Král básník Václav II.
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165023/kral-basnik-vaclav-ii-165023.jpg
5
511
511
Přemyslovská epopej série
< 4. díl
Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III. Král Václav II. byl nesmírně zajímavou osobností, v dějinách možná trochu nedoceněnou. Právě za jeho vlády se vytvořil model stavovského státu s přesnou dělbou odpovědnosti mezi panovníkem a šlechtou. On sám byl ovšem v duši umělcem, sám vynikající minesengr, ale také muž známý svou erotickou náruživostí. Jeho doba je dobou dvorských intrik, zápasu mezi šlechtou, dobou nástupu měst. Právě na přelomu 13. a 14. století se dotvořila tvář středověkých Čech, na níž už Lucemburkové mnoho nezměnili. Stejně jako v předchozích dílech se děj románu odehrává na širokém prostoru celé křesťanské Evropy, v ději vystupují všichni členové přemyslovského rodu a rovněž významné osobnosti té doby.... celý text
Romány Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2013 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Přemyslovská epopej IV, 2013
více info...
Přidat komentář
Přemyslovci byla moje oblíbená historická etapa již na základní škole.
Proto jsem se s chutí pustila do Přemyslovské epopeje - přiznám se, že jsem ji poslouchala jako mluvené slovo (vždy před spaním) a bylo to úžasné. Výborný přednes Jana Hyhlíka a všechny čtyři díly v délce více jak105 hodin!
Doporučuji!
Jaká to doba. Člověku dochází, že národní vlastenectví v době středověku neznamenalo takřka nic. Důležité byly především rodinné, erbovní svazky rytířů, kteří byli ochotni dát se do služeb kohokoli, kdo nabídl víc a zajišťoval jeho rodu lepší, bezprostřední budoucnost. Jakkoli se každý z nich oháněl slovy, že do rukou cizáků "jeho" země nesmí padnout. A tak poslední český král z posledních Přemyslovců Václav II, stejně jako jeho předci, musel neustále intrikovat (už tehdy se tomu říkalo diplomacie), uplácel, bojoval, prohrával a vítězil. Každý z nich přitom byl vlastně úplně jiný, ne však horší. Národy, či spíše rody, byly téměř permanentně ve válce, krom zim. A ženy rodily a rodily. 10 až 20 dětí na jednu ženu. Jak ženy snadno rodily, tak děti rychle umíraly. Přirozený řád zůstával zachován. Tehdy jako dnes. Dnes se umírá málo, ovšem taky se málo rodí. Alespoň v českých zemích.
Vondruška píše poměrně jednoduše, děj má nekomplikovanou strukturu a mnohé výrazy pro určité situace beze změn pravidelně opakuje (přitom čeština je dost bohatý jazyk). Je však příjemným vypravěčem a nepochybně učinil nesmírně mnoho pro zvýšení národního sebevědomí a obecného zájmu o české dějiny. Mého rozhodně. Díky Vondruškovi jsem s Přemyslovci strávila mnohem více času, než bych si kdy pomyslela.
Příběh mne opět velmi zaujal, opět zde byla perfektně vyobrazena panovníkova osobnost a samozřejmě jeho život. Čtyři hvězdy dávám pro konec, který byl možná dobře zvolený už jenom kvůli počtu teorií, ale pro mne byl mírným zklamáním kvůli tomu, že jsem očekával nějakou domněnku, či vysvětlení ohledně smrti Václava III. Konec tu byl bohužel nevyhnutelný a každý ví jak kniha skončí. Líbí se mi autorův realistický pohled na postavy, které nijak neidealizuje, ale snaží se je vyobrazit nikoliv ve světle pozitivním, nýbrž tak, jací (alespoň dle něj) byli.
Vyborné zakončení ságy o životě a době posledních Přemyslovců. Moc se mi líbilo, že v knihách vystupovali jako lidé, kteří mají své radosti, starosti a touhy a nejednalo se o pouhý popis historických faktů.
Moc dobré čtení, celá sága mi pomohla zorientovat se v dobách středověku, kdy bylo české království v rozkvětu. Knížky mě donutily přemýšlet, co by se stalo, kdyby Přemyslovci nevymřeli, a zda by to bylo pro Čechy výhodné či nikoli.
Postava Václava II. mi byla velice sympatická, narozdíl od svého otce se vše snažil řešit diplomatickou cestou a nebýt jeho chatrného zdraví, možná by vše dopadlo úplně jinak.
Přemyslovskou epopej jsem začal číst tak nějak pozpátku, tedy knihou o Václavovi II., který je má oblíbená postava našich dějin a podle komentářů níže se zdá, že je to svazek "nejslabší", tak si říkám, že se mám u dalších dílů v budoucnu nač těšit:-). Moc se mi tato kniha líbila. I přes svou rozsáhlost mě v celé své délce moc bavila a rozhodně se s odstupem času pustím i do zbývajících tří dílů, které podle hodnocení a komentářů slibují stejně vysokou úroveň a obrovskou porci zajímavých informací z naší bohaté historie.
Ach jo - a je konec, škoda že nepokračujeme, protože to bylo krásné, poučné. V tomto díle vládla spíše diplomacie než války. Objevily se nové postavy Záviš, Jindřich z Lipé, Rejčka - tu mám moc ráda. Krásně detailně byl popsán život obyčejných lidí na venkově a samozřejmě nádherná naše krajina. Moc doporučuji, protože tohle se povedlo - díky, pane Vondruško, za krásné chvíle u Vašich knih ….
