Zátiší
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/195276/bmid_zatisi-GQx-195276.png
4
909
909
Případy vrchního inspektora Gamache série
1. díl >
Vražda a útulný kanadský venkov, kde se lidé doma ani nezamykají, to nejde příliš dohromady. Tím spíš, že se obětí stala vážená stará dáma a k násilné smrti došlo v lese, navíc překvapivým způsobem. Armand Gamache, vrchní inspektor quebecké Sureté, který je k případu přivolán, však moc dobře ví, že i ta nejidyličtější místa na zemi mívají svá nebezpečná tajemství. „Na vraždě je zvláštní, že bývá spáchaná často desítky let předtím, než k ní skutečně dojde,“ říká gurmán Gamache a čtenáře čeká vskutku vybraná literární hostina. V pravém i přeneseném slova smyslu. „Hvězdný debut“ – tak označili v Kirkus Reviews tuto detektivku, úvodní z dnes již devítidílné série vycházející ve 20 zemích, mnohonásobně oceněné (Agatha Award, Edgar Award, Barry Award, Anthony Award) a pravidelně zařazované mezi top tituly roku (New York Times, Publishers Weekly, People Magazine, Amazon). A časopis Booklist dodává: „Knižní klenot…“... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Still Life, 2005
více info...
Přidat komentář
Až idylický venkov je popsán tak hezky, že by tam chtěl žít snad každý. Kdyby tu ovšem nedošlo k vraždě...
Ale je to úleva po všech těch masových vrazích s vyšinutou myslí! Kniha sice nepřinášela žádný velký moment překvapení a vrah je brzy jasný, ale na první pokus autorky je to úžasný počin.
Jak ráda bych seděla v bistru ve Three Pines a společně s inspektorem Gamachem popíjela něco dobrého, hleděla přes náves na vrcholky stromů za vsí a rozebírala případ. Pak bych si zašla k Myrně do knihkupectví a určitě neodešla s prázdnou.
Někde jsem si přečetla, že knihy Louise Penny hodně připomínají Vraždy v Midsomeru, což mě zaujalo, líbí se mi dědina, kde už dávno nemohla zůstat živá duše :-D Three Pines se mi zdálo sympatické. Koupila jsem si v akci šestý až osmý díl a teď doplňuji. Zátiší je první a myslím, že se autorce povedlo hezky čtenáře seznámit s chodem dědinky, vykreslit, jak to tam vypadá, jak se tam žije a připravit je tak na několikadílnou jízdu. S postavami jsem se rychle sžila, vrchní inspektor je samozřejmě charakterní sympaťák s kvalitním týmem v zádech. Když to skončilo, byla jsem smutná. A pak jsem vytáhla z knihovny Vražedný chlad a jedu v tom znovu :-)
Spíš společenský román než detektivka. Což nevadí. Bylo tam i přiměřené napětí (tušíte pachatele, ale jisté není nic), detektiv solidní a seriózní celkem sympatický strejda (4S) typu midsomerského Barnabyho, malebné prostředí, nápad na motiv vraždy celkem neotřelý. Zajímavé jsou vztahy mezi franko a anglofonními obyvateli Quebecku. Kdo si chce přečíst něco poklidného na odreagování, směle do toho.
Zaujaly mne původně novější díly, ale řekla jsem si, že když je to série, vemu to od začátku. Za mne fajn, těším na další díl.
Kanadský venkov i téma se mi líbilo.Samotná postava inspektora mi šla na nervy,hlavně svým chováním ke stážistce.
Konečně jsem se dostala k začátku celé série a jsem nadšená.
Možná to není dokonalé, ale pro mě je to skvělé čtení se spoustou zajímavých postřehů i humorných situací. Děkuju za komentáře především DriftBooks, Noční pták, alzbeta4340 a kap66. K těm několika výborným citacím vypíchnutým právě posledně jmenovanou dámou bych přidala také tu jedinou, která v naší rodině pravděpodobně velmi brzy zdomácní a o níž se domnívám, že v knihách královny detektivek bychom ji najít nemohli:
"A doprdele. Rozhodně doprdele."
Pořád jsem měla ke čtení cosi jiného, novějšího a často zajímavějšího, přitom mám skoro celou dosavadní sérii s Armandem Gamachem dávno doma. Sérii, která se - nota bene - odehrává v mé milované Kanadě, mém druhém domově ...Tak teď na ni konečně došlo. Dočetla jsem Zátiší a mám z knihy radost, protože to bylo příjemné čtení, i když se tu vraždilo.
