Vražedný chlad

31.01.2015

Já mám tento styl ráda a jediné co mě mrzí,že jsem si nepřečetla nejdřív první díl ...ale jdu to dohnat!

17.01.2015

Druhý díl série je poněkud nudnější než Zátiší. Opět Three Pines, opět vražda, opět ti samí lidé. Koukal jsem na internetové stránky Louise Pennyové a zjistil, že v Kanadě už vyšel desátý díl. Jestli se všechny vraždy udály v této malé vísce, zajímalo by mě, zda tam vlastně ještě někdo bydlí... :-) Součástí příběhu je také další vražda, která zdánlivě s případem nesouvisí. A také se stále více a více noříme do osobního života inspektora Gamache.

Autorka se vyžívá v obrázcích jak od Lady – peřiny sněhu, až idylický mráz, útulné teplo bukolických jizbiček, a k tomu neustále nějaké dobré regionální jídlo. Způsob vraždy je však tentokráte daleko složitější, a komplikovaný je také samotný motiv. Propletení a propojení jednotlivých osob má tu a tam téměř nádech telenovely. Nakonec jsem se tím prokousal, ale budu dost uvažovat, zda si pořídím další díly (pokud tedy vůbec u nás vyjdou). Ale v záplavě severských titulů je to milé kanadské osvěžení...

14.01.2015

Dobře napsaná kniha, zábavná, čtivá..Bohužel vrah mi byl jasný ještě dřív, než k samotné vraždě došlo. Ale co mi vadí je zamindrákovaná, ušmudlaná šedivá myš Nicholová a její otec Nicholov z Československa. Tím si to u mne prostě zkazila.

11.01.2015

Opět výborná detektivka s úžasnou zimní atmosférou, se sympaťákem Gamachem, který mně rozbrečel, když vzpomínal na svého psa. Vypátrat vraha CC, kterou zaslouženě nenáviděl v Three Pines snad každý, to rozhodně nebyl lehký úkol, ani pro nás, čtenáře.
A víte co bych si přála? Aspoň jednou na vlastní oči vidět takové knihkupectví, jaké je ve Three Pines. :)

05.01.2015

Výborná klasická detektivka , zajímavé postavy, nádherné prostředí, ano vrah se dá vytušit....
Nicméně čte se výborně a je tak přívětivá, že by se mi chtělo bydlet v Three Pines...

03.01.2015

Nečetl jsem první knihu z této série a asi to byla chyba. Zdálo se mi, že postavy díky tomu, že jsem je z ní neznal, nebyly moc prokreslené a dost často se na ně odkazovalo v souvislosti s jejich chováním v tom prvním díle. Navíc, jak je uvedeno už v jiném komentáři, jako by si autorka připravovala půdu pro další pokračování (obrazy atd.) Jinak pokud od tohoto odhlédnu je to velice slušná klasická detektivka se svižným dějem a dobrou zápletkou, kterou mohu s klidným srdcem všem doporučit. A asi také ale nejprve přečíst to Zátiší. :-)

30.12.2014

Moc mě baví inspektor Gamache a úžasná atmosféra bistra, vesničky atd. Kdo je vrah bylo celkem zřejmé a hodně se to podobalo Zátiší, všichni víceméně podezřelí, pak bylo jakoby jasné, kdo to byl a nakonec to byl někdo jiný:-) Ale co mělo znamenat to s těmi obrazy, pak závěrečná epizoda ve sněhové bouři a pak jsem taky nepochopila Nicholovou a Lemieuxe. Jen doufám, že se to v další? knížce nějak vysvětlí! Trochu mám strach, aby se téma Three Pines nevyčerpalo, Zátiší v létě, Vražedný chlad v zimě, obyvatelé vesničky sympatičtí, bude se zase muset někdo přistěhovat?

Výborné.Doufám, že v Čr vyjdou všechny díly. V současné době nejlepší detektivní spisovatelka. Nepotřebuje potoky krve, je to i vtipné na správných místech, v pozadí zápletka v samotné Sureté..... Moc se mi její styl líbí a stejně jako Zátiší jsem přečetla na jeden zátah :-)

05.12.2014

Stejně jako Zátiší, i vražedný chlad jsem přečetla jedním dechem. Autorka podle mého vystihla díru na trhu - klasickou detektivku. Čte se velmi dobře, zápletka je zajímavá - jen na konci člověk zjistí, že dýchá, že není totálně vtažen do děje, zkrátka jen: dočetl jsem to, fajn, co tam mám dál? Jen pro toto dávám o hvězdičku méně. Ale už se těším na další příběhy, doufám, že se autorka teprve rozjela. :)

01.12.2014

Vražedný chlad je o chlup lepší než jeho předchůdce Zátiší, Louise Penny se drží svého detektivního stylu, i když na můj vkus je tam několik řada zbytečností, což byl i problém předchozího dílu. Podobnost se Zátiším se nezapře, i když tohle mělo daleko zajímavější zápletku a celkové vyšetřování bylo daleko lepší. Postavy jsem víceméně už znala, což musím přičíst k dobru už v tom nebyl chaos a člověk v tom neměl hokej, přesto jsem si nemohla nevšimnout toho, že postavy jsou tak nějak až zbytečně vyumělkované, idylická vesnička Three Pines plná hodných, milých a laskavých lidí jedinou odchylkou je Ruth, která nakonec působí stejně laskavě jako ostatní jen svým vlastním drsným způsobem. Inspektor Gamache je ukázkou charakterního muže se srdcem na pravém místě, který má navíc velkou zálibu v básních, neříkám, že to je špatně, on ostatně patří mezi mé oblíbené postavy v knize, jen mi to všechno přijde tak idylické až to působí hrozně strojeně. Nicméně zápletka se vyvedla a já už teď vyhlížím další případ.