Prázdné sliby
Lexi Ryan
Prázdné sliby série
1. díl >
Brie víly nenávidí a odmítá s nimi mít cokoli společného, i kdyby to mělo znamenat, že bude hladovět a žít na ulici. Ale když je její sestra prodána sadistickému králi dvora temných víl, aby tak splatila dluh, udělá Brie cokoli, aby ji získala zpátky. Klidně uzavře dohodu s králem samotným: ukradne pro něj tři kouzelné předměty ze Světlého dvora. Získat přístup mezi světlé víly, to se však snadněji řekne, než udělá. Brie má jedinou možnost: bude předstírat, že je potenciální nevěstou prince Ronana. Brzy se do něj však doopravdy zamiluje. Je ale odhodlaná nenechat se rozptylovat tím, co jí říká srdce, a přijme pomoc od skupinky odpadlíků z řad temných víl, kteří mají vlastní tajné cíle. Brie tak začne trávit spoustu času s jejich záhadným vůdcem Finnem... odolávat jeho svůdnému šarmu není o nic snadnějši. Brie je teď chycena mezi dvěma nebezpečnými dvory a musí se rozhodnout, komu věnovat svou věrnost a své srdce. Zvolí si správně?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
These Hollow Vows, 2021
více info...
Přidat komentář
Z tohoto díla mám neskutečně rozpolcené pocity. Kniha se mi četla v rámci možností dobře. Nesmím počítat to kolikrát jsem knihu zavřela a zase otevřela jen pro to, že jsem si potřebovala vydechnou a popřemýšlet jestli jsem jen zaujatá a nebo jestli mi to vážně přijde, jako přes kopírák mých oblíbených sérií. A když zvládnu nemyslet na ty podobnosti tak mě Prázdné sliby baví. I přesto že mi to přišlo předvídatelné tak jsem byla zvědavá jak to dopadne. Četlo se to samo nemohla jsem se odtrhnout přečetla sem jí za den. Takže mě opravdu nepřijde špatná.
Nějak nechápu hejty v příspěvcích níže.
Ano kniha má společné prvky s Dvorem trnů a růží, stejně tak se Skleněným trůnem.
U prvního z titulů mě mnohem více než tady štvalo zjevné "vykradení" krásky a zvířete a u druhého je mi Celenin vnitřní boj a její spratkovské chování bylo mnohem nepříjemnější než u Brie (jak zmiňuje někdo v komentářích).
Navíc to, že tento žánr má své příznivce co knihy znají ještě neznamená, že i autoři musí mít cizí díla načtena zepředu zezadu.
Z mne solidních 4 z 5.
Jasně, že si dokážu představit originálnější příběh, ale je zde řada zajímavých linek, které se třeba v příštích dílech série rozjedou.
Líbí se mi, že autorka má dva druhy magie, lidskou s lektvary a zaříkadly a čarodějnickou, pro víly spontánní.
Pokud si knihu dokážete přečíst bez předsudků s kopírováním témat, jistě se Vám bude líbit.
Musím přiznat že tohle je vážně mix a možná až moc (popelka, dvory, selekce, krutý princ atd.. ) skoro jako kdyby si autorka přečetla tohle všechno a udělala z toho Prázdné sliby. Je škoda že se autorka skoro vůbec neobtěžovala s popisem světa s vytvořením něčeho nového proto zklamaně říkám že tohle nebylo nic originálního ale čistě založené jen na událostech odehrávající se mezi postavami. Sebastian byl zamilovanej nuďas a Finn jak další verze Rhysanda no a Bri?? Jako hlavní postava mi vůbec nesedla a i jaké jí autorka připsala uvažování typu "no sice jdu zachránit ségru ale nevadí když si taky trochu užiju" tahle postava byla stejný mix jako celá kniha a dost nepovedená kopie Frey z Dvorů
Uznávám že to byla fajn oddechovka ale ve finale nic převratného. Vetsinove je kniha předvídatelná a ty "náhody" které se tam dějí aby to melo zvrat byly k smíchu. Co se konce týče dalo se to očekávat ale třeba další díl překvapí?
(SPOILER) Knížka byla v celku fajnová, ze začátku se to trochu táhlo a z některých pasáží jsem chvílema chytala cukrovku, jak byly přeslazený. Ke konci to bylo už trošku lepší, ale co si budem, fandila jsem víc Finnovi a trošku mě mrzelo, že tam žádná pořádná romantika neproběhla, ale občasný sarkasmus a pošťuhování se, mi to celkem vynahrali. Jediný, co mě opravdu štvalo, bylo neustálé sebeobviňování se u hlavní hrdinky, čím se vyloženě jen zaplňoval prostor. Celkově to bylo celkem fajn počtení, musím bohužel říct, že znám i lepší knihy tohoto typu.
Páni, kdyby se Blacková, Maasová a Cassová spojily a autorku téhle knihy zažalovaly za plagiátorství, tak by to vyhrály na plné čáře. Já chápu, že je už dnes těžké vymyslet ve fantasy (a literatuře obecně) něco vážně originálního, ale tohle je tak do očí bijící.
