Dlouhá cesta domů
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417072/bmid_dlouha-cesta-domu-pI5-417072.jpg
4
278
278
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 10. díl >
Po traumatických událostech, které zapříčinily jeho odchod do penze, si Armand Gamache, bývalý vrchní inspektor Sureté du Québec, užívá poklidného života v zapadlé vísce Three Pines a pomalu se zotavuje z utržených ran. Jeho tělesná zranění se hojí dobře, ale s těmi, která utrpěl na duši, je to už horší. A jako by nestačilo, že se musí potýkat s vlastními démony, jeho sousedka Clara Morrowová k nim přidá ještě další. Požádá ho totiž o pomoc při hledání svého manžela Petera, který se po roční odluce v domluvený den nevrátil domů. Gamache děsí, že by měl opustit své bezpečné útočiště, ale Claře nemůže pomoc odmítnout, a tak se společně se svým zetěm a bývalým zástupcem Jeanem Guyem Beauvoirem a další sousedkou Myrnou Landersovou vydává po Peterových stopách na cestu napříč Quebekem a zároveň do hlubin Peterovy ztrápené duše. Čím však na cestě značené Peterovými podivnými obrazy postupují dál, tím větší mají strach, co nakonec najdou.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Long Way Home, 2014
více info...
Přidat komentář
Asi dva měsíce jsem oddalovala otevření této knížky. Chtěla jsem si prodloužit tu dobu těšení se, když už ji mám v ruce. A pak jsem oddalovala dočtení. Nechtělo se mi ukončit setkání s přáteli, s lidmi, kteří mi jsou velmi blízcí.
Nikdo není černobílý, každý máme svou světlou i temnou stránku...
Miluji knihy s Gamachem, nejsou to "jen detektivky" - to zdaleka ne. Zasahují mnohem hlouběji do duše, do svědomí. Pokud je tam člověk pustí...
Miluji tuto sérii knížek, tak hrozně hezky se to čte, že to snad ani není možné :) konec velmi smutný, opravdu mě to zasáhlo...jsem zvědavá, zdali budou ještě další díly.
Kniha na mne působí, jako rozloučení, všichni protagonisté ušní kus cesty,účastnili se několika vyšetřování a nyní je čas si sednout na zahradu v Three Přines,dát si limonáda,Ruth samozřejmě néco tvrdšího,a rozloučit se s návštěvníky, kteří sledovali jejich příběhy se zataveným dechem a těšili se na další setkání. Kniha je opět velmi poutavě napsåna,příběh se pozvolna rozvīijí až k závěru.
Tyto knihy asi nejsou úplně pro každého, protože (souhlasím s některými komentáři) jsou trochu rozvleklé. Já jsem si však celou sérii zamiloval a užívám si každou větu. Některé odstavce čtu i několikrát. Jde o inteligentní a velmi lidské detektivní romány. Jako jedny z velmi mála knih mne také často navnadí najít si na internetu obrázky a další detaily popisovaných míst, či životopisy historických osob.
Tento díl se mi opět moc líbil, i když na zločin jsme tentokrát čekali opravdu dlouho. Konec jsem čekal dojemný, ale tohle mne tedy úplně položilo. Vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Tato kniha není prvoplánová detektivka ani povrchní psychologický thriller, kterých je dnes všude kvanta. Naopak je to velmi originální detektivka s kupou mrtvol nakupených až na samém konci a psychologie a napětí je zde hluboké a temné. Prostředí umělců zejména malířů, také není v tomto pohledu příliš ožvýkané, dozvěděl jsem se tedy leccos, co jsem ani netušil (např. že obraz vypadá, jako žrádlo pro psa, je lichotka). Tedy do toho a „noli timere“ každý nakonec dorazí do Samary!
Jsem závislá na této sérii. Netrpělivě jsem otevírala knihu, abych se co nejdříve ocitla ve známé, malebné vesničce Three Pines, kam odešel inspektor Gamache se svojí ženou užívat důchodu a opravdu jsem se ráda znovu setkala s jejími obyvateli. S malířkou Clarou a její přítelkyní Myrnou, Ruth s husou Rózou a mnoha dalšími. Není to jen detektivní příběh, je tu i život okolo, jsou tu ukřivdění umělci, které žárlivost a závist žene až téměř k sebezničení, je to i o pátrání v lidském nitru, jsou tu lidé různých charakterů a navíc Penny umí tak překrásně popsat atmosféru vesničky Three Pines, že už zbývá se jen v klidu usadit s čajem, kávou a knížku si pomalu vychutnávat. A určitě nejsem sama, ale hrozně ráda bych se do té vesničky, k jejím obyvatelům, podívala. Laskavá a vlídná knížka, doporučuji číst od 1. dílu.
Jedinou nevýhodou detektivek paní Pennyové je, že všechny knihy, které čtu po ní, jsou v nevýhodě. Mně se totiž týden po přečtení vždy stýská po inspektoru Gamache a po Třech borovicích. Když se blížím k posteli a dojde mi, že jsem poslední knihu dočetla a již čtu cokoliv dalšího, skoro se mi sevře srdce...No dobře, trochu přehrávám, ale zase tak daleko od pravdy to není!
