Príbeh včiel
Maja Lunde
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374498/bmid_pribeh-vciel-fn8-374498.jpg
4
950
950
Klimatické kvarteto série
1. díl >
Nórska spisovateľka Maja Lunde vo svojom mimoriadne úspešnom románe sleduje osudy troch generácií včelárov a na pozadí celosvetovej ekologickej krízy spriada pútavý príbeh o ich vzťahu nielen ku včelám a k prírode, ale aj k rodine. William je melancholický biológ a obchodník s osivom v Anglicku v roku 1852. Sníva o tom, že zhotoví úplne nový typ včelieho úľa, ktorý prinesie slávu a rešpekt jemu i jeho deťom. George chová včely na americkom Stredozápade v čase, keď mnohí včelári v Spojených štátoch zaznamenávajú nevídaný úhyn včelstiev. Záchranu vidí v synovi Tomovi, ten má však celkom iné plány, ako pokračovať v otcových šľapajach. Číňanka Tao je mladá matka, ktorá na úsvite dystopického 22. storočia ručne opeľuje ovocné stromy. Spočiatku sú vzťahy medzi týmito tromi hrdinami nejasné, no napokon sa ukáže, že ich osudy navzájom úzko súvisia.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
Bienes historie, 2015
více info...
Přidat komentář
Historii včel jsem si půjčila od mé mamky, které se knížka moc líbila a vlastně úplně všude jsem na ni četla jen samou chválu. To byl zřejmě kámen úrazu, protože má očekávání byla veliká. A já se musím přiznat, že tohle mě moc nebavilo :/ Nevím, asi jsem čekala něco úplně jiného, co se děje a žánru týče. Větší drama? Lavinu emocí? Jo, přesně to. Ale já po (i během) dočtení necítila vůbec nic. Příběh včel mě bohužel vůbec neoslovil... A to jsem se na něj tolik těšila.
Zajímavý námět, zajímavá myšlenka a zajímavé čtení! Líbil se mi nápad pojmout knihu ze tří různých pohledů - z minulosti, současnosti a budoucnosti. Dozvěděla jsem se také zajímavé informace o životě včel, které jsem nevěděla a musím přiznat, že včely jsou vážně fascinující. A nakonec ještě oceňuji autorčinu snahu přimět čtenáře přemýšlet. Přemýšlet nad světem, nad současnou situací, nad ekologií a nad svým vlastním chováním vůči naší planetě. Nevím, jestli to byl záměr, ale pokud ano, na mě to tedy fungovalo. Z mého pohledu velmi důležitá kniha, bavila mě a ráda doporučuji dál.
Bohužel mě naprosto vytáčela stylistika - nevím, zda je to překladem, nebo už originál byl psaný takto, ale je pro mě velmi vyčerpávající, číst jedno souvětí na téměř celou stránku. Osobně bych neviděla problém v tom, udělat z toho několik kratších souvětí, případně i odstavců!
Každopádně téma je skvělé, odpovídá dnešnímu trendu ekologických katastrof a stejně jako u knížky Modrá bylo obsahově zpracováno moc hezky. Tři dějové linky v různých časových obdobích se prolínají a dávají prostor k přemýšlení.
Velice depresivní čtení, zvláště provčelaře. I po týdnu po dočtení knihy ve mě příběh doznívá...☹️
Velmi zajímavá kniha s tématem ekologické katastrofy. Příběhy se nakonec krásně prolínají, ale některé pasáže mi nepřišly zrovna čtivé. Rozhodně mě nejvíc bavil příběh Tao :)
I přes zjevný ekologický podtext,autorka téma včel používá spíš jen jakousi berličku za jejíž podpory rozehrává dramata v rodinách odehrávajících se v různých dobách a společenských postaveních.Výborně vypointované a pospojované vyprávění, které ve mně vyvolalo otázky typu "co je vlastně důležité" a " na čem ve skutečnosti záleží nejvíc". Kniha se četla jedním dechem, styl autorky mě velmi bavil.. přímočaré a přesto hluboké.
Velice zajímavý námět, ale stylisticky velice slabé - nebo za to může překlad? Škoda, jinak by to byla vynikající knížka.
