Prečo muži nepočúvajú a ženy sa nevyznajú v mapách
Allan Pease , Barbara Pease
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Jak už je zmíněno v starších komentářích - kniha by mohla být kratší. Nejen, že se autoři často opakují, ale hlavně sepsali hodně známých (a logických) faktů. Plusem knihy je, že byla doplněna i o vtipy.
Existuje spousta lidí, kterým by pomohlo jen nahlédnout do knihy - ono je docela důležité pochopit, že každý jsme jiný (nejen, že se liší ženy od mužů). Hodně by to ten život usnadnilo a zlepšilo.
vtipná a pravdivá kniha. Faktem ale je, že místo 350 stran, by stačilo 50 a bylo by tam vše důležité a neduplicitní.
Ne každý se samozřejmě v knize ve všech situacích najde,ale je to v globálu velice osvěžující a prima čtení. Ráda se ke knížkám od Peasových vracím.
Ne vše je pravda a dost mě štve, že se autoři neustále opakují. Každopádně se u téhle knížky alespoň pobavíte :-)
Kniha velmi zajímavá pro ty, kdo se zajímají o lidské vztahy. Jediné, co mi trochu vadilo, že se informace v knize opakovaly několikrát, takže mohla být klidně tenčí.
Knížku jsem si koupila na gymnáziu a přečetla ji teprve nyní, nějakých 15 let po zakoupení. Některá tvrzení považuji již za překonaná (mně vadily údaje o vědeckém zdůvodnění homosexuality, přišlo mi to hodně zjednodušující + téměř vše bylo vysvětlováno působením hormonů v organismu, kterážto teorie frčela v 90. letech, ale dnes už není brána za 100% dogma), přesto je knížka docela vtipným a poučným čtením pro ty, kteří se vztahy buď začínají a narážejí na rozdíly mezi pohlavími, nebo kteří jsou ve vztahu již dlouho a pořád je rozčilují některé "vady" jejich protějšku. Veškerá tvrzení jsou zobecněná, ale i tak si dovoluji tvrdit, že se v nich dost z nás najde. Výborné jsou i doprovodné ilustrace. Ten, kdo se nebere moc vážně a je schopen nadhledu, tomu může knížka ledacos dát i dnes.
Tuto knihu jsem odložila po 2/3 po té, co jsem narazila na tvrzení, že všechny ženy s Turnerovým syndromem jsou extrémně feminní v každém svém chování a postrádají jakoukoliv prostorovou orientaci. To je buď dezinterpretace, nebo zastaralá informace.
Uvedené by mohlo platit zhruba pro 50 % těchto žen. Zbylých 50 % těchto žen by naopak mělo mít minimální problémy s matematikou a prostorem, ale zato potřebovat delší čas na zorientování se ve společenském životě. Když pomineme toto rozdělení na dvě skupiny, které by mělo být důsledkem parentálního imprintingu, tak nevidím důvod, proč by přibližně 10 % zárodků žen s Turnerovým syndromem nemohlo být vystaveno vysokým dávkám testosteronu (stejně jako 10 % zárodků žen bez syndromu) a mít tedy mužský mozek. Ženy s Turnerovým syndromem navíc nemají vlastní ženské hormony a tedy bych hodně váhala označit i jen tu první polovinu za extrémně feminní (v chování), protože případný ženský mozek zde není podporován hormonálně (respektive hormonální cyklus je jen uměle napodobován).
Věřím, že někomu může kniha dát něco pro partnerský život, ale bude to platit zejména u párů "žena s ženským mozkem a muž s mužským mozkem" nebo "muž a žena s prohozenými mozky". Jako žena s "mužským mozkem" mám na výběr buď mezi jinou ženou (která bude mít pravděpodobně mozek přinejmenším v "poli překrývání" nebo "mužský") a mužem (který bude mít pravděpodobně "mužský mozek", protože proč si vybírat někoho s výrazně odlišným fungováním?). 10 % žen, které se myšlením podobají spíš opačnému pohlaví, nemá kniha zas tak moc co nabídnout. Takže po tom nesmyslu o všech ženách s Turnerovým syndromem jsem knihu odložila. Nač si zanášet mozek hovadinami?
Několik zajímavých myšlenek neustále opakovaných až k otravnosti. Určitě by se našlo více různých příkladů dokládajících rozdílnost způsobu myšlení žen a mužů, než jen schopnost či neschopnost zorientovat se v mapě. Autoři se snažili téma podat přístupnou formou, avšak za cenu přílišného zjednodušení a ztypizování žen (upovídanost, vztahy) i mužů (mlčenlivost, klid).
Stejné hodnocení jako u prvního dílu - velmi zajímavá a poučná kniha, dověděla jsem se věci, o kterých jsem neměla ani zdání. Teď už dokážu druhé pohlaví pochopit trochu lépe. Měl by si jí přečíst každý. Doporučuji k přečtení. Čte se velmi dobře.
Tuhle knihu jsem si kdysi vzal s sebou na dovolenou a budil na pláži pozornost výbuchy smíchu. Autoři skvěle zpracovali rozdíly mezi mužským a ženským myšlením. Jejich poznatky se skutečně dají aplikovat do života.
Díky této knize, která je opravdu skvěle a vtipně napsaná, lze spoustu věcí pochopit. Věřím, že se v ní vidí naprosto každý pár. :D
souhlasím s Anilkou13 :) pokud chcete opravdu vycházet (ne se vztekat, bojovat a stěžovat si) se svým protějškem, přečtěte si tohle, zkuste se nad tím zamyslet a uvést některý poznatky do praxe. Funguje to skvěle.
Opravdu výborná kniha na zkrácení času... vtipná a tak trochu i poučná.... něco mi přišlo přitažené za vlasy ale něco si snad budu pamatovat do budoucna :-) a co jsem si na závěr vyvodila? Autoři nechtěli vyzdvihovat jedno či druhé pohlaví, ale já z toho pochopila, že ženy jsou jednoznačně lepšší a jsem ráda, že jsem žena :-)
tohle je kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo chce mít hezký vztah s partnerem.. místo neustálého nadávání na opačné pohlaví
Za mě jo. Předčítala jsem některé pasáže manželovi a bavili jsme se. Teď koluje po rodině. Kdyby zabránila aspoň jednomu z mnoha nedorozumnění mezi mužem a ženou, tak proč ne.
Co kdybyste se raději místo čtení podobných nesmyslů šli svého manžela\své manželky prostě zeptat, jak co vnímá a cítí?
Štítky knihy
muži ženy partnerské vztahy sexualita verbální (slovní) komunikace mezilidské vztahy populárně-naučné publikace osobnost člověka
Všechno, co umím, jsem se naučila z knih...fakt, nekecám!!! A tahle kniha mně naučila komunikovat s muži...fááákt, nekecám. Brala jsem ji jako učebnici a snažila se vše hned převádět do praxe...škoda, že můj tehdejší manžel byl tak "skvělý", že na sobě nepotřeboval nic vylepšovat. Alespoň měl jasno, že ta nemožná jsem já, to náš vztah hodně zpřehlednilo :-) :-) No nic, to byla velmi osobní vsuvka. V každém případě se svým současným manželem se snažíme spolu komunikovat právě na základech učení manželů Peaseových a naše soužití je po všech těch letech stále KRÁSNÉ. Navíc je to počtení nestranné - autoři jsou manželé, straní oběma pohlavím, a vtipné. Za nás jim patří DÍK.