Předčítač
Bernhard Schlink
https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73539/bmid_predcitac-buP-73539.jpg
4
1299
1299
Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války. Příběh mladíka zamilovaného do mnohem starší ženy, o jejíž temné nacistické minulosti se dovídá teprve později, byl přeložen do sedmatřiceti jazyků a zfilmován. Stejnojmenný snímek byl v roce 2009 nominován na pět Oscarů a představitelka hlavní ženské role Kate Winslet získala Oscara za nejlepší herečku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2002 , ProstorOriginální název:
Der Vorleser, 1995
více info...
Přidat komentář
Nelíbil se mi námět, zpracování ani vypravěčský styl.
První část je víceméně laciný erotický román, druhá se pak zabývá úvahami o vině za druhé světové války. Text je podivně stavěný, pasáže se opakují - jak ty erotické taky ty filozofické, a šíleně se to táhne. Necelých dvě stě stran se dalo zvládnout, ale na víc bych asi už neměla sílu.
Skutečně výborná kniha! Ale musím podotknut, že jsem první viděla film a tohle je snad i poprvé, kdy se mi právě i víc líbil film. Kniha je přitom napsaná hezky, dobře se čte, ale možná jí paradoxně škodí "jen" těch 150 stránek. Navíc oproti filmu zde hlavní hrdina na konci nejde se svojí dcerou na hřbitov, což se mi právě u filmu velmi líbilo jako důvod, proč o tom příběhu vůbec Michael začal. Protože to vyprávěl své dceři. Ale i tak doporučuji k přečtení. Snad i proto, že je to něco, co hlavní hrdinka nemůže.
Ke knize jsem se dostala uplne omylem. Zaujala me anotace a "musela jsem ji mit", coz nejspis spoustu knihomolu zna.
Jakmile jsem se zacetla, doslo mi, ze jsem videla kdysi daaavno film, ktery me bavil.
S naprostou jistotou muzu rict, ze obe zpodobneni pribehu jsou jedinecne, jak film, tak kniha.
Jenze jak to vetsinou byva, kniha vyhrala na plne care, az me mrzelo, ze ma tak malo stran.
Pribeh jsem si zamilovala. Neni sice uplne pozitivni a zaver uz vubec ne, ale prece jen skryva neco, co me pohltilo.
Porad se nejak nemuzu rozhodnout, jak pribeh trefne zhodnotit a asi to ani nepujde, ale zasahl me.
To, ze neumela cist a byla schopna spolehlive to skryvat.
To, ze se do sebe zamilovali, ale pritom nebyli schopni dat to plne najevo, natoz ve spolecnosti (vekovy rozdil atd..).
To, ze se zucastnila holocaustu a nakonec za nej pykala, krute ale statecne.
To, ze ji i pres to vsechno miloval dal a neustale (i kdyz obcas nevedomky) ji svoji naklonnost daval najevo. Cetbou. V jednoduchosti je totiz krasa. A jaka! Sama vim, ze kdyz mi nekdo predcita, citim se spokojene, obzvlast kdyz je hlas predcitajiciho prijemny jako pohlazeni, jako nezny dotek letniho vanku. Bylo to vsechno tak strasne krasny, smutny, srdceryvny, srdcervouci, laskyplny.
Ta laska umi ale delat divy, i kdyz muze vyhasnout, ale i nemusi (prvni varianta je samozrejme mnohem lepsi).
Podtrzeno...knihu hodnotim vic nez kladne. Stala se moji oblibenou...velke diky autorovi.
"Vrstvy naseho zivota k sobe prilehaji natolik tesne, ze se nam v pozdejsim stale vybavuje i drivejsi, nikoliv jako hotove nebo vyresene, ale soucasne i zive."
Výborná kniha, která mě nutí zamyslet se nad spoustou otázek.
Dá se vina odpustit? Jak se s ni srovnat?
Tohle si musíte prostě přečíst, nejde to popsat. Za mě tomu příběhu nechybí vůbec nic. U téhle knihy udělám výjimku a pustím si i film, ať mám ten prožitek kompletní. Doporučuji na 100%.
100% Zcela se ztotožňuji s komentářem "Jezinkaj"
Před chvilkou jsem dočetla a ještě teď mám v očích stále slzy. Opravdu silný a citový příběh. Dle mého názoru vztah Hany k chlapečkovi, mu v životě dost ublížil, protože se v tom stále pitval a myslel na ni. Skončilo to, jak to skončilo. Snad se časem chlapeček osvobodí. Asi dlouho se z této knihy budu vzpamatovávat.
„A i kdyby to nebyla pravda, protože zradou zločince se neproviníte, byl jsem přesto vinen, protože jsem zločince miloval.“
Film jsem viděla už před pár lety, nyní došlo na knižní předlohu. A za mě ano. Jednohubka na čtyři hodinky, i se spoilery z filmu příběh působivý. Šokující přímo ne, spíše faktický, hluboký obsahem, ne formou. U některých knih zpracování za nápadem pokulhává, v tomto případě za mě autor vytěžil z námětu co se dalo a já mu nemám co vytknout, krásných pět hvězdiček.
Celá první třetina byla "obyčejný" milostný román, pro mě bez hloubky a otázek. Věřím, že právě tahle romantičnost knížce přilákala širší publikum a podnět k zfilmování.
