Dům v Bretani
Marta Davouze
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174210/dum-v-bretani-174210.jpg
3
427
427
Příhody z bretaňského domova série
1. díl >
Žena, která po padesátce najde lásku, o níž snila od mládí, přestěhuje se do vzdáleného místa na severozápadním okraji Francie a provdá se za muže diametrálně odlišného od toho, s nímž prožila téměř čtyřicet let. Není to román, ale humorně laděné příběhy autorky, která je navzdory cize znějícímu příjmení rodilá Češka s hlubokými kořeny v bývalé vlasti. Dlouhá léta působila jako jedna z význačných osobností v pražské kulturní sféře, byla redaktorkou, publicistkou, ředitelkou Centra Franze Kafky a organizátorkou debatních společností, vytvořila zázemí dvěma synům a jednomu příliš dokonalému manželovi… Nyní už více než deset let šťastně žije ve starobylé usedlosti na bretaňském pobřeží, založila tu uměleckou nadaci, cestuje a díky svým zkušenostem a znalostem dokáže čtenářům nejen vtipně poodhalit zajímavosti ze svého nového domova, ale s potřebným odstupem a nadhledem též zhodnotit i české prostředí, s nímž je v každodenním kontaktu.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla na dovolené během jednoho dne. Je rozhodně čtivá, zajímavá... Přesto se nemohu zbavit dojmu, že autorka až moc dává svůj život i sebe samu na obdiv...
Pěkné, odpočinkové. Zajímavé postřehy, ale paní se mi zdá jaksi zaujatá vůči české mentalitě jako celku a odsuzuje ji, místy (podle mě) neprávem.
Krásná kniha dokonale vystihující českou mentalitu. Bavila jsem se o začátku do konce.
Lehce humorné, mílé čtení. Chytrá ženská, která nemá problém se "shodit" . A i když asi málo kdo , disponuje takovými financemi, obdivuji její odvahu a podnikavost. Peníze - ne peníze, každý v sobě tu činorodost nemá. Musím říct, že jsem k paní Martě pocítila sympatie
Touto knihou mě paní Marta úplně nadchla. Vzhledem k mému věku (jsem jí docela blízko) jsem si představovala, že jsem to já, která prožívá to, co ona. Moc se mi to líbilo a moc jí to štěstí přeji. Je to chytrá ženská, která už ví, co od života chce. Ono to tak po té šedesátce bývá. Už vidíte na konec a zabýváte se jen podstatnými věcmi.
Knihu jsem si poslechla v audio verzi. Skvěle se při ní žehlí, vaří, lakují nehty,... Žiji několik desítek kilometrů od paní Marty a v mnoha částech knihy jsem sama sebe i mou drahou Bretagne v popisech našla. Občas mě překvapily vazby či slovní spojení, ale samotné se mi to stává - lze v jazyku knihy poznat, že autorka žije v několika různých jazycích naráz. Skvělá oddechová kniha.
Milé lehké čtení nenadchne ale ani neurazí.Kdo hledá nějaké nenáročné čtení třeba pro odpolední relax ke sklence vína a nebo čtení na cesty tak s chutí do toho.
Kniha je čtivě zpracovaná, vycestovat do míst, které autorka popisuje, vás začne lákat. Pro někoho bohužel zůstává jen ten sen u knihy. Začít život po padesátce tímto způsobem, s takovým partnerem, v úplně odlišném prostředí, mít k tomu dostatek financí a být k tomu šťastná - to se podaří málokomu. Kdybych byla závistivá (a to naštěstí nejsem), záviděla bych :-)
Průměrná kniha, ani děsná, ani skvělá, něco mezi tím. Jen mi není jasné, proč je kniha prezentována (zde v anotaci i na přebalu) jako kniha humorná - to podle mě primárně není, humornou knihu si představuji jinak. Řekla bych, že je to kniha o tom, co všechno jde, když peníze nejsou problém. Byla jsem zvědavá a vygooglila jsem si onen dům v Bretani, kolem kterého se všechno točí - a pocítila jsem obrovskou závist :) Jinak od dámy téměř sedmdesátileté bych čekala trochu větší životní nadhled a místy více skromnosti.
