Oživlý kámen

07.08.2021

Problémy staré jako svět sám : sourozenecká rivalita, nedorozumění, špatná komunikace, uražené mlčení. Kdo z nás je lepší, koho má táta víc rád? Kdo z nás je úspěšnější, kdo pro rodinu víc znamená?
Spočítala jsem si své dary a zjistila, že jsem nesmírně bohatá.

03.08.2021

Musím říct, že tenhle díl mě trochu zklamal. Ano, vím, že autorka píše poněkud netradičním stylem, takovým pomalým a zaměřeným na emoce, přesto se mi většinou její knihy líbí, jak plynou, jak komisař uvažuje a jak nakonec všechno citlivě vyřeší. Žádné drasťárny a honičky – v pohodě. Jenže tady nic nedávalo smysl. Uvažování rodiny v centru dění mi přišlo tak nepravděpodobné – po dvaceti letech řešit, co mi kdysi řekl sourozenec nebo rodič, zabývat se tím a hýčkat si to jako doživotní bolístku... To jako vážně? Pak mě ještě překvapila jedna věc a to včely. Několik odstavců různě v knize se věnovalo poučkám o včelách (hrály totiž určitou roli v rozluštění případu), ale já myslela, že tyhle věci všichni znají. Přece každý ví, že včela může bodnou jen jednou a její žihadlo zůstává v ráně. Nebo ne?? Jo a motivace vraha mi přišla taky dost přitažená za vlasy. Celkově hodnotím tři hvězdičky – četlo se to dobře, autorka psát umí, styl se mi líbí, ale tentokrát tam na mě bylo příliš mnoho jen velmi těžko uvěřitelných událostí, postav a motivů.

02.08.2021

Už je z toho sázka na jistotu. Jsem si říkala, že si dám od toho chytráka Gamache chvilku oddych, ale zase jsem z hromádky knih k přečtení vytáhla další díl od L. Penny. A to, že se děj přesunul mimo borovicovou vesnici, je jen příjemná změna.
Autorka kromě popisů přírody, kanadských jezer, hor a lesů (komu by se to nelíbilo) a velmi detailní fascinace jídlem (nejspíše psala hladová) originálně odhaluje postavy a dokáže je neotřele popsat:
"Finneyho šilhavé oko bezcílně těkalo po místosti a vlasy mu trčely do stran v podivných úhlech, takže vypadal jako poškozená družice, která dopadla na zem přespříliš rychle a přespříliš tvrdě."
Opět příjemná návštěva Kanady.

23.07.2021

Moje druhá kniha ze série a naprostá spokojenost. Klasická, pomalá detektivka s mnoha podezřelými. Neodehrává se sice v oblíbeném Three Pines, ale autorka nás opět zavádí na kouzelné mīsto, kde bych určitě chtěla strávit dovolenou. A s plnou penzí!

12.07.2021

Nádherná kniha. Jako vždy obalem, ale tentokrát především i obsahem. Tolik duchovní pravdy, životní moudrosti, krásy i jemného inteligentního humoru, které autorka čtenáři při řešení vraždy předkládá, se už dnes v detektivkách těžko nachází. Paní Pennyová, získala jste si mne a moc děkuji.

20.06.2021

Tak jsem se bála, že už to nebude ono, když se to odehrává někde jinde, ale madame Penny to "zaonačila" báječně. Pořád mi vrtalo hlavou, jak je to možné s tím šutrem, a i když už to vím, tak si nejsem jistá, jestli si to dokážu představit. Co mě ale konsternovalo nejvíc, bylo příbuzenstvo Petera. To vám je teda rodinka, to si počtete :-D

15.05.2021

Povedená klasická detektivka, jakoby rodinné drama, napsané stylem, které přes napětí a záhadu čtenáře spíše uklidní. Inspektor Gamache si mě tímto čtvrtým dílem zcela získal. Souhlasím se všemi spokojenými komentáři - a že jich není málo.

12.05.2021

Další skvělá návštěva ve vesničce Three Pines. I když tentokrát jsme do vesničky pouze dojížděli.

