Proměna
Franz Kafka
Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. Takto začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století. Klíčové dílo literární tvorby Proměna vypráví velice živý příběh, v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě. Ilustrace významného argentinského umělce Luise Scafatiho obdivuhodně vystihují zvláštnosti prostředí a osobnosti této povídky a zvou čtenáře k pozoruhodnému dobrodružství.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2007 , B4U PublishingOriginální název:
Die Verwandlung, 1915
více info...
Přidat komentář
Jedna z prvních knížek, co jsem četla v němčině. Vždy mi to přišlo jako trochu morbidní humor :D.
(SPOILER)
Dlouhou dobu jsem si chtěla přečíst něco od Franze Kafky a když tuto knihu moje mamka dostala a přečetla ji na jeden zátah s tím, že ji velmi zaujala, neváhala jsem a taky jsem si ji chtěla přečíst.
Na začátku jsem vůbec nevěděla, co si myslet. Přišlo mi hrozně divné, že se Řehoř skoro vůbec nedivil, že se najednou zničehonic proměnil v brouka. Řešil to jen minimálně, jako kdyby to byl jen malinký problém oproti jeho povinnostem. Ale snažil se vše dělat maximálně tak, jak to vždy dělával. Snažil se dělat, jakoby se nic nedělo. Ale ostatní lidi okolo něj dělali přesný opak...
Řehořovi rodiče i jeho sestra se podle mě chovali hrozně... Vždyť věděli, že je to pořád jejich Řehoř. Chápu, že to byl zřejmě šok, ale kvůli tomu přece nemají důvod se ho bát. Ještě mu přímo tak ukazovali, jak moc se ho štítí. Jeho vlastní otec mu dokonce ublížil, a to ne jednou. Jeho chování bylo asi nejhorší ze všech, i když tohle není lehké vyhodnotit. Všichni se chovali strašně. Ale to, co si všechno jeho otec k němu dovolil... Řehoř za to přece nemohl. Nebyla to jeho chyba, nezavinil to. A také přece chtěl, aby vše bylo jako dřív.
Řehoř je předtím dlouhou dobu živil, byl jim zkrátka potřebný a těžko se bez něj obešli. Když toho najednou nebyl schopen a byli nuceni si poradit sami, začal jim být neužitečný. Přijde mi, že si ani neuvědomovali, jak moc jim vlastně Řehoř do té chvíle pomáhal. Také Řehoře nazvali jako důvod, proč se nemohou přestěhovat - protože neví, jak by přestěhovali jeho. To mi vůbec nepřijde jako problém. Jejich problém byl ten, že nepracovali. Kdyby i rodiče měli nějakou snahu a Řehoř nemusel být jediný živitel rodiny, nemuseli by se pravděpodobně ani stěhovat, protože by měli peníze na byt. Ale jim to samozřejmě vyhovovalo, když pracovat nemuseli a vydělával pro ně někdo jiný. Ano, možná měli nějaké zdravotní problémy, ale myslím, že nebyly natolik hrozné, aby nemohli jakkoliv také vydělávat peníze...
V podstatě problém není úplně to, že se proměnil. Ale ten problém, že pro rodinu nebyl schopen pro ně zajistit to, dříve zajišťoval a nebyl pro ně již zkrátka nijak užitečný. Vlastně jim asi ani tolik nevadilo, jak vypadal, ale vadilo jim to, že nemůže pracovat a živit je. Prostě se pro ně stal neužitečným, otravným hmyzem, který pro ně není nijak přínosný. Bylo jim jedno, že je to jejich syn, bratr, či kolik toho již pro ně udělal. Prostě už jim byl k ničemu a oni už zapomínali, že vůbec patří do jejich rodiny. Hodně smutné... Jim přestalo být dobře, jelikož Řehoř pro ně teď nebyl schopen nic dělat. Bylo jim smutno z toho, že už si nežili v komfortu, ne z toho, že má i Řehoř své potíže. To jim bylo jedno.
Jim vadilo i to, že ho měli vůbec na očích a otce to vyloženě rozčilovalo, což hodně zasahovalo do jeho výbušnosti a agresivity. Ale i sestru to někdy naštvalo, jelikož se "před ním" snažila chránit matku, která byla občas hodně naivní, ale moc nevyjadřovala své názory a jen přikyvovala na názory ostatních. Přišlo mi, že i služka se k němu chovala lépe, než jeho vlastní rodina.