Dnes už skoro neuvěřitelně laskavý vyšetřovatel, spíše psycholog, který sází na pozorování, empatii a dedukci, a jeho mini tým včetně zatím trochu divné praktikantky pocházející údajně z Československa (doufám, že se dovím o této zvláštní osobě s nezvyklým jménem časem více - a jen odbočím - Češi a Slováci byli a jsou stále v Kanadě oblíbenou minoritou, ač i vzdělanější Kanaďané stále nezjistili, že jde už dávno o dva různé státy ...). Narážky na nekonečnou kanadskou rivalitu anglo a frankofonní společnosti. Poklidná komunita Three Pines, kde každý ví o každém všechno, tedy skoro všechno. Kulisa nejkrásnějšího quebeckého ročního období, kdy se barví místní javory cukrové do všech možných odstínů žluté, oranžové, rudé a purpurové barvy. Prostě kulisa pro klasickou detektivku jako stvořená. Skoro bych řekla: ve Three Pines by chtěl žít každý (nebo alespoň leckdo).
První díl se mi líbil. Doporučuji.
Moc se mi to líbilo
,,Ďábel se ničím nevymyká, je vždycky lidský, spí s námi v posteli a jí u našeho stolu,,
Ďábel se ničím nevymyká. Je vždycky lidský, spí s námi v posteli a jí u našeho stolu."
Lovecká sezóna u tří borovic
A šíp letí, snad mine cíl..
Mrtvá dáma - laskavost sama...
Začíná vesnické drama.
S Jarmareční nedělí kdo policii napoví?
Minulost to nezmění...
A Robin Hood to jistě není.
Líně se táhnoucí příběh jak roztavený sýr ve francouzském toustu, lahodně, s těmi správnými indiciemi, labužnicky vzrušivě.
Není to kniha pro nedočkavce. Je plná úvah, poetických popisů, myšlenkových návratů do minulosti, laskavosti, přátelství s kapkou naivity...
,,Kdy se ta semena hněvu zasela
a do jaké půdy, že tak vykvetla
zalitá slzami zlosti, nebo žalu?“
Je plná jídla. Je to kniha pro gurmány.
,,...mezi sousty čerstvého croissantu se silnými plátky šunky, uzené pravděpodobně v krustě z javorového sirupu, zralým čedarem a doplněného medovo-hořčičným dresingem..."
P.S.: Mňam.... :-)))
Krásné, milé, trochu nostalogické čtení. Spousta zajímavých postav i osobností, detektivní příběh té nejlepší kategorie. Pro milovníky Agathy, Maigretta i humory Dorothy Sayersové skvělé čtení, které doslova pohladí.
Kdo ceka zbesile tempo Jo Nesba, potoky krve Larse Keplera, ten bude patrne zklamany. Tato kniha ma atmosferu Agathy Christie, postavy se vykresluji postupne, odhaluji se charaktery, dej plynne pozvolna ale stejne se nemuzete odtrhnout a chcete si cist dalsi kapitolu, protoze prece jasne vite kdo je vrah a chcete si to potvrdit a ono zjistite ze mozna to neni on, tak ctete dal a dal. Za me urcite doporucuji, idealni pro cteni u krbu se sklenkou dobreho cerveneho vina.
První kniha od této autorky a určitě né poslední. Líbí se mi vykreslení postav, popis, myšlenky, vše je tak hezky bohaté a dá se do vesnice krásně přenést a vžít. Milé pohlazení od autorky, žádné potoky krve, ale logika a postupné odhalování charakteru vraha.
Povedená knížka. Jen patří do takové mojí zvláštní kategorie jako třeba J. Austenová – během čtení se nemůžu skoro odtrhnout (což se mi stává u knížek zřídka) a říkám si "super, hned po dočtení koupím další". A když to dočtu a uběhne den, tak už si nejsem jistá, jestli vlastně další budu kupovat. To kouzlo působí hlavně během čtení. Což ale znamená, že je to napsané dobře. A v tomto případě myslím, že přinejmenším druhý díl ještě pořídím.
Zátiší není úplně typická současná detektivka. Jednak je taková umírněná, typu Midsomer, venkovská, vražda je jen jedna. A pak je tu dost prostoru věnováno i jiným věcem než vyšetřování, třeba různým postavám. Proto se také mění pozice vypravěče – když se autorka zaměří na nějakou postavu, tak se ta stane vypravěčem. Ale tohle střídání mi vůbec nevadí, je to osvěžující. A osvěžující je i jazyk. Sice jsem občas pochybovala, jestli nejde o chybu překladu, protože mi to znělo divně, ale nešlo. Občas jsou tam takové nenápadné vtípky pronášené postavami, kdy není hned poznat, že jde o vtip, proto to třeba působí nepatřičně. A občas jsou tam zajímavé obraty, jako "mlčel dva muffiny a pak řekl". Nebo místo obyčejného "zamyslela se" je tu "nahlédla do zažloutlého adresáře ve své hlavě". Rozhodně bych autorce nemohla vyčíst, že používá klišé. Ona píše poměrně originálně co do jazyka i co do obsahu.
