Neviditeľný múr
Henning Mankell
Případy komisaře Wallandera / Komisár Wallander série
< 8. díl >
Pred bankomatom leží mŕtvy muž s bielym lístočkom v ruke. V Ystade dve mladé dievčatá zavraždia taxikára. Počas jedného neskorého večera zrazu zhasne svetlo. Výpadok prúdu odpojí od elektriny veľkú časť južného Švédska. Vysvetlenie sa nachádza vo vzdialenej budove rozvodne, kde leží mŕtvola, ktorá pripomína múmiu. Komisár Wallander začína tušiť, že všetky tieto udalosti spolu súvisia. Objavia sa ľudia s veľkými plánmi a cieľmi, ktorí si uvedomili krehkosť modernej spoločnosti a plánujú ju zneužiť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , Marenčin PTOriginální název:
Brandvägg, 1998
více info...
Přidat komentář
Kniha je klasickým příkladem moderních severských krimi. V první části díky autorově mimořádné fantazii nakupí několik dechberoucích událostí a čtenáře tak přiková k příběhu, protože "to by mě fakt zajímalo, jak se toho vysvětlí". No a v druhé části se spokojí s rozuzlením toho nejdůležitějšího a s ostatním si vůbec neláme hlavu. Je to tak trochu podvod... První půlka 5*, druhá 2.5*
Ani táto kniha nedosiahla u mňa kvalít diela Pátá žena, no tiež je to nadpriemerná vec. Vôbec mi nevadí, že technológie sa od čias napísania posunuli ďalej. Nechápem, že niekto cíti potrebu posudzovať to, veď je to román, fikcia celá vyfabulovaná autorom, nie faktografia. Skrátka, mám rád Mankellov štýl rozprávania príbehu a rád mu odpustím nedostatky. Pri čítaní som sa bavil a práve o to ide, nie?
Detektivka není žánr který bych vyhledával, ale na tuto knihu jsem náhodou narazil a tak jsem ji přečetl.
Samotná koncepce programu, který je v jednom počítači a může spustit lavinu katastrofických situací mě přijde úplně mimo, ale vzhledem k době, kdy byla kniha napsána to lze tolerovat.
Děj měl ale určitou kadenci a tak se kniha četla dobře, i když některé události nebyly dostatečně vysvětleny a tak mi přišly naprosto zbytečné.
Osmý díl a zcela vyjímečně dávám o jednu * méně. Funguje to, baví, ale nějak mi ta všechna nová technologie ke starému Wallanderovi nejde.
Tak já nevim. V něčem ten starý Wallander, ale celkově jsem spíše zklamán.
A v podstatě nevyřešená polovina otazníků pokládaných v průběhu celého vyšetřování.
Žádnej zvrat, překvapení, nic z toho se nekoná.
(SPOILER) SPOILER: Takže abychom si to shrnuli: Proč byla dívka zabitá - nevíme. Proč zrovna tímhle způsobem - nevíme. Kdo jí zabil - nevíme jistě. Co měl společného její přítel s celou akcí - nevíme. Znala se s Asiatem - nevíme. Co měla společnýho s Falkem - nevíme. Paráda, takže vlastně tak 300 stránek je úplně zbytečných, i přestože se tyhle věci vyšetřujou a čtenář čeká, že se dozví, jak to zapadne. Ale ono to nezapadne.. Škoda.
Další výborná audiokniha. Wallander tentokrát rozplétá případ propojený s kyberzločinem. K vyřešení zásadně přispěje mladý hacker. Snad každý autor detektivek (píšící po vzniku internetu) má nějakého toho machra přes počítače. V souvislosti s tím jsem přemýšlela, jestli Mankell tohle téma zapracoval do severského krimi jako první. Slavná Larssonova trilogie vyšla také o něco později. Asi by to byl dobrý námět k diskuzi.
Škoda, že se série chýlí ke konci a už mi moc knih od autora ke čtení nezbývá.
Tak tohle byl super zážitek. Nejdříve jsem se lekla tloušťky, ale pak jsem se začetla az mi bylo líto že byl konec. Děj obsahoval skvělé ,nečekané situace jako když se dokáže mrtvola vrátit na misto činu.
Pár slov stačí k dokonalému popsání dané situace. Takže super. Oceňuji že tam nebyla nějaká přehnaná romance,která se mi prostě ke krimi někdy nehodí.
Co stačí k několika vraždám, navzájem nesouvisejících. Dva naprostí fanatici a jejich dosti velké ego. Tentokrát je děj vskutku moderní, počítačová kybernetika. Wallander je stále sám, velký brůča, bez žen. Křivé nařčení a podraz parťáka. Na konci vše vysvětleno. Opět jsem poslouchala audioknihu s úžasným hlasem Jiřího Vyorálka. Jak mění hlasy za ženské apd. je super poslouchat.
