Příběh Arthura Truluva
Elizabeth Berg
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535731/bmid_pribeh-arthura-truluva-660feb7293e15.jpg
4
609
609
Citlivý román o třech lidech, kteří po prožité ztrátě hledají cestu z osamělosti k novému štěstí. Vdovec Artur se seznámí s problémovou dospívající dívkou Maddy, která se snaží vyhnout škole a raději tráví čas na hřbitově. Právě tam chodívá Artur každý den, aby si při obědě popovídal se svou zesnulou ženou a popřemýšlel o někdejších životech dalších mrtvých. Zrodí se přátelství, které oběma pomůže vystoupit z izolace. Arturova schopnost reagovat laskavě a pozitivně na jakoukoli rozčilující věc, kterou Maddy řekne nebo udělá, mu vyslouží přezdívku Truluv. Společně s Arturovou všetečnou sousedkou Lucille vytvoří neobvyklou milující rodinu, která je živoucím důkazem toho, že nejvzácnější momenty v životě jsou ještě krásnější, když je s někým sdílíme.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2022
,
Kontrast
Originální název:
The Story of Arthur Truluv, 2017
Interpreti: Libuše Švormová , Oldřich Vlach , Denisa Barešová
více info...
Přidat komentář
Dojemný příběh o trojlístku duší, který zahřeje a pohladí. Hlavní myšlenka spočívá v tom, že rodina může mít různé podoby a pokrevní pouto nemusí znamenat zhola nic. Příběh je doplněn o řadu zajímavých myšlenek, které knize i samotnému příběhu dodávají ještě větší kouzlo. Možná jsem od knihy očekávala víc, ale i tak to byla moc příjemná oddechovka.
"... štěstí je odměnou za protrpělé strasti."
Sice jsem podle hodnocení čekala hlubší a náročnější příběh, ale přesto bylo čtení milým a příjemným zážitkem. Vskutku takovým pohlazením, protože bychom si všichni přáli, aby svět byl takto nekomplikovaný, plný dobrých lidí, kteří k sobě najdou cestu a jsou šťastní a schopní užívat si jednoduchý život ve společnosti těch druhých.
Kniha se snadno a rychle čte a na konci budete mít pocit, jako byste přečetli pohádkový příběh a bude vám dobře. A možná si chvilku budete víc vážit těch obyčejných chvilek se svými blízkými, protože na vás dýchlo kouzlo Arthura Truluva.
Tak se nechte okouzlit.
No jasně že je příběh víceméně nereálný,ale o to kouzelnější.
Mě se kniha moc líbila a jsem ráda,že jsem jsem ji na své cestě knižním světem potkala.
Pro mě to bylo pohlazení po duši.
Milá pohádka. Jenže mám zkušenost, že takhle to v životě nefunguje. Takže mi dělá potíže se do příběhu vcítit. Pěkný jazyk i sloh. Nenadchla, ale ani neurazila. Třiapůl
Také budu jeden z mála, kteří se nad knihou nebudou rozplývat, protože je milá. Podle mě je hodně moc nepředstavitelná a trochu plytká. Tak nějak mi tam chybělo nacítění se s postavami.
V tomto případě se asi míjím s většinou čtenářů. Mně totiž asi nestačí, aby byl příběh jen pohlazení po duši a byl hřejivý. I v podobných příbězích o lidských osudech, které se propletou jinak, než by člověk nejspíš dokázal předpokládat, potřebuju něco navíc. Tady jsem se často přistihla, že už abych měla knížku přečtenou a mohla se pustit do něčeho jiného. A že naštěstí čtení odsýpá. To ale spíš z důvodu, že je psané takovým jednodušším jazykem, kdy není třeba extra do hloubky přemýšlet a proplétat se jazykovými skvosty spisovatelovými (i překladatelovými).
Budiž, na druhé straně, co mi nejvíc vadilo, že děj jen jede po povrchu, žádný hlubší vhled, žádný konflikt, který by čtenářovo srdce rozpumpoval. Jen náznaky konfliktů, z nichž by něco mohlo být, ale nakonec vyšuměly do ztracena. Všechny tři hlavní postavy jsou spíše ploché, nepropracované a nakonec i dost nudné. Chybí nějaké pozadí, víme, že se jim něco stalo, ale třeba u Maddy je vše tak nějak v náznacích. Za mě nakonec v podstatě nuda. Příběhů, které jsou lidské, smutné i krásné jsem už četla víc mnohem lépe a zapamatovatelně zpracovaných. Jen v rychlosti, návštěvy hřbitova upomněli na "Vyměnit vodu květinám", což ve mně zůstalo hluboce zakořeněné, život starších lidí zase knihy Backmana, které jsou mnohem živější a propracovanejší. Toto zapomenu do dalšího úplňku, mám ten dojem.
Takové pohlazení po duši. Rozhodně tato kniha stojí za přečetní. Krásné myšlenky, nad kterémi je dobré se občas zamyslet. :-)
Je to takový hřejivý příběh...
Knížka vhodná k přečtení, když máte pocit, že je na světě moc smutno, nebo že už nezbylo žádné dobro.
Takové milé připomenutí, že někdy stačí jen trochu zpomalit, trochu naslouchat, trocha soucitu, trocha lásky k pečení a trocha vřelosti...
