Prokletý rok
Kim Liggett
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497924/bmid_proklety-rok-keJ-497924.jpg
4
1185
1185
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
The Grace Year, 2019
více info...
Přidat komentář
Nebylo to spatne. Ale vracet se k ní nebudu. Zklamal mě konec , byl zdlouhavy a nelíbil se mi.
Nepřijde mi to jako taková pecka, jak bych z komentářů čekala...
Ach, tak tohle jsem vůbec nečekala, naprosto mě příběh pohltil! Z toho šíleného světa, kde vám velí muži a v sekundě může být po vás, mi šel mráz po zádech brrr. Četla jsem jak zběsilá, protože u téhle knihy absolutně nebudete mít potuchy, co bude dál. Autorka to má skvěle vymyšlené, konec mě rozsekal naprosto. Tato kniha potvrdila můj názor, že my ŽENY ZVLÁDNEME SAKRA VŠECHNO!
Wow a tyjo! Po dlouhé době kniha, která ve mně po dočtení “něco” hluboce zanechala. Nevím kde začít... :-D Ale předně - moc se mi líbí obálka a hlavně a především přebal knihy - ten je originální! Doporučuji si ho prohlédnout až po přečtení knihy. Zároveň se mi moc líbil příběh a skvěle vykreslené charaktery jednotlivých postav. Při čtení je úžasné pozorovat vývoj Tirney, její proměnu z dívenky v ženu, bojovnici. Zajímavá je rovněž myšlenka “magie” - po celou dobu jsem netušila, co ta magie konkrétně je a co je či není skutečnost. Až v závěru knihy je ukázána “pravá” magie, jež náleží jen ženám. Příběh má jednoduše grády, občas je hodně krutý, nechybí ani příjemná romantická zápletka. Moc se mi líbila originální řeč květin - skvělý nápad :) No a ten konec! To jako vážně?!
Tuhle knihu si prostě musíte přečíst! Doporučuji všema deseti.
Kniha se četla velice dobře, líbilo se mi, jak autorka postupně budovala napětí. I přes určitá klišé si Prokletý rok zachoval originalitu. Celkově mám z knihy dobrý pocit, zároveň se však nemůžu ubránit myšlence, že mohla být ještě o trochu lepší - proto i mé hodnocení čtyři hvězdy. Leckdy se autorka snaží překrýt hluchá místa v textu takovým tím - vždyť ono to tam je vepsané mezi řádky. Týká se to několika událostí (které zmiňovat nebudu, abych něco neprozradila budoucím čtenářům) a není to nic, co by příběh rušilo, ale štvalo mě, že momenty, se kterými si autorka nedokázala pořádně pohrát, jsou tímhle "skryty". Ne každý čtenář je idiot, takže nás přece takhle nemusí balamutit, ne? :)
Přiznám se, že jsem ke knize zpočátku přistupovala poměrně skepticky. Nejsem žádný velký čtenář young adult, za celý život jsem přečetla jen pár knih tohoto žánru. O to víc jsem byla příběhem překvapena. Děj měl spád, hlavní hrdinka mi byla sympatická a mysticko - fantastická místa mi přišla do příběhu skvěle zasazená. Romantická linka zde je také, ale nijak nenarušuje celý děj. Jediné mínus vidím v úplném závěru, ve kterém jsem skutečně zaznamenala malou paralelu s jinou knihou velmi podobného ražení. A myslím si, že by se příběh dal pěkně uzavřít i bez ní. Každopádně, můj celkový dojem je, pro mě i trochu překvapivě, velmi pozitivní a určitě si v brzké době najdu knihu podobného tématu.
Musím se připojit k pochvalám, protože Prokletý rok si je rozhodně zaslouží. Promyšlený příběh, prostředí, postavy a špetka romantiky, k tomu halda napětí, zvratů dobrých i zlých a navíc silná myšlenka prostupující všemi stránkami. Rozhodně doporučuji všem, kteří se chtějí začíst do knihy, která vám dá nejen estetično a romantično, ale i morálno.
První Humbook tip obletěl knižní svět a koho by nenalákal, že? Kouzlu jsem propadla i já, akorát jsem si ji jen půjčila z knihovny????
