že kniha není můj pravý šálek kávy, musím uznat, že Rowlingová je dokonalá vypravěčka. I když psala obyčejný příběh o obyčejných lidech, kteří žijí vedle vás a ani nevíte, co se děje u nich doma, četlo se to opět jedním dechem. Prostě čtete, i když vás příběh moc nezaujal.
čekala jsem větší a napínavější zápletky. Kdyby kniha měla 300 stránek, tak bych řekla dobrý, ale takto to bylo zbytečně natahované...
Prave ctu a asi u toho trpim. Více po docteni.
edit: Ani se mi to nechce hodnotit.
Pribeh je to relativne realny. Zijou takhle lidi.
Rowlingovou jsem nikdy neměla v oblibě, nebyl mi příjemný humbuk kolem Harryho Pottera, a nikdy jsem nepochopila, proč jsou všichni (respektive jak můžou být dospělí) tak "vydření" z dětské knihy. Proto jsem Prázdné místo brala do rukou s velkými rozpaky a strachem, jestli není hloupost si knihu brát na dovolenou a vystavit se nebezpečí, že tam nebudu mít co číst. A právě naopak. Přečetla jsem ji jedním dechem. Ze začátku jsem se těžko orientovala v postavách, zvlášť když v příběhu nejsou neobvyklé přezdívky. Samotný příběh možná není tématem nic nového pod sluncem, ale napsáno bylo snad všechno, ne? Nejde o téma v nejširším slova smyslu. Děj mě pohltil, lidské osudy mi přišly velmi uvěřitelné a linie malého zanedbaného dítěte mi nehnala slzy do očí. Mám to pořád v hlavě. A to od knížky očekávám. Naprosto se neztotožňuji s ostatními komentáři týkajícími se rozvláčněnosti a neuvěřitelnosti. Takoví lidé okolo jsou a v některých momentech jsem viděla i vlastní starosti. A alespoň pro mě měl děj velký spád.
Štítky knihy
smrt zfilmováno intriky maloměšťáctví
Autorovy další knížky
2014 | Volání Kukačky |
2015 | Hedvábník |
2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
2004 | Harry Potter a Fénixův řád |
Zprvu jsem si říkala, že po Harrym Potterovi je tato knížka pěkná nuda, četla jsem jen po chvílích a to jen proto, že knihu napsala Rowlingová. Ovšem spisovatelka opět dokázala svůj dar, který tak precizně vyjádřila už v HP - umí naprosto dokonale promyslet všechny veškeré detaily, spletité vztahy, příběh... Když jsem se do knihy začetla, řekla jsem si, vždyť ten příběh je dokonale promyšlený. Za mě 100% geniální spisovatelka.