Něco se povedlo, něco pokazilo...
Rozhodně se povedl originální námět a zajímavé zpracování - tři příběhy zastupující minulost, součastnost a budoucnost, zpočátku zcela oddělené, postupem času rafinovaně pospojované. Z autorky čiší i zapálenost nebo fascinace společenským hmyzem, hlavně tedy včelami, ale najdou se i zmínky o mravencích nebo čmelácích; a tohle svoje nadšení umí docela dobře prodat - nedivila bych se, pokud by si někdo chtěl po přečtení postavit na zahradu svůj první úl, protože je to vlastně cool :-) Ucelené informace o včelách ale nečekejte (pokud by měl někdo zájem o surová data bez doplňkových příběhů, nechť se neváhá obrátit na mého muže, který o včelách dokáže vykládat hodiny a hodiny, také poměrně zapáleně :-) Jelikož mám včelí přednášku už mnohokrát za sebou, ani jsem si nemyslela, že bych našla nové informace, nicméně pro člověka včelařem nepolíbeným se jich v textu určitě pár najde :-) A rozhodně se autorce povedlo nenásilně čtenáře přinutit přemýšlet o stavu současného světa, kdy profit je postavený nad naše instinkty a nad přírodu, kdy člověk jen své prostředí využívá a snaží se všechno dostat pod svojí kontrolu (kdy asi lidem dojde, že to prostě nejde?)...
A co se tedy pokazilo? Stylistika a místy roztahanost příběhů. Jakási kostrbatost, nebo nepravděpodobnost (hlavně v příběhu Tao). Prostě k dokonalosti nestačí jen skvělý námět a zajímavý nápad na zpracování, chce to vdechnout ještě něco málo navíc, aby se ze zajímavé knihy stala srdcová záležitost...
Tak a teď se v dohledné době musím vrhnout na Werberovy Mravence :-)
Kniha má beze sporu velmi zajímavý, originální námět. Stylisticky mě ale moc nenadchla, některé pasáže se mi zdály zbytečně zdlouhavé. Příběh měl mnohem větší potenciál, který autorka k velké škodě nevyužila.
Zajímavé čtení. Zajímavá myšlenka. Propojení i když od začátku tušené nějak, pro mne, záhadně pospojované. Zvláštní iracionální chování obou mužských hrdinů, pro mne nepochopitelné. Ale pěkně se to četlo o tom žádná.
Mám z toho čtení velmi rozporuplné pocity. Ze začátku je kniha psaná dost poutavě. Postupně jsem zacala pociťovat nudu, do tří čtvrtin. Ke konci bylo opět téma zajímavé a konečně bylo vysvětleno i pár věcí. Sama si neumim situaci úplně představit, ze by všechna včelstva uhynula.
Čekala jsem to, a stalo se to. Kniha mě nejen oslovila, troufám si říct, že velmi zasáhla. Kniha byla napsána velmi dobře, bez nadbytečných věcí, které by oddalovaly jen děj. Tři osudy, každý jiný, přitom všechny navzájem propletené a související. Alespoň mě, splývaly osudy Williama, George a Tao do jediné podstaty - nejde o nás, nikdy nešlo, a dokud si to neuvědomíme, postupně na to budeme doplácet.
Ostatně na to došlo i v samotném závěru - my opravdu neznamenáme nic, ale můžeme být něčím, co dovolí této planetě fungovat a dát nám to nejkrásnější, co můžeme mít - prostor pro život. A tím něčím, čím můžeme být je naděje.
Velmi zajímavá kniha, doporučuji! O životním prostředí, o vymírání včel, ničení přírody a následcích toho. Popisováno na třech generacích - minulost, současnost a budoucnost. Originální, obdivuhodně sestaveno. Líbila se mi moc.
Kniha mě bohužel moc nenadchla. Snad i pro ten název - očekávala jsem od knihy "historie včel" větší ambice než pouhou postapokaliptickou fikci. Kniha mi nic nedala, dočítala jsem s nechutí a konec jsem si měla odpustit. Ten mě dorazil.