Byl to skvělý zážitek, při kterém mi občas běhal mráz po zádech. Ta atmosféra byla perfektně vykreslená. Všechno se to může zdát dokonalé, ono to vážně dokonalé bylo, jenže toho bylo už příliš. Proto ta jedna hvězdička dolů.
Pár zvratů v knize jsem čekala, rozhodně se jich Kim Liggettová nebojí. Naopak by mě překvapila, kdyby příběh nechala chvilku volně plynout bez nějakých převratů.
Tato knížka je nejvíce přirovnávána k Příběhu služebnice. No, jelikož knížku jsem nečetla a u seriálu jsem nedokoukala ani první sérii, nemůžu říct, jestli je to tvrzení pravdivé nebo ne. Každopádně bych ten příběh k ničemu nepřirovnávala. Protože kniha je dobrá právě tehdy, kdy není jako žádná jiná, když je originální. A právě taková tato kniha byla, protože já nic takového ještě nečetla.
Hned po prvních stránkách jsem se ponořila do děje a nemohla jsem se odtrhnout. To, že je kniha čtivá, je pro mě jeden z nejdůležitějších faktorů. Prokletý rok byl čtivý a dokonce to nebylo čtivé tím způsobem že: ,,Haha, tak knížku mám za den přečtenou, ale netuším, co se tam dělo a o čem byla.´´
Tuhle knihu jsem měla přečtenou za dva dny (nevím jak u vás, ale já nejsem moc rychločtenář, takže dva dny je na mě málo) a dva další týdny jsem ji vstřebávala.
Jestli v této knížce něco nechybělo, tak to bylo #girlpower, ale mně to vůbec nevadilo, bylo to popisováno takovým způsobem, že jste chápali tu vážnost, ale ani to nebylo nucené.
Nejlepší věc, kterou si mě Prokletý rok získal, byla magie. Bavilo mě, jak jsme celou dobu nevěděli, jestli tam je nebo ne. Jakmile jsem si byla pár stránek jistá že už vím, jak co celé je, autorka mi dokázala,že nevím vůbec nic. Skvělá byla i hlavní hrdinka, která si nebyla jistá vším co řekla a co dělala. Nechci psát, že jsem se dokázala vžít do její role, protože to bych sama sobě vážně nepřála, svým způsobem jsem jí rozuměla.
A další plus? Obálka. A hlavně to, co se skrývá pod přebalem. Zepředu na vás čeká citát ,,Oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš ni.´´ No a zezadu? Schválně si knihu pořiďte a podívejte se sami.
I když mi příběh přišel trochu jako kombinace Příběhu služebnice a Hunger games, tak byl příběh originální a napínavý. Líbilo se mi psychologické vykreslení postav, to jak Tierney postupně dospívala a dívala se na svět otevřenýma očima. Milá byla i romantická linka a špetka naděje na závěr.
Přečteno jedním dechem, dostala jsem takovou dávku emocí, že ještě teď se z toho vzpamatovávám. Doporučuji a doufám, že autorka nepíše ještě další knihy, ráda si je přečtu.
Po Prokletém roku jsem sáhla tak nějak omylem. A byla jsem překvapená. Dostala jsem napětí, akci, lásku a smutek...prostě vše co od knihy očekávám. Během čtení jsem byla na emoční horské dráze, která po přečtení posledního odstavce ještě gradovala. Kniha by si zasloužila pokračování. Vysvětlení několika věci, přiblížení života v okrese a na předměstí.
Tak tohle byla tak neuvěřitelně skvělá kniha! Hodně dlouho jsem se nezačetla a nevcítila do příběhu, jak tady. Vůbec jsem netušila, co od knihy čekat a docela mě zajímalo, jak autorka děj odvypráví. Byl to neuvěřitelně silný příběh, který jsem si dost obrečela... A hodně mě mrzí, že je to už celé za mnou. Ale jak se říká, v nejlepším se má přestat :)
Tak nevím... podle obálky a anotace jsem se na tuhle knihu fakt těšila. Nebyla špatná, alecelou onihu jsem čekala na "něco" a ono to nepřišlo. Tak trochu mě kniha připomněla Příběh služebnice, ale opravdu jen vzdáleně.
