Predtucha
Gillian Flynn
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/293321/bmid_predtucha-z8p-293321.jpg
3
1162
1162
Za poviedku Predtucha získala Gyllian Flynnová Cenu Edgara Allana Poea a navyše ju vyhlásili za najlepšiu poviedku roku 2015. Napísala ju na požiadanie Georgea R.R. Martina do jeho antológie Podvodníci. To potvrdilo, že Gyllian Flynnová bezpochyby patrí k osvedčeným a zároveň k najsvojráznejším predstaviteľom modernej americkej prózy. Mladá Nerdy to už v detstve mala veľmi ťažké, so svojou matkou chodila po žobraní. Ale vie sa obracať v živote, živí sa sexuálnymi službami a jasnovidectvom. Pokladá sa za skúsenú pozorovateľku a znalkyňu ľudského správania. Až kým za ňou nepríde Susan Burkeová, vystrašená a presvedčená, že jej viktoriánsky dom a nevlastného syna posadol zlý duch. Nerdy jej sľúbi, že bude navštevovať jej honosné sídlo, aby odtiaľ vypudila nedobré sily. Ženie ju najmä vidina balíka peňazí. Do mátožnej atmosféry v dome podozrivo zapadá Miles, Susanin nevlastný syn s agresívnymi sklonmi a zvrátenou obrazotvornosťou. Zakrátko sa medzi chlapcom, jeho nevlastnou matkou a rozprávačkou príbehu rozpúta neľútostný zápas.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2016 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Grownup, 2014
více info...
Přidat komentář
Ten malej spratek - Miles ve mě vzbuzoval pocit, že by potřeboval pár pořádnejch hornickejch facek. A nakonec jsem se nemýlil. Myslím, že kniha má dobrý námět. Škoda jen že to nebylo delší a tím pádem více propracované.
Velmi zajímavý začátek, který zaujme :-D přečteno, velmi rychle v rámci výzvy. Ještě, ze knížka je tak tenká, jinak bych asi nedočetla do konce.
Když nějaká kniha začne tím, že se žena živí honěním ptáků, pak určitě čtenáře zaujme. Ale to motání se kolem vymýšlení příběhů, kdo teda vlastně lže a kdo na koho co ušil, to už bylo malinko přitažené. Za mě příjemný průměr.
Vzhledem k tomu, že se jedná o povídku, je to skvěle napsané. Zpočátku jsem si říkala, že se nejedná o horor, ale o erotický žánr, to jsem se ovšem spletla. Moc příjemná jednohubka, s gradací napětí. Milovníky hororů spíš nenadchne, protože není rozpracováná tak, jako román o 400 stranách, ale za mě příjemné mrazivé počtení.
Čtenářská výzva 2020 - něco tomu chybělo. Možná dalších pár kapitol? Příběh skončil velice otevřeně, což já zrovna v lásce nemám. Ale jinak super, přečteno za jeden večer.
Já jsem s povídkou spokojená, sice nebyla tak strašidelná a hororová jak je všude psané, ale Gillian je výborná spisovatelka u které se člověk nenudí. Bravurně si hraje se čtenářem a předkládá mu různé verze příběhu. Mě to nesmírně bavilo a užila jsem si to. Bonusem je krásné vydání knihy s červenou ořízkou. :)
Málo děsivý, málo šílený, málo psycho. I když se to tak snažilo působit. Navíc dost předvídatelný, určitý momenty (článek na webu, poblitá kabelka) jsou hodně „na silu“. Mám pocit, že se autorka chtěla inspirovat Poem, to se ale ani zdaleka nepovedlo. Ve finále je to úsporný text, který je nemastný-neslaný, těžící pouze ze jména – v Americe poměrně známé, bestsellerové, autorky detektivních románů. I pod jejím průměrem.
Krátká jednohubka, od které jsem příliš nečekala, ale která mě velmi mile překvapila. Skvěle promyšlené, když už si myslíte, že víte, jak to bylo, v zápětí je to vyvráceno. Moc jsem si čtení užila.
Od této autorky jsem se pokoušela přečíst Zmizelou, kterou jsem po pár stranách vzdala, ale tady se mi Gillian Flynnová trefila do noty.
Knížka mě dost zklamala. I když je to jen povídka, tak to bylo divné téma. Asi nemám povídky ráda nejen proto, že jsou krátké, ale nestihne se tam pořádně rozjet děj. Takže za mě zklamání.
Na této krátké povídce vhodné pro posezení na záchodě Flynnová opět vyniká v tvorbě zajímavých postav z netradičního prostředí. Postupem času se všechno hodně překombinuje a jako žánrové cvičení je to ok, beru to jako chlebíček při čekání, až autorka uvaří novou večeři :-)
Kdo četl Zmizelou, ten už poznal, jak umí autorka čtenáře tahat za nos. Doleva, doprava, kdo je padouch, kdo je oběť? V této povídce se drží stejné šablony, jen je vše kratší a jednodušší, což považuji za plus. Většina pokusů o šokování čtenáře se ale u mě tentokrát minula účinkem.
65 % (zatím 730 hodnotících s průměrem 62 %).
Po prvních několika stránkách jsem si říkala, že to bude kravina a ona opravdu byla.
Čtení mi zabralo asi hodinu času a i té hodiny lituji. Od autorky jsem četla Temné kouty, které jsem byla schopná číst klidně do 5 do rána, ale tahle "knížečka" mi nesedla.
Tak tato kniha mě bohužel nebavila. Začátek vypadal slibně, ale poté už jsem se těšila, až ji dočtu. Naštěstí měla málo stran.
Řeknu to takhle. Úvodní dvě souvětí povídky charakterizují celé dílo:
Nepřestala jsem honit, protože bych v tom snad nebyla dobrá. Přestala jsem, protože jsem v tom byla nejlepší.
Je to divné a blbě se to čte.
Takže tak.