V díle nazvaném Dlouhá cesta domů jde, celkem očekávaně, o "výlet" za hranice městečka a zločin, o kterém se ani neví, zda se stal. Také se týká Petera, manžela malířky Clary, který se mi trochu zošklivil v předešlých dílech. Příběh je, jako vždy, sice napínavý, ale takovým zvláštně pohodovým způsobem. Naprostá spokojenost :-)
Jo, jo, krásná kniha, krásná detektivka. Co víc psát. Přečtěte si ji. Doporučuji.
Další úžasný příběh!
Pro petrarka 72: Malíř Gagnon je skutečný, našla jsem nějaká díla na www.topofart.com/artists/Clarence-Gagnon. Jsou přesně taková, jak říká Armand.
Příběh popisuje hledání sama sebe a chtěla jsem napsat hledání pocitů druhých, ale i v případě Clary a ostatních zúčastněných jde více či méně o hledání sama sebe. Když jsem se začetla, upevnila jsem se v názoru že cesta za sebou samým a za svými pocity je velmi strastiplná a v některých případech spojená i s cestou do míst, o kterých se nám ani nezdálo. Většinou si však postupně uvědomujeme, že to nejdůležitější máme doma, v blízkých, v tom, co máme rádi a pak přijde klid. Bohužel v případě Petera smrt. Já osobně knihu považuji za skvělou. Jsou zde všechny charakteristické rysy, které se prolínají celou sérií. Docela z klidem bych vydržela až do důchodového věku Guye Beauvoira, pevně však doufám, že autorka nezačne využívat jako oběti obyvatele Three Pines.
Kam se ztratil Peter Morrow na to se pokouší přijít vrchní inspektor ve výslužbě Gamache. Krásný příběh, možná nejlepší ze všech.
Opět zážitek... Louise Penny má mimořádný smysl pro metaforu ("desátá Múza"), píše skvělé dialogy (v nichž hraje roli nejen řečené, ale i ticho - viz rozmluvy Gamache s Clarou na lavičce), má smysl pro humor (popis plavby na Mořském vlkovi je neodolatelný) a je romantička v pravém slova smyslu - "umí" emoce i temnotu a její příběhy v sobě nesou značnou dávku tragické osudovosti, podporované smyslem pro krajinu (schválně, kdo ze čtenářů nezatoužil strávit dovolenou v Quebeku?) A přitom oproti jiným autorům detektivních románů, u nichž děj žene až letí kupředu, u ní jako by pomalu kráčel... a každý krok znamenal menší či větší utrpení. V tomto případě vyprávění o ztraceném Peterovi a jeho hledání nejen Clarou, ale dalším osazenstvem Three Pines včetně Ruth a Rózy nese téma ztráty domova a touhy po jeho znovuzískání, talentu, který je - nebo prostě není, setkání v Samaře a hlavně tvorbě a již zmíněné "desáté Múze"; jako by je čtenář sledoval na olejomalbě fiktivního Clarence Gagnona... a podle autorky "Gagnonovy obrazy život na venkově neidealizovaly. Ukazovaly utrpení, ale také zobrazovaly takovou krásu, takový klid, že dívat se na ně lidi vysloveně bolelo." (Dlouhá cesta domů, s. 260)
Jako vždy úchvatný příběh v úchvatném prostředí, milí lidé a přátelská atmosféra. Ale i tak mám pocit, že to bylo místy lehce chaotické a ne tak propracované, jako předchozí díly, možná jsem ale jen četla příliš rychle, jak jsem dychtila zjistit, jak příběh skončí. A ten konec? Opravdu to bylo nutné? Doufám, že jsem případným čtenářům touto poznámkou míč neprozradila, ti, kteří už četli, mě snad chápou...
Otevřít tuto knihu a začít číst byl pro mě jakoby návrat domů. Do světa, kde to dobře znám a s přáteli, které mám tak ráda. Moc krásné to bylo i tentokrát. Hledal se Peter, který se nevrátil za Clarou domů...Já mám dokonce pocit, že tento díl byl jedním z nejlepších.
Moc se mi líbil. Bylo kouzelné tuto knihu číst, díky za krásné chvíle paní Louiso !
Krása. Ano, není to klasické vyšetřování, ale je to tak krásně napsáno. Já jsem si to moc užíval a vychutnával. Doporučuji vřele.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
Nenechám se strhnout naprosto skvělým asi tak 40ti stránkovým závěrem a tentokrát budu hodnotit přísněji. Miluji knihy L. Penny, všechny její hrdiny považuji tak trochu za rodinu a Three Pines je pro mě nebem na zemi, kde toužím bydlet. A teď přichází ono ALE... Dlouhá cesta domů je vážně dlouhá. Tak dlouhá, že už se modlíte,aby byl konec, a přemýšlíte,kde se jen stala chyba a kam se vytratilo to kouzlo (ano, i já to použiji :-), na které jste se tolik těšili. Cesta je tak dlouhá, až jste na konci naprosto zemdleni únavou a nudou, že vám téměř uteče i ten úžasný závěr. A právě kvůli té nudě tentokrát jen za 3*