O krok vpredu
Henning Mankell
Případy komisaře Wallandera / Komisár Wallander série
< 7. díl >
Traja mladíci usporiadajú oslavu na čistinke v prírodnej rezervácii v Hagestade. Prezlečú sa do kostýmov, venujú sa tajným hrám, no za stromom na nich striehne neznáma osoba a večierok sa skončí katastrofou. Na policajnej stanici v Ystade vládne uhorková sezóna. Kurt Wallander chce prejsť na zdravší životný štýl, no jedného dňa nájdu zavraždeného policajta a jedinou stopou je fotografia mladých ľudí v dobovom oblečení a snímka neznámej ženy.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2016 , Marenčin PTOriginální název:
Steget efter, 1997
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo moje první setkání s komisařem Wallanderem. Určitě se vrátím i k dalším dílům, i když knihu jako top nehodnotím. Nicméně, přečíst se dá.
Právě ta lidská vlastnost ,přemýšlení sám o sobě ,o všech .Ta zmínka o častém močení např v tomto díle,celková nálada komisaře,táhlý pomalý postup vyšetřování dělá z těch knih nezapomenutelné zážitky.S Wallanderem žiju už dva roky ,pomalu si to dávkuju -ještě Pyramida,Neklidný muž a Ruka a nevím .Počkám chvílí a začnu číst znova od začátku.
Kdo umí, ten umí
Kdo umí, ten umí. Tohle tvrzení jasně dokazuje už sedmým dílem ze série s detektivem Wallanderem její autor Henning Mankell.
Jak už u mých recenzí na tuto sérii bývá zvykem, tak i zde napíšu pár věcí u kterých se budu opakovat. Konkrétně tedy píšu, že jsou zde opět skvěle sepsané postavy, děj nenudí a nemá hluchá místa ani zbytečné odbočky. Najde se zde i pár překvapivých míst. Rozsahově je možná krapet delší, než bývá obvyklé (567 stran). Nechybí ani obvyklý motiv ciziny. V tomto díle se, ale autor poněkud udomácnil. Podíváme se totiž na chvíli jen do Dánska, co se ciziny týče. Mně osobně pak překvapil samotný motiv vraždění pachatele. Vadili mu prostě momentálně šťastní lidé (plus policista co se věnoval případu). Originální, řekl bych. V tom případě jsem rád, že tento vrah byl jen na papíře, jelikož s takovou by mohl mít vraždící hody.
Pokud by existovala nějaká knižní síň slávy, tak by v ní určitě měl být právě Henning Mankell. Kupříkladu v kategoriích (krimi román a síň slávy, tedy alespoň dle mého). Samotná postava komisaře Wallandera se pak stala již nyní naprosto ikonickou a oblíbenou a poznávají ji čtenáři na celém světě. Nevím, jak vy, ale já už se těším, až si přečtu další díl z této skvělé série. Bohužel si budu muset počkat až do jara 2016. Čtu totiž tuto knižní sérii podle data napsání od autora a ne podle data vydání od nakladatelství Host. Nicméně věřím, že za to čekání to určitě bude stát. K závěru pak opět mé hodnocení vyjádření procenty. Zde dávám 90%.
Moc dobrá detektivka! Možná mohl být příběh o pár desítek stránek kratší (toho by bylo možné docílit tím, že by autor méně často zmiňoval únavu policejního týmu, nedostatek spánku, svolávání porad a samozřejmě žízeň a močení Kurta Wallandera:-)). Každopádně bylo to napínavé, zajímavé, čtivé a rozuzlení se mi taky líbilo. Dala bych 4 a půl hvězdičky, ale to nejde, takže zaokrouhluji nahoru.
A ještě k obálce: myslím, že je málo aktraktivní, nezaujal mě ani motiv ani barevné ladění. Obsah to však plně vynahradil.
Mankell je velice dobrý spisovatel a opět Wallander toho má hodně moc na práci. Jde mu to sice pomalu od ruky, ale spisovatele to zřejmě baví tahat nás knihou i když se vyšetřování relativně kupředu nesune, píše to asi jako scénář pro seriál v německé televizi.
Mankellovy detektivní romány mají u mě vzestupnou tendenci. Tento je můj třetí, a zatím nejlepší. Jsou sice trošku zastaralé oproti dnešním severským topkám, na které jsme zvyklí, ale přesto jsou to nepřekombinované, kvalitní a velmi dobré krimi. A tato se Mankellovi obzvlášť povedla, vybrousil ji do naprosté dokonalosti.