Prokletý rok je opravdu tak skvělý, jak o něm všichni básní a jsem moc ráda, že to nebyl jen přemrštěný hype, i když po tom závěru jsem zůstala ještě dlouho zmatená. Určitě od toho ale nečekejte akční nebo odpočinkovou YA knihu, já byla při čtení dost rozčílená, zdeptaná, zapálená, ale určitě ne v klidu. Nejvíc mě štvalo, jak ve společnosti, které vládnou muži, si ženy místo aby držely spolu, raději podkopávají nohy. Štvala mě jejich závist, touha zalíbit se těm, kteří je popravují, chybějící solidarita… a nakonec přece jen vše není, jak se zdá a ty malé jiskřičky naděje mi udělaly neskutečnou radost a nejspíš bych je měla hledat i v reálném životě.
Na knize se mi líbila jak romantická linka, tak psychologická linka i brutální akční scény. Byla to veliká jízda s ne moc uzavřeným koncem, proto jsem po dočtení zůstala v šoku, měla spoustu otázek a podnětů k přemýšlení.
Příběh je originální, skvěle vystavěný, s myšlenkou a bez hluchých míst. Na mě to bylo teda hooodně kruté, takže pokud jste slabší povahy, tak to s váma asi zamává jako se mnou.
Trochu mi na začátku chybělo ukotvení příběhu v čase a prostoru, ale vynahradila mi to propracovaná psychologie postav. Oceňuju originální nápad s řečí květin, který jsem v jiné knize asi zatím nečetla.
Prokletý rok je kniha se silným příběhem, který Vám dlouho nedá spát.
Musím říct, že mám z knihy i po více jak roce hodně silné pocity. Svět, kde muži vládnou světu a ženám není v knize novinkou, ale pojetí celkové už bylo originální, mrazivé až děsivé.
Dívky v dospívání musí odejít z vesnice, aby se zbavily magie, kterou podle mužů mají a ovládají se s ní. Odcházení na jeden rok na tajné místo, kde se magie mají zbavit.
Dívky, které po roce vracejí domů jsou zbídačené, chybí jim prsty, uši apod. A žádná o tom, co se stalo nikdy nemluví.
Hlavní hrdinka je vzdorovitá dívka, která to nemá v životě jednoduché. Celý prokletý rok má díky intrikám o dost těžší, ale nevzdává se a snaží se přijít na kloub tajemství jejich nového "domova* a celé tajemné magie.
Romantická linka je zde opravdu v pozadí, ač velmi důležitá.
A ten konec? Musela jsem ho přečíst několikrát.
Je pravda, že tím, jak si knihu všichni chválili, jsem měla vysoké očekávání. Ale i když anotace se mi líbila, děj mi moc nesedl a, jaksi, více než přežití v lese mě bavily pasáže, které se odehrávaly v okrese. 2/5*
Prokletý rok vlastním jako e-knihu. Když se mi kniha hodně líbí, musím jí, jako správný knižní fanatik, mít i v papírové podobě ( Má to něco společného s každodenním čučením do knihovny a hlazením jejich hřbetů- neptejte se). Nicméně u Prokletého roku tuto potřebu nemám. Zde platí pravidlo jednou a dost. Vím, že už to znova číst nechci. Tohle není negativní kritika. Naopak, bylo to surové, drastické, brutální, možná lehce depresivní a to je v pořádku. Ne všechno musí končit srdíčkem a třpytkami. Ale faktem je, že jsem si užila hlavně části s Rykerem. A to zkrátka na opáčko nestačí. Nicméně doporučuji, určitě si to přečtěte, tohle z hlavy jen tak nedostanete!
Těžké hodnotit. Kniha jako taková špatná nebyla a konec mě dostal, ale nečetla se mi úplně snadno, možná mi nesedl styl psaní, nevím, prostě tam něco chybělo.
Musím říct, že v první polovině knihy jsem si říkala jestli se mi kniha vlastně líbí nebo nelíbí.....tak moc mně brnkala na nervy. Je to ve skutečnosti dobře, protože ve mně dokázala vyvolat silné emoce. Nečekala jsem, že bude mít kniha takový hororový nádech. Závěr mě spíš nepřekvapil a myslela jsem, že se dočkáme podobného konce. Za mě zajímavá kniha, která vás nepustí a budete chtít vědět, co bude dál. O hvězdu méně za věci, které jsem nedokázala překousnout.