Pražské jaro
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404627/mid_prazske-jaro-T8q-404627.jpg
4
840
840
Strhující a smyslný román o událostech z roku 1968 od autora bestselleru Skleněný pokoj V létě roku 1968, v období pražského jara a studené války, zavede prázdninové dobrodružství dva studenty z Oxfordu, Eleanor a Jamese, až do socialistického Československa. Ocitají se tak náhle ve víru dění, jehož úhelnými kameny jsou nejen politické události, ale také láska a zrada. Tento promyšleně vystavěný a dějově strhující román čtenářům znovu nabízí pohled na zásadní okamžiky české historie z perspektivy úspěšného britského autora.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2019
,
Kniha Zlín
Originální název:
Prague Spring, 2018
více info...
Přidat komentář
Mawer má slabost pro Česko a v tomto příběhu z r.1968 nabízí pohled na jeden z milníků české historie nejen zevnitř, ale i z venku. Postavy britských studentů, kteří se rozhodnout zajet do Česka stopem podívat na ,,socialismus s lidskou tváří,, ruských umělců, kteří hledají cestu, jak přes Česko uniknout na Západ, britského úředníka na velvyslanectví a jeho okouzlující české přítelkyně, mezi nimiž se rodí hluboký vztah, na pozadí okupace sovětskými vojsky je dobře rozehraným a zajímavým románem.
Autor umí pěkně psát, příběh hezky propojený Angličan vs. Čechoslovák za oponou. Líbí se mi, že cizinec píše o našich dějinách s citlivým respektem, nelíbí se mi, že se děj rozjíždí až ke konci knihy. Nemůžu říct, že by kniha překonala autorův Skleněný pokoj, který u mě vyhrál na plné čáře. Tedy doporučuji přečíst, ale hodnocení mezi 3. a 4. hvězdou.
Moje první kniha od autora, pojetí vyprávění událostí a popisu doby přes různé postavy (ať už národností nebo společenskou vrstvou) se mi moc líbilo, přišlo mi to originální. Jak už tu zaznělo, trochu mě zklamalo, že samotné dny okupace byly až ke konci knihy a mě konkrétně mrzelo, že byl osud jedné z hlavních postav (nechci spoilerovat) tak nějak nedovyprávěn...
Autor umí psát, napsat pro něj příběh není problém. Domnívám se, že tento příběh je napsán pro britského čtenáře, možná spíše čtenářku. Dvě linie zamilovaných párů se prolínají a pomalu spějí kupředu - aby čtenář očekával nějaké vrcholné drama v závěru. A tím závěrem nejsem nadšen. Je takový nijaký - končí úprkem Britů - to je dobře pro Brity, ale očekával bych něco více - jako pamětník. Můj bratr se zúčastnil 21.8.1968 bojů o rozhlas a vzpomínky na toto dění převyšují dojem z této fikce.
Moje první setkaní s tímto autorem a musím říci, že rozhodně ne poslední. Příběh všech postav mě velmi zaujal a celou dobu udržoval v napětí. Jedinou výhradu bych měl k tomu že invaze samotná začala až téměř na konci knihy. Líbil se mi kontrast mezi hlavními postavami knihy. Bohatá versus chudý. Svobodný versus žijící za železnou oponou.
Po přečtení knih o Marii Sutrové, se Simon Mawer zařadil mezi autory, jejichž tvorbu budu bedlivě sledovat, protože nasadil laťku dost vysoko a jeho styl mě dost bavil.
O jeho knize Pražské jaro jsem slyšela ještě předtím, a na knihu jsem se chystala dlouho. Zklamaná jsem nebyla. Líbil se mi příběh, styl vyprávění, i (pro mě) nová perspektiva na historickou událost, která tolik ovlivnila naši novodobou historii.
Kdyby se tak chtělo autorovi vrátit k osudům postav této knihy v nějakém pokračování, to by byla paráda!
Čekala jsem krásný román o roce 68, navíc mě zajímal pohled cizince. Já rok 68 prožívala na chmelu jako šestnáctiletá. Byla to síla. Kniha mě zklamala, velmi povrchní vyprávění, škoda....
Stereotypní pohled západoevropského autora na střední Evropu, socialismus a rok 1968. Promarněná šance tak skvělého tématu... Konvenční román bez překvapení.
Konecne opet velke dilo. Kazdy zahranicni autor, ktery se ponori do vlnobiti more nasich dejin ma muj neskonaly obdiv.
Je to zase jiny pohled na osudove osmicky nasi historie. To ocenuji.
Jen mi prijde, ze je tam trochu vysmech ceske naivite, ale tak kruty osud si nasi rodice nezaslouzili. Je tam i dost nametu ke studiu hudby a dejin.