Jeho sestra se ze začátku o něco snažila, ovšem potom to i ona úplně vzdala. Jeho vlastní rodina ho nechala v jeho vlastním pokoji žít v prachu a špíně, zanedbaného. A ještě k tomu z jeho pokoje vytvořili skladiště. A on o tom nemohl vůbec nijak rozhodovat, přestože tam bydlel a byl to jeho vlastní pokoj. Hrozné, co taková proměna dokáže způsobit. Nebo spíš, co kvůli takové proměny dokážou způsobit ostatní lidé - a dokonce ti nejbližší. Pro ostatní se stát úplně někým jiným, jestli vůbec někým. Pro tuto rodinu už se Řehoř stal nikým. Sestra mě na konci hodně zklamala přes všechnu její snahu na začátku. Začala se chovat úplně hrozně. Rodina jen okusila, jaké to je pracovat a živit celou rodinu a chtějí se zbavit vlastního syna, bratra. Protože k té vší jejich namáhavé práci je jim na obtíž. A to každý z nich dělal v podstatě jen třetinu toho, co dělával Řehoř. Ten živil všechny, celou rodinu. Dokonce sestra prohlásila, aby zapomněli na to, že tohle je Řehoř, tomu se mi nechtělo věřit. Začala se k němu chovat, jako kdyby byl nějaký odpad.
Z konce mi bylo hrozně smutno... Řehoř byl (pochopitelně) má nejoblíbenější a vlastně jediná postava, kterou jsem v této knize měla ráda. Doufala jsem, že se jeho rodina nad sebou alespoň zamyslí, což se nestalo. I když oni se tomu skoro ani nedivili, vždyť to sami zavinili. Vlastně si i přali zbavit se ho. Být jimi bych se cítila hodně provinile.
Ta myšlenka v této knize je hodně hluboká a zajímavá. Je to kniha opravdu k zamyšlení. Obdivuji Franze Kafku za to, jak tuto svou myšlenku dokázal zpracovat a přemýšlet nad ní. Tahle kniha je těžší k pochopení. Občas mě nebavila, čemuž může naznačovat i to, jak dlouho mi trvalo ji přečíst. Ale tu myšlenku velmi obdivuji, za mě si zaslouží plný počet hvězdiček a všem doporučuji si ji přečíst.
Knížku jsem začala číst kvůli maturitě. Během čtení vás knížka přiměje nad příběhem přemýšlet a díky čtivosti se to čte rychle. Musím říct, že příběh je zajímavý a konec mě celkem překvapil. Nechápala jsem chování Řehořovi rodiny (protože si myslím, že rodina by se k sobě měla chovat trochu jinak). Ale za mě můžu doporučit.
Zajímalo by mne, proč se Řehoř proměnil...
------
Téma „proměna“ se také týká stárnutí. Nebo celkově změny. Jakmile se totiž člověk změní, nemusí ho všichni přijmout.
Kdybych tuhle knížku měla popsat ve zkratce, tak je to knížka, při které by se člověk měl pořád při čtení zamýšlet.
První taková myšlenka je, že Řehoř se na začátku skoro vůbec nezajímal, jakto že se probudil a byl broukem, ale jak to bude s prací. Rodiče zpohodlněli, protože je synáček živil a teď museli začít něco dělat oni. I když ano, měli nějaký svůj věk, ale nic tak hrozného, aby nemohli pracovat, no ne?
Další bod je třeba ten, že jediný kdo se alespoň v první polovině knihy o Řehoře staral byla jeho sestra. Jinak ho rodina vesměs zavrhla.
Taky bych chtěla říct, že lidi nejsou stroje, aby byli v práci od nevidím do nevidím a všechnu tu snahu ve výsledku získal někdo jiný.
Musím tedy říct, že za mě se mi knížka líbila a přečetla jsem jí za jedno odpoledne. Navíc vydání, co jsem četla já má moc zajímavé ilustrace! Jediné co bych možná vytkla jsou dialogy, které nejsou oddělené zvlášť do odstavců, někdy to tak při čtení splynulo, že mi nedošlo, že se jedná o přímou řeč.