Jo, pokud člověk knihy od zmíněných autorek nečetl, tak věřím že se mu kniha bude líbit. Ale pokud je četl nebo je má dokonce rád, bude mu tohle připadat jen jako vykrádačka.
Už to krásně shrnula dianaxn.
Kniha nepracuje snad s žádnou vlastní myšlenkou. Nejvíc mě tam zaráží okopírovaný koncept ze Selekce. Proč, k čemu? S myšlenkou dvanácti potencionálních nevěst se tam vlastně vůbec nepracuje a ani jedna z dalších jedenácti, až na krátké mihnutí, tam nijak nevystupuje. Úplně zbytečná vata. Nebo jen měla autorka problém vymyslet vlastní způsob, jak Brie do paláce dostat a udržet ji tam?
Za mě veliké zklamání. Čekala jsem inspiraci nebo podobný svět, jak je slíbeno v popisku a ne mix všeho, v čele s nezajímavou hrdinkou. Přijde mi, že si Ryanová všechny ty knihy přečetla a pak se rozhodla splácat vlastní verzi.
Ne moc povedeně, bohužel.
Na odpad to není, číst se to dalo. A neznat ty knihy, možná si to užiju, ale víc jak jednu hvězdu dát nemůžu. Je to jen taková prázdná oddechovka. Další díl si možná, ale jen možná přečtu jen proto, abych zjistila co dalšího zvládne tahle spisovatelka vykrást.
Co na to říct..... Kniha nebyla špatná, ale jak už bylo řečeno, prvního čeho jsem si všimla bylo, že je to směs krutého prince, selekce a trochu jako skleněný trůn. Přišlo mi to, jako taková směs různých fantasy knih pro mladší generace. Hlavní hrdinka mě chvílemi štvala svou naivitou a celkovým přístupem. Hodnotím slabšími 3*
(SPOILER)
Tahle kniha se jednou zapíše do historie literatury jako první mučící nástroj, který ve mně dokáže vyvolat fyzickou bolest pouhým pomyšlením na jeho existenci. Pokud si chcete naplno vychutnat mé utrpení, najdete celou recenzi na goodreads.
These Hollow Vows je kopie ACOTAR a Selekce aneb příběh plný utrpení a neexistujícího děje, kde budete předvídat každý plot twist a jediné, co vás překvapí, je neskutečná debilita postav, která vám vyrazí dech.
Anotace říká “ACOTAR meets The Cruel Prince”, ale netušila jsem, že to vzali doslova, protože by se to mělo spíš jmenovat “A Court of Plagiarism and Non-originality” nebo “Cardan is my Doubleganger”.
Brie je nesnesitelná hlavní hrdinka, která má být speshul a nOt LikE othEr giRLs. Pokud speshul znamená být nudnější a hloupější než všechny other girls dohromady, pak budiž. Dělá jedno nelogické rozhodnutí za druhým, je otravná, pokrytecká, ale z nějakého nepochopitelného důvodu ji všichni milují.
Finn je nejmocnější dark haired love interest bez osobnosti s tragickou minulostí, což je jeho výmluva, proč se pořád chovat jako idiot. Je potetovaný, otravný a okouzlující asi jako ubrousek, ale hlavní hrdinka se do něho přesto zamiluje (i když je to urážka pro ubrousek, který má víc vlastností). Mimochodem vypadá jako Rhysand, jen má místo fialových očí stříbrné.
Druhý love interest je taky potetovaný, nudný a navíc má stříbrné vlasy a zelené oči, což je image Rowana Whitethorna. Aby toho nebylo málo, tak se tahle postava jmenuje Ronan, takže jsou to RoWan a RoNan. Ronan sice vypadá jako Rowan, ale jeho chování připomíná spíš Cardana Greenbriara v not-Cardan day. A kvůli této kombinaci Rowan Whitethorn + Cardan Greenbriar bychom mu měli říkat #whitebriar nebo #greenthorn.
co všechno je stejné s ACOTAR, pokud nepočítám začátek, střed a konec:
7 Courts – 7 Courts
7 High Lords – 7 magicians
3 úkoly – 3 artefakty
mate bond – mate bond
Rhysand – Finn
Tamlin – Ronan
Ah, že by všechno? Přesně tak to totiž je. Tahle kniha by měla být nelegální, protože tomuhle se říká plagiátorství.
Jako další je tady kopírování Selekce, což tuhle katastrofu nezachránilo, jenom to zničilo ten poslední kus logiky, který tu byl.
Fairy ~seductive~ princ uspořádá soutěž a má si vybrat mezi několika holkami. On si samozřejmě vybere tu nejnudnější a neotravnější, aby byly aspoň nějaké fantasy prvky zachovány. Nejen že Brie nemusí dodržovat pravidla a účastnit se žádných akcí, navíc se ostatní soutěžící této Selekce 2.0 vůbec neobjeví. Jaká je pak pointa téhle nesmyslné soutěže kromě zabití mých mozkových buněk?
