Prostá pravda
Jodi Picoult
Pensylvánské městečko Paradise je oázou klidu a míru, dokud se ve stodole jednoho farmáře nenajde mrtvé novorozeně. Záhy se ukáže, že matkou dítěte je osmnáctiletá Katie Fisherová, neprovdaná dívka ze sekty Amišů, velmi striktní protestantské církve, jejíž členové dodržují pravidla tzv. prostého života. Oblékají se jako v 19. století, nepoužívají auta ani elektřinu a odmítají středoškolské vzdělání. Aby měla zbožná amišská dívka nemanželské dítě, a navíc ho zavraždila, je téměř vyloučené, ale proti Katii existují velice pádné důkazy. Obhajoby se ujme cynická, zatrpklá advokátka Ellie, která je s obviněnou vzdáleně příbuzná. A aby se dopátrala pravdy, musí advokátka nějaký čas s Amiši žít… Prostá pravda je nejen strhujícím soudním dramatem, ale především zajímavou sondou do života Amišů, zásadních otázek rodinného života a generačních rozdílů.... celý text
Přidat komentář
Některé pasáže knížky mohly být trochu zkrácené, ale příběh je to zajímavý a čte se dobře. Autorka je dobrá vypravěčka a má témata dobře prostudovaná. Ale četla jsem od ní lepší knížky, od kterých jsem se nemohla odtrhnout.
Krásná kniha z amišského prostředí, které mně již přiblížila jedna autorka detektivní série, (nebýt jí, mnoho o amiších nevím:-)).
Jodi P. se ale dostává víc pod povrch, do zvyků, myšlení i hodnot amišů, do jejich vnímání spravedlnosti, odpovědnosti i trestu. Postavy jsou skvěle zpracované, příběh je napínavý, ač to detektivka není. Část děje, která se odehrává v soudní síni, mě moc bavila, to Jodi umí a závěr.....prostá pravda ?, taková, jako je i život amišů, nebo nám autorka předkládá další ze svých náročných dilemat.......
Výborné čtení !
Zajímavá kniha, bavila mě. Některé pasáže byly zdlouhavé, ale na druhou stranu je možné, že bez nich by to nebylo ono. Ellie byla skvělá, hrozně jsem ji fandila. Já bych na jejím místě Katii asi zabila :D.
J. Picoultova je moje oblíbená autorka a jako obvykle se mi celkově knížka líbila..ze začátku jsem se nemohla začít, ale pak přišel jeden zvrat za druhým a děj začal mít spád. Ellie je neskutečná, fandila jsem ji.
Kniha se mi velmi líbila! Už po prvních stránkách jsem měla tip, kdo se o dítě "postaral". A byla jsem paní Picoultové velmi vděčná, že nám to na posledních stránkách prozradila.
Vše do sebe hezky zapadalo. Líbil se mi nádech tajemna a postupného rozkrývání pravdy. Z počátku mi Katie moc neseděla, ale čím více jsem ji poznávala, tím jsem si ji oblíbila. Líbily se mi i pasáže, kde byly duchové. Vůbec mi to nepřišlo ustřelné, naopak, jako by to tam patřilo. Jako by to patřilo k nám.
V dobrém jsem "záviděla" Ellie, že měla možnost žít v Amišském domě a podle amišského způsobu života. Jak by někdy bylo krásné, kdybychom náš život na chvíli vyměnili a uvědomili si, na čem opravdu záleží a co je pro život podstatné. A myslím, že i Ellie si to tam uvědomila.
Krásný příběh, doporučuji!
Velmi zajímavá kniha, tak trochu jiná než na které jsem zvyklá. Působivý příběh z detailně popsaného prostředí amišů.
Moc dobré, člověka to naprosto vtáhne do děje. A jako plus beru, že se člověk dozví o životním stylu jiných lidí.
Líbilo se mi hlavně líčení života Amishů a taky vývoj Katie. Asi bych snesla, kdyby byla kniha o něco kratší, přeci jen už mi to ke konci přišlo protahované. Ale zase by možná nevynikla ta výborná psychologie všech postav. Osobně si nemyslím, že je stěžejní řešit "jak to dopadne", pointa téhle knihy je právě v té cestě.