27.04.2021

Opět skvělé čtení. Na začátku zklamání: Ono to nebude v Three Pines? Naštěstí to nebylo daleko zeměpisně ani stylem. Autorka mě pěkně napínala a moc jsem se bavila.
Detektivka, která neřeší jen zapeklitý případ, ale i vztahy a životní osudy postav je přesně můj šálek kávy.

26.04.2021

GAMACHE SE K NÍ ZNOVU NAKLONIL ,,To, co lidi doopravdy zabíjí, není kulka, čepel nebo rána pěstí do obličeje. Lidi zabíjejí pocity. Ponechané příliš dlouho svému osudu. Někdy v chladu, zamrzlé. Někdy pohřbené a páchnoucí. A někdy opuštěné na březích jezera. Ponechané, aby zestárly a nabraly na bizarnosti.,,

06.04.2021

I tato kniha naplnila mé očekávání. Autorka opět člověka v prvních deseti kapitolách provedla prostředím, ve kterém se příběh odehrával. Potom se rozehrála nádherná hra osob a slov. Už se těším na další knihu.

05.04.2021

Kdybych mohla přidat dalších deset hvězdiček ... tak je všechny označím ...
Čtení od Louisy Pennyové mne přivádí do klidu ačkoliv se vraždí ... Nehoním se ani za koncem, rozuzlením ... nechávám si vše předkládat a ani si nedovolím dedukovat jak u detektivek od jiných autorů. Zkrátka se nechám přivést k odhalení.
Užívám si okolí, přírody a všech těch krás spojených s okolním světem. Tahle kniha byla taková, že jsem se i probouzela s myšlenkou na ni a s určitou vzpomínkou v textu, což se mi nestává.
Nechám ji v sobě vstřebat ... a spočítám si dary ... Děkuji.

03.04.2021

Další díl, určitě čtivý, spousta nových postav, ale . . .
pro mě zatím asi nejméně zajímavý a uvěřitelný díl. Přesun do nedalekého hotýlku byl výborný tah, oslava úctyhodného svatebního výročí, obyvatelé Three Pines opět na scéně, i když tentokrát v menšině. Ano, to všechno bylo dobré, ale současně jsem tady narazila na spoustu drobností, které mě trochu popuzovaly. Takže tentokrát asi nejvíce rezonuju s komentářem Belatris, ale děkuju za všechny další zajímavé názory.
Nejzajímavější postava tohoto dílu pro mě byl sochař Pelletier a obecně povídání o sochařině, hlavně o Rodinovi a jeho Měšťanech. Podobné prozření mi navodila merleta, jak heraldická, tak rodinná. Už jen pro tyhle zajímavé střípky ráda čtu knihy Louise Penny.

"V skrytu duše to ale Reine-Marie stejně nedalo. Říkala si, jestli to, jak se lidé chovají v krizové situaci, není ve skutečnosti jejich pravé já. Zbavené rafinovanosti a společenského vychování. Je snadné být slušný, když vám všechno vychází, ale úplně jiná věc je být slušný, když se rozpoutá peklo.
Její manžel vstupoval dobrovolně do pekla každý den a svou slušnost si uchoval. Pochybovala, že by se to samé dalo říct o Morrowových."

01.04.2021

Opravdu hezká detektivka, je vidět že autorka opravdu umí krásně psát. A ty obálky jsou dechberoucí!

18.03.2021

Tentokrát se Monsieur et Madame Gamache odebrali na dovolenou k nepříliš vzdálenému jezeru do romantického (a opět fiktivního) penzionu. A co čert nechtěl, někdo tam vraždil. A ještě k tomu nepochopitelným způsobem. Podezřelá je celá rodina, do níž mrtvá patřila. Jak se postupně ukáže, každý má nějaký nenávistný motiv...

Je to příběh nekomunikace, falešných očekávání, sourozenecké konkurence, nedorozumění a mlčení. Opět, jako dosud vždy, klasická detektivka, s mnoha popisy prostředí i myšlenek a pocitů. Trochu mě otravoval až patetický příběh Gamachova otce, ale jinak to bylo zase příjemné čtení, které ráda doporučuji. Ovšem žádný krvavý thriller neočekávejte.

P.S. Stejně by mě zajímalo, jestli popsaná "technologie" vraždy skutečně funguje. I když - Louise si to určitě ověřila.