Moc hezky napsaný příběh ze života nejstarší generace. Milá oddechovka, kde mezi řádky můžeme objevit naději, že dokud člověk dýchá, může svůj život změnit a nalézt i to, v co už nedoufá.
Příjemné, oddechové čtení. Bylo zajímavé pozorovat v jakém rozpoložení se zrovna nacházím. Když jsem byla zrovna naladěna hodně racionálně a pohlcena každodenními starostmi, tak jsem si říkala, že tak ideální příběh se ani nemůže stát. Ale když jsem si dovolila stát se trochu méně cynickou, více zasněnou a idealistickou, tak mi příběh doslova ožíval před očima a stal se najednou velmi lehce uvěřitelným :-) Moc se mi líbilo nahlédnout do světa starších lidí, co řeší, o čem přemýšlejí...
Nádherně dojemný příběh o čisté lásce, ztrátě, naději a štěstí. Všechny postavy jsem si zamilovala. Nejvíce samozřejmě Arthura. Takového přítele by občas v životě potřeboval každý. Tato knížka je skutečným pohlazením po duši. Na konci mi ukápla slza.
Tohle byla jedním slovem - krása.
Stránky jsem obracela jednu za druhou a příběh tak strašně hezky a přirozeně plynul, že jsem už dlouho nečetla nic takového. Podtrhala jsem si v knize hned několik krásných vět a myšlenek. Zároveň jsem se při čtení i zasmála a bylo mi vlastně hrozně příjemně.
5 hvězdiček jsem nedala prakticky jen za konec, který jsem čekala ještě o chlup dojemnější, ale vlastně jsem s ním spokojená. Takhle nějak jsem si představovala, že to dopadne.
Miluju ten námět, miluju to zpracování. Miluju ty postavy a celý příběh se mi odehrával před očima. Krásná kniha, opravdu. Určitě se k ní ještě někdy vrátím.
Update: nakonec jsem těch 5 dala :)
Arthura jsem si zamilovala!
Jedná se o dojemný příběh o životě, přátelství, ztrátě i naději… Přátelství hlavních hrdinů mě dojímalo a celkově jsem si užila každou stranu.
Kniha je skvěle napsaná a věnuje se důležitým a reálným problémům… Za mě veliké doporučeni a právem je kniha přirovnávána k Muži jménem Ove (Ove je sice jen jeden, ale Arthur je takový jeho nevlastní brácha).
Čtení této knížky byla taková poklidná plavba. Nejsou tu žádná dramata, zvraty, nerozjitřuje žádné velké emoce. Přesto je v něm tolik lidskosti. Hezky se to četlo.
Tohle bylo opravdu milé čtení. Jak nezáleží na věku,aby člověk našel spřízněnou duši. Arthur mi přirostl k srdi,taková moje krevní skupina :-) I když já tedy u hrobů nic neslýchám...
Moc se těším na další příběh,který jsem si hned pořídila.Kdo chce při čtení mít klid a radost na duši, doporučuji!
Na knihu jsem se poměrně těšila, ale nakonec jsem ji dočetla spíš proto, že jsem neměla co dělat a k dispozici mi byla pouze takhle kniha. Jinak nevím, jestli bych ji vůbec dokázala dočíst. Snad je to tím, že jsem ji četla ve špatnou chvíli?
Anotace se mi moc líbila a hodnocení (tehdy víc jak 90%) mě přimělo ke koupi. Nebylo to úplně příšerné, to ne, ale vůbec mi styl psaní nesedl. Celá kniha mi přišla až moc přeslazená (a to čtu běžně romantiku) a taková příliš přemoudřelá.
Snad nikoho neodradím tímto komentářem od čtení, protože naprosto chápu, že se tolika lidem líbí a myslím, že za přečtení stojí.
Pokud hledáte oddechové čtení s nekomplikovaným příběhem, tato kniha vaše očekávání určitě splní. Čte se lehce, za pár dnů ji dokončíte, uklidní vás a zavede do světa, kde se k sobě lidé chovají po většinu času hezky, vzájemně se respektují a pomáhají si. Pokud vám toto stačí, je to kniha pro vás. Kdybyste však chtěli něco navíc, promyšlenější dialogy, hlubší propracovanost postav, logičtější a dramatičtější děj, raději sáhněte po jiné knize (například Staré odrůdy od Ewalda Arenze, kde se autor také věnuje přátelství a samotě, ale dokázal to o dvě hvězdičky lépe).
Na knize jsem si cenila vyprávění z pohledu starých osob, moc takových lidí neznám, a díky knize jsem získala vhled do jejich prožívání života a do útrap stáří, což ve mě vyvolalo pocit vděčnosti za to, že se v mém věku s takovými problémy ještě nemusím potýkat, a také větší empatii.
Štítky knihy
přátelství stáří hledání smyslu života psychologické romány hřbitovy osamělost senioři vdovci mladí lidé
Autorovy další knížky
| 2021 |  Příběh Arthura Truluva |
| 2022 | Noc zázraků |
| 2004 |  Pokoj k pronajmutí |
| 2005 | Nikdy se nezměň |
| 2024 | Zpovědní klub |
Milé, příjemné čtení.