Podzimní vražda
Mons Kallentoft
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/139175/bmid_malin-forsova-podzimni-vrazda-ka7-139175.jpg
4
292
292
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 3. díl >
Podzimní vražda je napínavý thriller, jehož autorem je Mons Kallentoft. Znovu se setkáme s Malin Forsovou, s kterou jsme se seznámili v předchozích detektivkách s názvy Zimní oběť a Letní smrt. Je podzim. Listí žloutne a padá, krajinu smáčejí proudy studeného deště. V příkopu u zámku Skogsa u Linköpingu leží mrtvé tělo. Když se přijde na to, že muž byl zavražděn a že se jedná o nového majitele zámku, přijíždí Malin Forsová celý případ vyšetřit. Jerry Petersson vlastnil zámek jen krátký čas a koupil ho od dlouholetých majitelů, kteří se ho vzdali jen velice neradi. Může snad averze aristokratů, jejichž předkům zámek i země kolem něj patřila po generace, mít souvislost s podzimní vraždou? Vyšetřování pomalu postupuje a na povrch se dotávají nečekané informace. Zdá se, že oběť vraždy nebyla tím, za koho se vydávala. Zdá se, že za jeho miliony, drahými obleky a luxusními vozy se skrývá něco mnohem temnějšího a nebezpečnějšího. Co je pravým důvodem tragických událostí?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Höstoffer, 2009
více info...
Přidat komentář
Co dodat. Po přečtení předchozích dílů jsem si říkala, že autor bude asi zhrzený meteorolog se zálibou v plazech a s nějakým nedořešeným rodinným problémem z dětství. Tento díl mě v tom utvrdil. Ale co už, tak pořád pršelo, vraždu řešili tak nějak dost pomalu, vlastně spíš čekali, až se vyřeší sama... ale dobré to bylo. I když Malin jsem jen těžko snášela. Ale co mi vadilo ještě víc, tak to, že po smrti se z chlapa, který žijící nebyl zrovna miloučký, stala sympatická, rozumná a citlivá mrtvola. Škoda, že ti mrtví jsou vždy takoví moudroprdi a nedrží si svou povahu i po smrti.
Nyní už oblíbený autor, oblíbená hrdinka a oblíbená detektivní serie. Díl od dílu čtivější...
Príbeh tretej knihy zo série s Malin Forsovou sa tentokrát odohráva na jeseň. Vyšetrovací tím z Linköpingu vyšetruje vraždu bohatého podnikateľa Jerryho Pettersona, ktorého telo sa nájde na zámku Skogså.
No, nedá sa nebyť nekritický. :-) Neustále sa opakujúce informácie o počasí (tentokrát neutíchajúci dážď), mnoho myšlienkových pochodov všetkých postáv, nielen živých - áno, to je autorov svojský štýl, ktorý je originálny, avšak pri tretej knihe sa už stáva mierne nudným.
Podobne ako pri druhej knihe, aj tu partička vyšetrovateľov pôsobí amatérsky. Napríklad nasledujúci citát: „Cítí naléhavost a soustředení typické pro začátek každého vyšetřování vraždy, vědí, že si musejí pospíšit, postupovat co nejrychleji, jsou si vědomi toho, že s každým dnem pravděpodobnost objasnění případu klesá.“ – No a realita? Riešime vraždu štýlom 6 výsluchov za 4 dni, nepracujeme so stopami, viac sa vozíme v aute, ako pracujeme, nuž a s tým ničím, na čo sme prišli, schôdzujeme každý deň a točíme sa stále dookola.
Svoju neschopnosť a nedostatok stôp podobne ako v predchádzajúcej knihe hádžu na počasie: „Vyšetřovací mozgy se nejspíš teprve probouzejí z dřímot, zahalené mlhou stejně jako podzim.“ – Áno, v zime boli zamrznuté, v lete prehriate, dočkáme sa rozkvitajúcich mozgov v štvrtej knihe Jarní mrtví ? :-)
No a do toho opäť postava Malin Forsovej, vraj esa polície, ktorá je snáď nepolepšiteľná. Ak vám táto postava pripadala v predchádzajúcich knihách otravná, tak tu je priam neznesiteľná. Nevie čo chce, nerieši svoje vlastné problémy, ale upína sa na vyšetrovaný prípad a na vraždu Marie Murvallovej, je poznačená prípadom z druhej knihy – preto aj odporúčam čítať skôr Letní smrt a celkovo asi knihy čítať v poradí v akom vyšli. Jej vzťahy s rodinou idú dolu vodou, naopak množstvo vypitého alkoholu môžeme počítať na hektolitre.