Myslím, že kdybych poslední díl četl samostatně dal bych možná i pět hvězd. Tím, že jsem četl celou epopej v kuse, v tomto posledním díle se mi styl pana Vondrušky už trochu přejedl a do cíle jsem se dostal již jen silou vůle. Z počátku mi postava Václava II. nebyla moc sympatická, ale v druhé polovině si mě získal. Kdo ví jak by vše vypadalo, kdyby mu bylo dáno ještě alespoň deset let.
Myslel jsem, že se vrhnu obratem i na Husitskou epopej, ale myslím že si dám pár týdnů oraz, přečtu jiné knihy a k panu Vodruškovi se pak vrátím.
Kniha se četla jedním dechem stejně jako předešlé díly. Má velmi poutavý děj. Vytkla bych jen časté opakování výrazů.
Tímto dílem jsem zakončila Přemyslovskou epopej. Přestože mám ráda styl pana Vondrušky, musela jsem si vždy na chvíli od knih odpočinout. Nelze vstřebat všechny události, spojitosti, osoby, ale pro nás laiky je to bezvadné nenásilné a poučné seznámení s naší historii, na kterou můžeme být jako Češi hrdí.
Opět obdivu hodná četba.
Jak nemilovat naši historii, tolik úsilí a snahy, bitev a prozíravé politiky za zachování českého národa. Každý český vladař z rodu Přemyslovců byl hrdý a zodpovědný ke své zemi, její blaho mu leželo vždy na srdci, své potomky vedli prozíravě k dědičné roli panovníka.
Čestnost byla důležitá vlastnost, neboť psanou formou byly jen církevní záležitosti, a tudíž v bitvách, kdy byla pevně stanovena doba a pozice pro boj se mi jeví v situaci, když šlo o život či zranění, jako hazard. No, ale asi zde rytířskost, měla svou roli, ušlechtilost - šlechetné šlechty. Ti, kdo na to nedbali byli lapkové.
Nedodržení slibu - zúčastnit se králových bitev, bylo považovalo za neodpustitelnou zradu.
Postavy a jejich životní osudy s vším co doba a vývoj přinesl : nová královská města, těžba stříbra a ražba grošů, zakládání klášterů, rozvoj řemesel, hamry na tavení železné rudy, území od moře k moři.
Skvěle načtená, naše úžasná historie.
Doporučuji.
Uf. Tak jsem se konečně dobrala konce celé Přemyslovské epopeje. Vše poslechnuto jako audiokniha. Dlouho mne to vlastně ani moc nebavilo, ale teď mám pocit, že mi ti Přemyslovci budou chybět. Docela by mne zajímalo, jak moc se to přiblížilo skutečnosti. Myslím, že kdyby autor nezacházel do podrobností, třeba ohledně vzhledu většiny postav, který je stejně dost nejistý, udělal by líp.
Tento díl již není obsahově tak strhující, ale doba se změnila a osobnost krále také. I tak je to stále vynikající čtení od pana Vondrušky a jen mě mrzí, že se dějiny Přemyslovců vytrácí.
Kniha je opět krásně a zajímavě napsaná, tentokrát mi však trvalo delší dobu,než jsem se přes ni prokousala. Postava Václava II. mi nepřišla příliš sympatická, na krále byl zprvu velmi nerozhodný a slabý. A ani ke konci mi jeho politika příliš neimponovala. Jinak ale skvěle napsaný historický román.
Musím se ztotožnit s komentáři, že tento díl byl opravdu nejslabší. navíc , když ho porovnám se stejným tímatem od paní Vaňkové, tak tady jsem marně hledal, to co bylo v názvu knihy. Král básník, toho jsme zde nenašel. Ano boje o moc byly velmi důkladně popsány a to jak se chovala česká nebo polská a rakouská šlechta při nich chovala, to jenom dotvářelo příběh. Ale ten smutný příběh krále básníka jsem v něm hledal marně, nebyl tam. Bylo tam spousta jiných věcí, které děj hnali dopředu, knížka má opravdu spád, ale nebyla to úplně jízda, kterou jsem očekával.
Uf, válek a Habsburků mám už plné zuby. Určitě jsem se pobavila, utříbila vědomosti, ale zároveň se nutila k pozornosti. Jsem moc ráda, že jsem přečetla celou epopej + Mezi tiárou a orlicí a mohu tedy objektivně hodnotit. Čtvrtá část se mi zdála nejslabší. Možná je to i smutným koncem Přemyslovců, i když Karel IV byl z poloviny Přemyslovec a za jeho vlády naše země teprve pořádně rozkvetla. Možná počtem stran a jarním počasím :-). Možná tím, že Lucemburky pan Vondruška ještě nezpracoval. No a hlavně faktem, že Přemysl Otakar II je díky sérii Oldřicha z Chlumu pro mne nesmrtelný :-)
Příjemné a čtivé. Ještě, že jsem to četla až dlouho po Vaňkové, protože myslím, že bych musela moc srovnávat a pak bych z knih nic neměla. Už se těším na Husitskou epopej.
Štítky knihy
Eliška Přemyslovna, 1292-1330 Přemyslovci 13.-14. století panovníci Čechy Přemysl Otakar II., král, 1233-1278 Václav II., král, 1271–1305 Záviš z Falkenštejna, 1250-1290 Václav III., král, 1289-1306 historické rományAutorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Kniha se mi líbila,popisuje dobře život krále Václava II,který musel jít životem stejně jako jeho předci,i když původně chtěl vládnout úplně jinak.A tak se uzavírá epocha Přemyslovců.Vadí mi jenom závěr se smrtí kronikáře.V Husitské epopeji kronikář na závěr zemřel a zrovna tak u Přemyslovců.Myslím,že to šlo řešit jinak.