Tak tohle pro mě bylo zklamání, i když jsem se na knihu moc těšila. Připadalo mi, že je tam spousta zbytečných pasáží, kniha se dala klidně zkrátit na půlku. Psychologie postav byla pěkně propracovaná, námět taky hodně zajímavý, ale na mě až moc rozvláčné a zdlouhavé.
Toto je moje druhá kniha od autorky a moc se mi líbí styl psaní a hlavně témata, které v knihách jsou. Jen někdy se mi zdálo,že je to až moc zdlouhavé a jak to dopadne,jsem věděla asi od půlky knihy.
Tak opět mě autorka nezklamala. Skvěle podané závažné téma. Příběh i postavy mě dost zaujaly.
Třetí kus od této autorky. Nemyslím si tedy, že jedna hvězda znamená odpad, no nic. Odkládám a již se k této knize nevrátím, absolutně mě neoslovila a hned od začátku mi celý ten spolek byl protivný. Bohužel.
Knížce od JP snad nejde dát jinak než plný počet hvězd, a to za témata, které si vybírá a jak o nich píše. I když u mě stále vedou Velké maličkosti, i tato kniha mě zaujala a nutila popřemýšlet - o jiném světě amišské komunity, o chápání hodnot. Přestože mi příběh přišel místy lehce vleklý a Amiška Katie trochu "nejednotná", čtení stojí za to. Ukazuje totiž různé úhly pohledu, jak se na souzený zločin dívat a jak ho hodnotit, je o hledání oné prosté pravdy. Závěr byl dle mého názoru jakýmsi popřením podstaty "amišství", o kterém se nás autorka snažila celou knihu předsvědčit, a přišel mi kontroverzní - dumám, zda to byl autorčin záměr či poukázání na to, že výjimka potvrzuje pravidlo, nebo na to, že i Amišové jsou "jen lidé". A právě to dumání mě na knihách JP baví.
Velmi zajímavá exkurze do života komunity Amišů. Kniha se mě chytla a přečetla jsem jí v jednom kuse :-) Druhá polovna byla už malinko překombinovaná. Konec sice překvapivý, ale čekala jsem to.
Kdyby nic jiného, tak romány této spisovatelky zaujmou vždy neotřelým námětem. V knize Prostá pravda náročné téma vraždy novorozeněte vsadila do prostředí americké sekty Amišů. Příběh vzdouvá emoce od počátku až do konce, autorka dokáže psát velmi přesvědčivě a vylíčit prostředí i postavy tak, jako byste byli mezi nimi. Knížka se mi nechtěla odkládat, přečetla jsem jedním dechem a utvrdila se v tom, že bych měla ráda celou sbírku autorčiných děl doma. Za mě doporučuji.
Za mně zatím nejslabší Jodi, co jsem četla. Nevím, proč, asi proto, že po Čas odejít jsem čekala nějaké překvapivé rozuzlení. Jenže...ono překvapivé bylo, ale spíše šokující.
Na knížkách Jodi Picoultové mne baví hlavně to, že jsou pro mne vždy obohacující, co se týče faktů o něčem...vlci, sloni, Amiši...tady církev, která žije tak, jak si nedokážeme představit a navíc v Americe.
Kdyby nebylo pár závěrečných stránek, dostala by ode mne kniha určitě čtyři hvězdičky (minimálně), ale ten konec.....:(, je to osobní hodnocení, opravdu subjektivní, ale vře to ve mne, nechci tu spoilovat, takže nemůžu napsat, proč to mám tak, jak to mám, snad jen podotknu, jako matka je pro mne "zatím" nepochopitelné, kde "končí a začíná" mateřská láska matky hlavní hrdinky, i když vlastně není matka hlavní hrdinky sama hlavní hrdinkou? Nevím, jen upřesním: nesympatizuji s ní. Jak říkám, nebýt závěru, byla by to pro mne dobrá-výjimečná kniha s dobrým koncem od výjimečné autorky.
Štítky knihy
zfilmováno soudní procesy tajemství soudy církev amišové
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Z určitého hlediska pro mě náročná knížka. Pokrytectví sekty Amišů mi lezlo na nervy od prvních stránek, z Katie mě bralo zoufalství a bylo těžké s ní alespoň trochu sympatizovat.
Nicméně jsem se začetla rychle a snažila se stránky otáčet co nejrychleji, abych už věděla, jak to celé dopadne. Jen kdyby mi to každou chvíli tak nezvedlo tlak. :)