Případ Pavlína
Martina Formanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/239053/mid_pripad-pavlina-239053.jpg
4
251
251
Informace o dramatickém dětství a začátcích modelky a herečky Pavlíny Pořízkové můžeme nalézt v různých mediálních zdrojích zhruba od doby, kdy budoucí světové hvězdě bylo šest let. Dnes poprvé její příběh vychází v románovém zpracování. Jde o působivé vyprávění o mladých, nezralých rodičích Anně a Jiřím, jejich zbrklém útěku z Československa, erotikou nabitém vztahu, odvaze i selhání. Martina Formanová líčí na pozadí tehdy probíhající studené války rodinné drama v celé jeho šíři a nejniternější podobě. Manželé Pořízkovi opouštějí čtyři dny po sovětské okupaci Československo a nechávají u prarodičů tříapůlletou Pavlínu. Netuší, jak dlouho budou muset čekat a co vše podniknout, než opět uvidí svoji dceru, ani co přinese jejich shledání… Autorka popisuje individuální cesty každého z aktérů s hlubokým porozuměním a schopností najít humor či komičnost i ve vážných životních situacích.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi strasne spatne hodnoti protoze jsem od ni cekala uplne neco jineho. Cekala jsem zivotni vzestup Pavliny a misto toho jsem se dockala popisu vztahu jejich rodicu. Asi to k tomu patri, ale me to neoslovilo, naopak myslenka "vratim ti stejnou minci" (nevera) me rozcilovala. A nakonec neosobni styl psani me do knihy proste nedokazal vtahnout. Skoda.
Moc se mi tato kniha líbila. Četlo se to samo. Moc zajímavě psané, odraz který je potřeba stále připomínat.
velice poutavě napsáno, ocenila jsem že se příběh drží pravdivé linie a vypovídá o skutečném obraze tehdejší doby, kniha se četla sama a měla jsem ji opravdu rychle prečtenou, člověk si uvědomí jak je dnes spousta nám banálních věcí až moc přirozená, jaké to dřív bylo si dnešní mladá generace nedokáže představit...
"Kdyby jsem to byl býval věděl tak bysem to byl býval nečet...".
Přiznávám, knihu jsem si vybrala kůli čtenářské výzvě jen podle návzvu,
nezjišťovala jsem, jak a co paní Formanová píše, takže jsem se pěkně vytrestala.
Samotné téma emigrace mi přišlo jako dobře zvolené, autorka se ale zaměřila na všechno to, co mně nezajímá, banality, kdo s kým spal a jaké si obuju boty na cestu (jo, to je fakt jedna z mála věcí, co si dokážu z knihy vybavit). Pavlína (Pořízková) je potom jen taková šikovná záminka pro psaní, ostatně to tu zmiňují i příspěvky pode mnou. Pro mne je paní autorka "Odepsaný případ Formanová". Na neshledanou.
Kniha je napsaná stylem "skladatelky voňavého prádla", pro mně povrchním až laciným. Jak píše zoew, příběh rozhodně téměř vůbec Pavlíny, ale nezralého a nezodpovědného "socialistického" páru, který byl tak trochu produktem své doby.
Kniha asi má spád a styl psaní je svižný, pro mě je zároveň obsahově velice prázdná a víc smutná než vtipná. Ani ta erotika, co bavila moravacku, to pro mne nezachránila:))
Také si nemyslím, že se Pavlína měla u babičky dobře, materiálně snad . . . .
Takové bylo dětství světové modelky českého původu Pavlíny Pořízkové. I tak se u nás žilo. A že takových a jemu podobných životních příběhů obyčejných lidí žijících v našem okolí bylo! Byla jsem tehdy na základní škole a znala jsem některé z příběhů svých spolužáků z naší školy, kteří se po prázdninách nevrátili do školy. Moc se o tom nemluvilo....Tehdy jsem netušila, jak to pro jejich rodiny muselo být těžké a mnohdy dramatické rozhodnutí opustit zemi, ve které se narodili a kde vyrůstali a začít žít daleko od domova a svých blízkých s představou, že už se možná nikdy s nimi neuvidí a nebudou se moci vrátit. A dnes? Jako bych četla pokračování tehdejší doby - jen z jiného úhlu pohledu.