Nu, opravdu to bylo místy směšné až pláči, jak byl Wallander pozadu - nemohl sice za své onemocnění ("nejsem diabetik, mám jen zvýšený cukr v krvi"), kvůli kterému trpěl chronickou únavou, průběžně vypil aspoň jedno švédské jezero střední velikosti a navštívil opravdu přemnohé toalety, a občas také omdlíval a usínal, ale už mohl za to, že stále zapomínal mobil či zbraň ve chvílích k tomu nejméně vhodných... Ale kniha se přesto četla dobře a byla napínavá. Nicméně už při odhalování pozadí zločinů mi jaksi chyběla celá řada vysvětlení ohledně charakteru a minulosti vraha, jeho motivů, důvodů pro způsob provedení a to se ještě umocnilo po dočtení.
O krok pozadu aneb Jak komisař Wallander močil. Tímto nechci rozhodně zesměšňovat příběh, naopak, ale přišlo mi úsměvné, kolikrát je v knize zmíněna potřeba Kurta Wallandera odskočit si na záchod. Někdy v polovině jsem si pobaveně řekla, že jsem si měla dělat čárky... Jinak příběh vynikající, nemohla jsem se odtrhnout od čtení a moc se mně osobně líbilo, že jsem dlouho netušila, kdo se za vraždami skrývá. Oproti prvním Mankellovým románům je to jako nebe a dudy.
Opět napínavý příběh s komisařem Vallanderem. . Nejen napínavý příběh, ale i postřehy z jeho života a ze života jeho kolegů policajtů. Spád, napětí moc pěkné.
Moje první kniha od tohoto spisovatele. Děj se mě líbil, přes to mě kniha ani autorův styl příliš nesedl. Nevadí mě několiksetstránkové knihy, nevadí mě knihy, kde krev neteče proudem, nicméně zde mě nic nenutilo pokračovat, zkrácení o desítky stran by knize jen prospělo, nakonec jsem byla ráda, že jsem knihu vůbec dočetla.
Další propracovaný detektivní thriller s nejlepším detektivem se kterým jsem se v knihách potkal. Kniha mě velmi bavila a nemůžu ohodnotit jinak než pěti hvězdami.
Wallander at his best. Kdo má tuhle sérii rád, stejně jako mírně nemoderního detektiva v hlavní roli, nebude zklamaný.
ano, suhlasim s predchadzajucim komentarom, detektivky s Wallanderom su ine a vdaka Manitouovi za to, hihi....teraz si budem musiet pockat na dalsiu v poradi, kedze tu zatial nemam, ale rozhodne ju mat skor ci neskor budem...
Asi je pravda, že Mankell s Wallanderem úplně neodpovídají současnému trendu severské krimi jako Nesbo, Larsson, Adler-Olsen a další. Mně to ale vůbec nevadí a knihy mě baví. Tím, že jsou knihy starší a styl je jinačí se jedná vlastně o jiný druh detektivky. Je fakt, že jsou místa, kde je děj pomalejší, Mankell se věnuje Walladerově postavě, jeho problémům atd. To ale přece neznamená, že je potřeba hned křičet, že je to nuda, málo akce a blabla. 5/5
Výtečná poctivá detektivka, která ani stránku nenudí. Mankellův vypravěčský styl miluji. Napínavé, nepřekombinované, poutavé...
Nevěřila jsem, že může být některý díl Wallandera ještě depresivnější než ty předchozí. Ale ano, může. Vynikající příběh, sevřený, soustředěný a pro komisaře velmi osobní. Především psychologická propracovanost, nejednoznačnost a uvěřitelnost hlavního hrdiny, chybujícího i pochybujícího Kurta Wallandera, povyšuje detektivky Henninga Mankella nad běžné spotřební čtivo. Škoda, že tak výjimečný spisovatel už nic nenapíše, přestože série o Wallanderovi je uzavřená.
Štítky knihy
zfilmováno švédská literatura zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Vrazi bez tváře |
2017 | Italské boty |
2015 | Pátá žena |
2014 | Bílá lvice |
2013 | Než přijde mráz |
Tvar "bysme". Neustálé močení, stálá žízeň a podivná fobie z přiznání cukrovky, což mi k dospělému chlapovi moc nesedí. Filosofování nad společenským úpadkem. To jsou věci, které mě v románu štvou. Komisař Wallander není žádný hrdina bez bázně a hany, nedbá na životosprávu, ale když se do problému zakousne, neunikne ani myš. Je vidět, že žije osamělým životem, protože tohle by mu žádná manželka nestrpěla! A hned by mu bylo líp. Vrah uniká, není čeho se chytit, ale nakonec ho spravedlnost nemine. Detektivka čtivá, ale nějak se mi nelíbila tak, jako jiné předešlé.