Priepasť
Jozef Karika
Bývalý lezec trpiaci panickým strachom z výšok narazí na legendu o skalnej plošine v Tatrách, kde neznáma sila núti ľudí, ktorí tam zablúdia, skočiť do priepasti a zabiť sa. Nezvyčajné množstvo smrteľných nehôd v tejto oblasti mu nedá spávať. Rozbehne pátranie na vlastnú päsť, lenže skutočnosti, ktoré odhalí, sa vymykajú ľudskej predstavivosti a chápaniu. Za svoju zvedavosť kruto zaplatí – sám sa ocitne na hrane priepasti. Je stará legenda horských vodcov o nadprirodzenej sile zhadzujúcej ľudí do hlbín iba strašidelná fáma, alebo obsahuje zrnko pravdy?... celý text
Přidat komentář
Jsem velký nadšenec do Karikovych knížek. Ovšem po Tmě, Trhline, Smrsti a Strachu, kde jsem neměla absolutně co vyčíst, jsem už v Propasti tak trochu věděla, o co běží. Nicméně mě to rozhodně neodradilo a v druhé části knihy jsem si opravdu hodně užívala "magoření" hlavního hrdiny. Zkuste se do toho vcítit a nemít husí kůži.
Asi tady budu jediná, ale mně se kniha líbila. Před Propastí jsem četla ještě Strach, ale Propast se mi tedy líbila o chlup více. Oceňuji zpracování reálného jevu doprovázeného halucinacemi, který člověk může v horách zažít. Ačkoliv byl boj s prázdnem místy dlouhý, tak mě docela bavily protagonistovy vnitřní monology a myšlenky, kde autor dle mého názoru opravdu dobře vystihuje myšlenkové pochody blouznící osoby.
Tohle by asi lépe fungovalo jako film - díky dynamickému střihu a sugestivní hudbě by to mohlo být napínavé a místy i děsivé. V knižní podobě to bohužel moc nefunguje. Námět dobrý, konec ale dost brzo předvídatelný a mezitím spousta filozofování a rádoby děsu. Nějak mě to nedokázalo doopravdy vtáhnout do děje. Vlastně mi bylo úplně jedno, co se s hlavním hrdinou nakonec stane. Ty tři hvězdy jsou za zajímavý námět, historky z minulosti a pěkné popisy přírody.
Nebylo to vyloženě špatné, byť ne moc čtivé. Nápad celkem dobrý, ale bylo to hrozně natahované a rozkydnuté na 200 stran. Pokud by to autor osekal o zbytečné pohledy do hlavy našeho budoucího skokana, mohla to být moc dobrá povídka.
Tři hvězdičky jsou spíš za styl psaní, než za knihu jako takovou. Jak už někdo psal, tak dlouho strávit v ději na plošině nutí čtenáře k tomu, aby hlavního hrdinu skopnul silou vůle. A je to první kniha, kdy jsem se vůbec nebála. Ale zase tak strašná nebyla, jen je člověk u Kariky zvyklý na jiný standard.
Bohužel musím říct, že jediná kniha od Kariky, která se mi opravdu líbila, byla Trhlina. Propast na mě byla tak hrozně moc rozvláčná a zdlouhavá, v podstatě už mě nebavila a jen jsem chtěla rychle dočíst. Příběh, který by se dal napsat tak na 30 stran, je popsány na 200 stranách. Ještě k tomu opět spoustu filozofických keců. No já nevím, asi to nebyla kniha pro mě.