Očekávání nad knihou předčilo můj reálný dojem po přečtení. Po Pádu jsem čekala větší jízdu. Ano, můžete po mně hodit kamenem za výraz vzhledem k tématice, myslela jsem však čtivost, která pro mě byla bohužel horší, místy jsem se moc příběhem prokousávala, některé pasáže se mi zdály v knize zoufale zbytečné a některé linky naopak nedokončené.
Chápu závažnost tématu a jsem moc ráda, že něco takového je na našem knižním trhu dostupné.
Líbí se mi poutavý styl, jakým zahraniční autor píše o českých dějinách. Hezky propojil dva různé příběhy a spojil je v jeden, který vygradoval událostmi kolem 21. 8. 1968. Konec dle mého názoru mohl více vyhradovat. Přesto se mi knížka moc líbila.
Shoda náhod.
Asi tak lze vystihnout nejen obsah knížky, ale i lidských osudů - reálných i literárních hrdinů.
Už u Skleněného pokoje mě zaujalo, jak hluboké pochopení může mít Angličan pro české moderní dějiny. A tady je to patrné ještě víc. Moc se mi líbilo, jak dal do kontrastu dvojici Jamese a Ellie ze svobodného Západu a Lenku Konečkovou s přáteli Zdeňkem a jeho ženou Jitkou. I když tito Češi žijí v ovzduší reforem a víry v dobrou budoucnost, ani se jim nesní po svobodě obou Angličanů. Hodně zajímavá je také postava britského diplomata Sama, který dění v Praze pozoruje.
Moc se mě ale bavily i historizující pasáže o Janu Masarykovi, Benešovi, Miladě Horákové apod., které na několika málo řádcích vystihly to podstatné z dobového dění a myšlení.
(SPOILER) Kulervoucí! Takto jsme totiž pobíhali mezi Václavákem a Rozhlasem. Zabředlí už sice v náhlé deziluzi, přesto stále s touhou cokoliv na této obludnosti změnit, zvlášť když takovou chvilku po opojném čase nedávném, kvalitně v románu pojednaném. Autor má o reáliích načteno, ba načucháno jaksepatří dost i z vlastních zkušeností. V knize ztvárnění západní zahraniční účastníci nejen "přepadu" jsou realističtí, děj má spád, milostná linka celého příběhu je doslova silně erotická. THE SIXTIES AS THEY HAPPENED.
Moje první setkání s Mawerem udělalo neskutečně dobrý první dojem. Líbí se mi styl, jakým píše, a v této knize bylo strašně zajímavé číst si pohled cizince na události, které pro nás jsou důvěrně známé (tedy já je nezažil, ale znám je ze školy a tátova vyprávění). Navíc mám rád, když je historický román spíše příběhem konkrétních lidí a ty historické události jsou jen na pozadí daného příběhu. Od tohoto spisovatele si toho budu chtít přečíst víc.
Velmi čtivé, dvě linky příběhů, které se pak propojí...Trošku jsem byla zklamaná, že jsem se nedozvěděla, jak to dopadlo s Lenkou...Doporučuji.
Mám velmi rád jazyk, jakým píše Simon Mawer a ani tato kniha mě nezklamala. Dvě linie příběhů, které se propojí v jeden na pozadí historické události, která je v našich dějinách velmi smutnou rudou skvrnou. Která na desítky let zastavila život.
Simon nezklame snad nikdy....Jen me mrzi, ze nevim, jak to nakonec dopadlo s Lenkou...
Uz ted se tesim na jeho dalsi knihu...
A jeste musim zminit preklad Lukase Novotneho....Jeste nikdy jsem si pri cteni knihy nerilala, jak je to krasne prelozeny !!! Bravo !!!!
Příjemné čtení, pro české fanoušky autora takříkajíc povinnost. Škoda jen toho konce... On to tak Mawer, bohužel, občas mívá. Buď to vypointuje zcela precizně, že vám na konci nestačí dech a knihu na poslední straně zavíráte s otevřenou pusou (za mě rozhodně knihy Pád a Mendelův trpaslík toto na 100% doručily). Anebo jako v tomto případě dočtenou knihu taktéž zavíráte s otevřenou pusou, ale bohužel z jiného důvodu. Jaksi vám ten konec přijde nedomrlý, nedotažený, celou dobu během čtení na něco čekáte, a čekáte, a čekáte.. a nějak moc se ani nedočkáte. Škoda, no, ale čtete se to krásně, to bez pochyby.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Čtivá oddechová kniha, se zábavným vztahovým a erotickým příběhem, historická rovina jak již zde bylo řečeno poněkud nepřesvědčivá a schématická, nic nového nepřináší. Nejlepší pasáže jsou úvahy o hodnotě sexu a o lásce , kdy jeden pár tak nějak přátelsky šuká a druhý nalézá při milování i souznění. Zajímavý je rozpor Sama, kdy se rozhoduje mezi lidskou povinností pomáhat a mezi služebním diplomatickým nezúčastněným postojem.