Reminiscencie
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517166/bmid_reminiscencie-6575ac132f634.jpg
5
269
269
Naše Mesto série
< 36. díl >
V kriminalistike platí zásada, že čím skôr sa detektívi dostanú k mŕtvole, tým väčšie majú šance na dolapenie vraha. Inak povedané, čím je prípad čerstvejší, tým je viac stôp na porovnávanie, tým je viac očitých svedkov, tým je lepšia východzia pozícia na vyšetrovanie. Paradoxne sa na jeseň 2008 detektívom z kancelárie stoštyridsaťjeden dostal na stôl najstarší prípad s akým sa kedy stretli. Stal sa pred päťdesiatimi šiestimi rokmi - vedenie od detektívov žiadalo, aby v prípadoch streľby na utekajúcich emigrantov na štátnej hranici s Rakúskom skúmali možnosť obviniť vtedajších členov pohraničnej stráže z trestných činov vrážd. Na Krauzove veľké prekvapenie bolo utekajúcich nespokojencov so socialistickým zriadením neúrekom, bohužiaľ, aj mŕtvych bolo viac, ako by pripustil zdravý rozum. Na skúšku, či je vôbec možné po takom dlhom čase niečo vyšetriť, si jeden prípad vybrali a pustili sa do pátrania. Vražda piatich emigrantov - vrátane dvoch detí - na ostnatých drôtoch v blízkosti Petržalky z roku 1952 vtedy v spoločnosti nezarezonovala, lebo sa o tom písať nesmelo, no po rokoch neslobody sa písať a aj klásť otázky smie. Krauz sa rozhodne vyskúšať, kam až by ho nové otázky v starom prípade priviedli. Otázky, no hlavne odpovede. Čo zistí, je neuveriteľnou zmesou špionážnych hier s detektívnym podtónom, esenciou utrpenia, krvi, nenávisti a fanatizmu.... celý text
Přidat komentář
Diverzanti striehnuci na hraniciach, zelezna opona a tazke casy 50-60-tych rokov, ale aj o tom, ze "nasi ludia" sa aj po zmene rezimu maju dobre
Audiokniha. Tento diel ma potesil umiestnenim zapletky do ranneho ehm socializmu ked vznikala povestna zelezna opona. Okolo tejto temy je pre mna vsetko zaujimave. Pokracovanie pribehu a vlastne vysetrovanie v sucastnosti mi pripomenulo starsiu knihu od Dominika Dana - Cerveny kapitan.
V tomto příběhu se naše známá sestava pouští do případů padesátých let, kdy byli emigranti pronásledováni Pohraniční stráží, a to bez varovných výstřelů, ale docházelo rovnou ke střelbě, dokonce i do malých dětí. A pak dostávali pohraničníci i odměny a vyznamenání. Připomeňme si starou moudrost o "Božích mlýnech". Mohu knihu opět jenom pochválit.
Knihu jsem poslouchala v slovenštině,skvělý zážitek.Pro mě je nejlepší Červený kapitán ,tento díl bych řadila mezi pět nejlepších.Zajímavý námět na zfilmování.
Knížka mě šíleně bavila ! Samozřejmě člověka jako absolutního antikomunistu závěr zaskočí, ale to se v dobrých vyprávěních děje.
Výborně podané téma, kdybych mohl dát 6 hvězd tak dám...
DD se nám vrátil, raduji se vždy v červenci (a pak ještě v prosinci). Tentokrát jde o pátrání naprosto originální, ve stylu svérázných osamělých soukromých detektivů se ho ujímá s minimální pomocí ostatních Krauz, a spolu s ním se vracíme hluboko do minulosti, přičemž autor pálí do čtenáře smutné příběhy ze slovensko-rakouské hranice a nutí ho k vyhodnocování motivů jedné i druhé strany.
Audiokniha, s pomocí skvělé četby MM věnuji znovu tolik hvězd, že by trumfly nejen štábního praporčíka nebo kapitána, ale i armádního generála.
90 % (zatím 63 hodnotících je na stejném průměru)
P.S.
Kniha s pořadovým číslem 36, chronologicky zařazena na pozici číslo 32. Ocitáme se tu (po úvodu v roce 1952) v září 2008, těsně po vyřešení případu mrtvé studentky v Maďarsku (Kráska a netvor).
Aktuální pořadí podle data řešení případů:
https://www.databazeknih.cz/autori/dominik-dan-5210
Souhlasím s většinou predřečníků v hodnocení Dánova posledního díla. Chvíli mě trvalo, než jsem se chytil, téma a zpracování bylo originální a jiné než v jiných dánovkách, ale o to napínavější to bylo pak. Téma je to z hlediska ideologického jistě značně kontroverzní, ale líbí se mi, že Dominik Dán se striktně drží neutrální pozice vypravěče, ikdyž by se někomu mohlo zdát, že občas chybí větší odsudek minulého režimu, StB a další režimních proponentů. Myslím si, při zpětném pohledu, že je to tak správně, ikdyž právě v této knize k ideologickému vymezovani např. Richarda Krauze dochází.
Ke svinstvu docházelo na obou stranách barikády, ikdyž bychom si přáli, aby to bylo všechno tak jasné jako v románech Karla Maye. Stačí si však vzpomenout na kauzu bratří Mašínů a je nám jasné, že jakkoliv zrůdný tehdejší režim byl, bude útěk bratrů Mašínů s průvodními okolnostmi vždycky vzbuzovat emoce a nebude nahlížen jednoznačně negativně či pozitivně. Navíc, kolik toho běžný dnešní čtenář vlastně ví o praktikách StB ale i západním tajných služeb?
