Presidentův vězeň
Vladimír Škutina
Kniha autorových osobních zážitků z období politického věznění v letech 1962-1963 ve věznici v Kartouzích. Škutina byl odsouzen za vykonstruované „snížení vážnosti prezidenta republiky“ Antonína Novotného. V textu knížky je zachována pravopisná úprava z roku 1969, neboť se jedná o fotoreprint 1. vydání ze Severočeského nakladatelství v Liberci.... celý text
Přidat komentář
"Koliks vyfasoval ?"
"Šestnáct měsíců."
"A za co, prosím tě ? "
"Za nic !"
"Tak to mě nenalejvej, tos musel něco udělat - za nic se
dává pět let ......"
Famózní knížečka. Věnováno všem co na Databázi knih
mažou dle jejich úvahy autory,knihy a komentáře....Naposledy titul Jaroslava Veverky - ODŽIDOVŠTIT /10.9.2018/ Opět bude doplněno....
Vzhledem k tomu, že pan Škutina měl rád humor, (a to i v těžkých životních situacích) začnu emailem, který by on určitě ocenil. Přišla mi nabídka na koulodorant pro pánské podpalubí za pouhých 189 Kč. Nekupte to.
Knížečka je to i přes absurdno v ní čtivá a takřka optimistická. Velice jsem se bavil například u agitační dvojice, která kontrolovala hesla v kostele a vůbec se jim nezamlouvala (např. "Chvalme Hospodina!"). Přikázali je upravit a při kontrole tam bylo: "Bojte se Boha - soudruzi!".
Kdysi zakázaná knížka, ke které jsem se dostala až po revoluci. Další z osobností, která je dnes už téměř zapomenutá, bohužel. Určitě stojí za přečtení - ač útlá a malá svým zjevem, předčí svým obsahem.
Poprvé přečteno cca ve 12 letech (objeven u rodičů v knihovně výtisk z r. 1969), podruhé teď v 38 - ale mám pocit, že to první přečtení bylo včera, tak hluboko se do mě mnohé zarylo, byť jsem tehdy spoustě věcí nemohl rozumět. V každém případě: nesmírně poučná kniha a pro mě naprostá srdcovka.
Na této knize je mi sympatické, že ji autor pojal ve stylu VŠECHNO ZLÉ JE K NĚČEMU DOBRÉ, a popisuje tam své setkání s obdivuhodnými spoluvězni, což ho - zdá se - naplňuje vděčností.
Hezky napsaná kniha ....děkujeme.
Je to absurdní a svým způsobem smutné, přesto mě tato kniha neskutečně pobavila. Obdivuji pana Škutinu s jakým přístupem se se svoji situací vyrovnal. A hlavně pamatujte "Řečení věty 'Antonín Novotný je vůl' není kulturní činností."
Při čtení jsem pochopil, co znamená termín: šibeniční humor. Kniha je děsivě vtipná. Jinak to popsat neumím.
I když se asi tyto přívlastky na krátkou výseč popisu "Absurdistánu" nehodí, musím konstatovat: krásné a nevšední. Kdyby povinná četba neměla na sečtělost školního národa tak devastující vliv, určitě bych doporučoval tuto knížečku tam zařadit. A teď si dám něco veselejšího, třeba Stephena Kinga.
Štítky knihy
komunismus 60. léta 20. století normalizace (1969-1989) političtí vězni falešná obvinění oběti komunismu
Šibeniční humor, to už zde bylo řečeno a zdá se mi to velmi trefné. Pan Škutina jako by psal tak, aby nevyvolával soucit se svou osobou, abychom se nezastavili u emocí. Víc než soucítit je zapojit rozum a také jednat.
Tohle totiž není historický exces, nad kterým by stačilo si poplakat. Lidé, kteří poměřují svou velikost schopností ponížit a trýznit druhého, ti po světě stále chodí a chodit budou. Proto mi z takových knih běhá mráz po zádech, proto se pak nějakou dobu o to naléhavěji modlím v Otčenáši "a zbav nás od zlého". Tito lidé nechtějí být zbaveni Zlého. Naopak, oni stojí o lež a nízkost a vzájemnou nenávist ve společnosti, protože v takovém prostředí budou uznáváni a dokážou se prosadit. Neměli bychom jim to ulehčovat.