Cela číslo 17
Dominik Dán
Naše Mesto série
< 5. díl >
Ďalší brilantný triler populárneho Dominika Dána sa opäť opiera o skutočný príbeh z deväťdesiatych rokov. Profesor Puiskailer je odsúdený za vraždu manželky na trinásť rokov. Je internovaný na cele číslo 17 s tromi vrahmi. Riaditeľ väznice sa rozhodne využiť jeho vedomosti na prípravu syna na maturitnú skúšku. Za odmenu prevelí profesora z mangľovne do administratívy. Profesor začne z dlhej chvíle písať pamäti. K jeho zápiskom sa dostane detektív Krauz. Z textu pochopí, že na profesorovom odsúdení nie je niečo v poriadku. Poprosí priateľa Chosého o pomoc. Začne sa pátranie na vlastnú päsť.... celý text
Přidat komentář
První setkání s tímto spisovatelem a musím uznat, je vážně skvělý.. kniha byla výborná, líbilo se mi, že část příběhu vyprávěla hlavní postava sama... dva zdánlivě odlišné příběhy se slily do jednoho.. a i slzička ukápla.. trochu naděje, že spravedlnost nakonec zvítězí :-) jistě doporučuji k přečtení :-)
Už dlouho jsem se na nějakého Dána chystal. Nevěděl jsem zda začít dle vydávání či chronologicky. Díky výzvě jsem nakonec začal v půlce. A asi to nevadí. Ten příběh má samostatnou pevnou konstrukci s perfektním prokreslením postav. A napětí se dá krájet až do předposlední stránky. Brzy se zase do Nášho mesta vrátím. Když to srovnám např. s brněnským Češkou, je tohle o 2 levely výše. Malá historická oprava. 4leté gymnasium se zavedlo až v roce 1968. V době kdy nastupovala Julka na střední (1964) ji mohl pomáhat s přijímačkami jen na SVVŠ, která byla tříletá.
Knihu jsem přečetla téměř na jeden zátah. Nešlo od ní odejít, potřebovala jsem vědět, co, kdo a proč. Překvapilo mě to, jednak drsný a brutální příběh i drsné zacházení od spoluvězňů... druhak pak nechutná zápletka, která celý ten příběh ukončila.. Byla to síla...
Nechápu, jak se mi podařilo dosud se nepotkat s knihami Dominika Dána. Naprosto excelentně napsané, realisticky, civilně, s nadhledem a čte se jedna báseň. Hned s první knihou řadím DD mezi své oblíbené autory.
Knihu jsem přečetla jen díky výzvě a jakože detektivky téměř nečtu, tak tahle stála teda zato. Skvělý čtenářský zážitek. Nedávno jsem dočetla i tak propagovaného Loutkáře (hodil se mi do dalšího bodu výzvy) a to je teda z mého pohledu nebe a dudy. Ten je oproti této knize povrchní slátanina bez možné představy děje v realitě. Knihu jsem četla v originále, což mělo své kouzlo a připomělo mi dnes už skoro zapomenutou slovenštinu, kterou jsem jako malá mluvila. Jako sváteční čtenář detektivek musím říct, že tato mě opravdu bavila a určitě ji můžu doporučit, přestože v tomto žánru nemám načteno a nedovedu "odborně" srovnat.
Už jsem přečetla dost autorových knih a tahle se mi líbila zatím nejvíc. Opět chci vyzdvihnout výborné audio zpracování.
Opravdu drastické čtení o bezmocnosti člověka, jenž byl odsouzen za čin, který nespáchal a musí se vyrovnávat s vězeňským životem mezi opravdovými zločinci, proti nimž je bezmocný. Naštěstí mu přijde na pomoc detektiv Krauz...
Asi moje první detektivka. Přečteno v rámci čtenářské výzvy 2018. Nevím, jestli to bylo příběhem anebo jsou všechny knihy od Dominika takové... Nedalo se přestat, člověk teprve přečetl úvodní příběhy a byl za půlkou knihy...
Děj svižný, četlo se to pěkně.
Líbí se mi, jak autor propojil text:
Jak se prolíná příběh z vězení s deníkem, tak vždy se opakuje poslední odstavec.
Navíc si autor krásně pohrál s tím, že odstavcem, kterým deník začíná, celá kniha téměř končí.
Jsem určitě ráda, že jsem knihu přečetla a už teď vím, že nezůstane jen u jedné.
Na závěr jen přemýšlím - nebo raději ne - co vše bylo z knihy založené na pravdě a co už ne... Hlavně pasáže s panem (bývalým) starostou... Fuj.
Musím přiznat, že bych po této knize nesáhla nebýt Čtenářské výzvy. A jsem ráda, že jsem sáhla zrovna po této knize, protože jsem si její čtení fakt užila. Moc často se mi nestává, že bych knihu takto hltala. Neotřelý příběh, neotřelý způsob vyprávění. Autor píše velmi čtivě a vtipně. Co víc si člověk může přát ...
Uff, to bylo něco, ještě teď mám zrychlený tep ze závěrečné policejní akce... Ze začátku jsem zvažovala, jestli chci vůbec tuto knihu číst, ale pak jsem si přečetla tu spoustu pozitivních komentářů tady a díky nim jsem vytrvala a fakt díky - to stálo za to. Nádherně napsané a to, že je to dle skutečné události je ještě mrazivější... Určitě sáhnu i po dalších knihách tohoto autora.
Knihu jsem četla zpočátku ve slovenštině a ve špatné PDF kvalitě a asi proto jsem měla problém se začíst. Zhruba ve třetině mě to ale začalo velmi bavit a já rychle kupovala českou verzi, kterou jsem pak přečetla za pár dní :)
Zpočátku se jedná spíš o zpověď odsouzeného vraha, který je nevinný, a který nám postupně rekonstruuje celý příběh. Cca v polovině se do hry dostává detektiv Krauz a zde se kniha obrací spíš do kriminálního příběhu.
Postupně se dozvídáme díly skládačky, minulost se prolíná se současností ve vězení a do toho si detektiv Krauz stihne vyřešit další případ, jen tak mimochodem :)
Kniha je prý inspirována skutečnými událostmi, což u mě vždy dostává body navíc. Čtenář se dozví něco o chodu slovenské věznice, mafie, policie..zároveň mi bylo sympatické, ze hlavní hrdina byl v podstatě normální člověk a přesto dopadl jak dopadl..
První část na mě byla trosku moc úvahová, druhá už měla větší spád.
Původně jsem myslela, že příběh "vánoční vraždy" bude propojen s vězněm v cele č. 17, ale byl to jen takový odskok. Příběh se nakonec směroval jinak a na mě dost nezvykle, takže zase něco nového.
Po dlouhé době kniha ve slovenštině a tak chvíli trvalo než jsem se začetla.
Myslím, že Dána vezmu na milost. Napodruhé se mi výběr povedl a bylo to fajn čtení. Začátek se sice trochu vlekl, ale pak už jsem byla napnutá, jak se to bude vyvíjet dál, kdo je vrah, takže jsem knihu odkládala jen z donucení.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány vězení, věznice podle skutečných událostí prolínání minulosti a současnosti slovenské rományAutorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
super pribeh, konec jsem tedy vubec neodhadla a velice me prekvapil. cetlo se skoro samo, zacatek knihy super popisny, neunavy, ctivy.