Pokud maturanti přemýšlíte nad touto knížkou, směle do toho! Krátké dílo, které vám i něco předá, což je super ne? :)
____________________________________________________________________________________
Hodnocení knihy: 4/5
"Pojďte se podívat, ONO to CHCÍPLO; leží to tam dočista chcíplé!" Skvelá kniha pána Kafku, ktorá musí u vnímavého čitateľa zanechať po prečítaní mrazivý dojem. Takýchto "ľudských chrobákov", ktorí sa zo dňa na deň pre svojich blízkych a spoločnosť stanú (nie vlastnou vinou) príťažou, je medzi nami žiaľ viac ako si vieme predstaviť. Mal som možnosť čítať B4U edíciu s podarenými ilustráciami od Luisa Scafati. K dokonalosti mi chýbala len pevná väzba. Dielo, ktoré zaslúžene dostalo nálepku takzvanej povinnej literatúry.
Proměna zajisté patří k mým nejoblíbenějším povídkám. I tak z ní mám velmi rozporuplné pocity. Připadal mi zajímavá zvláštním fantaskním dějem, ale zároveň jsem cítila znechucení z některých popisů.
(SPOILER) Knížka mi přišla spíš humorná ikdyž je vlastně tragická. Řehoř se několik let staral os voji rodinu a když přišla řada na ně, aby se o něj postarali, šoupli ho do pokoje a nechali jeho sestru ať se stará. Velké trápení, které Řehoře provází provází i celou rodinu kvůli finanční tísni. Jedna z mála knížek, která mě při povinné četbě pobavila.
Trochu těžší dílo. Těžce se nad tím přemýšlí, protože Kafka se s tím moc nemaže a hned jde k věci. O to hůře snesitelnější je se prodírat dalšími desítkami stránek, ve kterých se vlastně nic moc neděje a zdá se to být těžce přístupné. Trvá to než si to člověk nějak sesumíruje a pochopí. Ano, důležité dílo. Na mě osobně v celku nepřípustné.
(SPOILER)
Novela, která mi ukázala, že povinná četba nemusí být jen nudná a nezáživná.
Proměna pro mě bude už navždy důležitá, protože mě přivedla ke knihám. Díky ní jsem se stala knihomolem:)
Poprvé jsem ji měla půjčenou z knihovny a hned po prvním přečtení jsem si ji musela pořídit domů:)
Hlavní hrdina příběhu je mladý obchodní cestující Řehoř Samsa, který se z ničeho nic ráno probudí jako obří nechutný brouk. Každý člen rodiny, jeho proměnu přijme jinak. Otec ho okamžitě zavrhne, matka z počátku doufá, že se zase promění zpět a jediná sestra se o něj stará (nosí mu jídlo, uklízí po něm).
Po čase ale začne být Řehoř rodině na obtíž. Jelikož nemůže pracovat, tak rodina musela pronajmout jeden pokoj pro tři nájemníky. Poté, co tyto pány Řehoř vyděsí sestra rozhodne, že se ho musí zbavit.
Nakonec sám Řehoř přestane jíst a služka ho najde ráno mrtvého. Rodina pocítí úlevu a začnou si hledat novy byt ( ten starý vybíral ještě Řehoř)
- Nikde nemáme vysvětleno, proč se Řehoř proměnil.
- Jeho mozek zůstal lidský, takže rozuměl všemu, co rodina říkala, ale nemohl jim odpovědět, protože se mu z úst línou jen zvuky.
- První věc, nad kterou Řehoř po probuzení přemýšlel nebyla, proč a jak se proměnil, ale řešil jen to, jak se dostat do práce.
- Ikdyz se k němu rodina po proměně chovala odtažitě, tak k nim nikdy necítil nenávist, ale až do poslední chvíle lásku.
Moc ji doporučuji všem maturantům. Z vlastní zkušenosti vím, že se o ní skvěle hovoří.:)
Už dlouho mě lákalo si něco přečíst od FK...tuto knihu jsem dostala a hned jsem se do ní začetla. Jedním dechem jsem ji přečetla. Musela jsem s hodnocením počkat a nechat vše vstřebat.
Člověk, který přestane podporovat a fungovat, tak jak ostatní byli doposud zvyklí, tak se ostatním znelíbí...je to smutné.