Ostávam pri troch hviezdičkách a komentár zakončujem citátom Malin Forsovej, aspoň v tomto s ňou súhlasím: „Připadám si jako ve špatné detektivce, pomyslí si Malin. Skutečnost napodobuje fikci.“ A dodám, že tú skutočnosť napodobuje nie príliš dobre, napriek tomu, že riešený prípad bol pomerne zaujímavý. Avšak Mons má talent aj tú hŕstku dynamických a akčných pasáži napísať štýlom, že sa vám pri nich zatvárajú oči. :-)
Moja tretia kniha od Monsa Kallentofta. Úvod slušný, úprimne ma zaujal. Nasledovali nezáživné pasáže (väčšina knihy), škoda. Ešteže sa nespomínalo počasie v takej frekvencii, ako v Letní smrti, to už bolo skutočne prehnané... Malin Forsová je úplne neznesiteľná žena, síce je len fiktívnou osobou (teda dúfam!), ale máte chuť ju - s prepáčením - nakopať do zadku a zbaviť svojprávnosti. :-) No a žeby bola takou vynikajúcou policajtkou, ako o nej všetci hovoria, to sa mi tiež akosi nezdá... V závere knihy to zas trochu ožilo, ale ozaj len trochu. Hm.
Autorov štýl akceptujem, aj keď mi veľmi nevyhovuje. Neviem sa totiž zžiť s dejom a po prečítaní akejkoľvek z jeho kníh mi kompletne všetko z hlavy vyšumí, zostane len pointa zhrnutá do jednej vety a dobrý pocit z toho, že sa môžem pustiť do niečoho iného (lepšieho).
Za mňa ledva tri neduživé hviezdičky, viac sa nedá.
Musím jednu hvězdičku stáhnout za Malin, jak to mě neskutečně štvala svým chováním. Knížka je opět napsaná skvěle, až do konce jsem netušil kdo za tím vším bude. Povedené, těším se na další díl
Zase jedna severská, která se docela povedla a taky mě i bavila. Moje první setkání s "Mons" a doufám, že ne poslední.
Mons Kallentoft je s každou knihou lepší a lepší. Malin se mi dostala pod kůži a teším se na další knihu o ní. Kniha byla skvělá a jediná hrubka je tentokrát na mojí straně, protože jsem zmatena ročním obdobím nejprve četla Jaro a až poté Podzim, což na jednu stranu mělo své kouzlo, protože jsem se o Malin nemusela bát, neboť jsem věděla jak skončí, na druhou stranu právě proto, že jsem věděla, co je v dalším dílu, místy mě mrzelo, že se vracím dějově zpět. No ale to byla vskutku jen moje knižní nenasytnost, která mi po zjištění, že čtu špatný díl, nedovolila knihu odložit a začít s tou správnou.
Pro mě je Podzimní vražda dosud nejlepší díl série. Mons Kallentoft se podobně jako spousta dalších severských autorů uchýlil k několika časovým rovinám a vracením se do minulosti hlavních postav. A mně to v tomhle babím létu tak náramně sedlo, že jsem během pracovního týdne tuto detektivku slupnul jako malinu. Opět oceňuji a vyzdvihuji umělecký Kallentoftův styl a jeho originalitu se zapojením myšlenkových pochodů zavražděného a vraha. Přitom tím čtenáři nijak nepomáhá v pátrání. Malin Fors zapadá přesně do skupiny rozervaných, alkoholem zničených a komplikovaných detektivů, kteří v osobním životě naprosto selhávají. Přesto ve mně nevzbouzela žádné negativní emoce, naopak si myslím, že pod její tvrdou slupkou je velmi křehká a citlivá duše, která díky své empatii a správnému "naslouchání hlasů vyšetřování" představuje největší kriminalistické eso v Linköpingu. Nemohu se dočkat, až zamířím do knihkupectví pro další dva díly a zvláště jsem zvědavý, jak to vlastně bylo s Marií Murvalovou.
....pro mě byl dokonce podzim o píď lepší než léto :) líbilo se a má slabost nadále přetrvává...ještě mi chybí Jarní mrtví a v květnu už nová Malin, tak se těším...
Tohle byla moje první khniha autora. Tak nevím, přestože to byla zajímavá detektivka, nějak jsem se do ní nemohla začít a spád to dostalo až v poslední třetině. Protože je tam rozehráno rodinné zázemí více detektivů, zajímalo by mě , jak se to bude vyvíjet. Ale váhám, jestli nemám napsat, že to byla děsná nuda...