Audiokniha. Další dílko načtené Jiřím Vyorálkem, mým oblíbeným rétorem. Fascinuje mě změna hlasů a intonace když čte jiné postavy.
Přistihl jsem se u myšlenky, že komisaře Wallandera poslouchám hlavně díky panu Vyorálkovi.
Ale líbilo se mi to, jen mi přišel konec takový uspěchaný. Na to, jak se celou knihou člověk nelehko prokousává, byl konec rychlý.
Další Wallanderův případ směřoval tentokrát do světa virtuální reality a jeho takřka neomezených možností. Děj byl celkem bohatý, rozvinutý do řady směrů. Vše sice nakonec nedoznalo odhalení, ale přesto to hodnotím jako dobrou detektivku.
Pokud jste u posledních stránek detekvivky občas znechuceni tím, že rozluštění je takové nějaké nijaké, tak tady budete znechuceni obzvlášť, protože Mankell na 400 stránkách děj jako obvykle umně zamotává, aby ho pak skoro nerozmotal. Konstantování aurtora a policistů "jak to tenkrát bylo, už se nedozvíme" popř. "Proč se to takhle stalo, nevíme." je u tohoto autora, kterému obvykle rozluštění dobře funguje, naprosto nečekané a čtenář si připadá jako blbeček.
I když je tematika osmého případu komisaře Wallandera počítačová, naštěstí není natolik technická, aby nějak extrémně zastarala, navíc nejde o obrazové dílo, takže si tam čtenář může představit dnešní počítače. Mankell už je tu dost vypsaný na to, aby nějak výrazně zaškobrtl a případ postupně zamotává a rozmotává, vše ale působí naprosto přirozeně a uvěřitelně. Příběh má spád, a ačkoliv je rozsáhlý, nikdy nenudí a není v něm moc hluchých míst. Jakási sociální linie, v níž se autor zabývá nad úvahami o tehdy moderní společnosti a o tom, kam Švédsko spěje, není nikterak rušivá a dodává celému příběhu jiný rozměr. Wallander je i přes svou asociálnost sympatický a svou obyčejností, zranitelností a lidskostí je předchůdcem všech současných severských kriminalistů. Mankell získává body i tím, jak rozvíjí vztahy mezi kolegy a překvapuje, že někteří z nich nejsou tak čestní, jak se tváří, až je to jednomu líto. Vytknout se snad dá jen to, že ke konci je případ opravdu až přehnaný a intrik už je tu moc a možná i trochu zbytečná africká linie, která ale k Mankellovi tak nějak patří. To, že některé věci nedovysvětlí, naopak oceňuji, protože díky tomu případ působí lidštěji a realističtěji. Firewall se v celé sérii nijak nevymyká a jeho opakované čtení asi nebude časté, to ale neznamená, že by mělo jít o špatnou knihu. 75 %
V tomto románu se toho děje opravdu hodně. Dokonce bych řekl, že až příliš. Ne všechno pak bylo do puntíku vysvětleno, což může mnoho čtenářů považovat za chybu zejména u detektivky. Základní myšlenkou je zranitelnost naší civilizace, zde je vypíchnut problém informatiky, ale možné jsou samozřejmě i různé jiné scénáře např. COVID, že. Wallander je nadále osamělý, nerudný a vzteklý alkoholik s velkým problémem se ženami. Má však dar až nadpřirozené empatie, představivosti a analytických schopností. Čte se to výborně a tak to má být.
Kurt Wallander je můj velký oblíbenec. Připadá mi jako táta všech těch Joonů a Harryů, kteří přišli po něm. Je mi sympatický i jako člověk, který se cítí stále jaksi ztracený a neukotvený, sálá z něj zvláštní smutek.
Jeho případy si drží kvalitní linii, ani Firewal se nevymyká. Místy mně to připadalo, že se příběh neodehrává na přelomu tisíciletí, ale klidně i o pár let později, prostě téma "třetí větová se odehrává v počítačích". Případy Wallandera jsou celkově zapletené a promyšlené tak akorát, aby nebyly extra přitažené za vlasy, ale čtenář se v nich neztrácel. Evidentně jsem to všechno nečetla v chronologickém pořadí, ale nějak mi to nevadí. Jistě je to výhoda, ale není to tak, že by se člověk ztratil, když přehodí jednotlivé knihy.
Měla jsem audio, Jiří Vyorálek čte moc hezky.
Štítky knihy
zfilmováno švédská literatura severská krimi švédské detektivky zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Vrazi bez tváře |
2017 | Italské boty |
2015 | Pátá žena |
2014 | Bílá lvice |
2013 | Než přijde mráz |
Já nevím na pět to není, ale špatný taky ne, tak čtyři a kousek... Začátek dobrý, ale konec je nějaký divný, Wallander se nechová normálně. Pokračuji dalším dílem, ale začínám mít obavy.