Kniha mne moc bavila. Ale kdyby mi ji nepůjčila kamarádka a tady na databázi nebyla tak dobře hodnocená, asi bych si ji sama nevybrala. Říkala jsem si, co to je. Včely mě nijak zvlášť nezajímají. To bude pěkná nuda. Opak je ale pravdou. Celá kniha se skládá o třech příbězích. Střídají se po celou knihu. Minulost 1852 Anglie, přítomnost Amerika 2007 a budoucnost Čína 2098. A všechny příběhy jsou moc čtivé a napínavé a moc mě to vše bavilo. Doporučuji.
Tak tuhle knihu stojí za to číst.Krásná,nejen o včelách,ale i vztazích a to propojení minulosti, současnosti a budoucnosti bylo výborné.Taky konečně nějaké neotřelé téma,na které nenarazíte v každé druhé knize.
Velice ctiva knizka. Nic moc jsem o vcelach predtim nevedel, je to psane tak, ze to cloveka uplne vtahne.
Kniha mne chytla od první strany. Vypravěči se střídají celkem pravidelně a po krátkých kapitolách, takže děj plyne velmi rychle. Přesto, že anotace se může zdát až moc zatížená na přírodu a především včely, opak je pravdou. V knize jsou úžasně popsané mezilidské vztahy v různých dobách a různých koutech světa. O napětí a otázky tak není nouze. Trošku mne zklamal závěr. Přišlo mi, jakoby autorka nevěděla, jak to správně uzavřít. Možná by tomu neškodil víc otevřený konec. Každopádně ani závěr nemůže ubrat na plném počtu hvězd, protože předchozích 376 stran bylo bravurních.
"Včely umírají a odpovědnost za to neseme my"
Jsem štěstím bez sebe, že jsem se pro tuto knihu rozhodl. Zprvu jsem očekával velmi náročnou a na společnost velmi kritickou knihu, nakonec se z toho vyrojilo spíše poklidné čtení o dosti znepokojivém jevu, kterému my lidi neomylně napomáháme. Je to jakási nová móda, ničit to, co nás drží při životě. Ekologie pod našima hamižnýma rukama opravdu trpí, lidé se o stav nezajímají, nebo jim je vše jedno - každopádně každý školák ví, že když se něco přehání musí to v určité chvili kulminovat a dosáhnout kritického bodu, od kterého není návratu. My jsme na včelách závislý a naší odpovědí je to, že je masakrujeme, na to není co říct. Jsme homo erectus, nebo co vůbec jsme, roky evoluce, a přesto nemáme špetku soudnosti a rozumu. Je to kniha, která dokáže otevřít oči, bohužel, ti co mohou ovlivnit to, o čem tady píši, takovéto knihy nečtou .... pokud vůbec čtou. Co nastane až v ty krásné květnové letní dny neuslyšíme ten povědomí bzukot v korunách naších stromů, bude to až tehdy, kdy nám dojde, že peníze nenahradí přírodní procesy - a že kontrolu nemá naše strana, ale ta druhá.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Historie včel |
| 2018 |  Modrá |
| 2019 | Sněhová sestřička |
| 2021 | Kůň Převalského |
| 2018 | Nejúžasnější věc |
Hned na první stránce se člověk ocitne se štětečkem na stromě a snaží se opylovávat. Všichni mají hlad, protože bez včel zemědělství (a nejen to) nefunguje. Pro mne, která se snažím (nejen) bodavému hmyzu obloukem vyhnout, to bylo dost zajímavé čtení o životě včel a o vlivu na lidstvo. To byla ta „naučná“ stránka knihy, jako celek však pro mne byla hlavně příběhem o rodičích a dětech, a nejsilnější pro mne zůstává příběh ze současnosti. Člověk si uvědomuje, jak velké je štěstí, když se zájmy a představy rodičů a dětí shodují, kolik rodičů zažívá zklamání, že jejich potomkové nechtějí pokračovat v díle, kterému se celý život věnovali. Tohle asi není objevná myšlenka, stejně jako to, že se stále vymýšlejí nové studijní obory, na vysoké škole můžete bádat o sebeobskurnějším tématu, ale říkám si, co si jednou počneme, až na 30 absolventů všemožných společenských oborů bude připadat třeba 1 zemědělský inženýr? Asi nás pak ty opylovávací štětečky neminou.