Prostě spolu
Anna Gavalda
Román Prostě spolu je třetím publikovaným dílem současné hvězdy francouzského (a evropského) literárního nebe Anny Gavaldy. Jeho příběh je navýsost čtenářsky vděčný a přitažlivý. Výtvarnice Kamila po nocích uklízí kanceláře. Na potrhlého šlechtice Philiberta v obrovském bytě kousek od Eiffelovy věže sedá prach. Spolubydlícího z vedlejšího pokoje, kuchařského mága Franka, zajímají jen motorky a známosti na jednu noc. A někdo se přece musí postarat o jeho tvrdohlavou babičku z Tours… Čtyři hlavní postavy románu, které nemají nic společného kromě otevřených ran minulosti. Ale stále ještě sní. Věří, že štěstí nakonec přijde. Možná že přijde, právě až budou… prostě spolu?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Mladá frontaOriginální název:
Ensemble, c'est tout, 2004
více info...
Přidat komentář
knizka me nenudila, byl to fajn plynuly dej a ten konec nabity takovym mnozstvi pozitivni energie :-) dekuji za takove knihy :-) doporucuji
Krásně napsaná romantická knížka. Nic víc, nic míň. Jen ten konec mohl být trochu méně sladký a dokonalý.
Tuhle knihu jsem darovala svému příteli, ale po přečtení mám pocit, že to byl spíš dárek pro mě :)
Prostě pohlazení pro duši, kdy do poslední chvíle není jasné, jak vlastně osudy všech hrdinů knihy skončí.
Touto knihou mě Anna Gavalda nadchla, její postavy byly tak obyčejně neobyčejné, měla jsem je ráda všechny a chvílemi jsem na ně měla zase vztek a pak jsem jim odpustila, byl to prostě život sám.
Annu Gavaldu jsem objevila úplně náhodou a je to moje oblíbená spisovatelka. A tahle kniha je ze všech snad nejlepší. Skvělé počteníčko, pohlazení pro citlivé dušičky.
Krásný příběh ze života, ve kterém to ani jeden ze tří mladých protagonistů neměl lehké a potýkal se s množstvím šrámů z minulosti, už se těším na film, abych si celý příběh prožila znovu a znovu mě tak pohladil na duši.
Jako první jsem od Gavaldy četla její povídky "Kdyby tak na mě někdy někdo čekal", které mě nadchly, a od té doby je doporučuju, kde můžu. Nadšeně jsem se hned pustila do jejích dalších knížek, ale po přečtení "A taková to byla láska" a "Prostě spolu" už se do další knížky od Anny Gavaldy nejspíš nepustím... Zdá se mi, že je autorka nejsilnější právě v krátkých povídkách, kde dokáže skvěle čtenáře vtáhnout do děje a na malém prostoru říct vše, co je potřeba. Ale oba zmíněné romány mi přišly zdlouhavé a trochu nudné... Možná že ve formě krátké povídky by mě jejich náměty nadchly, ale takhle mě dokázaly celkem otrávit...
(A zmínila bych ještě divný překlad, který mě během čtení několikrát pořádně uzemnil.... třeba když se Kamila napila sklenice vody, nebo když Philibert v jedné ruce otevíral dveře a v druhé nesl kufr.)
Kto má rád Annu Gavaldu a jej nenútený, pohodový spôsob písania, bude nadmieru spokojný. Kto ju nemusí, nech sa do toho ani nepúšťa, zrejme ju odloží ako nezáživnú. Toto je "typická gavaldovka", so všetkým, čo k tomu patrí, postavená na paradoxoch života, na atmosfére, ktorá sa vpíja pod kožu, na psychologickej analýze postáv. Všetko je podané s takou ľahkosťou a ležérnosťou, že pri čítaní si človek uvedomuje, že sa vôbec nedostavuje pocit, akoby ho chcela autorka príbehom účelne ku knihe priklincovať, ohúriť, či dojať - skôr akoby to celé nechávala naňho. Táto nenútenosť však nie každému vyhovuje a mnohí ju považujú za "nudu" - sto ľudí, sto chutí.... Z jej repretoáru mi táto zatiaľ sadla najviac.
Nadchla mě a můžu jedině doporučit ! :-)
Za několik měsíců se k ní vrátím znova a opět si ji přečtu.
Kúzelná kniha, do ktorej som sa úplne zamilovala...Pred čítaním som videla kúsok filmu a celý čas som si predstavovala postavu Audrey Tautou a la Kamilu. Zamilovala som si tie jedinečné postavy (hlavne Paulette a Philliberta), ľudsky sú mi veľmi blízke, takmer reálne, taktiež i dialógy neboli strojené a umelé. Knihu zbožňujem a zaraďujem zo zoznamu tých, ktoré by som ešte niekedy znovu chcela čítať.
Přišlo mi to jako nastavovaná kaše. Zdlouhavé a o ničem. Zato její první knížka povídek je bezkonkurenční!
Mám pocit, že každý, kdo tuhle knihu přečte (jak jinak než jedním dechem - autorčiny knihy by se mohly nazývat "jednodechovky"), se najde trošku v každé z postav.
Zaznamenala jsem, jak se autorka mezi prvním dílem "Kdyba tak na mě někdo někde čekal" a "A taková to byla láska..." a "Prostě spolu" udělala pokrok....
Doporučuju všem. Geniálně propracované dialogy a psychologie postav a perfektně vybrané profese, od kterých se psychologie odvíjí...
Štítky knihy
zfilmováno francouzská literatura Paříž osudy lidí mezilidské vztahy společenské rományAutorovy další knížky
2006 | Prostě spolu |
2006 | A taková to byla láska... |
2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
2014 | Lepší život |
Hořkosladký příběh především o Camille a Franckovi, ale nejen nich. Ti dva jsou takové ztracené osamělé duše, které se pro ně zatím ne moc přívětivým životem spíše protloukají. Naštěstí jim cestu zkříží několik více či méně důležitých a více či méně podivných postaviček, Franckovou pomalu senilnící babičkou Paulette počínaje a historickými mravy sešňěrovaným Camilliným sousedem a Franckovým spolubydlícím Philibertem konče. Gavalda píše svěže, používá mnoho hovorových výrazů, čtenář má místy pocit, že nečte knihu, ale odposlouchává cizí rozhovory (zajímal by mě český překlad. Knihu jsem četla ve francouzském originále a ta hovorná francouzština pro mě byla docela problém a to jsem zkušený čtenář). Přesto se místy neubrání patosu, zápletka je poměrně průhledná a ten epilog z červené knihovny, ten si mohla odpustit úplně.