Mám ve zvyku si do svých knih psát poznámky, stačí smajlík, vykřičník, otazník, podtrhnutí myšlenky nebo hvězdička. Tuto knihu jsem dostala od kamarádky k Vánocům s tím, že mám přece ráda Bretaň! První třetina se hemžila usměvavými smajlíky. Vyprávění plynulo lehce, s nenápadným vtipem, s milým nadhledem a sebeironií. Takřka hladila po duši. Posléze ale došla bretaňská témata, děj se posunul tu do Maroka, tu do Prahy a také do Skotska, ubylo vtipných glos, přibylo nicneříkajících pasáží. Poslední část už je jen přehlídka významných lidí, kteří si v tomto domě pronajali pokoje, jak je nudné se o to starat, jak jsou lidé v Praze a v Paříži zamračení a neochotní, zatímco Bretonce nezdolá žádné počasí a nikdy si nestěžují.
Škoda, škoda, škoda! Možná nemusela být autorka tak netrpělivá, jak se v doslovu sama přiznává, a mohla si počkat na více nosných příběhů, nebo opravdu měla vydat jen sbírku fejetonů, což stejně víceméně Dům v Bretani je.
A nemohu si pomoci, tohle musí ven: Podrobit svou bývalou kolegyni (nejmenuje ji, ale uvede název její knihy) tak perfidní literární kritice, to se snad v těch noblesních kruzích, kde se paní Davouze pohybovala a pohybuje, ani nedělá, ne?
Takové hezké vyprávění starší milé dámy, čte se to lehce, ale zrovna tak lehce se to opouští, mezitím jsem totiž stačila přečíst jednoho Larssona a jednu Loukotkovou. Myslím, že se k tomu za nějaké ty roky ráda vrátím. A dočtu tu poslední čtvrtinu, co už mě moc nebavila.
Velmi nenáročné čtení před spaním, krátké kapitoly, velká písmena, široké řádkování. Neurazí, chvílemi i pobaví, taky trochu toho povýšeného mudrlanství a srovnávání zazní :-) Jednou přečíst a vrátit do výpůjček v knihovně.
Autorka výstižně ve svém doslovu píše, že si je vědoma, že tato není žádné veledílo,ale počtení například do vlaku. Tak já jsem knížku měla do autobusu. Je to o zajímavém životě autorky, o souhře náhod a o zajímavém prostředí. Tato žena měla štěstí prožít zajímavý život a je dobře, že se o mnoho svých zážitků podělila s ostatními.
Velky relax ...... davam styri hviezdičky , nie za spisovatelske umenie , lebo ako autorka píše , nie je spisovatelka , ale publicistka ........
Tato kniha jistě dodá mnoha ženám ve zralém věku zhrzelých životem, láskou či osudem nové síly, naděje a odvahy do dalšího "životního boje". Zato si kniha i autorka zaslouží odpustek na literárním stylu. Ten je na mne dost sekavý, trhaný a překotný. Knihu nepovažuji za humornou - toho jsem zde našla jak šafránu, ale za upřímně autobiografickou. 10 let určitě krásného, šťastného a naplněného autorčina života, by si zasloužilo více času a trpělivosti na přepisování, které by přispělo k sladění příběhu a dodání harmoničnosti při četbě. Obdivuji autorku i její život, ne až tak spisovatelský um. Kniha mi však přinesla i poučení a má nádherné ilustrace.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Loď v Bretani |
| 2013 | Dům v Bretani |
| 2015 | Vypadni z mýho života! |
| 2017 |  Celej Franz! |
| 2014 |  Zrcadlení |
Neurazila, ale nenadchla.