Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků
Ursula K. Le Guin
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503399/bmid_proc-cist-fantasy-jak-to-ze-zvirata-JEx-503399.png
4
127
127
Devět esejů třeba o tom, proč je fantastická literatura důležitá nejen pro dospívající, proč do lidského světa patří zvířata, kdo chodil do školy pro čaroděje dřív než Harry Potter a jak vznikaly knížky z proslulého cyklu Zeměmoří.
Literatura světová Fejetony, eseje O literatuře
Vydáno:
2020
,
Gnóm!
Originální název:
Cheek by Jowl: Talks and Essays on How and Why Fantasy Matters / Why Are Americans Afraid of Dragons?, 2009
více info...
Přidat komentář
Nebudu-li počítat Cliva Barkera (se kterým jsem s jeho přechodem k fanatsy skončil), je Ursula K. LeGuin vlastně jediný fantasy autor, kterého si kupuji plánovaně. Jsem totiž na tom s fantasy tak trochu jako kritici, které v knize několikrát zmiňuje. Tedy, ne úplně přesně stejně, nijak tenhle žánr (moc) nesnižuji (i když citace "Z fantasy se stal velký komerční žánr. Potřebujete jenom mapu s divnými názvy a máte to. Každý má meč a umí čarovat, na čem stojí ekonomika, není známo, a všude probíhá obligátní Bitva mezi Dobrem a Zlem. Dobré a zlé chlapíky od sebe rozeznáte jen těžko, jelikož všichni reagují na všechny situace násilím a násilí je pro ně řešením všech problémů. Dobří jsou proto ti, kteří ve třetím díle trilogie zvítězí" jako by byla mým echem) a uznávám jeho status v literatuře (přesně, jak se to pokouší LeGuin ve svých esejích obhájit. Jen mě prostě nebaví. Musí se ale nechat, že LeGuin o fantasy píše moc hezky a vlastně její eseje jsou mnohavýznamové (ať už z pohledu literatury obecně nebo sociálněpolitického kontextu - což je vlastně ono, dostal jsem se k LeGuin původně právě z té sociálně-politické stránky, díky jejím esejům o své tvorbě a jejímu sociálně-kritickému kontextu, díky výbornému VYDĚDĚNCI a geniální LEVÉ RUCE TMY). A tohle povídání nejen o fantasy, ale i o dětství, dospívání, dospělosti a přístupu k myšlenkám, postojům a žánrovým polohám je naprosto super kniha.
„Dospělý není mrtvé dítě, ale dítě, které přežilo.”
Jako celek jsou eseje Le Guinové milé a je z nich znát láska k fantasy i k příběhům. Zaměřují se hlavně na fantasy literaturu pro děti a/nebo o zvířatech a já osobně nejvíc oceňuju pasáž, v níž autorka popisuje, jak se měnící se vztah člověk-příroda projevil v literatuře.
Co celkový dojem ale dost snižuje, je to, jakým způsobem autorka fantasy literaturu (respektive tu fantasy literaturu, kterou považuje za „správnou“) obhajuje. Namátkou: žánry jako červenou knihovnu, westerny, historické romány nebo detektivky označuje za „nechutnou šlichtu“, kritikům zase vzkazuje, ať si mistra Tolkiena berou do pusy teprve ve chvíli, kdy své názory obhájí vůči Tolkienově eseji o „vílích vyprávěnkách”, apod. apod.
Je to škoda. Fantasy literatura byla až donedávna (ne vlastním přičiněním) v jakémsi ghettu (a úplně venku ještě není ani dnes), neměli by se tedy jeji zastánci snažit spíš příkopy zakopávat a fandit všemu, co rozvíjí lidskou imaginaci a příběhy?
Vždycky mám problém napsat hodnocení knížky, která mě absolutně nadchla.... jak můžu vynášet soudy o něčem tak výjimečném? Eseje jsou opravdu mimořádně vtipné a trefné, vášnivě hájí právo na fantazii – je přeci součástí samé podstaty lidského vědomí, není na ní nic dětinského.
Mimo to lze knihu použít i jako soupis doporučené literatury a významných autorů oboru, což je fajn.
PS: jen škoda té měkké obálky. Bojím se, že tenhle svazek moc nevydrží. Ale i tak jsem ráda, že to někdo přeložil a vydal.