No. Jsem na rozpacích. Tohle je první dílo, co jsem od Kafky četla, a dá se říct, že je vlastně přesně takové, jaké jsem čekala. A zároveň není. První částí jsem se prokousávala fakt ztěžka, tahleta absurdní proměna a ještě absurdnější reakce hlavního hrdiny na mě prostě byly moc silné kafe. Ale jak příběh pokročil, jak jsme mohli vidět, jak na to reaguje rodina, jak se s tím vypořádávají, jak se sami mění atd., tak mě to celkem chytlo. A už nepustilo. Bezprostředně po přečtení bych asi nebyla schopná vyjádřit, co si o knize myslím, ale čím víc o tom teď, s odstupem pár dní, přemýšlím, musím říct jediné: ono se mi to líbilo!
Originální povídka, ve které můžete nalézt spoustu situací k zamyšlení. Zejména pokud si ve své práci začínáte připadat jako nějaký stroj a nemáte už ani čas na osobní život, určitě se v tom najdete.
Hodnocení:
Co se povinné četby týče,tak jsem si měli od Kafky přečíst buď proměnu,či proces. Já si vybrala Proměnu , protože je přece jen známější a též jsem si přečetla pár povídek , které se spolu s Proměnou v knize nacházely.
Už ze začátku Vám mohu říci, že se jednalo o jednu z velice povedených knih co se povinné četby týče a četbu jsem si užila, i když jsem všechny povídky nepřečetla,tak Proměna byl skvělá!
Nechápu , jak někdo mohl vymyslet povídku o tom že se člověk probudí a stane se z něj moucha -obdivuji autora za velice originální námět povídky , líbilo se mi též to, že to nebyl povrchní příběh , ale měl něco do sebe . Hlubší psychologické myšlenky , propojené s pochmurnou atmosférou celého příběhu - to se doopravdy povedlo.
Styl psaní nebyl též vůbec špatný, povídka se četla rychle a neměla jsem problém s porozuměním slov.
Hlavní postavu- tedy Řehoře/mouchu jsem si celkem oblíbila a litovala zároveň- tolik pocitů nepochopení ze strany Řehořovy rodiny , nevědět jestli navždy zůstane v podobě mouchy- neuvěřitelné...
Jednalo se o povídku , kterou by si měl přečíst každý, nachází se tam tolik pocitů , je to sice smutné,ale mně se povídka moc líbila a vřele Vám jí doporučuji, pokud Vám nevadí trochu té pochmurné atmosféry .
A co se ostatních povídek týče,tak některé byly doopravdy skvělé a měly výraznou a pěknou myšlenku , ale některé mi přišly takové nedokončené,moc jsem u nich nepochopila, co tím chtěl autor říci a byly zbytečně krátké .
Jinak Vám mohu hlavně Proměnu vřele doporučit .
Tohle je povinná četba, kterou vám za sebe můžu doporučit. Četlo se mi to dobře a lehce navzdory tomu, že tu chyběla přímá řeč. Postava Řehoře se mi líbila, i když mě někdy štval tou hroznou ohleduplností, s kterou přistupoval k lidem, kteří si to nezasloužili. Jeho rodině jsem měla opravdu chuť fyzicky ublížit – byli to takoví pokrytečtí sobci. Na celé knize se mi taky líbí ten originální nápad a prvek bezmoci, zoufalství a toho, jak těžké je být jiný než ostatní. Vyvolalo to ve mně i nějaké pocity, místy to bylo vážně smutné. Podtrženo sečteno, můžu říct, že to byl zajímavý příběh a nelituju přečtení.
Skvělý a originální nápad na povídku ve své době, hlavní hrdina se probudí jako hmyz. Pochopitelně se díky tomu jeho chování i chování okolí vůči němu naprosto změní. Povídka není náročná na čtení a ač nápad na přeměnu hlavního hrdiny v hmyz se mi líbil, přesto mě extra její zpracování nezaujalo. Asi nejsem cílová skupina pro čtení Kafky.
Štítky knihy
hmyz bibliofilie, bibliofilství, knihomilství proměna, přeměna světová literatura
Část díla
Proměna / Premena
1915
Autorovy další knížky
2007 | Proměna |
2005 | Proces |
1989 | Zámek |
2001 | Dopisy Mileně |
1962 | Amerika |
Řečeno slovy naší mladé generace - ten nápad s proměnou je boží... ;-)
K napsání díla, které má v sobě pár skrytých významů a zásadních myšlenek, nepotřeboval Franz Kafka rozsáhlý román, ale stačila mu povídka.
Proměna mě bavila, je to chytré, svižné dílko. Velmi dobře se čte a vynikající je i audioverze.