(SPOILER) Tak to bylo pomerne hodne spatne. Tak dlouho se valet po plosine, ze uz bych ho z tama skopla sama, tolik preskakanych stranech... Na zacatku jsem mela pocit, ze se budu bat, ale spis s odkazem na Smršť (kamera), pak to na dlouho preslo, pak chvilicku, kdyz sprunggaist predvadel skokansky vystoupeni vsech zucastnenych, ale ve finale... Jo a str.206: "Zatnul jsem pěsti, jednu z nich jsem zvedl k ústům, zakousl jsem se do kotníků." Nevím, co tím pan překladatel sledoval, ale všímám si, že jde o častý překladatelský kix. Navíc Macko Ignác je jednou plyšový kocour a jindy medvěd. Doufala jsem ale, že slovenština nebude pro překlad tak namáhavá, ale vida. Sumasumárum nekonečná únavná nuda. Sorry jako
Neviem, ale kniha mi absolutne nesadla, nutil som sa ju vobec docitat, za mna urcite najslabsi autorov pocin.
Ze tří Karikových knih, které jsem četla (Trhlina, Strach, Propast), jednoznačně nejslabší. Nemůžu vysvětlit důvody svého hodnocení, protože bych se nevyhnula spoilování. Na mě příliš mnoho psychologie, i když to šálení mysli mi hodně připomínalo Trhlinu.
No já vám ani nevím, "tortura čtenáře na plošině", tak bych to asi nazvala.
Četla jsem až do konce, prže jsem byla zvědavá a nemohla se dočkat, až budeme konečně už mimo plošinu! To jsem se ale spletla.. konec očekávaný. Dávám 3*, čekala jsem víc!
(SPOILER)
Jakkoliv jsou zde všechny námitky proti knize oprávněné(a ano, jsou),při pobytu na termálním kúpalisku Podhájska mě čtení opravdu strhlo.Snad že jsem četl v originále.
Nebo jsem měl delší odstup od Karikových knih,jak to doporučuje Hokr v recenzi.Nejsem obdivovatelem jeho díla ,i když jsem četl Trhlinu, Tmu,V tieni Mafie,Strach a Na smrt,po této snaze o válečnou generační zbytečně brutální epopej už vůbec ne.
Přesto popis předem prohraného boje z démonem z hlubin vlastní psyché,nebo démonem vnějším(autor dává na výběr a možno i kombinovat spojení obou variant)byl pro mne svým způsobem poutavý až uhrančivý.Střídání výher a proher spojené spojené s fantastickými vizemi téměř na úrovni Kinga,je dramatické a napínavé.A do toho popis Tater.Kdo tam někdy šlapal,musí ocenit.
Myslím,že práce na knihách o magii,které psal Karika před tím,než se dal na beletrii,v něm zanechala neodpověď na otázku,odkud pochází zlo,a i když v rozhovorech popírá vliv magie na své dílo,čtením lze poznat,že to tak zcela není pravda.Ten zabodnutý trn má v sobě.
Ano,opakuje styl,témata,jak se říká "vykrádá sám sebe",ale jen proto,že pořád hledá.
Kdo očekává horror ve stylu Hollywoodu bude zklamán.
Nedoporučuji slabším povahám a realistům.
Dvě třetiny textu by tam vůbec nemusely být a byla by to docela dobrá povídka. Takhle to bylo fakt kruté mučení hlavního hrdiny a čtenářů.
Jsem fanoušek tvorby Jozefa Kariky, resp. zatím vše, co jsem od něj do teď přečetl (Trhlina, Strach, Tma, Smršť, Na smrt) mě bavilo velice (s tím, že Trhlinu považuju za jeden z nejlepších knižních hororů- for real). Bohužel, a vzhledem k výše psanému, mě Propast zklamala. Autorovi se i tentokrát podařilo navodit sugestivní atmosféru, s hlavním hrdinou opravdu trpíte, ale bohužel trpíte i jinak- knížka je tak ze 2/3 nezáživná... možná až nudná. Nevadí, další horor, který snad (určitě) přijde, bude opět výborný.
Téma docela zajímavé, ale zdlouhavě napsané. Chybělo mě tam napětí, tajemno, to k thrilleru patří. Ale jako psychologický román dobrý.
