Skleněné domy
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434608/bmid_sklenene-domy-3b1-434608.jpg
4
225
225
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 13. díl >
Když se na halloweenském večírku ve Three Pines ukáže záhadná postava v černé masce a černém hábitu, v Armandu Gamachovi a ostatních obyvatelích vesnice nejprve vzbudí jen zvědavost. Jenže dalšího rána se stejná postava objeví znovu, tentokrát na návsi. V lezavém listopadovém chladu, v dešti i sněhu tam celý den jen stojí a zírá před sebe, nehybná a mlčenlivá jako černý vykřičník. A další den zas. Gamache má podezření, že neznámého do vsi přivedl nějaký temný záměr, ale nemůže než čekat a doufat, že se jeho rostoucí obavy nenaplní. Dokud se neobjeví mrtvola. Armand Gamache se na postu vrchního komisaře Sureté potýká s narůstající kriminalitou, korupcí ve vlastních řadách, a hlavně s rozmáhajícím se obchodem s drogami, který je kořenem všeho zla. Jenže bojuje ve válce, která je předem prohraná. Nebo ne? Vyšetřování vraždy ve Three Pines uvede do pohybu nebezpečnou hru, při které může přijít o všechno, včetně vlastního čistého svědomí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Glass Houses, 2017
více info...
Přidat komentář
Louise Penny píše promyšlené detektivní příběhy, kde pravda je hluboko skrytá, kde lidé jsou ryzí a opravdoví a zlo má nečekaně smutnou tvář. Další pozoruhodné setkání s inspektorem Gamachem.
Autorka pokračuje ve své dobré kondici, kdy si udržuje stále skvělou úroveň i u 13. knihy.
Jak říká v doslovu, psala Skleněné domy v době, kdy jí umíral manžel. Utíkala prý každý den na pár hodit potěšit se k přátelům do Three Pines, aby to nějak zvládla a nabrala energii.
Já jsem knihu půjčila sousedce, která prožívala úplně stejné složité období jako Louise Penny. Nabírala také v kanadské vesničce sílu všechno zvládnout.
A v tom je tato spisovatelka neocenitelná. Při čtení máte opravdu pocit (a píše to v komentářích dost lidí), že se vracíte ke starým známým. Máte chuť s nimi posedět v bistru u Gabriho a Oliviera, sednout si tam u krbu s horkou čokoládou nebo jít ke Gamachovým na večeři se zasmát a poklábosit s Ruth.
Spoiler:
Proto Louise Penny odpouštím i to, že se na konci nedozvíte, jak pachatel vlastně svoji oběť zprovodil ze světa.
Vraždí se opravdu jen tak mimochodem a hlavní jsou postavy, které po dobu čtení téměř žijí vedle vás.
Další skvěle napsana kniha. Obdivuji její styl psaní, neotřelé nápady na příběhy a brilantní řešení.
Miluju jeji malou, tajnou a útulnou vesničku. Teď akorát nastal čas a období, kdy bych ráda poseděla v bistru.
Veľmi zaujímavo riešený diel. Na preskáčku sme v súdnej sieni s Gamacheom a otravným prokurátorom, hoci, ako u autorky vieme, všetko je inak, ako sa zdá... Spracúvaná téma svedomia, (ľudmi vymyslených) zákonov a vlastného morálneho a etického kompasu skvelá a nadčasová. No a okrem súdu sledujeme aj udalosti, ktoré mu predchádzali, avšak všetko na striedačku, kapitola po kapitole. Pennyová je zručná, to už sme sa mnohokrát presvedčili, takže sa v tom čitateľ nestráca, ale s napätím sleduje, ako sa všetky línie pospájajú, kde sa stretnú a čo sa z toho vykľuje. Nápad s cobradorom výborný (zase sme sa niečo nové dozvedeli), zápletka okolo 5 mladých ľudí pútavá, hoci smutná, starí známi z Troch Borovíc potešia, no a do toho drogové kartely, záverečné vyvrcholenie a smútok pre Isabelle... skvelý diel, ako je už u Louise dobrou tradíciou :).
"Three Pines je stav mysli. Když dáme přednost toleranci před nenávistí, dobrotě před krutostí, laskavosti před šikanováním. Když se rozhodneme nebýt cyničtí a mít naději. Pak žijeme v Three Pines."
Tato autorčina slova vyjadřují přesně můj názor na pennyovskou, vlastně neexistující vesničku. Miluju Three Pines a její obyvatele.
(SPOILER)
Skleněné domy - tento díl nutí hodně přemýšlet a být součástí vnitřního boje Armanda Gamache o pravdě a lži a křivé přísaze u soudního přelíčení.
Trochu jsou potlačeny ostatní postavy z oblíbené vesničky.
Vrchní velitel Gamache rozehrál zase jednu velkou partii, tentokráte s drogovými kartely. Autorka dále naplnila tento příběh opět citací básní a vyšperkovala ho cobradory a Cortézovým: Spalte lodě! Rovněž se hodně zabývá hlubinnou psychologií postav a jejich vnitřními dilematy, což průběh děje dosti zpomaluje a čtenáře akčních děl zcela jistě odrazuje. Ostatní si však mohou tento román dobře užít.