Na jednu stranu obdivuju, jakou má knížka strukturu a co všechno dokáže na 150 stranách příběhu postihnout, že se z romance překlene v polemiku, kolika témat a oborů se dotkne, kolik slepých uliček příběhu nechá doznít do ztracena. Na druhou stranu bych uvítala větší rozmach druhé a třetí části - té, která vám pak vrtá hlavou. Když vezmeme v potaz autorům vědomostní background a anotaci, čekala jsem to jiné a prvních 60 stran byla zklamaná. Rozhodně se ale chystám dát autorovi další šanci s jeho novějšími knihami.
Přesně jak píše be.zuz - film na mne zapůsobil o mnoho víc... Ale i kniha je výborná - vybízí k mnoha otázkám. Jelikož u mne však vítězí film (což se skoro vůbec nestává), nemohu knihu ohodnotit pěti hvězdičkami.
Jeden z mala pripadu, kdy mne filmove zpracovani uchvatilo mnohem vic nez knizni predloha.
Dočteno a dobrečeno už podruhé.
Silný příběh. Ptám se sama sebe, kdo komu ublížil. Jestli vůbec kdo. Obohatili se? Okradli? Má dospělá žena právo svádět mladé chlapce a měnit jim život? Hm. Já nevím ani po druhém čtení. Těžko říct, jestli by byl Chlapeček lepším a šťastnějším mužem, jiným by byl zcela určitě.
Moc se mi to líbilo. Tenhle příběh se dere do hloubky a když budete chtít zadře se vám dočasně i pod kůži. Jedna z knížek na kterou se nezapomíná.
A to zcela opomíjím další rovinu příběhu, zločiny druhé světové války a vyrovnávání se s vinou, jedince, národa, všech. Taky těžké, až nepředstavitelné. Čas je naštěstí milosrdný.
"Vzpomínka občas zapírá štěstí jenom proto, že konec byl bolestivý." (strana 33) Knížka o nepřístojné, ale opojné lásce, otupělosti jako reakci na nesnesitelnou bolest, lhostejnosti, přecitlivělosti, vině, vyrovnávání se s minulostí osobní i minulostí národa. Vytáhnout kostlivce ze skříně a snažit se zjistit, kým a čím byl, než se kostlivcem stal, a otevřeně o tom mluvit, to chce koule. Knížka má osobní i národní rovinu a obě se zajímavě zrcadlí a prolínají. Teď z předcházejících komentářů zjišťuji, že knížka byla zfilmovaná. Asi dám filmu šanci.
Mám z knihy obdobný pocit jako komentátorka Sisis přede mnou. Zásluhou, respektive vinou zkratkovitého a přesto skvěle srozumitelného filmového zpracování, které jsem zhlédl před četbou, mi řada pasáží připadala klopotná a vlastně poněkud nadbytečná. Pokud bych však naopak nejprve četl knihu, pravděpodobně by ji pět hvězd neminulo.
Nemůžu si pomoct, ale kdyby byla knížka napsána výhradně z Hannina pohledu, nejspíš by mě zaujala daleko víc. Ale nejspíš jsem udělala tu chybu, že jsem nejdřív viděla film a až potom si přečetla knihu. Přejít od Winslet do poněkud nezajímavě podaného příběhu, to je pro mě jako přejít z čokolády na suchý chleba. Na druhou stranu jsem ovšem velmi ráda, že knížka existuje.
Koncentrační tábory jsou většinou o obětech. Myslím, že tohle je poprvé v životě, kdy jsem je vnímala z pohledu trýznitelů.
A pak je tu samozřejmě samotná Hanna - - - žena, která bude mít můj velký obdiv. Raději se nechala obvinit za strašné věci, než aby musela světu odhalit svá ostudná tajemství.
Je důležité, že tato kniha byla napsaná. Nikdy jsem se nesetkala s tímto pohledem na téma koncentrák. Psychologie analfabeta. Jakási psychologie kluka, který se zaplete se starší ženou. Jeden z německých názorů na obyčejné zaměstnance nacismu. Líbí se mi, že si kniha s tak těžkými tématy zachovala lidskou tvář.
Nejdřív jsem viděla film. Byl skvělý!
Pár let na to jsem si pořídila knihu, už míň skvělý.
Většinou bývají knihy lepší, ale tentokrát jsem si zamilovala spíš ten film, ikdyz je kniha je výborná!
Musím říci, že Předčítač mě nesmírně příjemně překvapil. Bude to už více než deset let, co jsem viděla filmové zpracování, které ve mně žádný větší dojem nezanechalo. O to větším překvapením pro mě byla knižní předloha. Přes strohost a jistou odtažitost vypravěče na mě z příběhu sálal a z každého okamžiku doslova prosakoval hluboký, byť úmyslně potlačovaný cit. Že mě kniha takto zasáhne, to jsem opravdu nečekala. A na okraj musím ještě podotknout, že mě až překvapilo, jak se filmové zpracování drželo knižní předlohy. Bohužel vnitřní pochody rozpolceného hlavního hrdiny, v knize tak krásně popsané, do filmu asi prostě úplně přenést nešlo.
Přečteno, ale příběh mě nějak nenadchnul. Film jsem neviděla a asi ho ani nebudu vyhledávat.
Štítky knihy
Židé zfilmováno milostné romány německá literatura válečné zločiny o knihách nešťastná láska věkový rozdíl partnerů (age gap)
Je to zajímaví příběh a velice napínavý.... ale musím říct že poprvé se mi více líbil film než kniha.