Ne, tohle nebylo dobrý. Naopak velmi slabý. Po Propasti jsem sáhla po skvělém zážitku s Trhlinou, ale teď už nějak nemám chuť zkoušet další knihy… začátek vypadal slibně, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých postřehů. Děj většiny knihy se navíc odehrává poblíž míst, kde jsem před lety trávila dovolenou (a o ničem z tohoto nevěděla) - to celé záležitosti dává větší sílu. Jakmile se ale hlavní hrdina dostal na plošinu, šlo to s ním fakt z kopce a já jen doufala, že na další stránce se už konečně dostane dolů (jakkoliv!). Velký špatný, furt to samé dokola.. navíc tím, že šlo o fikci a ne o skutečnou událost, tak - aspoň v mých očích - závěrečné úvahy a myšlenky trochu dehonestují tragická úmrtí, která se v tomto údolí přihodila. Škoda no.
Teda to jsem se zase napálila. Po Trhlině, Tmě a Strachu jsem se těšila na další příběh,ale po pár stránkách už jsem se začínala nudit. Začátek slibný, průběh nudný a opakující se myšlenkové pochody našeho hrdiny zdlouhavé, konec vymodlený. Když jsem viděla slovo Sprunggaist potřetí na jedné straně, chtělo se mi brečet
Těšil jsem se, těšil a nakonec jsem byl rád, že jsem knihu sotva dočetl...Oceňuji odvahu hlavního hrdiny, který v sobě dokáže najít sílu, překoná strach a snaží se příjít na kloub všem těm divným věcem, které se kolem té tajemné propasti dějí...ale to je tak asi vše. Slovo 'Sprunggeist' už mi po čase lezlo doslova krkem.
Další přečtená kniha od Jozefa Kariky. Námět knihy byl zajímavý, kniha se mi celkově líbila. Jedná se o mysteriózní thriller. Pozoruji některé společné prvky autorových thrillerů. Některé části jsem četl také v noci, takže mi to navodilo správnou strašidelnou atmosféru. Závěr knihy jsem dokázal odhadnout, ale to nevadí.
Budu zvědavý na další autorovy knihy.
Propast má chytlavý námět, děj se navíc odehrává v Tatrách, takže kniha těží z popisů krajiny. Na začátku příběhu tak měl autor v ruce silné trumfy, bohužel nejen že je nevyužil, ale nudným opakujícím se dějem je spíš zahodil.
Hlavní hrdina příběhu je nespolehlivý vypravěč, nese si pořádné trauma už z dětství. Jeho boj s "voláním prázdnoty", kdy se v něm pere vůle žít s chutí umřít, je příliš natahovaný, popisy různých podobných halucinací mne postupně přestávaly bavit. Tohle celé by fungovalo lépe jako povídka, tady je námět natažený do nezáživného děje.
Vzhledem k tomu, že se tu najde pár postřehů k zamyšlení, hodnotím na 50 %. Hvězdičky se na DK rozpůlit nedají, musím zaokrouhlit a tentokrát to bude dolů. Toto je spíš podprůměrné.
Štítky knihy
záhady horory paranormální jevy nevysvětlené, nevyjasněné jevy pobyt v horách Vysoké Tatry horolezciAutorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Tak se přidám k těm nářkům tady v komentářích. Jako první jsem od Kariky přečetla Trhlinu a očividně mám od té doby přehnaná očekávání. Navíc a určitě nejsem jediná, kdo si toho všiml, Karikovo knihy jsou na jedno brdo. Sice dobře fungující, ale... Vždycky je tam pomatený hrdina, co chce něco hrozně moc rozluštit a ohrozí tím sebe i ostatní. Akorát typ záhady se mění. Takže dost předvídatelné. Nejzajímavější částí knihy byl boj mezi jedním já a druhým já, tam mě to na chvíli opravdu vtáhlo. Jinak jsem celou dobu stála opodál. A proč se sakra těším na další jeho knihu, to opravdu netuším.