(SPOILER)
Ústav Paměti Národa zmedializuje kauzu Čechoslováků zastřelených pohraniční stráží při pokusu o opouštění republiky.
56 let starý případ dostává na starost osazenstvo kanceláře č. 141, je však vůbec možné takto starý případ vyřešit?
Opět jsme svědky profesionální práce detektivů z oddělení vražd a nově i špionážních her, které se vynořují z hlubin minulého režimu i předešlého státu.
Autor nás ani tentokrát nepřipraví o špičkování mezi vyšetřovateli, jejich romance i podnikatelské "veleúspěchy". Několikrát budeme svědky dějového zvratu a závěr, ač je nečekaný, je uspokojivý, a to přes to, že se čtenář nedočká klasického happyendu. I když, v jistém smyslu?
Napínavé, čtivě napsané se skvělou interpretací Martina Mňahončáka (posloucháno jako audiokniha) za mě plný počet hvězdiček.
Tohle nebyla obyčejná detektivka, byl to spíš špionážní román. Zajímavé pro mě bylo, že to nebylo pojaté zjednodušeně jako boj těch hodných proti těm špatným. Bylo to popsané jako svého druhu válka, kde obě strany tak trochu počítají i s nevinnými civilními obětmi. Ano, jedna strana bojovala proti zlu, ale někdy taky účel světil prostředky. A kdo byl vlastně viník? To je jednoduché, režim, který své občany zavřel za ostnatým drátem.
Trochu úsměvné bylo, jak se Kraus tvrdohlavě a sám pustil do pátrání z minulosti. Ale to asi patří k věci.
Tak tento nový díl se mi až tolik nelíbíl. Asi je to zvoleným tématem a tajnými agenty v knize. Jinak opět skvělé špičkování na oddělení. Chosé si konečně uvědomil svůj věk. Váňovi obvyklé svačiny, jako vždy zábavné.
Trochu jinak pojatá detektivka než je u Dána obvyklé, ale opět velmi čtivá a napínavá. Jen konec vyzněl trochu divně. Na zločiny STB se Dán dívá na můj vkus až moc shovívavě.
Opět špicová dánovka, tentokrát detektiv Kraus, jemuž jen lehce asistují někteří kolegové z kanceláře 141 (nikoli však Chosé, který v tomto díle dosti zahálí), rozebírá zaprášený případ z 50. let a rozkrývá jeho netušené souvislosti. Je to námětově trochu něco jiného než je čtenář zvyklý, ale tato změna, po níž se autor jistě zase vrátí do současnosti, je vítané oživení. Na nový aktuální případ už ostatně mají detektivové našlápnuto, když se na konci knihy objeví nová, čerstvá mrtvolka. O tom se asi více dozvíme v další knize. Už se na ni těším!
Nepřečetl jsem od autora, i když mého oblíbeného, všechna díla, ale soudím, že toto je jeho stěžejní dílo. Skvělé !
Jsem nadšená. Nevím jestli je to tím, že jsem půl roku žádného Dána nečetla nebo tím, že se jedná o mé oblíbené téma - 50.léta, ale asi je to jedno.
Je pravda, že v tomto dílu měl hlavní roli Richard a ostatní byli na vedlejší koleji, ale i tak se tam aspoň mihli. Autor nás neošidil o další pokus o zbohatnutí Kukyho a nebo stále hladového Váňu.
Kniha pro mě byla výzvou, protože jsem ji četla slovensky. Takže jsem musela číst velice pomalu a možná i díky tomu mi došla zápletka před odhalením.
Konec mi byl líto, protože si myslím, že takhle to dopadnout nemělo.
Pecka. Rozhodně jedna z lepších Dánovek, od které se nešlo odtrhnout.
Fajn vzpomínka na Ivana Canisa a když jsou ve hře "trojpísmenkový" tak je to mazec a výslech Krauza a Burgera pana plukovníka, to bylo prostě pošušňáníčko... :)
Další, velice dobré čtení od DD. Jediné, co zcela chybělo byl humor. Také se mi zdálo, že tentokrát vyzdvihoval Krauze ještě víc, než obvykle.
Toto sa mi celkom páčilo. Bolo to trochu z iného súdka a hodnotiť môžem len z hľadiska čitateľa a nie historika. Napriek tomu ideologické svinstvá sa robili aj v minulosti aj dnes-a kam to bude smerovať sa neodvážim ani pomyslieť. Na margo toho môžem ale povedať z vlastnej skúsenosti, že dobre už bolo.
Dvojnásobné retro. Vyšetřování probíhá na podzim 2008, tj. chronologicky díl číslo 32. Ale vyšetřuje se případ až z roku 1952. Není to špatné čtení, četl jsem to jedním dechem. Ale není to typická Dánovka. Té party je tam pomálu a patolog vůbec. Navíc mám alergii na zásahy tajných služeb. Takže bych to strčil někam do autorova průměru. I to je samozřejmě oblast výborných knih. Ta zápletka je zajímavá, ale pořád si myslím, že to nejkrásnější na toto téma napsal Procházka v Přestřelce.
Starý,dobrý Dán je zpátky. Tohle byla jízda od začátku do konce, přátelé. Nedalo se jinak a přečteno na jeden zátah. Fůůůha, při čtení o bagru mi běhal mráz po zádech. Za mě top dánovka.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Opět přečteno jedním dechem a teď už mi nezbývá než čekat až výjde další kniha na kterou se už teď moc těším. A nebo taky začít číst sérii zase od začátku, zrovna nedávno jsem přečetla dvě, které jsem si kdysi dávno, když jsem DD objevila, půjčila v knihovně. Teď jsem si je koupila ve slovenštině a vůbec jsem si je nepamatovala... :-D