03.11.2020

Vzhledem k existenci dalších dílů vyřešila Louise Penny hrozící problém s vyvražděním celé malé vesničky zřejmě ku zdaru věci. Tady vybrala jen někoho a agathochristieovsky ho umístila mimo, na izolované místo, na němž dojde k vraždě zrovna v době pobytu manželů Gamacheových.
Čtu díly popořadě a baví mě několik věcí: dějové momenty (např. nástup Clary a Petera na scénu - ten byl fakt parádní), francouzština (kterou jsem se učila a stále je mému oku i uchu libá – „tableau vivant“ a další si převaluji v ústech jako bonbónek), humor (zcela jistě oceníte dvojici „hokynář a uklízečka“) a laskavé zobrazení většiny postav (např. manželů Gamacheových: mají se rádi a vtipkují spolu). To mě baví a to zatlačí do pozadí i případ, v lecčems kapánek přehnaný. Už minule mě ale trklo a teď ještě víc: Gamache je – jak to řekla dr. Fastová v Nemocnici? – ušlechtiloun ušlechtilej, bůh a tyran zároveň, přespříliš náročný na lidi ve svém okolí, zahanbující je svou morálkou a vzděláním; v tom směru mi ale přišlo úsměvné, že sice recituje zpaměti poezii Johna Miltona, ale nezná rozdíl mezi vosím a včelím žihadlem. Tyto výhrady (spíše výhradičky) mi ale nezkazily radost z četby. Budu pokračovat.

28.10.2020

Opět brilantní, milé i mrazivé. Zároveň je tu plno úvah o tom, co je to skutečné štěstí, svoboda a jaké jsou v životě nejdůležitější hodnoty, za které se vyplatí bojovat.
"Něco kdysi zdravého a lidského se změní v žalostný stín sebe sama a pak to bobtná, dokud to neskončí pohřbené. Ale ne aby to došlo odpočinku. Ta emoce tam leží, často celá desetiletí, sama sebe přiživuje a roste, bezútěšná, zmučená a plná žalu. Dokud se konečně nevytrhne ze všech lidských omezení. Pak už ji nezadrží žádné svědomí, strach ani společenské konvence."
x
"Dítě stálo s rozkročenýma nohama, jako by tam zapustilo kořeny, kolena mírně pokrčená, hlavu zakloněnou, na tváři úsměv, ten drobný obličej přímo zářil, falešně zpívalo 'Dream on, dream on, letter be', dokonalé štěstí, to dítě, které neumělo skákat, ale dokázalo něco mnohem důležitějšího. Pea se dovedla přenášet. Byla v bezpečí, jediná z Morrowových, která měla zdravého ducha."

28.07.2020

Další velice milá a zajímavá detektivka od této kanadské autorky. Tentokrát se nevyšetřuje přímo ve vesničce Three Pines ale v nedalekém hotýlku v nádherném prostředí na břehu jezera. Celý příběh se zaměřuje na velice zvláštní rodinu Morrowových a postupně se odkrývají jejich tajemství a vzájemné vztahy. Stejně jako u ostatních dílů se mi četlo velice hezky a byla jsem moc spokojena.

25.05.2020

Aura silně potrhaná.
Autorka se veze, ale cesta uhlazená může klouzat, stačí cákanec nepatřična a dílo klesne.
Pocit, že si v rodinném klanu každý mluví svým jazykem, kterému ti ostatní až tak nerozumí, anebo porozumí, až když to, už není komu oplatit laskavostí.
Pocit lhavého přátelství, snadného odsudku, zrady, špatně vyjádřených a pochopených citových pohnutek, afektů v postojích za cosi, co smazal čas, působí divoce.
Přidat tak počet potomků, pak by majitelka penzionu mohla na dobu určitou doplnit štít ochrannou známkou " ústavní penzion".
Citace:" To, co lidi doopravdy zabíjí, není kulka, čepel nebo rána pěstí do obličeje. Lidi zabíjejí pocity. Ponechané příliš dlouho svému osudu. Někdy v chladu, zamrzlé. Někdy pohřbené a páchnoucí. A někdy opuštěné, ponechané, aby zestárly a nabraly bizarnosti."
Čtení, žádný med, i když ten zdejší musel mít grády.