Království slepých
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489326/bmid_kralovstvi-slepych-9v7-489326.jpg
5
225
225
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 14. díl >
Přestože je Armand Gamache stále suspendovaný, rozhodně nezahálí. Snaží se vystopovat zásilku nebezpečných drog, než se dostanou mezi lidi a začnou je zabíjet. Vše se ještě víc zkomplikuje, když obdrží podivné pozvání na starý opuštěný statek a zjistí, že ho úplně cizí žena jmenovala likvidátorem své závěti – spolu s Myrnou Landersovou, majitelkou knihkupectví ve Three Pines, a jakýmsi mladíkem z Montrealu. Nikdo z nich zesnulou neznal. Navíc stará paní odkazuje dědicům bohatství, které nikdy neměla. Nebo měla? Zatímco se Gamache s ostatními pokouší onu záhadu rozlousknout, ukazuje se, že nic není, jak se zdá, a situace v sobě skrývá netušené nebezpečí – zvlášť když se na scéně objeví mrtvola.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2022 , KalibrOriginální název:
Kingdom of the Blind, 2018
více info...
Přidat komentář
Tyto knihy mají jedinou vadu, přečtou se moc brzo a pak se jen čeká a čeká na další, prostě bezva čtení
Miluji! Je to uz asi 187.dil a stejne me to bavi porad stejne. Miluji ten pocit, ktery mam vzdy, kdyz zacnu cist tuto serii.
(SPOILER) Velkou část čtení jsem byla smutná. Naprosto nechápu, proč je Gamache neustále tak zatracovaný vedením Sûreté. Vždyť toho již tolik předvedl...Nejen, že má neskutečně vysokou objasněnost, ale zachránil Policejní akademii, odhalil zkorumpované "kolegy" ve vedení a je opravdový charakter, proč mu nevěří? Je pravda, že i já jsem se ptala: Mám i já začít pochybovat? A to když nechal Anabel, aby spadla na dno, aby se vrátila na ulici. Ale, samozřejmě, vše je jinak a vše má své důvody. Překvapuje mě, že paní Pennyová dokáže vždy vymyslet novou zápletku, něco neokoukaného v každé knize. Tentokrát se zaměřila na Myrnu a tajemství podivné závěti a pro mě bylo rozuzlení mírně překvapivé. Jako vždy pohladila po duši, včetně doslovu, který mě i dojal.
Série 14 bichlí se prostě neobejde bez opakování popisů a podobností části děje. A kdo by se rád nevracel na místa, kde je mu dobře.
Přes veškerou podobnost i tento díl přináší mnoho nového, zajímavého a především ten kontrast světa pouličních narkomanů a idyly v zasněžené vesničce se podle mě povedl.
Gamache a jeho dokonalost mi už také pár dílů nevadí, kdo by taky nechápal autorčino idealizování předlohy.
A já si říkám, po dočtení které krimi vám svět připadá milejší a přátelštější?
Nejedná se o žádnou strhující krimi knihu se spoustou napínavých scén, ale je to návrat do zapadlé (tentokrát i sněhem) zapadlé vesničky. Tři hlavní větve se prolínají - napsáno hezky tak - že Vám to ani nepřijde. Tolik pochvala autorky - a nyní pro čtenáře. Není možno tuto řadu číst odzadu, musíte začít pěkně od počátku!
Všechny knihy této série jsou pro mne knižní lahůdkou. Detektivní linie příběhu jako vždy super, prostředí, lidé a to vše kolem je úžasné doplnění. Čte se samo....
Ježíšek nezklamal a prostřednictvím knížky mě vzal na dovolenou do Three Pines a opět jsem si tenhle výlet mezi všechny ty úžasné lidičky nádherně užila. Příběh plný lidského tepla, vstřícnosti, pochopení, lásky... Prostě jako vždycky moc příjemné čtení.
Evidentně držím neblahé prvenství v přidělení pouhých dvou *.... ale přátelé, kamarádi, mě to tak strašně nebavilo, až jsem ten boj se sebou na str. 312 prohrála. Možná mi chybí dostatečné IQ, abych pobrala všechny ty náznaky, nevyřčené posuny děje, utahanost příběhu, megapříšernou Ruth, atd. ale zkrátka čeho je moc, toho je příliš a ani nadpozemsky dokonalý Gamache na tom bohužel nic nezmění.
Tahle série má pro mne jednu nevýhodu. Chvíli po přečtení mám pocit, že žádná detektivka nemůže být tak dobrá. Další skvělý díl.
Vrcholně uspokojivé.
Bylo to pěkné čtení, detektivka zasazená do malebné vesnice někde v daleké Kanadě. Líbilo se mi propojení případů s životem místních lidí. Příběh to byl pěkně zamotaný, ale na Gamache nikdo nemá. Také doslov by si měl každý přečíst. Určitě se podívám po předchozích dílech.