Pokud si myslíte, že by to mohla zachránit aspoň romance, musím vám zničit iluze. Brie se do jednoho zamiluje téměř po 5 minutách a ten druhý už od začátku nemá sebemenší šanci.
Styl psaní taky není žádná sláva, protože jsou tu nekonečné vnitřní monology, kdy hlavní hrdinka přemýšlí o tom samém, opakující se fráze a kurzíva na každé straně, což bude jednou moje smrt.
Sequel si možná někdy v budoucnu přečtu (koneckonců mám rok na to se psychicky připravit na další muka), ale myslím, že tenhle díl je dostatečné trauma na celý život a horor mých nejhorších nočních můr.
Kniha mi přišla hodně inspirovaná sériemi Dvůr trnů a růží, Selekcí a taky Krutým princem. Byla tam spousta zvratů - možná až přehnaně moc, když se co kapitola měnil "klaďas" a "záporák" u hlavních postav.
Na druhý díl se rozhodně těším, snad se autorka trochu vymaní z očividného vlivu série Dvorů, aby kniha byla alespoň trochu nepředvídatelná. Za mě 4,5*
Štítky knihy
víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2021 | Prázdné sliby |
2022 | Zvrácená pouta |
2024 | Láska zrozená ve lži |
2024 | Láska bez obalu |
2024 | Bezohledná láska |
(SPOILER) Já si připadala jako na houpačce, prvních sto stran za mě bylo super skvělých, a měla jsem pocit, že by to pro mě mohla být pecka. Dobře se mi to četlo, zajímalo mě, co bude dál, Pak ale druhá stovka začala být celkem meh, třetí stovka už byla o: proboha co to zase je, naštěstí se to potom opět přehouplo do stylu: je to celkem fajn, ale konec mi to zase trošku zazdil. Pro mě osobně je tam příliš nedostatků, příliš nelogičností, a příliš otravných prvků. Nemám ráda prototyp hlavní hrdinky, která je jedinečná, zjistí, že má superschopnost, a od té doby se vše točí kolem ní. A přesně tak to bylo i tady, což je hrozná škoda. Spousta věcí kvůli tomu šla do pozadí, ať už vílí svět, kdy člověk občas mohl i zapomínat, že se to v něm odehrává, protože z toho příběhu prostě nedýchal tolik, jako třeba v kruťakovi. Nebo motiv loupeže, ten mi přišel jako fakt hodně, hodně zazděný. K polovině věcí se holka dostala, ani pořádně neví jak, a při té druhé ji někdo chňapl. To pro mě není nejlepší zlodějka, po které chceme splnit quest.
Na milostné trojúhelníky se snažím být opatrná, protože víme, že spíš rozčilují, ale nechtěla jsem ho hned strhnout ze stolu, a doufala, že bude napsaný nějak zajímavě. No za mě opět bohužel, takhle ne. Sebastian byl na mě moc slizký, moc bral všechno na sílu, a já mu teda nevěřila ani nos mezi očima, působil na mě hodně neupřímně. Vždycky jenom vykládal sladký řečičky, ale nic víc. Všechno, co se dalo tak tajil, a zamlčoval. Nechtěl ani, aby Brie věděla věci o jeho zemi. Naštěstí to prokládala linka Finna, která mi přišla mnohem zábavnější, reálnější, přitažlivější. V jeho přítomnosti se aspoň něco dělo, se Sebastianem to bylo jen samý nudný kecání. Takže je asi jasný, koho já jsem fanda.
Přijde mi, že Brie má paměť děravější jak ementál, protože tolikrát, co ji někdo hodil kudlu do zad, nebo podkopl nohy, a ona dělala, jak kdyby nic. Nikomu nic nevyčetla, nic z toho neřešila a za chvíli už si to asi ani nepamatovala. To vygradovalo v konci, kdy ji tam díky tomuhle mohli vočůrat solidně. Celkově mi přišlo, že tam spousta věcí byla jakoby oseknutá, prostě zmínka o něčem, co má potenciál být rozebráno dál, ale do konce knihy už o tom člověk neslyšel. Na konci se potom událo hodně zápletek plných překvapivých rozuzlení, až si člověk řekne, jestli to nebylo moc překombinované. Mě bavily části s Finnem a ty části, kde se vyprávěl nějaký příběh o vílách.
Zmínila bych ještě část, která je jako vystřihnutá ze Selekce, protože Selekci mám ráda, ale tohle byla snad nějaká parodie na ní. V příběhu byla zmínka, že v paláci je 12 dívek, mezi kterými si princ vybírá nevěstu. Samotná Brie, která patřila mezi ně, ale nemusela dělat vůbec nic, nemusela chodit na ty akce, nemusela chodit mezi ty ostatní holky, protože nechtěla. Za mě je tohle úplně zbytečná linka, která se tam ani nijak nerozjela, tak proč to tam máme? Ani jednu dívku nepotkáváme, žádné přiblížení nic.
Vezměte si několik krabic puzzlí, smíchejte to dohromady, a snažte se z toho pospojovat jeden obrázek. Myslím, že výsledek bude stejný jako tahle kniha...