Příběh opravdového člověka
Boris Polevoj
Koncem března 1942 byl sestřelen stíhač Alexej Petrovič Meresjev a dopadl do centra fašisty ovládaného území v Děmjanském okruhu. Havaroval v neprostupném lese a při pádu se těžce zranil. Každý den uskutečnil za obrovských bolestí s rozdrcenými nárty a snětí v chodidlech 10 tisíc kroků, kterého ho nakonec po dlouhých 18 dnech dovedly až na svobodu. Svobodu, vykoupenou ztrátou obou končetin a obrovskou beznadějí. Opravdový Sovět Alexej Petrovič Meresjev se ale ani na okamžik nevzdal. Silou vůle překonal nástrahy osudu, aby nakonec opět usedl do kokpitu svého milovaného bojového letounu a dál bránil svou rodnou vlast.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1957 , SPN - pedagogické nakladatelství (SPN - Státní pedagogické nakladatelství)Originální název:
Повесть о настоящем человеке, 1947
více info...
Přidat komentář
Vyprávění o strastiplném osudu kapitána Alexeje Maresjeva je skutečně příběhem opravdového člověka, ale je také něčím jiným, a sice vyjádřením veliké úcty k nezlomnosti lidského ducha, jíž muselo, tváří v tvář bezvýchodnosti, ve Velké vlastenecké válce prokázat mnoho mužů i žen, kteří často jen pouhou silou své vůle přežili a nakonec zvítězili, nad krutým nepřítelem i nad sebou samými. 85 %
Četl jsem jako dítě a bylo to docela čtivé a zajímavé čtení. Každá země má své hrdiny a zde je to Alexej Meresjev,který se po amputaci vrací zpět na frontu. Na západní frontě by to mohl být například Douglas Bader z RAF.
Propaganda tehdejší doby, ovšem dobře napsaná. Jak měla Amerika a má dodnes svoje akční hrdiny, tak Sovětský svaz měl Alexeje Meresjeva. Knížku jsem četl asi v 15ti letech, rozhodně nenudila a dala se číst. Vrchol literatury to není, ale brak určitě také ne.
Krásná kniha, kterou jsem si před pár lety přečetl i v originále, ačkoliv už mi ta ruština nejde tak jako před 20 lety.
Pěkná knížka. Ať si říká kdo chce, co chce. Četl jsem ji v dětství, pak ještě v roce 2001. A určitě se k ní ještě vrátím. Válečný román, či spíše válečné drama. Prostě o válce zase trošku jinak .....
Povinná četba, ale...První část, mrazivá zimní anabáze, pro dětskou duši strhující. Druhá část, pobyt v nemocnici, zoufale nudná. A ta třetí, akční, plná vzdušných soubojů, opět super. Možná (podvědomě) iniciační proces mého zájmu o letecké boje WWII.
dětství - rok 1960 a seznámení se zimním plazem na osm - v KOD vyšla kniha medveděv v týlu nepřítele, kožedubova kniha sloužím vlasti a pokryškinovy křídla v boji - to bylo moje seznámení s válečnou literaturou...........a to mi zůstalo až do smrti , na válečné romány nedám dopustit, hodně jich mám ve svém zlatém fondu knih
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno vojenští letci tělesné postižení nový začátek podle skutečných událostí handicap
Autorovy další knížky
1977 | Příběh opravdového člověka |
1955 | Zlato |
1972 | Norimberský deník |
1951 | My sovětští lidé |
1975 | Berlín 896 km |
Dobrá, možná je to až moc socialisticky propagandistické. Ale jako dítě mě to neskutečně bavilo, považovala jsem to za perfektní dobrodružství. A určitě se ke knize zase vrátím.