Úžasná kniha, napínavá a plná starých přátel z předchozích dílů. Když čtete celou sérii postupně od prvního dílu, získá zážitek ze čtení další rozměr a celý příběh to nesmírně obohatí. Těším se na další.
Úžasný čtenářský zážitek, který povyšuje nejen tuto knihu L.Pennyove na umělecké dílo vysoké kvality. I když autorka píše o temných stránkách moderního světa, a její řešení záhad je vždy promyšlené a plné překvapení, já jsem si užívala líčení vztahů mezi postavami, filosofujícího nadhledu, útulnosti domácích krbů a především nádherné postavy Armanda Gamache.
Krásný příběh, který není ani tak moc detektivka, sice tu máme smrt a náš oblíbený Armand Gamache pátrá po vrahovi, ale je především o kamarádství, vlídnosti a o životě. Nejlépe knihu vystihla komentovat spisovatelka ve svém poděkování.
"Navíc jsem si uvědomila, že ty knihy jsou mnohem víc než Michael. Mnohem víc než Gamache. Je v nich obyčejná touha po společnosti. Po tom, někam patřit. Jsou o laskavosti, přijetí .Vděčnosti. Nejsou až tolik o smrti, jako spíš o životě. A o důsledcích rozhodnutí, která děláme."
Asi kniha nezaujme ty, kteří čekají napínavé, akční hledání vraha, ale já spisovatelce za tento vlídný příběh moc děkuji.
Jak píše autorka v závěrečném poděkování, tento případ je nechtěné dítě lásky. Kniha není tolik o smrti, i když ta je tam též, ale o životě. O radosti ze života, ale i o strastech, které nám život přináší. Těch je většinou více a nutí nás dělat těžká rozhodnutí.
Díl od dílu lepší a lepší.
Jídla ubylo, takže už při čtení tolik neslintám, zato přibylo psychosond do myslí jednotlivých hrdinů. A ty sondy jsou opravdu důkladné. Paní Louise mě vlastně učí, neboť sám mám sklon lidi odsoudit na základě skutků. Ale jako bych v podtextu slyšel zastav se, přemýšlej (hlavně nad sebou), važ slova. To vše samozřejmě klidným hlasem vrchního inspektora Gamache a přitom cítím nádech santalového dřeva.
Pro mne asi to nejlepší v oblasti detektivních románu, co je nyní na trhu. Těším se na další.
Fuck, fuck, fuck...
Toto je milý návrat do malé vesničky .... mezi známou pospolitou společnost ....
a samozřejmě s osobností Armanda Gamache, kterého bychom také občas potřebovali ....
Děj je plný rozličných odboček .... a mne zaujala postava Gamachovy chráněnkyně Amelie , která je přínosem ....
Autorka dokáže vytvořit sugestivní atmosféru a pátrání dovedla ke konci, který .... možná .... naznačuje další příběh ....
Tentokrát byl příběh jiný, probíhal jinak a i celý případ se celkově lišil. Zároveň mi přišlo, že děj neplynul tak hladce a snadno, jako jindy a já jsem se bohužel nemohla do knížky začíst. Na závěr nám ale autorka v poděkování vysvětluje, jak kniha vznikla a teď už naprosto chápu, že pro ni samotnou má kniha úplně jiný, nový význam a vzhledem k její složité životní situaci je jasné, že i kniha a příběh muže vlivem toho na člověka může působit jinak. Člověk nemůže než obdivovat, co Louise Penny dokázala a jakou jedinečnou atmosféru knih vytvořila.
Drsně laskavé, mrazivě klidné čtení zasazené do tuhé qebecké zimy. Případy se prolínají, Gamache má stále co řešit a pořád nemá klid....
,,Beauvoir cítil, že se mu rozbušilo srdce a zostřily smysly, tak jako vždycky, když se k něčemu přibližoval. Nebo do toho rovnou spadl nosem napřed.
Hlas ale zachovával v neutrální rovině. jeho vlastní dubové obložení. Fasáda držela.,,
Štítky knihy
drogy vraždy kanadská literatura Quebec
Autorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
Já si jdu trochu stěžovat, nevím, jak ostatní, ale když jsme začala číst, byly to knihy plné slunce, tepla, teď mám pocit, že tam je furt zima, nebo prostě nevlídné počasí a tedy navíc vražda :-) Každopádně, když čtu knihy paní Penny(ové) mám vždy takový pocit, jako když jdu na návštěvu se slovy, tak co mi zase povíš, co je nového....a odcházím, no , kdo by to řekl. Trochu mi příjde, že autorka ubrala na plynu, už to není tak tajemné a záhadné, ale stále je to čtivý příběh.