Ačkoliv se myšlenky a příklady začnou časem opakovat, jde přesto o krásné eseje o smyslu fantasy literatury. Pravda, trochu mě při čtení zbrzdila dlouhá verze eseje o nemytologických zvířatech v dětské literatuře (75 z celkových 175 stran je na jeden esej, který ani není úplně k fantasy, skutečně dost), ale i ten měl své hluboké myšlenky. Celkově velmi zdařilý výbor k zamyšlení.
Ursulu K. Le Guin som chápal ako autorku, ktorá ako jedna z prvých spisovateliek vniesla do Science Finction a Fantasy literatúry svojrázny pohľad, ovplyvnený anarchizmom počnúc cez taoizmus, umiernený feminizmus až po gender pozitívne postoje či kritiku komercionalizácie Fantasy. Dôraz však vždy dávajúc predovšetkým na príbeh, ľudskú stránku na úkor konfliktu a násilia. Okrem jej samotných poviedok a románov ma zaujali jej predslovy a doslovy u niektorých publikácií, ktoré boli veľmi zaujímavé.
Preto som veľmi uvítal tento počin vydavateľstva Gnóm! a so záujmom som si prečítal niektoré autorkine eseje v tejto publikácii. Škoda len, že sa týkali len fantasy a v prevažnej väčšine detskej a YA literatúry. Napriek tomu, bolo to veľmi zaujímavé čítanie, ktoré osvetľuje niektoré veci ohľadom jej fantasy tvorby. Autorka vie/vedela aj tieto teoretické témy veľmi dobre a zrozumiteľne podať. Pridanou hodnotou sú aj poznámky pod čiarou spoločne s bibliografickými odkazmi v závere na predmetnú literatúru, ktoré dokresľujú kontext, z ktorého autorka vychádzala. Čakám preto na nejaký ďalší podobný počin tohoto vydavateľstva.
Svoju spokojnosť s touto útlou knižkou by som rád vyjadril citátom z jedného jej textu. Na margo dnešných fantasy bijákov autorka poznamenáva:
cit (str.175): Dnes stačí švihnout kouzelným proutkem starodávné průmyslové magie a hle – váš drak je připraven. Jenže – je to skutečný drak, anebo padělek? Skuteční draci vás dovedou zničit a v té hromadě, kterou si nahamounili, ukrývají klenot zvaný moudrost. Falešní draci tohle nedovedou a nemají. Falešní draci se nikdy nedostanou ven z kina, zůstanou trčet v pokladně.
Le Guinové eseje jsou tou nejlepší filosofií literatury, jakou jsem kdy četl. Smekám před lehkostí a přesností, s kterou autorka vystihla v čem spočívá pravdivost fantastické literatury i to, jak souvisí s imaginací. Je radost vědět, že mezi spisovatelkami fantasy jsou stále skutečné čarodějky.
TOTO JE SKVĚLÁ KNÍŽKA, kterou si prostě musí - no, měl by - přečíst každý, kdo miluje fantasy. Najde tam perly, se kterými souzním. Třeba: "K moudrosti nelze přijít snadno a nikdy ne lacino." (s. 176) - To bychom si měli nechat vyrýt/napsat nad vchody našich škol. - Nebo na stejné straně: "Budete-li však hledat průvodce Říší fantazie, kteří nelžou, půjdete-li za skutečnými čaroději, pak možná nezbohatnete, nezůstanete mladí ani nevyhrajete žádnou bitvu mezi Dobrem a Zlem, ale naučíte se ROZLIŠOVAT mezi dobrým a zlým. A toto vědění je Arcikam, klenot, nad jaký není."
Po přečtení této krásné sbírky esejů, už vím, že autorčiny příběhy jsou vlastně také eseje - jen v nich vypráví příběh.
„Jsem přesvědčená, že dospělost neznamená vyrůst z něčeho, ale prostě vyrůst; že dospělý není mrtvé dítě, ale dítě, které přežilo. Domnívám se, že všechny nejlepší schopnosti a vlohy dospělé a zralé lidské bytosti existují už v dítěti a že pokud jsou tyto schopnosti a vlohy v mládí podporovány, budou v dospělosti fungovat dobře a rozumně, ale pokud jsou v dítěti potlačovány a popírány, pak vinou toho dospělá osobnost zakrní a stane se z ní duševní mrzák.“
Táto útla knižka je povinnosťou pre každého zanieteného fanúšika fantasy, ako aj nutnosťou pre každého, kto ešte stále odmieta uveriť, že "v istej podzemnej nore žil hobit..."