V tomto díle Kallentoft rozehrál ještě výraznější a dramatičtejší psychologický příběh týkající se hlavní hrdinky, která naplno propadne alkoholismu. Přesto se ji nakonec povede rozlousknout složitý případ vraždy. Od knihy se určitě nedá čekat nějaký výrazný spád....Kalllentoftovi knihy se snaží spíše odhalit hlubší myšlenkové pochody hlavních hrdinů i samotných obětí. Je potřeba si na takový styl zvyknout a přizpůsobit se mu. Přesto mám jeho knihy ráda, protože odhalují skutečný život se všemi jeho strastmi.
Ne že by snad tento příběh byl výrazně slabší než předchozí dva díly, ovšem hvězdu jsem musel ubrat za tentokrát téměř nesnesitelnou hlavní hrdinku Malin - propadá alkoholu, pálí mosty, ničí vztahy. Občas to bylo opravdu nesnesitelné. Nicméně pohled do horních vrstev vnáší nový svěží vítr a vyřešení případu - za neustálého deště a sloty - opět překvapí.
Mezi prvními dvěma díly MK a tímto jsem měla pauzu, takže jsem si prvotně neuvědomila zvláštnosti psaní detektivek tohoto autora. Děj je proložen krátkými úryvky, v nichž hovoří oběti jako by byly živé. Možná ještě zřetelněji a obsáhleji než v předešlých knihách hovoří o bolesti, strachu a pocitech za jejich života i po smrti. Navíc zde jsou podkapitolky, kde se podobným stylem samy za sebe vyjadřují i osoby podezřelé nebo vyšetřovatelé.
Někdy možná až moc jsou důležité neobjasnitelné pocity Malin (hlavní vyšetřovatelky),bez kterých by případ snad nedospěl k rozuzlení.
Celkově osud Malin je hodně protkán dějem, především její postupná závislost na alkoholu a osobní ztráty tím způsobené. (Někdy si člověk říká, jak věčně kocovinou a niterní rozbolavělostí zmítaná inspektorka dokáže náročný případ vyřešit.)
O to víc je zde zřejmé, že kniha není klasickou detektivkou, ale jakýmsi druhem psychologického románu, kde se také vyšetřuje vražda. KM zde ukazuje společnost ve Švédsku, konkrétně na všudepřítomný alkoholismus a v tomto díle i na rozdíly mezi zůstalými šlechtickými rody v zemi, jejich nástupci v roli novozbohatlíků a zbytkem občanů (v severské literatuře jsem se s tímto setkala poprvé).
Pokud chcete dějový spád, akci, pak kniha není pro vás, budete zklamáni. Musíte k ní přistupovat skutečně jinak než ke klasickým detektivkám. (Obzvlášť v tomto díle je ten spád skutečně nevalný.)
Kallentoft opět nezklamal příběhem. Co mě ale na knihách čím dál více vadí, tak je sebelítost Malin nad sebou samou. Pro mě dost otřelé a nudné intermezzo.
Pro me nejlepsi pripad ze vsech 4 rocnich dob, ovsem s velkou vadou na krase, zacina me iritovat inspektorka Malin a jeji rozklad. V dalsim dile se nastesti zas da trochu do kupy.
Po Letní smrti, která se mi líbila, jsem byla zvědavá na další díl. Musím říct, že mě knížka tentokrát moc neuchvátila. Připadalo mi to roztříštěné, zdlouhavé, plavala jsem ve jménech postav, prostě jsem si to tentokrát neužila. Ani nemám moc chuť na jarní díl, i když bych ráda věděla, jak to dopadne s Malin.
Další ze série severských detektivek. Měla jsem pocit, jako bych už všechno někdy četla. Malin Forsová mi byla protivná a od půlky mě kniha moc nebavila. Myslím, že jarní mrtvoly si už odpustím.
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi podzim švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Kniha opet nezklamala. Mons si jede proste ten svuj styl aa nicim z neho nevybocuje. Prehnane pocasi...bud mate velkou zimu nebo velke teplo nebo poead jen prsi :D co mi teda v tomhle dile vadilo,byla Malin. To jak se chova tak to jsem proste nechapala a pekne me teda vytacela :D snad to v dalsich dilech bude lepsi. Jinak napinave,ctive a pro me celkem oddychovka.