Někdy jsem sice měla určité pochybnosti ohledně závěrů, motivů apod., ale to asi bývá skoro u každé detektivky. Postavy byly vesměs sympatické, Gamache byl teda až moc dokonalý, a ta mladá policistka naopak pěkně na pěst, ale celkově hezká lidská mozaika, byť taková literárně nerealistická.
Mám pocit, že tu hrozně kecám a stejně se nevymáčknu. Takže za mě hodně čtivé a ve srovnání s mnohými jinými knihami literárně kvalitní, obsahově bohaté. Jestli máte rádi třeba Poirota a nevyžadujete samou akci, tak je tohle dobrá volba.
P. S. Jo a co se mi ještě líbilo – že tam poměrně často zmiňovali dobré jídlo, ono to docela funguje na budování správné atmosféry. Akorát že pak vás začne honit mlsná a chcete si dát třeba briošku a doma ji samozřejmě nemáte.
Četla jsem hodně dávno a nijak zvlášť mě knížka nebavila není to můj šálek kávy.
Moje první kniha od Louise Penny, moc se mi líbí její obálky, dala jsem na recenze na databázi a už dlouho jsem se na tento první díl chystala.
Dostalo se mi přesně toho co jsem očekávala - žádná brutalita, žádná krev jen hezky napsaný příběh, který určitě mezi drsnějšími detektivkami či thrillery přijde vhod :-)
Klidná venkovská detektivka při které si dáte čaj a odpočinete si :-)
Vrchní inspektor Gamache je sympatický, chytrý, empatický a spravedlivý ke kolegům, líbilo se mi, že dal několikrát šanci nové kolegyni, která je dost nepříjemná k lidem a asi si to sama ani neuvědomuje.
Další díly si určitě přečtu :-)
Díky knižním přátelům z DK za kladné komentáře, které mě přivedly k této knize. Souhlasím se všemi. Děj si tak poklidně plyne, ale vlastně se od něj nedá odtrhnout.
No nazdar, teď mě napadlo kouknout, kolik má série dílů. Takže ještě jednou díky :-)
Detektivka, která mě opravdu baví. Protože jsem tento první díl četla až jako třetí knihu a před ní četla Vražedný chlad, již jsem s obyvateli vesnice byla seznáme a měla jsem jednodušší se zorientovat. A asi právě proto mi od začátku jedna osoba přišla podezřelá a nakonec se potvrdilo, že je vrahem, což mě trochu mrzí, nicméně důvod jsem nedokázala odhalit a kniha se četla dobře. Tento styl detektivky ala Agatha Christie se mi líbí.
No teda ,nic moc. Kniha je podle mě zbytečně natažená do tři sta dvaceti stran, možná kdyby byla o polovinu kratší ,hodnotil bych ji kladněji. Do čtení jsem se neustále musel nutit ,a celkově byla kniha pro mě naprosto nezáživná. V dalších dílech určitě pokračovat nebudu.
Zátiší má všechno, co si představuji pod pojmem venkovská detektivka. Příjemné a podrobně vykreslené prostředí, sympatického detektiva a hodně postav, které se ze začátku trochu pletou. Typické je také pomalejší, zde trochu kolísavé, tempo vyprávění.
Já jsem nejvíc ocenila, jak v té spoustě vztahové omáčky je motiv zločinu vlastně jednoduchý a nepřekombinovaný.
Mé první setkání s touto autorkou, splnila jsem si svůj čtenářský dluh. A je jasné, že u jednoho dílu nezůstanu.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány venkov Kanada vesnice zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
Objevila jsem nového detektiva, je to opět sympaťák, další do mojí oblíbené party. Objevila jsem krásná místa kdesi v Kanadě, a protože založením jsem venkovanka, ten (zde převážně frankofonní) barvitý kanadský venkov, malá vesnička a její okolí, se mi moc líbí.
Příběh samotný odsýpá, dobře se čte. Postav je sice celkem hodně a kdo si je má pamatovat... ale to opravdu není problém autorky, ale čtenářky... :-). Na rozdíl od dřívějších některých detektivů čtenářů - čtenářek, jsem vraha tipovala špatně, ale podstatné je, že závěr knihy mi všechno osvětlil a teď už to vím - zase šlo jen a jen o prachy...
Jo, ten mamon, to je silná motivace... Aniž by si člověk uvědomil, jak zcestné to je. Stačí si jedenkrát denně opakovat: prach jsi a v prach se obrátíš...
Bezva čtení, podstatné je, že pro mě se tu otevírají dvířka do nových příběhů a nových událostí...
:-)