Pani Le Guinová, úctivo sa klaniam a posielam pozdravy hore do neba! Len málokomu sa podarí vložiť toľko otvorenosti, úprimnosti a možnosti otvorene hovoriť o svojich snoch a fantáziách bez zosmiešňovania zo strany "vážených akademikov". . :)
Autorka Le Guinová postavila svůj úspěch na odstraňování stereotypů ve fantasy. Proč musí být příběh vždy o souboji Dobra a Zla? Proč musí být všechny hlavní postavy světlé pleti? Stejně tak se ve svých esejích zaměřila na stereotypy o fantastické literatuře, které dodnes bohužel přetrvávají. Stále nacházím skvělou fantasy literaturu nebo komiksy v oddělení pro děti. I přes tento fakt autorka nekritizuje realistickou literaturu, pouze zdůrazňuje nutnost přistupovat k jednotlivým žánrům odlišně. Nelze realismus posuzovat jako fantasy a naopak. Nejedná se o příběh vytvořených z metafor a skrytého poselství. Autoři prostě chtějí vyprávět příběh. Fantasy podle autorky je unikátním druhem literatury, která překonává všechny věkové hranice. Čteme ji s potěšením (byť s pozměněným) v dětství i v dospělosti. Zvláště pak knihy o zvířatech. Právě tomuto tématu je věnována nejdelší část knihy, která mě kupodivu bavila. Autorka zkoumá nejen příběhy, ale i náhledy na lidskost a zvířeckost. Celkově se eseje četly výborně, ačkoliv některé myšlenky neustále opakují, což bylo mimo jiné způsobeno výběrem textů. Určitě by se u Le Guinové našly i jiné. Jinak souhlasím s Deliciusem, že paperbackové vydání příliš nevydrží. I přes to by však neměla zapadnout autorčina myšlenka o dospělosti a fantasy. Dospělost totiž neznamená vyrůst z něčeho, ale prostě vyrůst; že dospělý není mrtvé dítě, ale dítě, které přežilo.
Nabízí se pár otázek: Proč tak divný, a hlavně dlouhý český název? Proč je tam ponechán poslední esej, který je jen autorčiným opsáním toho, co řekla jinde, když očividně nebylo smyslem přenést původní anglické vydání a ten poslední esej tak bylo možné dát proč? Proč eseje takové autorky vycházejí v edici, která se jmenuje Pulp Robot?
Pokud ale pominu všechny tyhle otázky, získáváte eseje ženy, která milovala fantasy, měla na ně jasně vyhraněné názory, s nimiž není složité se ztotožnit, pokud sami fantastiku máte rádi. A nemyslím jen fantasy. Ursulin přístup k realismu se mi velmi zamlouval.
Krásný výbor z esejů krásné autorky. Zcela se ztotožňuji s předchozím komentářem- skvělý překlad, skvělé eseje, úvahy o pohádkách, magických světech a o popularitě Harryho Pottera. Spousta tipů, co si přečíst dál.
Jen to vydání!- je to paperback, a mám strach, že toho moc nevydrží. Rád bych si připlatil, abych dostal knihu v tvrdé vazbě.
Výborné eseje o vlivu a důležitosti fantastiky (a obecně fantazie a snění) pro lidský svět, ale také o tom, jak se role zvířat v knihách měnila spolu s naší civilizací, o dětské literatuře, o mýtech, o problémech realismu... Zkrátka o všem možném. Občas mi Guinová přišla až trochu moc hipízácky útočná proti realismu a konvencím, ale to je jen můj dojem. Rozhodně jí nemůžu upřít lásku k žánru, která tryská z každého jejího slova a schopnost přesně popsat co má na mysli. Překlad je perfektní, stejně jako zpracování: na konci knihy naleznete obsáhlé bibliografické reference a slovníček u nás nepříliš známých spisovatelů a kritiků, které autorka zmiňuje. K tomu ještě přidejte nakladatelovu předmluvu o autorce, která být o malinko delší, by se dala sama o sobě nazvat esejem a máte něco, co by žádný fantazák neměl minout.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Čaroděj Zeměmoří |
| 1995 |  Levá ruka tmy |
| 2022 | Velká kniha Zeměmoří. Svazek první |
| 2003 | Atuánské hrobky |
| 2005 | Nejvzdálenější pobřeží |
Velmi, velmi překvapivá kniha s myšlenkami, se kterými se jednoznačně ztotožňuji! Deset esejů nejen o tom, jak důležitá je fantasy literatura pro život, ale také o roli zvířat v knihách a její proměně, o dětských knihách apod. Za mě skoro až nutnost pro všechny milovníky fantastické literatury :)