Prístav volá
Jaroslav Foglar
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Jiří Dražan nemá moc kamarádů, ve škole ho to moc nebaví a chtěl by zažít nějaké dobrodružství, tak si šetří aspoň na kolo. Vše se ale změní, když objeví tajemnou Přístavní čtvrť u řeky a přidá se do party, která pronásleduje zvláštního chlapce Vilemína.
Už v první Foglarově knize nechybí většina jeho typických prvků: Přístavní čtvrť plná dobrodružství, celkem jasné rozdělení chlapců na ty hodné a ty zlé, tajemný muž v černém, atd. Tady mi akorát přišlo, že trochu moc tlačí na pilu. Ať jde o až moc příkladný Modrý život. Nebo při touze po přátelství, které je čisté jako opálená stehna mladého chlapce, který má kalhoty zkráceny velmi vysoko nad koleny, ehm... Pobavil mě taky Foglarův názor na život na vesnici. Trochu WTF pocit jsem měl víckrát, ale Foglar přes jistou schématičnost prostě umí vtáhnout do děje a každý kdo si od něj něco přečte prostě musí dostat chuť zahrát si nějakou bojovku v lese, nebo aspoň pomoct babičce přes přechod.
Autorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
Knížka pro kluky - proto mě asi zpočátku vůbec nebavila. Když jsem se dostala do půlky, bylo to jiné. Už se tam začalo konečně něco dít, nějaký děj!! Jirka se dostává do přístavní čtvrti, spřátelí se s partou kluků, co pronásledují někoho jiného. Konečně jsem tam cítila nějaké to napětí a akci. V tu chvíli se mi vybavily otázky ohledně téhle knížky. Dočetla jsem jí se zvědavostí, jak to opravdu dopadne. To, že mě zpočátku vůbec nebavila, mě dost mrzí. Měla by na první dojem zaujmout a u mě se to nestalo.