Moje představa byla, že je Martina Formanová povrchní zlatokopka, která nic neumí, a proto loví mezi známými muži. Ale omyl, byl to předsudek. Psát opravdu umí a Případ Pavlína se mi líbil, mělo to švih. Nevím, jak knihu hodnotí rodina Pavlíny Pořízkové, já dávám čtyři hvězdičky.
Původně jsem chtěla ohodnotit na méně, než "Skladatelku", ale když se příběh rozjel, kniha se četla dobře. Mám také ráda biografie, daleko líp se pak do postav vcítím a nejlepší příběhy píše sám život. Co k tomu dodat? I taková byla doba...
Knížka se mi moc líbila,mám ráda skutečné příběhy,navíc z takové té retro doby.Moc hezky se mi četla
Dobře napsané. Je potřeba tyhle zvěrstva stále (a stále více) připomínat! Za komunistů se dobře nežilo.
Překvapivě velmi dobré a velmi čtivé. Navzdory jednoduchému stylu psaní jsem příběh hltala stránku za stránkou.
Skvěle napsaný skutečný příběh z doby normalizace. Příběh o emigraci jedné rodiny, která se usilovně snaží získat svoji dceru do exilu. Je až neuvěřitelné, v jaké kleci jsme zde žili.
V knížce mi chybí nějaká fotografie Pavlíny, jejich rodičů a prarodičů. Takových rodin, kdy věřili, že dostanou děti k sobě přes ČK bylo hodně. Ale Pavlíně dokázala babička vytvořit pěkné dětství i bez rodičů.
Román nepoukazuje pouze na případ malé Pavlínky, která se s rodiči viděla až po dlouhých šesti letech. Je to také sonda do mladého manželství, jehož nepříliš pevné základy drží jen dcera a společné úsilí o její získání. Případ Pavlína je kniha, která se čte sama. Autorka příběh pojala citlivě, ale bez zbytečných emocí. Do děje nijak nezasahuje ani jej neovlivňuje. Své hrdiny popisuje se všemi klady i zápory, nikomu nenadržuje.Strohý, spíše popisný styl umocňuje ponurou atmosféru totalitního Československa sedmdesátých let.
V anonci je napsáno, že kniha je o rodičích Pavlíny, proto jsem tak ke knize přistupovala. Pro mě to bylo zajímavé. Četlo se to dobře. Taky neodsuzuji rodiče Pavlíny, že dceru nechali u babičky, kde se měla dobře. Věřili, že se jím podaří Pavlínu dostat přes Červený kříž a dělali opravdu vše, aby se to podařilo. Za mě můžu knihu doporučit
Knížku jsem přečetla jedním dechem, líbil se mi styl psaní, kniha měla spád, pro mě velmi čtivá. Dlouho jsem přemýšlela, zda si ji přečíst, ale jsem moc ráda, že jsem se pro ni rozhodla.
Moc se mi líbil styl vyprávění - skoro strohý, ale výstižný, trefný. Zajímavý životní příběh, a nejmenoval se Příběh Pavlíny, tak mě nevadilo, že je spíš o modelčiných rodičích. Erotika mezi nimi mě bavila.
Asi je to zajímavý příběh, tedy spíš rodičů Pavlíny než jí samotné. Je to takové čtení o emigrantech za totalismu, čtivé ale dalo by se to napsat lépe. Hlavně závěr byl nějaký urychlený a divně zakončený.
Štítky knihy
životopisy, biografie Československo životopisné, biografické romány osudy lidí osobnosti emigrace modelky Češi v zahraničíAutorovy další knížky
| 2009 |  Skladatelka voňavého prádla |
| 2014 |  Případ Pavlína |
| 2012 | Snědla dětem sladkosti |
| 2021 | Nalakuj to narůžovo |
| 2017 | Povídky na tělo |
Kniha je dobře napsaná a čtivá. Ale rodiče Anna a Jiří mi zrovna moc sympatičtí nebyli. Pokud jde o dcerku, jednali hodně sobecky - a to já nedokážu omluvit, ani pochopit. Nikdy bych bez svých dětí nikam neodešla, protože vždycky existuje nějaké jiné řešení. Malé Pavlínky mi bylo moc líto, možná měla v takové situaci opravdu zůstat u prarodičů? Celé vyprávění je smutné, v knize jsem nic optimistického neobjevila...