,, podíval se mu do očí. Střetnul se tam s pevným pohledem. Jedna věc byla na nějakého člověka vystřelit. Jedná se o strašný čin, na který se nedá zapomenout a ani by se nikdy zapomenout nemělo. Jak Beauvoir dobře věděl. Ovšem někoho bodnout, zabořit čepel do něčího těla, je něco úplně jiného.,,
,,Proč se dělit, když můžete mít všechno? Šlo o setkání c o n f r é r é s nebo o začátek brutální, krátké a krvavé války o území? A oni seděli přímo uprostřed tohoto území, uprostřed války.,,
,,Modlím se, abych dobrá, moudrá byla,¨
za vezdejší chléb, za vykoupení, spásu
od hříchu, s nímž jsem se prý narodila,
a viny za dědictví starých časů.,,
Tak tohle je první z knih mé oblíbené spisovatelky, která mě moc nenadchla. Spousta stránek je věnovaná jen neustálému přemítání jednotlivých postav, vše se opakuje znovu a znovu... místy mne kniha nudila. Tak se těším na další.
Paní Pennyová mne opět překvapila, tentokrát rozdělením příběhu do dvou linií. První probíhá klasicky v Three Pines, druhá v soudní síni. Je to má oblíbená série, takže mohu jen a jen chválit a doporučovat.
Nanejvýš uspokojivé.
Po zkušenostech z předchozích knih jsem ani na vteřinku nezapochybovala, že Armand si se vším poradí. Bála jsem se o všechny oblíbené postavy, jako vždy, ale věřila. A jako vždy jsem si Three Pines užila a jsem za něj autorce velmi vděčná. Bylo to temné a místy smutné vyprávění. Pěkné! Opět nové informace, nový námět a prolínání řešení případu s tajemnou postavou s problémy uvnitř Sureté a navíc ty drogy... Pěkně si s tím poradili! Moc pěkné! Nádherný a za srdce beroucí je doslov. Ten mně maličko rozsekal...
Dobře, neboli za tři. Začínám litovat, že jsem si sérii v nadšení nad počátečními díly začala kupovat. Nyní zabírá poměrně velkou část drahocenného místa v knihovničce. Což by nevadilo, kdyby se mi líbila stále stejně. Bohužel tomu tak není. Pár posledních dílů už nečtu s takovým potěšením jako předchozí. Z mého pohledu tam přibývá vaty složené ze stále dokola přemílaných Gamachových úvah a obecných řečí, což je docela nuda. A ty tanečky u soudu v tomto příběhu, také nic moc. Navíc, pokud vím, je běžné, že policie při delší akci nechává probíhat kriminální činnost, než sváže všechny nitky a spadne klec. Tady to vypadalo, že až Gamache objevil tuto metodu. No, asi mu závidím jeho šlechetnost a dokonalost a začínám na něj být alergická, či co.
Tak nevím, jestli by Sûreté neměla přestěhovat své velitelství do Three Pines, protože tam se soustředí všechen zločin v celém Québecu. Knížka se mi moc líbila. Nechtěla bych být v kůži Gamache a rozhodovat o životě a smrti tolika lidí. Těším se na zítřek, protože by mi měly konečně dojít další 4 díly, takže budu moc pokračovat ve čtení. Jsem ráda, že nemusím čekat na překlad.
Merde, Monsier Gamache! Tahle kniha mě docela dostala. Přiznám se, že mě zlákal obal knihy a její téma, a neolitovala jsem. Knihu jsem doslova hltala, a to i navzdory spoustě chyb v textu, které mě jinak docela rozčilují. Děj je napínavý, i když sotva uvěřitelný, rozuzlení nebylo nijak moc překvapivé, pachatele jsem odhalila docela brzy, ale nijak mi nevadilo, že jsem to odhalila. A do Jeana Guye jsem se zamilovala ️ Už jsem si koupila první dva díly a určitě si postupně koupím celou sérii.
Díl od dílu nám ubývá vyšetřování a zároveň vodítek a stop pro čtenáře. A přesto se toho tolik děje! Tentokrát byl Gamache opravdu odvážný. Přiznám se, že já bych spíš patřila k pochybovačům, nevím jestli bych jeho plán podporovala. Nemám tak pevné nervy jako tento románový hrdina...
Moc pěkné čtení, doporučuji všem.
Tiše jsem vydechla, obrátila poslední stranu a uvědomila si hlubokou pravdu, kterou autorka uvádí ve své poznámce: „Když dáme přednost toleranci před nenávistí, dobrotě před krutostí, laskavosti před šikanováním. Když se rozhodneme nebýt cyničtí a mít naději. Pak žijeme v Three Pines". Knihu jsem měla v knihovně od jejího vydání. Odkládala jsem její čtení na vhodnou dobu a ta nastala předevčírem. Neudělala jsem chybu, knihu jsem si v klidu mohla vychutnat a stálo to za to. Poklidné městečko se sice dostalo do centra dění, ale je tady vždy něco, co mně uchvátí. Mistrně provázané situace v jednotlivých dobách příběhu, skvělý popis prožitků osob, pravdy a fikce. Doufám, že své umění psát autorka bude rozvíjet dál.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
(SPOILER) Přestřelka drogových kartelů ve vesničce byla na mě příliš. Ale po přečtení autorčiny závěrečné poznámky chápu, proč všechno to násilí pustila do Three Pines. A proč nechala Gamache lhát a manipulovat.
A vůbec, je tam horké café au lait, Myrna a její knihy, jedinečná Ruth, Henri s Grácií, Clara a její nedokonale dokonalá série obrazů, která přesně vystihuje můj pocit z tohoto dílu. Takže pokud vám kniha bude připadat na první pohled nedokončená, přehnaná či divná, "nakloňte se blíž."
"Three Pines je stav mysli."